Jen málo herních značek si vysloužilo takový statut legendárnosti jako Mortal Kombat. Když se první díl objevil v roce 1992 na arkádových strojích, upoutal pozornost mnohých. Některé zaujaly skvělé designy a animace postav, které na tu dobu vypadaly opravdu úžasně a do dneška si zachovávají své kouzlo. Toho vývojáři ze studia Midway docílili tak, že postavy a jejich animace vycházejí z videozáznamů skutečných herců (teda, ne Goro, ten je vytvořený pomocí stopmotion animace, protože herce se čtyřma rukama prostě nesehnali…). Díky tomu Mortal Kombat dodnes vypadá velmi specificky, takže ho poznáte na první pohled.

Mnohé taky zaujala komicky přehnaná brutalita hlavně díky ikonickým fatalitám. Reakce na ni se ale výrazně lišily od „wow, čum na to, on mu urval hlavu i s páteří“ až po založení ratingové komise ESRB. Pozdější verze na domácí konzole tak dostaly po různých dávkách cenzury. I přes tyto patálie ale nic nezabránilo Mortal Kombatu mezi arkádovým a konzolovým vydáním vydělat masivní množství peněz. Vývojáři se tak ničeho nezalekli a pokračování, které na sebe nenechalo dlouho čekat, nabídlo ještě rychlejší, a ještě krvavější souboje a k tomu temnější atmosféru.

Ze Země jsme se totiž přesunuli do Outworldu, jedné z dimenzí, které po vůli starých bohů místo válčení zápolí v turnajích zvaných Mortal Kombat. Shao Khan, císař nejexpanzechtivější dimenze – Outworldu, nalákal zemské bojovníky do svého domova, aby tak měl domácí výhodu. Na temnosti ale nepřidalo jen prostředí, protože nové fatality byly taky o něco šťavnatější a ke staré známé jámě s ostny nám přibyla i kyselina nebo ostnatý strop.

Ve třetím dílu jsme se vrátili na Zem, na kterou ale začal prosakovat Outworld, takže vizuálně je rozhodně se na co dívat. V oblasti hratelnosti přibyla komba, díky kterým působí postavy unikátněji. S komby si hraje do karet i nová možnost běhu. Zajímavým rozšířením byla taky možnost prorazit protivníka pomocí dobře mířeného zvedáku skrz strop do nového patra úrovně.

K fatalitám nám přibyly animality, jáma s ostny byla hlubší než kdy před tím a dole vlastně nečekaly ostny, ale taky se šlo o úroveň dál… a nějakým způsobem jsme se tu nesetkali se Škorpionem? V Midway si řekli, že tohle ale není dostatečné završení trilogie, a tak půl roku po MK3 vyšel Ultimate MK3, který rozšířil výběr postav, a hlavně přidal možnost soubojů 2v2, což výrazně obohatilo možnosti multiplayeru. No, a pokud by ani to nestačilo na uzavření trilogie, tak rok poté vyšla kompilační MK Trilogy, kde jste si mohli zahrát za všechny postavy z dosavadních her včetně do té doby nehratelných záporáků.

Po uzavření trilogie se očekával velký skok. Čtvrtý díl skočil do 3D a jeho příběh nebyl vyprávěn statickými obrázky, ale na scénu přišly cut-scény. Cut-scény s komicky špatným dabingem, ale „yay“, cut-scény. Dost se skočilo i v hratelnosti a k šťavnatým fatalitám se přidaly křupavé bone-breakery. Už jste se také nespoléhali jen na své pěsti, ale na scénu přišly zbraně a možnost hodit po nepříteli kameny či hlavy.

I přes tyhle updaty tomu ale něco chybělo a čtvrtý díl se často uvádí jako jeden z nejslabších v sérii. Dost možná za to může snaha vývojářů udělat čtyřku o něco vážnější a taky se lehce upustilo od skrývání tuny tajemství, které hráči rádi objevovali. Po rychlé palbě jednoho dílu za druhým si tak studio Midway dalo po čtyřce delší pauzu.

