Historie multiplayerových her

Dnešní videoherní průmysl se neobejde bez multiplayeru. Singleplayer hry sice stále frčí, ale už se málokdy stane, že by k nim nebyl nějaký multiplayerový mód. Plno her dokonce vychází čistě jako online zábava pro více hráčů. Dnešní trh je taktéž z velké části postaven na rychlé akci, a to právě multiplayer dost často nabízí. A to klidně pořád dokola. Typickým příkladem je například velice populární Fortnite.

Jak jsme se ale od Pongu dostali zrovna k Fortnite, League of Legends a podobným hrám? 

Ještě, než pořádně začneme, někdo by mohl říct, že do historie sahá i skoro kultovní hláška… “já budu chodit a ty střílet”, avšak my se dnes zaměříme na ten skutečný multiplayer. Než se však do tématu plně ponoříme, je třeba zmínit, že kdybychom měli jít kompletně do detailů, byl by článek na několik stránek, proto zde zmiňujeme fakticky jen ty za nás nejpodstatnější informace. 

Hry obecně jsou tu s námi již pěknou řádku let. A takový první multiplayer byl i u samého zrodu herního průmyslu. Tennis For Two byl opravdu hodně zjednodušený Tenis a o nějak moc propracovanou hru se nejednalo. Avšak není se ani čemu divit, hra totiž vyšla v roce 1958. 

Tenis je sice super, ale větší boom přišel v sedmdesátých letech minulého století. A asi moc netřeba představovat Pong z roku 1972. Jednoduchá casual hra pro dva hráče se dočkala mnoha iterací, a i když opět nešlo o nějak zvlášť propracovanou hru, nelze ji odepřít, že dokázala zabavit až dva hráče na několik hodin. 

Ještě o rok později přišlo i první multiplayerové FPS Maze War. Bylo zapotřebí propojit kabely dva počítače a mohli jste hrát. Jeden fan fakt. Hra byla vyvíjena v rámci programu ve výzkumném středisku NASA Ames Research Center v Kalifornii.

Zajímavější to začalo být s příchodem konzolí. Taková klasika je Game Boy. Díky game link cable jste si totiž mohli konzole propojit a hrát hry v multiplayeru. Mezi nejznámější můžeme zařadit Tetris nebo třeba F-1 Race, kde šlo o klasické závodění. 

Takovou menší revoluci pak přinesl Doom z roku 1993. Rok po vydání této pecky se totiž do hry dostal multipalyerový mód. Mohli jste tak hrát buďto v kooperaci, nebo deathmatch až pro 4 hráče. Multiplayer však nefungoval po netu, ale na propojení několika počítačů. V podstatě jste si mohli udělat takovou LAN party. 

Větší revoluci přinesl taktéž id Sofwtare, a to s příchodem Quaka v roce 1996. Hlavním zlomem a výhodou bylo, že hra běžela na serverech. Možnost jednoduše se připojit na herní server zjednodušila online hraní. Quake do FPS žánru přinesl ale mnohem víc. Například design map, úzké koridory a uličky, kde se dá takticky schovat, nebo pomocí stěny odrazit granát do jiné místnosti. Tento typ map se využívá dodnes například i v Overwatchi. 

V tomto roce se taktéž objevil Meredian 59. Jednalo se o jednu z prvních MMORPG her. Hra sice nepatřila k těm nejúspěšnějším, ale dá se říct, že odstartovala éru MMORPG. Jelikož o rok později vychází Ultima Online. Hra sklízí obrovský úspěch. Titul byl zasazen do fantasy světa. Jako v téměř každé MMORPG hře je nutné, aby si člověk vypracoval postavu od úplných začátků až k silnému a konkurenceschopnému válečníkovi, mágovi či řemeslníkovi. Hra disponovala propracovaným craftingem, volností a jednalo se o skutečně propracované MMORPG. Není divu, že i dnes má hra plno příznivců.

