Nejvýznamnější hry ze série Sonic

Sonic – modrý rychlonohý ježek, který neodmyslitelně patří k videohernímu a filmovému světu. Existuje pouze hrstka lidí, jež při vyslovení jeho jména musí tápat v paměti a přemýšlet, kdo to vlastně je. My jsme se pro vás společně s redakcí Nerdfixu rozhodli ze Sonicova světa připravit souhrn toho nejlepšího a nejzajímavějšího. Pojďte se tedy podívat, jak se z pixelartové 2D arkády stal tenhle ježek fenoménem společnosti Sega, který se má brzy dočkat své největší hry.

Vývoj první hry začal už v roce 1990, kdy společnost Sega zaúkolovala své vývojáře tím, aby vytvořili hru společně s maskotem jejich firmy. A tak se po několika návrzích rozhodl tým pod vedením Shinobua Toyody pro modrého ježka jménem Sonic. Majitelé konzole Sega Genesis se tak mohli v červnu roku 1991 vžít do role postavy, jež dokáže běžet nadzvukovou rychlostí a vydat se na strastiplnou cestu za zničením doktora Robotnika – šíleného vědce, který uvěznil zvířata v robotech. Aniž by to autoři tušili, vytvořili právě jednu z největších legend, která se po boku Super Maria a Pikachu řadí k ikonám popkultury.

Trvalo to patnáct měsíců, než světlo světa spatřil druhý díl. Ten dostal na starost Mark Cerny. Ano, ten člověk, který teď dělá pro Sony a byl jedním z producentů například nového Spider-Mana nebo Death Stranding. A je hlavním architektem nových PlayStationů. Téměř celý původní vývojářský tým se kvůli lepším podmínkám přestěhoval do Kalifornie a že to Sega myslí s druhým dílem opravdu vážně, podpořil i fakt, že na jeho marketingovou kampaň dali deset milionů dolarů.

V listopadu 1992 tak přišla mnohem větší hra, než jakou byl předchozí díl a vůbec poprvé jsme mohli hrát v režimu více hráčů za Sonicova kamaráda Milese Prowera. Známého pod přezdívkou Tails. Za necelé dva měsíce prodeje vydělal druhý Sonic neskutečných 450 milionů dolarů a stal se tak druhou nejprodávanější hrou pro konzoli Genesis a jednou z nejvýznamnějších her svého žánru.

Když v roce 1993 přišla na trh konzole Sega CD, nenapadlo vedení této firmy nic jiného, než podpořit její prodeje vydáním jejich nejlepšího titulu právě pro tuto konzoli. A tak se zrodil Sonic CD. Ten se od ostatních odlišuje funkcí cestování v čase. Mohli jsme tak procházet danou úrovní několikrát. Například zrcadlově, s jinou scenérií nebo jinou hudbou. Podobně jako to známe třeba z posledního Crashe Bandicoota.

Poprvé jsme zde také mohli vidět postavy Amy Rose a Metal Sonica. Zajímavostí je i to, že pro japonský a evropský trh byl složen úplně jiný soundtrack než pro severoamerickou verzi hry. Ve stejném roce jsme se pak dočkali i prvního handheldového titulu s názvem Sonic Chaos, který ovšem u fanoušků téměř upadl v zapomnění.

Po roce nepřichází pouze Vánoce, ale i další Sonic. Třetí díl s prostým názvem Sonic the Hedgehog 3 měl být velkou hrou, kde jsme se měli opět společně s Tailsem vydat na tajemný plovoucí ostrov zastavit starého známého doktora Robotnika. Časové důvody a vyšší náklady na výrobu kazet ale donutily vývojáře vydat hru neúplnou. Po osmi měsících dorazil na trh Sonic & Knuckles, který ukončuje příběh třetího dílu.

Ke kazetě s touto videohrou jde pomocí adaptéru připojit i samotný třetí díl a vytvořit tak kombinovanou hru Sonic 3 & Knuckles. To je úplně jiná forma DLC, než koupit za pár korun kód na Steamu, co říkáte?

