Zábavná arkádovka se spoustou chyb - Hot Wheels: Unleashed

Jestli nežijete posledních 50 let v jeskyni, tak jste určitě slyšeli o Hot Wheels. Malých modelech autíček a tratí, které sbírají děti a dospělí po celém světě. No a jak už to bývá s většinou populárních věcí, i u Hot Wheels nadešel čas, aby byly přetvořeny do videohry. Vlastně ten čas nadešel už v roce 1998 se hrou Hot Wheels: Stunt Track Driver a pak ještě s hromadou dalších. Nicméně od roku 2013 jsme žádnou novou hru z této série už nedostali, pokud tedy nepočítáme DLC do Forzy Horizon 3, které bylo mimochodem opravdu super. Nejeden hráč se však těšil na pořádný Hot Wheels titul. Naštěstí na scénu přichází studio Milestone (známe díky některým WRC hrám a seriím MotoGP nebo Ride) s dnes recenzovaným Hot Wheels: Unleashed. Ryzí arkádovou závodní hrou, která sice není tak špatná, jak jsem původně očekával, ale trpí hromadou menších problémů a absencí naprosto základních funkcí.

Začněme hned zkraje. Tohle je arkádová hra. Jako opravdu arkádová. Řekl bych, že jsem dokonce snad arkádovější jízdní model v závodní hře nezažil, a i to je jeden z důvodů, proč jsem si na něj prvních několik závodů zvykal. Nicméně, jakmile jsem se přizpůsobil, není zde asi nic, co bych mu vytknul. Jak se rychle sami naučíte, zásadní součástí závodění je nitro, které budete mačkat jak často to jen půjde, žádné strategické plánování zde řešit nemusíte. V zatáčkách budete poté pomocí jednoduchého driftování brzdou nitro nabíjet a v letu otáčet svoje auto podle libosti.

Hra vám nabídne mimo jednoduchý multiplayer i splitscreen režim pro dva hráče a singleplayerovou kampaň. Ta vám žádný generický příběh necpe a jen vás nechá se probojovat skrz klasické závody, časové výzvy a opravdu výjimečně bossy. Opravdu o nic moc zajímavého nejde. Nicméně tratě se alespoň nějak často neopakují a budete tak stále zkoušet něco nového, i když pouze ve dvou typech závodů. Ocenil bych třeba nějaký demoliční mód, infekční výzvu nebo prakticky cokoliv, co by vývojáři byli schopni vymyslet. Dva herní módy jsou totiž opravdu málo a časové výzvy a závody o třech kolech vás velice rychle omrzí.

Alespoň že jsou tratě zajímavé a budete jezdit po klasických či antigravitačních plochách, skrz různé smyčky, speciální hračky (jako dinosaury nebo pavouky) i po předmětech přímo na mapě. Těch bych ale rozhodně ocenil ve hře více, většinou jen projedete přes zem nebo přes krátký tunel. Nějaké zajímavější kolize mezi autíčky by dost možná hře také prospěly. Nepočítejte s tím, že se vám povede někoho vyhodit z tratě nebo alespoň otočit. Maximálně vás tak trať kvůli občasným glitchům otočí sama od sebe.

Rozhodně ale musím ocenit umělou inteligenci. Ta je totiž obtížnostně vyvážená tak akorát a navíc vývojáři ani nepoužili v závodních hrách často nenáviděný rubber banding. Kdybyste si tak hru chtěli udělat těžší nebo lehčí, stačí si ji v menu jednoduše přepnout. Nemusíte řešit, že vás umělá inteligence dohání nebo naopak zpomaluje, podle toho, jak rychle jedete, což právě zmiňovaný rubber banding dělá.

Nesmíme samozřejmě zapomenout ani na samotné modely autíček. Těch je zde přes 60 a všechna jsou vymodelována podle reálných hraček do nejmenšího detailu. Graficky je hra navíc nádherná a ve výsledku tak vše vypadá opravdu realisticky. Můžete dokonce vlézt do foto módu a během závodu si prohlédnout škrábance, které autíčka mezitím nasbírala.

