Kao the Kangaroo je pouze tuctovou adventurou

Kao the Kangaroo k nám přichází v dalším dobrodružství, ve kterém se tentokrát v roli mladého syna vydáme najít zbytek rodiny. Jde o pěkně vypadající adventuru, která má jasnou cílovou skupinu a snaží se vypadat dobře, hrát se příjemně a zároveň vlastně dělat absolutní minimum, aby uspěla. I když se mi tento přístup nelíbí, chápu, proč to tak je. A je nutno říci, že se Kaovi nejspíše finančně uspět podaří. Je to jedna z těch her, kterou bych doporučil určitému typu publika, ale zbytku naopak řekl, ať se drží dál. Tak se na tohle klokaní dobrodružství pojďme mrknout.

Základní koncept hry je jednoduchý a Kao se v oblasti adventur rozhodně nesnaží nějak inovovat. Budete porážet nepřátele, řešit jednoduché hádanky a posouvat se skrze jednotlivé oblasti a ostrovy. Pokud ještě tuto sérii neznáte, tak by se hratelnostní smyčka dala přirovnat k Rachetu a Clankovi, akorát horší. Soubojový systém je opravdu primitivní, skládá se z lehkého a silného útoku a rychlého pádu na zem, který udělá tlakovou vlnu. Občas můžete na nepřátele sice shodit nějaký ten výbušný barel, ale jinak se přistihnete, že po celou dobu pouze mlátíte do dvou, tří tlačítek. Ani nepřátelé nejsou nijak zvlášť zajímaví nebo rozmanití. Narazíte na obvyklé tři typy. Létající, jako například mouchy, ty útočící na dálku, takže třeba opice házející duriany, a samozřejmě ty na blízko. V podobě všeho možného od piraní po opice s opravářskými klíči. A sem tam potkáte i nějakého bose.

Tento poněkud nezáživný soubjový systém často vystřídají hádanky. Nicméně ani ty nejsou nijak speciální. Sice obměňují své mechaniky, ale nikdy je nevyužijí naplno a asi nenarazíte na chvíli, kdy byste se museli vysloveně zamyslet, jak se dostat dál. Většinou jde vše vidět na první pohled. Pro mladší cílovou skupinu, kterou tato hra má, to však nejspíše není problém a děti se v tomto titulu podle mě zvesela vyblbnou.

Struktura příběhu a světa také není nijak speciální. Hra se odehrává na malých ostrovech, po kterých můžete volně běhat a vcházet z nich do lineárnějších oblastí zamčených za dveřmi. Jedna z několika hlavních postav vám většinou řekne, do jaké se máte dostat, vy zjistíte, že pro její odemčení ještě nemáte dost drahokamů, a tak se vydáte je hledat do jiné oblasti. A takto znovu a znovu a znovu... a znovu. A pak se dostanete na nový ostrov a zase cyklus opakujete... znovu.

Co se týče příběhu, tak moc hloubky prostě nemá. Naštěstí jsou alespoň ty ostrovy docela zajímavé. Konkrétně ve hře najdete čtyři. První je váš domovský, kde vám titul představí základní mechaniky, poté se vydáte na tropické a ledové ostrovy a nakonec na prokletý ostrov. Na každém nestrávíte více než dvě hodiny, takže v celku Kao the Kangaroo dohrajete za přibližně šest hodin. Případně můžete vyzkoušet různé krátké lineární výzvy, které vám dohromady přidají tak hodinu herní doby. Takže rozhodně nejde o dlouhou hru, ale zase se prostředí docela často obměňuje.

Především mladší publikum pak rozhodně ocení české titulky a nějaké ty vtipné reference. Kao the Kangaroo je jednoduše mířený na děti a to určitě není špatně. Pěkný kreslený styl hře sedí a dokonce bych ho i pochválil, kdybych si postupně nezačínal všímat spousty chyb. Děti by to nejspíše hře odpustily, ale jako recenzent jednoduše nejsem schopen přehlédnout fakt, že tato hra po grafické stránce snad neprošla žádnou kontrolou kvality.

Aniž bych se snažil chyby hledat, tak jsem mnohokrát narazil na textury s extrémně nízkým rozlišením, blikající a rozkostičkované stíny, divné přechody objektů, textury, které byly dokonce na předmětech špatně nasazeny, pasti, které levitovaly ve vzduchu, nebo klidně i objekty, které byly v kolizi a v důsledku toho blikaly. Ideálním příkladem je scéna níže (detailnější ukázku najdete ve videu), na kterou jsem narazil naprostou náhodou. Máme zde objekt, jehož nasvícení nesedí do zbytku scény, problikávající texturu a hned vedle stín, který bliká taky. A takových míst je ve hře tolik, že jednoduše nejdou minout.

I kdybych ale toto ignoroval, je nutno říct, že grafika, i když pěkně stylizovaná, není nijak zvlášť propracovaná. Kamínky a detaily na zemi jsou pouze 2D textury, animace postav jsou rozhodně na té slabší straně a někdy dokonce úplně chybí. Spousta věcí ani nedělá zvuk či efekt, když s nimi interagujete. Vstupy do lokací jsou občas divně umístěny, narazíte na spoustu neviditelných zdí, kolizní modely jsou pochybné a načítací obrazovky časté. Takže ve výsledku to na mě působí, jako že tvůrci udělali úplné minimum, tak aby hra vypadala slušně na první pohled a byla dost dobrá pro děti. Což jim asi nemůžu mít za zlé, ale do výsledného hodnocení to promítnout musím.

Kao the Kangaroo je jednoduše průměrný a dělá to absolutní minimum, aby zaujal svou cílovou skupinu. Souboje se střídají s hádankami, aby tempo hry nikdy vysloveně neupadlo, ale na druhou stranu jsou obě aktivity velice primitivní a rychle omrzí. Prostředí jako celek je však kreativně navržené a naopak ho musím pochválit i přes problémy s grafikou. Myslím si, že především děti Kao zaujme, a to je asi to hlavní. Nikdy jsem se někde vysloveně nezasekl a obtížnost se pěkně skrz hru navyšuje. I ta hudba je docela slušná, i když by se rozhodně mohla střídat častěji a bohužel nereaguje na aktuální dění, například když bojujete. Kao si tedy z této recenze tedy odnáší pět bodů z deseti. A pokud hledáte hru pro vaše děti a už jste jim dali odehrát Ratcheta a Clanka, Kao the Kangaroo není špatnou volbou. Jestli jste ale dospělý člověk, který chce zábavnou adventuru s trochou výzvy, tenhle titul není pro vás.