Se studiem Blizzard Entertainment to není v poslední době vůbec jednoduché. Nevycházejí nové hry, a když už ano, tak mluvení o nich je jednom škoda slova (koukáme na tebe Diablo Immortal), updaty do těch existujících her se posouvají spíše k horšímu než k lepšímu a sama společnost se dostává do nespočtu soudních sporů. Určitě jste zaregistrovali obrovskou kauzu ohledně firemní kultury a obtěžování na pracovišti, která se bezpochyby podílela na faktu, že Activision Blizzard bude v dohledné době odkoupen Microsoftem. Tento problém jsme však rozebrali už několikrát a rádi bychom se dnes spíše zaměřili na jednu z největších her právě od Blizzardu – Overwatch.

Vzhledem k nedávnému ukončení první bety Overwatche 2 a nadcházející druhé betě jsme si totiž v redakci sedli a tak nějak začali polemizovat, kde se obzvlášť s touhle hrou, respektive teď už sérií, vlastně stala chyba. Vždyť šlo přece o první úplně nové universum od Blizzardu po 18 letech. A co víc, šlo o dost populární multiplayerovou střílečku, kterou milovali běžní i profesionální hráči. Dokonce si odnesla několik prestižních ocenění včetně hry roku na The Game Awards. Jenže posledních několik let jako kdyby se její vývoj zastavil. Jako kdyby se na hru zcela zapomnělo a byla udržována jen recyklovaným obsahem a novými kosmetickými předměty. Tohle přece není něco, co bychom od Blizzardu čekali.

Vzhledem k tomu, že je vydání Overwatche 2 už na dohled, bychom se tedy dnes rádi podívali právě na to, co se s Overwatchem vlastně stalo a zda druhý díl bude vůbec někoho zajímat. Kvůli tomu se však musíme nejdříve vůbec podívat, proč byl první díl populární a co ho natolik odlišilo od jiných multiplayerových stříleček.

VE SPRÁVNÝ ČAS NA SPRÁVNÉM MÍSTĚ

Overwatch se řadí do takzvaného hero shooter žánru. Náznaky jeho původu můžeme vysledovat až například do roku 1999 k Team Fortress Classic nebo do roku 2002 k Battlefieldu 1942. Moderní verze tohoto žánru se však prosadila kolem roku 2007 zejména zásluhou Team Fortress 2. Označení hero shooter by se česky dalo přeložit jako střílečka s hrdiny. A přesně o to jde. Ve hře tohoto žánru si zpravidla můžete vybrat postavu se specifickým vzhledem a schopnostmi, která určuje styl, jakým budete hrát. Nemusí samozřejmě jít pouze o hrdiny, jak je známe z filmů; spíše jsou tím myšlené předem určené a existující postavy. Například v Rainbow Six Siege hrajete za smyšlené operátory skutečných speciálních jednotek, zatímco v Overwatchi se jedná o kompletně vymyšlený svět plný futuristických vynálezů.

Hero shooter žánr však dosáhl skutečné popularity teprve nedávno. A to právě v roce 2014, kdy byl oznámen Battleborn od Gearbox Software a pár měsíců na to Overwatch od Blizzardu. Obě hry pak vyšly o dva roky později. Overwatch se dočkal obrovského úspěchu, a tak není divu, že se spousta dalších titulů pokusila naskočit na rozjetý vlak. V roce 2018 vyšla podobně vypadající free to play hra Paladins, rok poté přišla battle royale akce Apex Legends a objevily se i další méně populární hry – Lawbreakers, Gigantic, Dirty Bomb, Evolve nebo Rocket Arena. Mohli bychom sem zařadit i předtím zmíněné Rainbow Six Siege nebo třeba Valorant od Riot Games.