Na pátý díl jsme si tak počkali pět let. S tímhle skokem v čase přišel i skok mezi generacemi konzolí a Mortal Kombat: Deadly Alliance tak přišel na PS2 a Xbox. To, že jsme se posunuli dali vývojáři hráčům najevo hned na začátku, kdy je hned v intru zabit dosavadní hlavní hrdina série Liu Kang.

V Deadly Alliance máte u každého bojovníka k dispozici tři bojové styly, které můžete střídat. Změny těchto stylů se pak dají zakombinovat do komba. Pomocí těchto stylů jsou plynuleji zakomponovány zbraně z minulého dílu, kdy jeden ze stylů je boj se zbraní.

Mezi souboji si v pětce můžete zkusit získat body v různých minihrách a pomocí těch potom odemykat různý obsah v Kryptě. V rakvích tu na vás čekaly například koncept arty, kostýmy ale i nové hratelné postavy. Deadly Alliance tak ukázalo podobu MK na nové generaci konzolí a šestý díl s podtitulem Deception tuhle vizi značně rozšiřuje.

Hlavní roli ve vyprávění příběhu dostává RPG mód s názvem Konquest. A kvalita dabingu se od čtvrtého dílu rozhodně… neposunula. Přibyly i módy jako Puzzle Kombat, protože doteď jsem nevěděl, že ve svém životě potřebuji chibi verze bojovníků z Mortal Kombatu, které bojují podle toho, jak se mi daří v tetrisoidím puzzlu. A chess kombat, protože… hej, šachy jsou cool…

V soubojích jste si nyní museli dávat větší pozor na své okolí, protože v arénách nyní číhaly nástrahy znamenající okamžitou smrt. No, a nebyl by to Mortal Kombat, aby tyhle smrti nestály vizuálně za to. Deception taky jako první MK obsahoval online multiplayer. S tímhle vším šestý díl ukázal, že série Mortal Kombat ví, co dělá i na současné generaci.

Že vědí, co dělají, ukázali vývojáři ze studia Midway i na poli spin-offů. O spin-offech jsem se zatím nezmiňoval. A to je dobře. Mortal Kombat: Shaolin Monks z roku 2005 ale stojí za zmínku. Tahle metroidvániová beat-em-up adventura se odehrává mezi prvním a druhým dílem a během procházení lokací klasických arén se v ní dá objevit sousta informací rozšiřujících lore. Skvělý soubojový systém si navíc skrz kampaň můžete užít i kooperativně.

Úspěšnou éru šesté generace konzolí pak ve velkém zakončil Mortal Kombat: Armageddon. Už tradičně se na zakončení trilogie dostaví všichni bojovníci z dosavadní historie série. A pokud by vám i to bylo málo, tak Mortal Kombat: Armageddon jako jediný díl obsahuje tvorbu vlastního bojovníka. A že v ní byli někteří kreativní.

Konquest mód, který tady vypráví opravdu komplexní příběh, přidal i soubojový systém, a tak se prakticky jedná o hack-n-slash kampaň. Nepřišli jste tu ani o naprosto nečekaný mód, a to v podobě Motor Kombatu. Vývojáři nám taky ukázali, že žádný náznak není dost malý, protože z neznámého plamenného bojovníka z pozadí v Mortal Kombat 2, ze kterého se později vyklubal Blaze, se nakonec stal hlavní záporák, který vše ukončí, jak už název napovídá, Armageddonem. Na další generaci konzolí se tak může začít s čistým štítem, protože většina postav tyto události nepřežila.

Než se ale do tohohle rebootování studio pustilo, přišlo něco, co nikdo nečekal: Mortal Kombat vs. DC Universe. Můžete si říkat, jak sakra dovolilo Warner Bros., aby se taková zvěrstva, jaká vidíme v Mortal Kombat, děla jejich hrdinům? No, nedovolilo, a tak je MK vs. DC Universe jediný díl série, který dostal od ESRB rating Teen, tedy od třinácti let. Přece jenom – Batman protivníky nezabíjí, jen je nechá trpět v bolestech. Záporáci a bojovníci z Mortal Kombat sice zabíjet mohli, ale prostě ne tak brutálně.