I přestože ale autíčka vypadají pěkně, neznamená to, že jejich celkový systém sbírání funguje dobře. V této hře jsou totiž tři způsoby, jak je můžete získat. Buď jako odměny za některé závody, z lootboxů, které se naštěstí nedají koupit za reálné peníze, nebo je lze pořídit přímo z herního obchodu (opět pouze za herní měnu). V obchodě je nicméně autíček pouze pět a mění se vždy po čtyřech hodinách. Problém ale je, že herního času, ne skutečného. To znamená, že abych si dvakrát aktualizoval obchod, musím ve hře strávit 8 hodin. K tomu všemu si můžete už teď zakoupit 30dolarové DLC, které vám přidá 10 autíček, nějaké barvy na ně a tři moduly na stavění tratí. Tato DLC mají být dohromady tři. Udělejte si na to názor, jaký chcete.

Nemusíte se nicméně bát, že byste kvůli hernímu obchodu se svými autíčky byli v nevýhodě. Hra vám je totiž dává skoro vždy náhodně a žádné závodní kategorie zde také nejsou. Já jsem tak například v prvních třech hodinách hraní dostal super formuli, se kterou jsem hrál po zbytek kampaně. Nebyl prostě důvod autíčko měnit, když jsem žádné lepší nedostal. Můžete tak mít garáž plnou krásných modelů, ale vlastně nikdy nemusí být důvod s nimi jezdit. Jak už jsem říkal, škoda, že zde nejsou nějaké závodní kategorie, aby měla využití i ta horší autíčka. Je nicméně pravda, že pokud se vám bude nějaké opravdu líbit, lze ho vylepšit pomocí součástek, které získáváte ze závodů, nebo rozložením jiných autíček, na velmi dobrou závodní úroveň. Takže to není jakože byste s nimi nemohli jezdit, jen k tomu nebude úplně důvod.

Ke hraní s Hot Wheels ale samozřejmě patří i skládání tratí, které zde najdeme taky. Hot Wheels: Unleashed totiž nabízí překvapivě schopný editor. Bude vám sice trvat, než si zvyknete na jeho trochu zbytečně složité ovládání, ale jinak v něm vytvoříte prakticky cokoliv. Můžete používat magnetické tratě, speciální moduly, umisťovat zrychlovací podložky, odstraňovat mantinely nebo nechat hráče jezdit přímo po předmětech na mapě. Upřímně bych dokonce řekl, že skládání tratí a ježdění na těch komunitně vytvořených by mohla být jedna z nejlepších částí hry. Jenže komunitní tratě se nedají filtrovat ani seřadit od nejlepších, v multiplayeru si nemůžete zvolit žádnou kontrétní a úplně zde chybí jakákoliv forma žebříčků. Což je opravdu škoda, protože si umím představit, že bych pár hodin s radostí strávil ježděním komunitních tratí na čas a porovnáváním se s ostatními. Opravdu nechápu, proč tato funkce chybí.

Podobně je to i s editorem nátěrů. Stejně jako při stavění map, i zde máte komplexní nástroje a lze vytvořit skoro cokoliv. Když si ale budete chtít stáhnout design od někoho jiného, rychle zjistíte, že opět chybí filtry či jakýkoliv systém hodnocení. Nechápu.

Hot Wheels: Unleashed má něco do sebe. Pokud jste fanda Hot Wheels, tak si krásné modely autíček, detaily na trati a arkádové závodění užijete. Nicméně se nemůžu ubránit dojmu, že zde studio Milestone muselo ořezat spoustu funkcí a ve finálním produktu to jde opravdu vidět. Krom zmiňované absence filtrování a online žebříčků, které dělají komunitní sdílení map a nátěrů prakticky nepoužitelné, je tu také hromada maličkostí. Ať už jsou to často nevyvážené zvuky, které někdy neslyšíte a někdy vám naopak odpálí sluchátka, minimapa, která vypadá jako z prvního prototypu hry, absence statistik autíček v obchodě, takže nevíte, co vlastně kupujete, či občas pomalu načítající se textury nebo již zmiňované glitche, které vás odpálí z tratě. Nejvíce mě ale stejně tíží malé množství herních módů a fakt, že se všechna autíčka chovají nějak tak podobně a není úplně důvod mezi nimi přepínat.

I tak ale většinu věcí, které jsem kritizoval, by mohlo Milestone ještě opravit. Nicméně teď hodnotíme hru podle aktuálního stavu a v něm si ode mě odnese Hot Wheels: Unleashed šest bodů z deseti. Základ hry je však dobře zpracován, a pokud jste fanda Hot Wheels, nebo máte prostě jenom rádi arkádové řízení, asi bych hru vyzkoušel, nebo bych ji minimálně sledoval a čekal, zda vývojáři třeba nepřidají filtrování komunitního obsahu, nevylepší multiplayer nebo dokonce možná nepřidají více typů závodů. Potenciál tam je.