Kolem roku 2016 se však snažil Overwatchi konkurovat především Battleborn, do kterého studio Gearbox Software vložilo jak své naděje, tak své peníze. Hra byla silně propagována přes sociální média, ale především na E3, Gamescomu a nespočtu dalších událostí. Přesto však nikdy nedosáhla pořádného úspěchu a získala smíšená hodnocení. Recenzenti ji označili za zmatenou, soubojový systém za nezajímavý a většina hráčů si nebyla jistá MOBA aspektem, na který Battleborn zčásti cílil.

Overwatch si však byl jistý, čím chtěl být, a to střílečkou z pohledu první osoby, ve které vždy musíte soupeřit s druhým týmem o splnění jednoduchého úkolu. Mechaniky jednotlivých hrdinů jsou přitom často komplexní, ale na první pohled je hra snadná na pochopení, postavy jsou zajímavé, animované trailery se dočkaly mezi hráči neuvěřitelného úspěchu a navíc šlo konečně o nové universum od Blizzardu.

K důvodům úspěchu Overwatche se ale vrátíme později. Nejdříve se pojďme podívat, co k nim vedlo. Takto ambiciózní hra totiž nevznikne jen tak. Její kořeny sahají až k roku 2007, tedy do doby 9 let před jejím vydáním.

JAKO FÉNIX – Z POPELA NEPOVEDENÉHO PROJEKTU

Tenkrát šlo ještě o trochu jiný projekt se jménem Titan. Mělo se jednat o masivně multiplayerovou střílečku zasazenou do kompletně nového sci-fi universa, kde by hráči přes den dělali všední práce, zatímco v noci by bojovali. Výkonný ředitel Mike Morhaime tehdy prohlásil, že na projektu pracují jejich nejzkušenější MMO vývojáři. Provozní ředitel Paul Sams poté v roce 2011 zmínil, že Titan bude opravdu silným hráčem na trhu.

„Jsme si tímto produktem velmi jisti. Je úžasný. Věřím, že je to typ hry, která bude mít velmi dlouhou životnost, podobně jako má World of Warcraft. Takže doufejme, že za 10, 15 a 20 let bude toto nové MMO stále silně růst a nastaví novou laťku v oboru,“ nechal se slyšet.

V roce 2013 byl však projekt po přibližně šesti letech vývoje restartován a většina zaměstnanců byla přesunuta na jiné hry Blizzardu. Rok na to byl Titan oficiálně zrušen a podle odhadů na něm společnost ztratila kolem 50 milionu dolarů. V pozdějším rozhovoru s dnes už bývalým ředitelem Mikem Morhaimem jsme se dozvěděli, že vývojáři nezvládli kontrolovat rozsah hry. Část týmu měla pracovat na enginu, který ale nikdy pořádně nefungoval, a tak zbytek týmu nemohl využívat jeho nástroje potřebné na tvorbu zbytku hry.

V původním týmu zbylo čtyřicet lidí, včetně Jeffa Kaplana a Chrise Metzena, kteří dostali za úkol vymyslet nápad na novou hru během šesti týdnů, jinak by byli také přesunuti na jiné interní projekty. Kvůli (z očividných důvodů) nízké morálce se rozhodli odklonit od MMO žánru a vytvořit novou týmovou střílečku. Některé nápady, mapy a postavy, jako třeba Tracer, byly přeneseny z Titanu, ale jinak se jednalo o naprosto jinou hru. Prototyp nicméně slavil interní úspěch a v roce 2014 byl oznámen pod názvem Overwatch. Takže ano, Blizzard zrušil šest let vývoje Titanu, aby následně představil titul vytvořený prakticky během jednoho roku.

NA VRCHOLU SVÉ SLÁVY A JEŠTĚ VÝŠ

Overwatch byl poprvé ukázán na Blizzconu 2014, kde jsme mohli vidět první animovaný trailer a ukázku z hraní. Šťastlivci, kteří se Blizzconu účastnili, si však mohli titul zahrát přímo tam, což byl jeden z důvodů, proč hra při oznámení vzbudila tolik nadšení. Blizzard dále Overwatch propagoval různými videi na YouTubu a ke konci roku 2015 spustil uzavřenou betu následovanou otevřenou betou těsně před vydáním. Aby společnost na vydání hry upozornila, vytvořila dokonce několik obřích figurek hrdinů, které byly rozestavěny po celém světě ve velkých městech. Marketingu hry pomáhal také Jeff Kaplan.