Zanedlouho poté vyšel i RuneScape, který se těšil podobné popularitě. Ten nabídl taktéž mnoho možností. Mohli jste například farmařit, rybařit… vytvářet si různé lektvary, bojovat a kouzlit… Zkrátka každý si ve hře našel to své. Původní RuneScape byl dokonce tak populární, že i dnes existují servery běžící na původní hře. 

V roce 1995 vychází Command & Conquer. Real-time strategie byla jako stvořená pro perfektní multiplayer. Dvě frakce bojující o zdroje, budující armádu a jdoucí do války proti sobě, a to vše v reálném čase. Tato hra sice byla hitem ve svém žánru, ovšem jedna malá nezávislá firma jménem Blizzard se vytasila se svou vlastní strategií… V roce 1998 vychází StarCraft. Titul byl mnohem komplexnější a nabízel více herních možností. Několik ras a strategií, jak porazit nepřítele zapříčinilo úspěch této hry. Brzy na to se StarCraft stal Esport titulem. 

V roce 1999 pak přichází velice populární Counter-Strike, který původně vychází z modifikací na Queka. Hra nabídla trochu jiný zážitek, než bylo doposud běžně. Dva týmy, jeden brání a druhý se snaží položit bombu. Tento styl se následně objevil i v jiných hrách, což jen dokazuje, jak bylo CSko v tomto ohledu revoluční. Jeho popularitu pak zvedlo i CS 1.6, které později nabídlo i několik dalších herních módů jako třeba zombíky, surf a spoustu dalších. Není tak divu, že i dnes si Counter-Strike najde své příznivce. 

Nesmíme zapomenout na legendární Team Fortress. Jeho první verze, tedy Team Fortress: Classic, vycházející opět z Quaka, nám dala jako jedna z prvních her zcela nový žánr, a to class based shooter. Tedy střílečku, kde už nešlo jenom o to, jakou zbraň si vezmete. Třídy měly své vlastní schopnosti a gameplay byl tak zcela odlišný od jiných her v FPS žánru. Druhý díl z roku 2007 už byl jen třešničkou na dortu. Vymazlené cut-scény, větší počet herních módů a spoustu dalšího způsobilo, že i dnes patří tato hra mezi nejhranější hry na Steamu. 

Když už jsme na přelomu tisíciletí, stojí za zmínku split-screen. Rozdělená obrazovka je taktéž způsob multiplayeru, který se praktikuje dodnes. Jednou takovou hrou byl GoldenEye 007 z roku 1997. Střílečka z první osoby vycházející z filmu James Bond sklidila velký úspěch. A co se oné rozdělené obrazovky týče, mohli jste si až ve 4 lidech zahrát v módu deathmatch. 

Podobný zážitek pak nabízelo i Halo: Combat Evolved z roku 2001. Mohli jste si tak zahrát kampaň v kooperativním módu ve dvou. Hra taktéž nabízela i několik dalších režimů až pro 16 hráčů. Na jedné konzoli tak mohli být s rozdělenou obrazovkou až 4 hráči. Abychom však dosáhli té zmíněné šestnáctky, další konzole mohly být propojeny kabelem na lokální síti. Takže ještě pár kamarádů s Xboxem a lokální pařba mohla začít. Split-screen se pak stal i běžným pro nespočet závodních titulů.

O rok později tedy 2002 vychází třetí díl Warcraftu. Ten se v multiplayeru stal populární především díky editoru map. Díky němu se na svět dostala i Dota. Mapa původně založená na jedné z map ze StarCraftu následně dostala několik dalších verzí. Za zmínku stojí Dota Allstars. Mapa se třemi linkami. Dvě báze, dva týmy a cíl byl jen jeden: zničit nepřátelskou bázi za pomocí několika různých hrdinů a itemů. No a populární MOBA byla na světě. 

