V expanzi Skyline Valley pro Fallout 76 mohou sesílat hromy a blesky nejen nepřátelé, ale i frustrovaní sólo hráči

Léto je tu a spolu s ním přichází intenzivní bouřková sezóna. A to nejen v reálném světě, ale i ve virtuální postapokalyptické Appalachii, do níž je zasazen multiplayerový Fallout 76. Vývojáři z Bethesdy Game Studios nám během let nabídli velké množství hodnotných bezplatných aktualizací, čerstvá expanze Skyline Valley ale před vydáním vytvářela dojem, že půjde o něco opravdu speciálního. Přináší totiž vůbec první rozšíření základní mapy Appalachie směrem na jih, kde se zpřístupnilo území bývalého národního parku Shenandoah. To sužuje rozsáhlá a na pohled velmi působivá elektrická bouře. Jenomže pod zajímavým červeným filtrem extrémního počasí toho na hráče vlastně moc nečeká. Alespoň na ty, kteří hrají radši o samotě a kteří nemají obzvlášť dobře vybavenou a vylevelovanou postavu.

Gelu si mohl obsah expanze zkusit na novinářské akci v Londýně, zatímco Cvrnda se do nového obsahu pustil jako každý běžný smrtelník po plnohodnotném vydání aktualizace. V obou případech došlo na četné procházky po samotném Skyline Valley a působivých i propracovaných lokací je v něm víc, než se může zprvu zdát. Navštívit můžete třeba základnu supermutantů na vysokém útesu, návštěvnické centrum s krásným výhledem na krajinu, skautský tábor plný komoušů nebo majestátní vilu, která ukrývá vstup do Vaultu 63. Efekty elektrické bouře navíc dodávají prostředí jedinečnou atmosférou a zvukovou kulisu, přičemž není od věci mít na paměti, že když budete stát moc dlouho na jednom místě, může vás trefit a zranit blesk. Samotné prostředí je tedy v pořádku. Horší je, co obsahuje.

Tu a tam můžete narazit třeba na novou faunu. První kontakt se zmutovanými krocany nejspíš jen tak nezapomeneme, protože po stránce vzhledu jde o opravdu fascinující nepřátele. Jenomže jsme poměrně brzy začali mít pocit, že vlastně nejsou nijak zvlášť nároční a že ve výsledku fungují pouze jako bezedná díra polykající vaši munici. Nejen zdraví a schopnosti obyvatel nově zpřístupněného regionu tak mohou vzbudit podezření, že se vývojáři nemohli rozhodnout, komu mají Skyline Valley přizpůsobit.

Z některých novinek jsme přímo cítili touhu Bethesdy nalákat do bezútěšného národního parku každého, kdo o Fallout 76 alespoň zavadil pohledem. Ale občas se nám chtělo zařadit zpátečku, postavit se na hranice regionu a bránit ve vstupu každému, komu nad postavou nesvítí alespoň trojciferný level. Až příliš často jsme měli pocit, že dostáváme na zadek při striktně endgame záležitostech, u nichž někdo na tu nálepku „endgame“ asi zapomněl.

A to jsme ani pořádně nezkoušeli zdejší multiplayerové public eventy. Stačila nám totiž úkolová linka zaměřená na zmíněný Vault 63. Úvodní zkoumání vrat od Vaultu, zaražených uprostřed silnice kilometry od hranic nového regionu, a následné střety s elekrickými ghúly slibují něco speciálního. Nakonec jsme ale byli po zhruba sedmi hodinách hraní speciálně otrávení a frustrovaní. Hlavně zpočátku se totiž design questů omezuje na klasické aportování a na to, že někam dojdete, vyčistíte určené místo od několika vln nepřátel a jdete dál. Elektřinou nabití ghúlové známí jako Lost sice občas po smrti hezky vybuchují, takže při používání zbraní nablízko musíte být obzvlášť opatrní. Ale jinak jsme si nezřídka připadali jako v té nejhloupější imitaci Left 4 Dead.