Na první pohled šlo o trochu plaše vypadajícího vývojáře, přesto byl velmi otevřený, charismatický a především mezi fanoušky Blizzardu oblíbený. Svou kariéru ve společnosti začal coby quest designer pro MMO World of Warcraft, ale mezi hardcore hráči MMORPG titulů byl známý už dříve jako velký kritik špatně navržených a čas ztrácejících herních mechanik hry EverQuest. V kombinaci s poměrně častým vydáváním vývojářských deníčků pro Overwatch, v nichž se přímo objevoval a vysvětloval kroky, které vývojáři podnikají kvůli dalším aktualizacím, obsahu nebo změnám, se tak mezi komunitou stal idolem. Overwatchi propůjčil tvář, vývojářům dal hlas a komunitě dal na vědomí, že ji někdo poslouchá. A to pro úspěch hry znamenalo hodně.

Blizzard dal tedy do marketingu Overwatche všechno, ale to samozřejmě nebyl jediný důvod, proč se hra stala tak populární. Jedním aspektem, kterým se Overwatch liší od spousty jiných hero shooterů, jsou také skvěle navržené postavy. Jsou jedinečné, zapamatovatelné a je opravdu vidět, že si vývojáři s každou z nich vyhráli. Například Tracer se stala prakticky maskotem Overwatche a není snad člověk, který by ji neznal, pokud o hře alespoň někdy slyšel. Spousta z těchto postav dostala i krásné animované filmečky, díky kterým jsme se na ně, a tím pádem na hru samotnou, opravdu těšili. Titul byl navíc při vydání opravdu dobře vyladěný. Našlo se jen málo bugů a optimalizace byla skvělá.

Propagaci titulu paradoxně pomohla i velká kontroverze, kvůli níž Blizzard musel změnit jednu z výherních póz ve hře. V Overwatchi se totiž nachází nespočet ženských postav, které jsou podle některých příliš sexualizované. Nejdále s tímto zašla právě póza Tracer, která byla na popud hráčů a médií nakonec změněna. Přehnaná sexualizace hrdinek se s Overwatchem táhne dodnes, přestože ji sám Blizzard nějak nezvýrazňuje. Například ve statistikách serveru Pornhub se Overwatch každý rok suverénně drží mezi prvními příčkami vyhledávaných her. Což, nebudeme si nic nalhávat, rozhodně propagaci hry také pomáhá.

Zajímavý je i postoj Overwatche vůči mikrotransakcím. Vzhledem k tomu, že jde o (zatím) placenou hru pouze s multiplayerem, byste je zde možná nečekali. Respektive dnes už jsme si zvykli, ale při vydání hry v roce 2016 to ještě úplně standard nebyl. Naštěstí jde ale pouze o kosmetické úpravy, které můžete získávat z loot boxů, a i přes určitý odpor ze strany hráčů se s tím nakonec všichni smířili. Přece jenom ty skiny jsou fakt pěkný.

Po vydání se tedy Overwatch nejen z uvedených důvodů stal neuvěřitelně populárním. Sledovanost na Twitchi a YouTubu byla obrovská a hru si užívali jak profesionální, tak normální hráči. Logicky jsme tedy očekávali, že Blizzard začne rychle přidávat nové postavy a mapy, aby si udržel rostoucí komunitu. Jenže místo toho jsme během prvních dvou měsíců dostali jen lehké změny a opravy existujících problémů. První novou postavou byla Ana, kterou Blizzard do hry přidal v červenci, a následně trvalo další čtyři měsíce, než jsme se po nekonečném navnazování dočkali druhé nové postavy – Sombry. Což zároveň nastavilo tón pro další nové hrdiny, kteří většinou přicházeli právě ve čtyřměsíčních intervalech.

