Muž, bez kterého by neexistovalo Call of Duty – kdo byl Vince Zampella

Skutečných „superstar“ má herní průmysl vzhledem ke své velikosti jen hrstku. A ne všechny si zaslouží být středem pozornosti. Jenže to není případ nedávno zesnulého Vince Zampelly. Vývojáře, který de facto stál včele nejedné renesance first-person stříleček. Producenta i designéra, který se podílel na nespočtu zábavných hodin nejen našeho, ale věříme, že i vašeho dětství. 21. prosince 2025 se mu a jedné další oběti v 55 letech stala smrtelnou jízda a bouračka v jeho autě. A i když je trochu klišé říct, že jeho vliv bude žít nadále, tak v případě Vince Zampelly je to pravda jako jen u málokoho. Pojďme se tedy podívat na to, kdo to pro nás hráče byl.

Zampella na sebe poprvé upozornil díky práci ve studiu 2015 Inc. Tahle dávno zaniklá firma se prosadila díky expanzi Wages of Sin pro first-person střílečku SiN, do historie se ale zapsala až díky legendě jménem Medal of Honor: Allied Assault z roku 2002. Slavná série stříleček z druhé světové války, která vznikla za spolupráce studia DreamWorks Interactive a filmového režiséra Stevena Spielberga, byla původně čistě konzolová záležitost určená pro první PlayStation. Ovšem díky Allied Assault, při jehož vývoji Zampella zastával pozici vedoucího designéra, se konečně dostala na domácí půdu žánru stříleček z pohledu první osoby, tedy na osobní počítače. A byl z toho hit.

Jelikož 2015 Inc. založili zkušení moddeři, kteří měli zkušenosti s mody pro sérii Quake, bylo jen přirozené, že Allied Assault postavili na enginu id Tech 3 od id Software. Ten v té době poháněl kdeco, od Quake 3 Areny přes Return to Castle Wolfenstein až po Star Wars Jedi Knight: Jedi Academy nebo American McGee's Alice. Hlavní ale je, že díky tomuto enginu a zaměření čistě na osobní počítače bylo možné v porovnání s předchozími díly dosáhnout mnohem pokročilejší technické stránky, která se odrazila v grafice, designu misí nebo multiplayeru. Hráči i kritici byli nejen díky tomu radostí bez sebe a třeba na vylodění v Normandii mnozí dodnes rádi vzpomínají. Za zmínku také stojí, že Medal of Honor: Allied Assault je poslední hra ze série, na jejímž vývoji se podílel sám Steven Spielberg.

Allied Assault však neznamenal rozloučení se sérií Medal of Honor jen pro Spielberga. Po skončení vývoje se vydavatel Electronic Arts rozhodl ukončit spolupráci se studiem 2015 Inc. a žraloci z konkurenčního Activisionu ucítili čerstvou krev. Zampella a další klíčoví zaměstnanci studia, včetně designérů Jasona Westa a Granta Colliera, tak dostali od Activisionu nabídku založit nové studio s názvem Infinity Ward a vytvořit v něm konkurenci pro Medal of Honor. A tak se zrodila série Call of Duty. První díl se přitom objevil na trhu ve verzi pro PC na podzim 2003, tedy necelé dva roky po vydání Allied Assault. A tvůrci, v jejichž řadách se tentokrát Vince Zampella zhostil role producenta, vsadili na všechno, co fungovalo posledně.

Znovu jsme tak dostali filmově pojatou střílečku z druhé světové války, kterou pohání id Tech 3 a která nabízí jak strhující singleplayerovou kampaň, tak intenzivní multiplayerová klání. Vývojáři si dokonce půjčili Michaela Giacchina, dvorního skladatele série Medal of Honor. V singleplayeru ale najdeme jeden podstatný rozdíl. Zatímco Medal of Honor se odjakživa zaměřuje na americké vojáky, Call of Duty nabízí pohled na druhou světovou válku očima nejen Američanů, ale i Britů a Sovětů. Co na tom, že začátek sovětské kampaně až podezřele připomíná úvod filmu Nepřítel před branami.