Příběhový mód jste si tu mohli projít ze dvou stran a herecké výkony jsou tu, i když je to Mortal Kombat, opravdu dobré. Fakt cool prvek v soubojích tu byl freefall kombat, kdy vyražení protivníka z arény neznamená jeho smrt, ale následuje působivý souboj při pádu.

Old-school fanoušci si sice stěžovali, že Mortal Kombat s teen ratingem není pořádný MK, ale recenze byly pozitivní a prodalo se skoro 2 miliony kusů. A rozhodně se pravověrní fanoušci nemuseli bát, že by jejich oblíbená série měnila směr, protože pokračování/reboot mířil přesně na ně a po teen ratingu nebylo ani stopy.

Teda, ještě je asi dobré zmínit, že mezi tím stihlo Midway Games zbankrotovat a tým pracující na Mortal Kombatu dal dohromady Warner Bros. pod jménem NetherRealm Studios.

NetherRealms se starým týmem v novém studiu předvedl starý MK v novém provedení. Na konci Armageddonu opravdu všichni ti ikoničtí bojovníci zemřeli a Shao Khan vyhrál. Raiden ale dokázal poslat vizi svému minulému já, do doby na začátek prvního Mortal Kombat, a titul z roku 2011 jménem prostě Mortal Kombat vypráví tuhle alternativní časovou osu. Rozhodně se tak dozvíte spoustu dodatečných informací ohledně událostí a příběhů postav původní trilogie. Jedná se ale o alternativní časovou linku, tak se stále dočkáte dost velkých překvapení.

Návrat ke kořenům ale nenastal jen v příběhu. Souboje se vrací na 2D plochu a tak se nemusíte starat o 3D pohyb. A jak jsem říkal – teen rating není v dohledu, takže se vrací brutální fatality a nově přibývají x-ray moves, které jsou fakt chuťovka. A pokud jste hráli na PlayStationu, tak jste si mohli zahrát i za Kratose z God of War. Xbox bohužel svého exkluzivního hrdinu neměl. Ne že by NetherRealms neměli zájem, jenom Microsoft nechtěl žádného svého hrdinu do tohoto světa umístit.

Mortal Kombat X pak pokračuje v tomto dospělejším vyprávění příběhu. A to dospělejší bere doslova, protože se v něm posouváme o dvacet let dopředu a některé staré známé postavy tak dokonce řeší problémy vztahu se svými dětmi. To ale neznamená, že by se série tlumila v jiných ohledech, protože fatality jsou tu za mě nejbrutálnější vůbec a hodně z nich mě donutilo vydat upřímné: „uuegh…“.

Mortal Kombat X tak dává dohromady to nejlepší, co dělá Mortal Kombat Mortal Kombatem v moderní a dospělé podobě a není tak divu, že se ho dodnes prodalo více jak jedenáct miliónů kopií. A loňský Mortal Kombat 11 rozhodně nezaostává. Graficky se tenhle díl opravdu posunul. Souboje tu kladou větší důraz na taktiku a útočně a defenzivní metry tu přidávají na férovosti.

V rámci příběhu Raidenovo narušování časové linky naruší i plány Kroniky, bytosti mocnější než staří bohové, jejíž moc dovolí nějaká ta nečekaná setkání paralelních postav a tím i komické situace. Příběh navíc skvěle zakončuje vlastně celou sérii, takže směr pokračování je otevřený a nedá se moc předpokládat, kudy se další díl série vydá.

Tohle se tedy událo v hlavní linii herní série. Pod značkou Mortal Kombat toho ale vzniklo mnohem více. Pokud by vás zajímalo, jak to vypadá na poli filmů a seriálů, tak to vám poví Killer na Nerdfixu.