Zároveň byly přidávány nové mapy, sezónní události, které přinášely i speciální herní módy, a kosmetické předměty. Samotné postavy byly také upravovány podle zpětné vazby hráčů. Jednoduše šlo vidět, že se Blizzard o hru opravdu staral. Tohle ale podle všeho nebylo vždy v plánu. Poměrně nedávno se totiž objevily informace od známějšího korejského insidera, který v minulosti přinesl pravdivé informace o Blizzardu. Ten ve svém videu potvrdil, že původní vize hry byla taková, že nemělo jít o live service titul. Hra měla zkrátka vyjít, dočkat se balančních změn a oprav, ale ne nutně nového obsahu. Mezi hlavní důvody, proč se to změnilo, patří právě úspěch hry a nadšení ze strany komunity ještě před jejím vydáním. Až na konci vývoje tak přišly plány na další obsah; a to nejen co se týče nových map a hrdinů, ale i herních systémů, včetně kompetitivního režimu, který také dorazil až po vydání.

BUBLINA, KTERÁ SPLASKLA AŽ MOC RYCHLE

Všechno tedy působilo dobře, Overwatch lidi bavil, dostával neustálé updaty a byl bezpochyby úspěšný. Bohužel to ale nevydrželo dlouho. V roce 2019 totiž Blizzard oznámil, že pracuje na pokračování s názvem Overwatch 2. A Overwatch 1 v důsledku toho přešel do jakéhosi hybernačního režimu. Přestali vycházet noví hrdinové a mapy, sezónní události se začaly opakovat, dokonce se zmenšilo množství nových kosmetických předmětů. Posledním hřebíkem do rakve je letošní rok, během něhož se dočkáváme už jen tzv. Remix eventů. Nejen, že nemají žádný nový obsah a recyklují staré speciální herní módy, dokonce recyklují staré skiny jen v jiných barvách.

A přitom je to kromě e-sportu hlavní způsob, kterým Blizzard na hře vydělává! 

Z hráči milovaných animovaných filmečků se navíc staly pouze komiksy a kratší stylizovaná videa. Jednoduše je vidět, že Blizzard většinu týmu přesunul na vývoj druhého dílu a Overwatch 1 teď dostává nový obsah spíš jen aby se neřeklo. Což se silně projevilo na jeho kvalitě. Jistá forma zvláštnosti ale přišla už krátce po vydání hry, a to ve formě komiksové knihy First Strike. Na tu totiž Blizzard ve velkém lákal, sliboval 100stránkový titul, který by se pořádně ponořil do začátku Overwatche a nabídl pořádné vysvětlení příběhového pozadí hlavně co se týče tzv. Omnic Crisis. Koncem téhož roku, kdy ale měl komiks vyjít, došlo k jeho zrušení. Tehdejší vysvětlení bylo, že by kniha až moc uzavřela dveře vlastním interpretacím toho, co se během Omnic Crisis stalo, a hráči by nemohli tvořit vlastní teorie jako do té doby. Problém je, že náhrada úplně nepřišla a celé to působilo zvláštně.

Od té doby se toho ale stalo hodně a například samotný tým opustil jak hlavní designér Jeff Kaplan, tak výkonný producent Chacko Sonny a hlavní scenárista Michael Chu. O tom ale ještě později.

Běžní hráči, kteří aktivně Overwatch hráli, už navíc nebyli prioritou Blizzardu. Skutečné prachy se točí v profesionálních zápasech a turnajích. A přesně tam vývojáři směřovali čas i úsilí; nebo to tak alespoň působilo. Takzvaná Overwatch League začala být propagována přímo ve hře, balanční změny se děly na popud zpětné vazby těch nejlepších hráčů na světě a na běžných hráčích se „rejžovalo“ nejen pomocí skinů inspirovaných profesionálními týmy, ale také se zcela unikátními skiny, za které si člověk musel zkrátka zaplatit. 