Pravdou je, že v Infinity Ward nikdy nešli pro inspiraci Hollywoodem daleko. A často ji ani neskrývali, právě naopak. Dokazuje to Call of Duty 2 z roku 2005, v jehož singleplayerové kampani je možné slyšet herce ze slavné minisérie Bratrstvo neohrožených. Zase navíc došlo na vylodění v Normandii, které bylo vizuálně mnohem blíž Spielbergovu filmovému opusu Zachraňte vojína Ryana. Při vývoji druhého dílu si totiž tvůrci výrazně upravili id Tech 3 a díky tomu vznikl proprietární engine studia Infinity Ward, který pohání hry ze série Call of Duty dodnes. I když byl pochopitelně během let mnohokrát upraven, vylepšen, přepsán a přizpůsoben na míru novějšímu hardwaru. Vince Zampella se každopádně během vývoje opět ujal role producenta, a tak můžeme i jemu poděkovat za to, že celá jedna generace českých hráčů stále poměřuje nové díly dost možná nejslavnější videoherní série na světě se hrou z roku 2005. Protože kdo tehdy nekašlal na školu, když musel po večerech válčit online v ulicích městeček Toujane a Carentan, jako by nebyl.

Nicméně konzole vládnou hernímu světu a Call of Duty 2 bylo stále hrou určenou primárně pro PC, která až s odstupem několika týdnů vyšla ve verzi pro Xbox 360. Práci studia Infinity Ward tak mohli uživatelé všech hlavních platforem ocenit až v roce 2007. Tehdy se série se čtvrtým dílem s podtitulem Modern Warfare, jenž vyšel kromě PC a Xboxu i na PlayStation 3 a později na Wii, přesunula z druhé světové války na moderní bojiště. A byla to opravdu výrazná evoluce, hlavně v multiplayeru. Díky němu se totiž v žánru first-person stříleček rozšířily prvky typu tvorby tříd, killstreaků nebo systému prestige, byť byl tehdy k dispozici jen na konzolích.

Od multiplayeru Call of Duty 4: Modern Warfare opisoval kdekdo a v té době také proběhla pomyslná přeměna Vince Zampelly coby vývojáře ve Vince Zampellu, pana manažera. Grant Collier totiž odešel z čela studia a vystřídal ho právě Zampella. Designérských i producentských otěží se ujali lidé jako Jason West, Steve Fukuda, Mark Rubin, Todd Alderman či Zied Rieke a ve stejném složení vzniklo o dva roky později pokračování s prostým názvem Call of Duty: Modern Warfare 2. Opět jsme dostali velkolepou first-person střílečku, přičemž touha stmelit žánr first-person stříleček s Hollywoodem se tentokrát nejvíc projevila v soundtracku. Ten má na svědomí Lorne Balfe, jehož práci můžete slyšet třeba v některých novějších dílech série Mission: Impossible. Ústřední motiv dokonce složil legendární Hans Zimmer.

V éře Modern Warfare 2 se navíc znovu ve velkém zažehnul konkurenční boj s Electronic Arts. V roce 2010 EA a studio DICE uvedlo na trh Battlefield: Bad Company 2, další ostře sledovanou first-perspon střílečku z moderní doby, a dodnes trvající válka Call of Duty s Battlefieldem mohla začít. Vrchol tohoto konfliktu nepochybně přišel v roce 2011 se střetem dvou velkých trojek, tedy Call of Duty: Modern Warfare 3 a Battlefieldu 3. Vince Zampella a velká část jeho kolegů už ho ale z první ruky nezažili. Během vývoje Modern Warfare 3 došlo ke sporu vedení Infinity Ward s Activisionem, jenž se týkal nevyplacených tantiém. To mělo za následek, že Zampella, West a mnoho dalších veteránů šli o dům dál. Třetí Modern Warfare tak muselo dokončit čerstvě založené studio Sledgehammer Games ve spolupráci se značně prořídlým Infinity Ward a původní tvůrci Call of Duty se vrátili tam, kde začali – pod křídla EA, kde založili novou firmu s názvem Respawn Entertainment. A Vince Zampella se mohl v jejím čele naplno utrhnout ze řetězu.