V roce 2004 pak přichází World of Warcraft. Hra částečně staví na již zmíněné Ultimě a RuneScapu. Hlavní úspěch WoWka je díky zasazení do světa Warcraftu. Hráči tak mohli projít již známý svět z pohledu třetí osoby a za svou vlastní postavu. Ostatní MMORPG hry tak byly lehce upozaděny a všichni víme, kde je World of Warcraft dnes. Jedná se o jednu z nejpopulárnějších her vůbec. 

No a když už nám ten Quake dal ty dedikované servery, nesmíme zapomenout na naše české hráče Call of Duty. Ti si své servery našli na Gamezonu, ze kterého později vznikl Gamepark. Na Gameparku byl nespočet českých COD serverů. A kolik jsme na nich utopili hodin... To byla doba...

Podobně na tom bylo i Gamesites s CSkem. Hlavně s legendární 1.6, kde jsme řádili proti zombíkům, snažili se přežít přísný režim věznice, nebo zajet nejlepší čas na surfu. Taktéž vás zachvátila nostalgie? 

A v Česku ještě zůstaneme. Na hře z roku 2009, konkrétně Arma II, totiž vznikl populární mód DayZ. V roce 2012 překonal hranici milionů hráčů a statisíce hráčů si Armu kupovali jenom, aby si zahráli DayZ. A v čem že byla hra tak revoluční? Nabídla otevřený post-apokalyptický svět plný zombíků. Hráči si museli obstarat suroviny, lékárničky zbraně a zkrátka přežít. Hra nabídla i PVP režim, takže kromě plno starostí se zombíky jste se museli vypořádat i s dalšími hráči. DayZ bylo následně oceněno za inovativní designové prvky.

V roce 2009 taktéž přišlo League of Legends, které stavělo na již zmiňované Dotě. Díky obrovské popularitě MOBA a samotného LOLka byl tak zapotřebí propracovaný matchmaking. Ten funguje na principu ranku a snaží se vám najít do týmu hráče, kteří jsou na tom podobně jako vy. Na základě toho, jaké hráče vám systém najde, se pak určuje, kolik bodů získáte za výhru a případně kolik ztratíte za prohru. Systém matchmakingu se samozřejmě dostal i do dalších her. Můžeme například zmínit CS:GO, který taktéž dosti staví na hodnoceném režimu. 

No a je čas na populární Battle Royale. Ten částečně vychází i z již zmiňovaného DayZ, kde především jeho PVP mód částečně stavěl na filmu Hunger Games podobně jako třeba Minecraft Survival Games. V roce 2015 pak přišlo H1Z1: King of the Hill. A jak to bylo s PUBG a Fortnitem už asi všichni víte. 

Jedním z důvodů, proč je tento žánr tak populární, je hlavně rychlá akce. I když zemřete, nic vám nebrání si dopřát další nutnou dávku dopaminu kliknutím na tlačítko play. Pár minut po prohře se tak můžete opět dostat na bitevní pole a zkusit své štěstí. Znovu a znovu a znovu. I v tom spočívá úspěch Fortnite, nebo třeba Apexu Legends. 

Na závěr ještě stojí za zmínku pár her, které přinesly zajímavou možnost multiplayeru. Například Watch Dogs nabídl možnost, že se do vaší singleplayer kampaně napojil jiný hráč, který se vás snažil hacknout. Případně asynchronní multiplayer u hry Shake and Fidget, divoké kmeny a podobně. Ve hře jste například mohli zaútočit i na hráče který byl offline, ten se následky vašeho útoku dozvěděl až po přihlášení do hry. A zajímavou možnost přineslo i A Way Out, kde jste byli v podstatě nucení odehrát singlepalyer v kooperaci. 

Toto jsou za nás ty nejpodstatnější hry, které budovaly multiplayer, jak jej známe dnes. A co vy? Jaká hra je pro vás ta zásadní? Určitě nám to napište do komentářů.