Nový obsah nebyl, změny byly kontroverzní a hráči pomalu od hry odcházeli. A co uděláte, když máte titul s klesajícím počtem hráčů, do kterého nestíháte přidávat nový obsah? Dáte lidem nástroje, aby si obsah vytvořili sami. Blizzard do hry v roce 2020 implementoval nástroje, které umožňují vytvořit si vlastní herní módy a následně je sdílet a hrát s ostatními. Objevily se tak například parkour mapy, servery na styl RPG s levelovacími systémy nebo klidně jen lehce upravené módy s nižší gravitací či upravenými schopnostmi hrdinů. Možnosti, které tyto nástroje do hry přinesly, byly skvělé, ne že ne, ale stejně to všechno byly pouze modifikace, které stavěly na existujícím základu. A to jednoduše nenahradí absenci nových hrdinů a map.

ÉRA KONTROVERZÍ

I tak ale byla spousta hráčů z oznámení druhého dílu nadšená. Jestli totiž něco Blizzard umí, tak je to opravdu lidi nadchnout. Na BlizzConu v roce 2019 na své prezentaci ukázal opravdu skvělý animovaný trailer a navíc vysvětlil, kam se hrou směřuje. Overwatch 2 má mít nejen PVP režim, ale i kooperační PVE, ve kterém budete moct bojovat po boku kamarádů proti umělé inteligenci. Účastníci prezentace dokonce měli možnost zahrát si dvě krátké ukázky. Postupně odhalované detaily také ukázaly, že je Blizzard ve vývoji Overwatche 2 docela daleko, a tak byli hráči optimističtí a věřili, že se hry dočkají brzy.

Jenže nadšení pomalu upadlo, stále jsme se nedočkali žádného oficiálního data vydání a Blizzard nás dlouho krmil pouze rozšířenými ukázkami z druhého dílu, které ale ve finále nikdy neukázaly nic moc nového. Zatímco dříve byl oficiální YouTube kanál Overwatche plný vývojářských deníčků a velkolepých trailerů, od roku 2021 se zde dají najít převážně nicneříkající ukázky z vývoje hry. Můžeme se podívat na proces designu starších postav, poslechnout si soundtrack hry, prohlédnout si nové modely hrdinů, podívat se, jak profesionální hráči zkouší PVP Overwatche 2, ale to je asi tak všechno. Především po PVE aspektu druhého dílu se prakticky slehla zem. A přitom to měl být hlavní důvod, proč si druhý díl pořídit.

Naštěstí – a zároveň spíš bohužel – víme, proč je vývoj Overwatche 2 a vlastně všech her od Blizzardu v poslední době tak komplikovaný. Společnost si totiž, jak už nejspíš víte, prošla hromadou kontroverzí a myslím si, že mi dáte za pravdu, když řeknu, že na herní scéně není nikdo, kdo by si v posledních letech prošel většími kauzami.