Věděli jste mimochodem, že jedním z nejslavnějších fanoušku celé Sonicovy ságy byl zpěvák Michael Jackson? Toho si byli vědomi i vývojáři, a tak někde v archivech společnosti leží demonahrávka se soundtrackem k třetímu dílu, kterou má na svědomí právě Jackson. Kvůli jeho obvinění ze sexuálního obtěžování a pedofilie nahrávku na poslední chvíli stáhli a nahradili. Pokud tedy máte rádi krále popu, nezbývá než si zahrát legendární Moonwalker.

Sonic 3D Blast, v Evropě známý spíše jako Sonic 3D: Flickies Island, byl poslední hrou vydanou na konzoli Sega Genesis a první Sonicovou „3D“ hrou. V jeho kůži jsme se vydali na ostrov ovládaný kým jiným než doktorem Robotnikem ve snaze zachránit jím zotročené ptáky zvané Flickies. Ačkoli si hra zachovává všechny prvky z předchozích dílů, odlišuje se izometrickou perspektivou a předrenderovanými 3D modely. Pokud byste si chtěli hru zahrát i dnes, tak v roce 2017 vydal hlavní programátor Jon Burton (nyní režisér většiny Lego her) neoficiální režisérskou verzi s upravenými herními prvky a vylepšeným ovládáním

Když o Vánocích 1998 dorazil Sonic Adventure, stal se okamžitě hitem a získal si srdce i těch, kteří do té doby žádný z předchozích dílů nehráli. Na svou dobu velice povedená 3D grafika, soundtrack i příběh bylo přesně to, co hráči chtěli.

Možnost hrát za jednu z šesti postav – přičemž každá měla svou speciální schopnost – nebo vyzkoušet minihry, jako byly závody či dovádění s virtuálním mazlíčkem Chao, mělo za následek to, že se Adventure stal jedním z nejlepších titulů pro Dreamcast. Ne nadarmo tak novináři retrospektivně zařadili Adventure mezi nejlepší Sonic hry vůbec. Druhý díl z roku 2001 pak sice na úspěchy jedničky nenavázal (hlavně kvůli špatné kameře), přesto je však kritiky hodnocen kladně.

Že má ježek Sonic potenciál si všimli i v Nintendu, a tak v letech 2001 a 2002 vyšly dva díly Sonic Advance pro konzoli GameBoy. Sega se však od vývoje kvůli slabým prodejům konzole Dreamcast distancovala a pověřila tím studio Dimps. Tehdy úplné nováčky, dnes úspěšné studio známé například sérií Street Fighter, Soulcalibur nebo Dragon Ball. 

Ač nebyl první ani druhý díl Advance kdovíjak úspěšný, zasloužili si Dimps kladné hodnocení za svou grafiku, animace a podobnost s předchozími tituly. Zájem o oba díly mezi fanoušky neutichl ani po letech. A to převážně v Japonsku, kde v roce 2011 vyšly oba díly pro Android a jednalo se v jednu chvíli o nejstahovanější mobilní hru v Asii.

Druhý díl Sonic Adventure nám přinesl postavu Shadowa, jenž se i přes svou nepříliš velkou roli těšil velké oblibě. Vývojářský tým tak využil popularity této postavy a vytvořil pro ni vlastní dějovou linku, okolo které postavil celou hru. Shadow tak zavedl do franšízy Sonica temnější a akčnější stránku, když zkombinoval prvky střílečky z pohledu první osoby a nelineární příběh s mechanikami předchozích her. Tento směr a zaměření na starší publikum se zasloužil o to, že hra dostala poprvé v celé sérii doporučení E10+ a nebyla tak pro hráče mladší deseti let. To se však věrným fanouškům nelíbilo, a tak si neodnesla zrovna pozitivní hodnocení. I tak ale navzdory negativním recenzím byla hra úspešná a k březnu 2007 se jí prodalo přes dva miliony kopií.

Sonic the Hedgehog (kvůli shodnému názvu s první hrou z roku 1991 označován také jako Sonic ‘06) měl být rebootem celé série a měl oslavit její patnácté narozeniny. Ostatně v to věřili i novináři, když ho ještě před vydáním vychvalovali do nebes. Velká hra s nepřeberným množstvím obsahu, tři hratelné postavy a několik opravdu náročných výzev zněly fakt dobře. Opak byl ale pravdou a hra dopadla naprosto tragicky. Neskutečné množství chyb, špatná kamera, ovládání, dlouhé načítání a mnoho dalšího se podílelo na tom, že si hra zasloužila hodnocení jako nejhorší v sérii a mnohými je nazývána i nejhorší hrou vůbec.

