Princ z Persie je takovou značkou a sérií her, že mě provází od útlého dětství. Ať už šlo o originální 2D pojetí s rotoskopickými animacemi z roku 1989, tak mnohem propracovanější a oblíbenější 3D hry série Sands of Time, všechny mám rád.

Na Gamescomu jsem tedy usedal k hernímu PC s jistým neklidem. Jakkoliv se mi totiž ukázky Prince of Persia: The Lost Crown líbily, nebyl jsem naplno přesvědčen. Stačila mi ale půlhodinka, abych se ujistil: tohle bude po dlouhé době kvalitní pokračování.

VÍCE CUTSCÉN, NEŽ BYSTE ČEKALI

Překvapila mě nejen kvalita grafiky, ale rovněž skvěle zpracovaných filmečků. Všechny jsou renderovány v reálném čase uvnitř enginu a doprovází je napínavý hudební podkres. V příběhu nepůjde jen o Sargona – hlavního hrdinu, kterého ovládáte, ale na vaší cestě za ztraceným Princem vás doprovází další postavy z řádu Immortals.

CHYTLAVÉ SOUBOJE

Zatímco klasický Prince of Persia si vždy vystačil s pár švihy mečem, The Lost Crown nabízí mnohem extenzivnější soubojový systém. Máchání mačetou doprovází luk s šípy, speciální bumerangová čepel, ale také bonusové ultimátní útoky.

Všechny aspekty boje můžete mezi sebou kombinovat. A i když jsem byl bez tutoriálu, protože se jednalo o speciální Gamescom verzi, tak jsem rychle objevil všechna komba a zkratky. Ovládání je velmi intuitivní, takže není problém sejmout většinu nepřátel na jeden až dva švihy.

Co jsem opravdu nečekal, je prezentace rozšířených nepřátel, kteří mají jednak o dost větší výdrž, a nabízí unikátní útoky. Protivníci tak taktizují, vyčkávají a útočí v kombinačních vlnách, které z rychlého souboje rázem dělají delší duel, jenž vyžaduje jednak větší trpělivost, ale také taktické využití vašich schopností.

STROM DOVEDNOSTÍ

Záhy jsem narazil na komplexnost, kterou jsem od Prince of Persia nikdy neočekával. Vývojáři, kteří původně pracovali na hrách Rayman Origins a Rayman Legends, však zvládají řemeslo herního designu dobře.

Dostanete možnost Sargonovi odemknout nejen nové schopnosti ze stromu dovedností, ale součástí hry jsou také amulety, které pozměňují pravidla a například při každém správném parírování získáte zpět část životů.

Ano, hra nabízí dokonce parírování útoků, přičemž velmi dobře naznačuje, kterým útokům nemůžete zabránit (nepřítel blikne zlatou barvou) a které můžete vyblokovat, ale ztratíte kousek života (nepřítel blikne červenou barvou).

PRINCE METRODVANIA?

Kdykoliv umřete, vrátíte se na posední checkpoint, přičemž se obnoví všichni nepřátelé v okolí. Bavilo mě, že je hra vlastně hodně zvláštně přeskinovaná metroidvania, ale nepůsobí tak otevřeně jako třeba Ori.

Přesto dostanete možnost kudy jít, jakou tajnou zeď prorazit nebo obejít nepřátele zkratkou. Mapa, kterou jsem hrál, byla prolezlá poklady a různými náznaky kam se bude plná verze ubírat.

Celý pohybový systém, který zahrnuje skoky, odskoky, dashing, skluzy, běh po zdi, mi připadal nakonec velmi responzivní a zábavný.

Demo jsem ukončil přesně ve chvíli, když po mně skočil boss, což byl obří lev se škorpioním ocasem (já vím, zní to šíleně). Nedokázal jsem ho zatím porazit, ale to je možná dobře. Už se totiž těším, až si ho podám v plné verzi v klidu doma.

Líbí se mi, jak kreativně nakonec Prince of Persia: The Lost Crown pracuje s celým světem. Nejsou to sice vyloženě pohádky tisíce a jedné noci, kterými oplýval Sands of Time, nebo cell-shade Princ z roku 2008, přesto se vývojářům podařilo představit konečně něco, co nepůsobí jako vyloženě mobilní rychlokvaška, ale plnohodnotný titul, byť někomu nemusí být vyloženě 2,5D po chuti.

Prince of Persia: The Lost Crown vyjde 18. 1. 2024 PC, PS4, PS5, Xbox One, Xbox series X/S, Nintendo Switch a Amazon Luna.