Začalo to už v roce 2019, kdy hráč Hearthstone známý pod přezdívkou Blitzchung vyjádřil na turnaji v živém vysílání podporu Hongkongu a efektivně se postavil proti komunistickému režimu Číny. Toto se stalo v době, kdy v Hongkongu probíhaly obří protesty proti zákonu, který prakticky umožňuje čínské vládě zatýkat lidi, kteří s ní nesouhlasí. A to i když se nacházejí v Hongkongu, který je však podle zákona samostatný stát. Detaily této situace jsou komplikované a vřele vám doporučujeme si je nastudovat. Pro kontext tohoto videa vám však stačí vědět, že Blizzard smazal záznam, na kterém Blitzchung podporu Hongkongu vyjádřil a následně z turnajů Hearthstone na rok vyloučil nejen samotného hráče, ale i moderátory přímého přenosu, kteří se nanejvýš zasmáli Blitzchungovu projevu boje proti bezpráví. Ptáte se, proč by se Blizzard rozhodl někoho takto cenzurovat? Možná pro vás nebude překvapením, že Blizzard má spoustu svých hráčů právě v Číně a zároveň spolupracuje se spoustou čínských partnerů. Jedním z nich je i Tencent, který ještě donedávna vlastnil pětiprocentní podíl v Activisionu Blizzard. Zájmem společnosti tak logicky je udržet si komunistickou Čínu na své straně. Což ale v té době pobouřilo spoustu fanoušků. Mnozí si kompletně smazali své účty, prohlásili, že hry od Blizzardu už nikdy nebudou hrát, a kauza samotná byla na předních stránkách magazínů po celém světě.

Asi rok na to ze společnosti odešel jeden z hlavních příběhových designérů Overwatche Michael Chu, který v Blizzardu pracoval 20 let. Rok poté odešel i výkonný producent Chacko Sonny a chvíli před ním herní ředitel titulu Jeff Kaplan. Ten byl prakticky tváří Overwatch týmu, informoval nás o různých updatech a vedl celý vývoj titulu. Bylo tedy očividné, že se na pozadí něco děje a rozhodně to není dobré. I když to sám Kaplan neuvedl, bývalá vývojářka Overwatche Tracy Kennedy zmínila, že odešel kvůli toxické firemní kultuře. Často prý bránil své zaměstnance před korporátním „bullshitem”, aby se mohli soustředit na hru. Samozřejmě to nejsou nějak ověřené informace, ale Jeff Kaplan byl vždy jednou z nejlepších tváří společnosti a není proto divu, že fanoušci začali být po jeho odchodu v souvislosti s Overwatchem 2 skeptičtí.

Stejně tak odcházeli z firmy i další zaměstnanci. Především prý kvůli řediteli mateřské společnosti Activision Blizzard Bobbymu Kotickovi, který si měl pro Overwatch vymýšlet různé projekty a nutit na nich zaměstnance pracovat v přesčasech, jen aby je následně zrušil. Bobby Kotick je obecně v herním průmyslu známý svojí chamtivostí a nesmyslnými rozhodnutími. To je však také téma samo o sobě, které necháme na jindy. Možná nám napište do komentářů, pokud byste měli o samostatné video a článek o tomto člověku zájem.

Čímž se dostáváme k další kontroverzi, tentokrát k té hlavní. Samozřejmě nám jde o tu tolikrát zmiňovanou žalobu ze strany samotného státu Kalifornie, která rozhodně měla na mínění lidí obrovský vliv. Firma Activision Blizzard byla obviněna ze sexuálního obtěžování a diskriminace zaměstnanců. A nešlo pouze o nějakou malou kauzu vzniklou z příspěvku na Twitteru. Šlo o důkladné dvouroční vyšetřování, které stát Kalifornie zveřejnil v létě 2021 a uvedl v něm příklady obtěžování žen na pracovišti, které v jednom případě zašlo až k sebevraždě.

Do detailů teď zacházet nebudeme, protože jsme tak už učinili dříve a mohli bychom si tady o tom povídat klidně celý den. Pro nás je ale důležité, že tahle žaloba znamenala značné zpomalení vývoje hry i pozastavení komunikace vývojářů. Overwatch 2 tak částečně upadl v zapomnění a představa, že někdy dojde k vydání, se postupně zdála méně a méně pravděpodobná. Zvlášť když došlo k jejímu odložení na dobu neurčitou.

Po začátku letošního roku ale přece jenom znovu svitla naděje, když se začalo mluvit o veřejné betě. První informace přišly ve spojení s faktem, že se nová sezóna e-sportové ligy bude hrát právě v novém díle. Zprávy o veřejné betě přišly nedlouho poté a koncem dubna/apríla jsme si mohli na několik týdnů vyzkoušet novou vizi Overwatche. A… asi to nedopadlo tak, jak vývojáři čekali.