Respawn překvapil už oznámením, že při vývoji své první hry použije a upraví tou dobou celkem letitý Source engine od Valve. Ta první hra byl přitom Titanfall. Futuristická střílečka, která v roce 2014 dokázala, jak je zábavné běhat po stěnách a používat obřího mecha. Bohužel chyběla singleplayerová kampaň a Titanfall vyšel jen na PC a Xbox. Oba tyto nedostatky však zdárně napravil druhý díl z roku 2016. Ten měl snad jen jedinou chybu – z vůle EA vyšel pouhý týden po Battlefieldu 1 a týden před Call of Duty: Infinite Warfare. Většina hráčů tak sáhla po mnohem známějších značkách a Titanfall 2 neměl navzdory velmi příznivým ohlasům ze strany novinářů i hráčů šanci se na trhu pořádně prosadit.

Ovšem nebýt Titanfallu 2, Respawn by nám nikdy nenadělil battle royale Apex Legends, z něhož se stal ihned po vydání hit. Pro další úspěch si studio zaletělo do předaleké galaxie stvořené Georgem Lucasem. V roce 2019 tak došlo nejen na Apex Legends, ale i na singleplayerovou akční adventuru Star Wars Jedi: Fallen Order, přičemž reakce hráčské i odborné obce byly opět velmi pozitivní a už v následujícím roce tvůrci hlásili 10 milionů prodaných kopií. A tak Fallen Order po několika letech téměř výhradního zaměření Star Wars her na multiplayer a mobily dokázal, že je zájem i o kvalitní, vysokorozpočtové singleplayerové projekty. Vince Zampella zase mohl všem v branži ukázat, že je jeho studio plné talentovaných lidí a že dokáže vyrábět jeden hit za druhým. To v roce 2023 potvrdil taktéž úspěšný Star Wars Jedi: Survivor.

Aby toho nebylo málo, v roce 2020 dostal Respawn Entertainment od EA možnost po letech nečinnosti oživit Medal of Honor, i když jen ve virtuální realitě. Přestože vývoj VR střílečky Medal of Honor: Above and Beyond probíhal v režii Petera Hirschmanna, který produkoval první díl z roku 1999, ohlasy byly tentokrát dost vlažné. Nicméně vedení firmy díky tomuto experimentu dosáhlo nečekaného úspěchu. Dokumentární film Colette, který je součástí hry, vyhrál Oscara, a tak se z Respawnu stalo první videoherní studio, jež se mohlo pochlubit nejslavnějším filmovým oceněním. Star Wars Jedi: Survivor je pak jednou z prvních her, jejichž soundtrack byl oceněn cenou Grammy.

Zampellův příběh ale s Respawnem nekončí. Začátkem roku 2020 se přesunul do vedení losangeleské pobočky DICE, aby byl rok na to rovněž postaven do čela série Battlefield. Tedy největší konkurence jeho někdejšího triumfu jménem Call of Duty. Veterán na poli first-person stříleček měl na papíře jednoduchý cíl: zachránit Battlefield. Ten byl po katastrofálním díle Battlefield 2042 na úplném dně a vedení EA potřebovalo výhru. A tu se Zampella pokusil dodat v podobě výtečného Battlefieldu 6, který se snaží sérii vrátit do dob slávy třetího a čtvrtého dílu.

Jestli se ta snaha ve výsledku dlouhodobě zadaří, to ukáže až čas. Čas, kterého se Vince Zampella bohužel nedožije. Kdo ví, co by ještě zvládl vytvořit, kolik týmů vyměnit či založit a kolik úspěšných sérií nastartovat nebo oživit. My mu ale děkujeme. A pokud jste někdy hráli jakoukoliv moderní střílečku – či snad ty, které jsme dnes zmínili – a bavili jste se u toho, poděkovat mu můžete i vy.