Těžko říct, zda za to mohl uspěchaný vývoj, aby se vše stihlo před začátkem vánočních svátků, či za tím byly jiné problémy. Společnost Sega pak v roce 2010 hru stáhla ze všech obchodů společně se všemi ostatními, jež měly podprůměrné hodnocení na serveru Metacritic, aby zvýšila hodnotu značky. Děj hry je v budoucích dílech ignorován a všichni by na něj nejraději zapomněli.

Videohra z roku 2008 sleduje Sonica při pokusu dát svět dohromady poté, co ho jeho nepřítel doktor Ivo Eggman Robotnik zničil silným laserem. Vývoj hry začal už v roce 2006 a trval 18 měsíců. Byl pro ni vytvořen zcela nový herní engine s příhodným názvem Hedgehog Engine.

Původně byl Sonic Unleashed plánován jako pokračování Sonic Adventure 2, ale vývojáři ze Sonic Team začali zavádět tolik nových inovací, které ho oddělily od předchozích her, až vznikl úplně nový díl. Zahrát jsme si tu mohli také za Werehoga, temnou vlkodlačí verzi samotného Sonica. Očekávání veřejnosti bylo vysoké, protože všichni videoherní novináři to viděli jako možný návrat ke kořenům. A i když byly prodeje ucházející (prodalo se 2,45 milionu kusů), recenze byly smíšené.

Recenzenti chválili určité prvky, jako jsou grafika a zvuk, které navozovaly skvělou atmosféru, ale kritizovali třeba herní mechaniky Werehoga. Mnozí cítili, že Unleashed není hra, která by sérii oživila a doplatila tak na již zmiňované stažení z obchodů v roce 2010.

Sonic Generations byla vytvořena na památku dvacátého výročí značky a dodnes se těší velké oblibě mezi moddery, jenž neustále vytvářejí nový a nový obsah. Hlavními prvky Generations byla možnost přepnout si mezi tradičním 2D a moderním 3D režimem. Studio Dimps tak dokázalo vyhovět i těm nejnáročnějším fanouškům, což mimo jiné dokazují i dva miliony prodaných kopií a dodnes neutuchající zájem o tento díl.

Poslední vydanou hrou je Sonic Forces z roku 2017. Stejně jako Generations nabízí možnost přepínat mezi 2D a 3D režimem a navíc mód Avatar, kde si hráč může vytvořit svou vlastní postavu. Hra byla primárně vyvinuta zaměstnanci, kteří pracovali na Sonic Generations a s použitím aktualizované verze Hedgehog Enginu využitého v Sonic Unleashed a Generations.

Vývoj začal po vydání hry Sonic Lost World v roce 2013 a měla mít temnější tón ve srovnání s předchozími díly. Systém tvorby postav byl inspirován fanoušky Sonica, kteří o to už řadu let prosili a jejich přání tak bylo konečně vyslyšeno. I přes protichůdné recenze, kdy hráči a novináři chválili například dabing a hudbu, ale naopak kritizovali děj a spoustu technických problémů, se poslednímu Sonicovi dařilo víc než dobře a nebyl žádným zklamáním.

Zapomínat bychom neměli ani na to, že Sonic není pouze hrou o sbírání prstenů a porážení doktora Robotnika. Ve svém repertoáru má totiž několik velmi povedených a velmi nepovedených závodních her. Vůbec první nesla název Sonic Drift. Ta vyšla v roce 1994 pro Game Gear, a to pouze na japonském trhu. Nešlo sice o nijak závratnou hru, cílem bylo prostě protnout cílovou čáru jako první. Přesto však dokázala držet krok s konkurenčním Mario Kart a vysloužila si tak druhý díl, který jsme si mohli o rok později užít i my v Evropě. 