Spousta hráčů byla nadšená a hra se celkem objektivně posouvá správným směrem. Přesun ze zápasů 6v6 na 5v5 přinesl menší chaos, nové mapy byly výrazně vertikálnější, nový herní mód byl vybalancovaný a ze hry až na výjimky vymizely všudypřítomné a tolik nesnášené bariéry a stuny, což s sebou přineslo i nějaké změny pro postavy, zejména pro tanka Orisu. Spoustu těchto změn jsme navíc vyzkoušeli i my a popsali je v našem preview. Vesměs se nám fakt líbily. Abychom se ale vrátili k té pointě – Overwatch 2 se vyvíjí dobře. Změny jsou oblíbené a novinky taktéž. Ale lidi zkrátka čekali více. Hra byla oznámena před třemi lety a zkusit jsme si mohli v zásadě jen pár nových map, nový herní mód, jednoho nového hrdinu a několik málo úprav těch stávajících. Přitom to hlavní, co hráči od druhého dílu chtějí, je PVE režim, o kterém se při oznámení tolik mluvilo. Není tedy divu, že sledovanost nejen na Twitchi po prvních pár nadějných dnech opět rapidně upadla.

ZÁŘNÁ BUDOUCNOST?

Pro spoustu hráčů i několik odpůrců ale v nedávné době svitla další naděje. Tentokrát ale nejde jenom o umírající plamínek, nýbrž velký požár. Na prezentaci Xboxu v rámci letošní „E3“, a následně na vlastním streamu o několik dní později, totiž došlo k prvním velkým zprávám o Overwatchi 2.

V první řadě jsme se dočkali potvrzení, že titul přechází plně na free-to-play model. A nejen to, ale že předběžný přístup začne už 8. října/októbra letošního roku, což je mnohem dřív, než snad kdokoliv očekával.

Stream navíc poukázal na nové hrdiny, módy, mapy a zároveň nám dal podrobnější pohled na to, co nás čeká v rámci vývoje druhého dílu. Na rozdíl od toho prvního totiž ten druhý už od začátku plánuje neustále přidávání obsahu a podle plánů to je vidět. Nový obsah bude přicházet každých 9 týdnů v rámci sezón, během nichž nás čeká Battle Pass a další kosmetické úpravy; chybět nebudou ani týdenní výzvy. Zahozen naopak byl nejen v rámci Overwatche kontroverzní systém loot boxů, který spíše pracoval na bázi štěstí než čehokoliv dalšího. A free-to-play model celkově znamená, že se o hru začne zajímat více lidí.

Nadšení okolo Overwatche tady tak svým způsobem stále je, jen se většinou objeví jen na chvíli a pak zase rychle zmizí. Před vydáním i v jeho průběhu byla hra v podstatě na vrcholu své slávy, která postupně opadala. Hype kolem ní následně vytvořilo oznámení druhého dílu. Ale i ten postupně splaskl, když se o pokračování přestalo mluvit. Nedávno přišla PVP beta, která zase vytvořila menší povyk, ale ten opět velmi brzy zmizel. Teď tu máme oznámení, že bude hra free-to-play a dočkáme se ji už za několik málo měsíců. Otázkou ale je, jak dlouho i tento hype vydrží; už teď máme pocit, že vlastně není. Nepochybujeme, že až se dočkáme plného vydání druhého dílu, bude se o hře zase mluvit. Ale opět – je otázkou na jak dlouho. Dvojku vedou jiní klíčoví lidé a ti hráči, kteří svůj čas u Overwatche tráví dodnes, si novou vizi víceméně chválí. Zda půjde o tolik potřebné oživení této jinak objektivně skvělé hry, nebo jestli půjde jen o další snahu, jak oddálit nevyhnutelné úmrtí, to ukáže až čas.