Chcete pomoci s otestováním přístrojů, které by mohly svět zbavit celé té elektrické bouře? Tak si na třech místech na mapě stoupněte a prostě střílejte všechno, co se pohne. Chcete se domluvit s bandou pošahaných, ale docela sympatických kultistů? Smůla, tak jako tak je musíte všechny vyvraždit, jinak se v příběhu nedostanete dál. Máte za úkol navštívit jeskyni plnou halucinogenního plynu? Hezký nápad, ale jakmile se na vás sesypou rádoby iluze všech myslitelných i nemyslitelných nepřátel z celé hry, začnete nejspíš přehodnocovat veškerá vaše životní rozhodnutí.

Teď si možná říkáte, že tu zbytečně plýtváme spoilery, jenomže i příběh nové úkolové linie je tak neskutečně odbytý a povrchní, že tu vlastně není pořádně co spoilerovat. Na první pohled zajímavé postavy se mnohdy chovají jako naprostí idioti, velkou část dialogů musel psát uspávač hadů a vaše volby nemají sebemenší vliv. Nebýt dobře známých slov a objektů, skoro bychom ani neměli pocit, že hrajeme hru ze světa Falloutu. Vrcholem všeho je pak závěrečný bossfight, který je asi nejhorším soubojem s příběhovým bossem, jaký jsme při hraní Falloutu 76 zažili.

Pomineme skutečnost, že protivníka nemůžete za žádných okolností ukecat, aby s vámi nebojoval, což umožňuje základní Fallout: New Vegas a dokonce Starfield. Přitom rozhovor předcházející závěrečnému souboji vyvolává silný, ale bohužel zcela falešný dojem, že to, co řeknete, může mít nějaký dopad. Nejhorší je to nekonečné uzdravování. Souboj má tři fáze, během kterých se bossovi zcela obnoví už tak nadměrné zdraví, což by samo o sobě stačilo. Pán má ale také zdánlivě nekonečnou zásobu stimpaků, takže pokud mu nebudete udílet dostatečné poškození v dostatečně krátkém čase, pravděpodobně nepřekonáte ani první fázi. Maximálně si vyplýtváte a zničíte všechny zbraně, které jste si s sebou vzali, dokud nepochopíte, že ukazatel zdraví se zkrátka nikdy zcela nevyčerpá. A to se na vás zpočátku sesypou i řadoví nepřátelé, přičemž vaši spojenci získaní při plnění předchozích úkolů vám nijak nepomohou.

Samozřejmě nemáme nic proti náročným bossfightům, ale pokud člověk nedokáže určit ani to, zda je nějaké chování součást designu, nebo obyčejný bug, tak je něco vážně špatně. Právě zde jsme více než kde jinde měli pocit, že nový obsah zkrátka není vhodný pro sólo hráče. A to ho Cvrnda celý prošel s postavou na 90. levelu, což snad není úplně málo. Závěrečný souboj úkolové linie předchozí expanze, která se soustředí na ulice Atlantic City, je také těžký. Ale při něm alespoň hráče doprovází parťák ovládaný umělou inteligencí a samotný protivník je z hlediska designu mnohem čitelnější a zábavnější. Tenhle bossfight je prostě nevýslovná nuda, ať už na něj půjdete sami a s dostatečně silnými zbraněmi, nebo v týmu s kamarády.

Ti, kteří rádi hrají o samotě, budou nejspíš pořádně frustrovaní. A ti, kteří mají ve Falloutu 76 odehrány stovky hodin a všude chodí alespoň ve dvojicích, vše projdou s prstem v nose a nikde se nezastaví. Stejně mají nejspíš jiné priority než sledování příběhových questů a při jejich absolvování je vážně těžké narazit na něco, co člověka přiměje se zastavit a pochválit vývojáře, jak to či ono hezky vymysleli nebo vytvořili. Public eventy možná už na první pohled nabízejí pěkný spektákl. Příznivci stavění možná dostali nový prostor na stavbu C.A.M.P.ů. Ale pokud očekáváte chytlavé, vyvážené a dobře napsané postapokalyptické dobrodružství hodné značky Fallout a vhodné i pro osamělé vlky, v regionu Skyline Valley ho určitě nenajdete. Radši si znovu pusťte seriál od Amazonu.