I když během dalších let vyšlo několik závodních her ze Sonicova universa, nedokázala žádná z nich udělat díru do světa. Vše měl změnit Sonic Riders v roce 2006. Šestnáct zcela jedinečných tratí a šestnáct postav, přičemž každá z nich měla speciální schopnost. Místo závodních autíček byly hoverboardy a ve vývojářském týmu zvučná jména ze studia Now Productions, která za sebou měla desítky her. Kombinace roztomilých postaviček, napětí ze závodů a extrémních sportů měl být prostě nářez.

Úspěch bohužel Riders nezaznamenalo. A že jsou jeho dny sečteny uznal i Yuji Naka. Spolutvůrce celé franšízy od týmu odešel a v jednom z rozhovorů se dokonce nechal slyšet, že v Sonicově světě už byly vyčerpány veškeré kapacity a žádná přelomová hra s modrým ježkem v hlavní roli už nevznikne. A měl tak trochu pravdu. Nepřímé pokračování s názvem Free Riders vyvinuté speciálně pro Xbox 360 a jeho Kinect sice přineslo několik nových prvků jako online multiplayer či ovládání hlavního menu pomocí hlasu. Hra nicméně získala průměrné hodnocení, a to jak od světových novinářů, tak od samotných hráčů.

Zatím poslední a nejlepší závodní hrou Sonicova universa je Team Sonic Racing z roku 2019. Hráči ovládají jednu z 15 postav a soutěží v závodech se sportovními auty. Vše se odehrává z pohledu třetí osoby, hráči předvádějí triky, driftují a sbírají power-upy. Team Sonic Racing se liší od tradičních motokárových závodů svým zaměřením na kooperativní hratelnost.

Jsme zde součástí týmu závodníků a vyhráváme závody spíše efektivitou než rychlostí. Herní režimy zahrnují soutěžení o body, časové zkoušky nebo i příběhovou výukovou kampaň. Trvalo tak dlouhých 25 let než vznikla zábavná, hezky vypadající a konkurenceschopná závodní hra, jejíž hlavní tváří je ježek Sonic.

Už od letních olympijských her v Pekingu 2008 se Sonic objevuje společně s Mariem a jejich kamarády ve stejnojmenných videohrách. O tom, jak probíhá olympiáda, nejspíš každý z vás ví. V roli jedné z ikonických postav společnosti Sega či Nintendo se účastníme disciplín, které až na několik typicky arkádových prvků kopírují ty skutečné. A to je vlastně vše. Kompilace obou světů přenesená do světa olympijských her prostě funguje, a tak si téměř každou (ať už letní či zimní olympiádu) odnáší Mario se Sonicem kladné hodnocení a miliony dolarů navrch. 

Nemůžeme se bavit o Sonicovi a nezmínit přitom jednu z jeho nejdivnějších her. Tu má na svědomí společnost BioWare, nejznámější svými sériemi Dragon Age a Mass Effect. Jejich Sonic Chronicles: The Dark Brotherhood vzal rychlonohého ježka s jeho partou do světa RPG. Ta se soustředí na události kolem únosu Knucklese a zmizení smaragdů chaosu. Ti nejvěrnější fanoušci sice zcela právem hlásají do světa, že tohle vůbec není Sonic. Počet prodaných kopií (na to, že hra vyšla pouze pro Nintendo DS) a nadprůměrné hodnocení ale dokazují, že se řadí mezi nejúspěšnější hry série. 

Her, ve kterých se Sonic objevuje, je opravdu mnoho. My jsme se pro vás snažili vybrat ty nejznámější a nejzajímavější. Měli bychom ale také věnovat chvíli ticha jako památku a vzpomenout na všechny ty hry, které nevyšly. 

Hráli jste některou ze zmiňovaných her, nebo naopak nějakou, která v našem videu zmíněna nebyla? Jste fanoušci Sonica, nebo vás jeho postava úplně minula? Napište nám do komentářů a zkuste si tipnout, zda letos skutečně vyjde Sonic Frontiers. Dosud největší hra se Sonicem v hlavní roli odehrávající se v otevřeném světě, jejíž vydání je plánováno na vánoční svátky tohoto roku.

A jestliže jste fanoušci jeho filmů a seriálů, rozhodně byste měli vidět i video od redakce Nerdfixu, které dokonale mapuje to, jak si vedl ježek Sonic na televizních obrazovkách.