Nikdo nečeká španělskou inkvizici! Překvapivý začátek recenze, že ano? Autoři řekněme... středověko-městské akce Rustler svou lásku k montypythonskému humoru rozhodně nezapřou. Přibližně před rokem jsme měli možnost si hru vyzkoušet a nyní je konečně doopravdy hotová. Pojďme se tedy podívat na to, kam se od té doby Grand Theft Horse posunulo!

JAK TO VŠECHNO ZAČALO?

Začátek hry je téměř prozaický, probouzíte se po strašlivé kocovině a jste osočeni z toho, že jste sousedovu krávu dali na střechu. Prostě takové běžné středověké pondělí. Abyste si nemuseli pamatovat moc jmen, tak se jmenujete Guy a často trávíte čas s vaším nejlepším kámošem jménem Buddy. Společně vymyslíte, že by bylo hrozně cool přihlásit se do rytířského turnaje a vyhrát království a půl princezny k tomu. Tento cíl je ovšem poněkud vzdálený a budete se k němu muset propracovat skrz řadu questů.

Autoři hry se rozhodně netají s tím, že napodobují GTA, a tak pokud jste hrávali první dva díly této série, budete se tu cítit jako doma, možná vlastně i lépe, protože ovládání bylo modernizováno a mohu doporučit dbát na doporučení autorů v tutoriálu, kde se vaše postava pohybuje pomocí WSAD vzhledem k obrazovce a jízda na koních je určena směrem koně. Základní herní náplň je pak v zásadě jednoduchá, ve hře nejsou žádné rozhodovací sekvence, hlavní mise na sebe bezprostředně navazují a vy tak v podstatě jen budete utíkat od šipky k šipce a budete to prokládat postranními questy, protože hra vám dvakrát oznámí, že dokud neseženete 5000 zlaťáků, nemůžete pokračovat dál. To sice zní trochu otravně, ale nedejte na první dojem. Kouzlo Rustleru totiž tkví v naprosto bravurně napsaných vtipných dialozích, které si utahují snad ze všeho. Narazíte tak například na bandu templářů, kteří byli unaveni z hledání svatého grálu, a tak se rozhodli si ho uvařit....ve své nelegální palírně...a distribuovat po okolí. Budete pomáhat panně (což je diskutabilní) z jezera a dost možná se vám podaří vytáhnout z kamene bájný Excalibur, tedy pokud budete mít zdravou mysl a čisté srdce... Kecám, bude stačit krumpáč a pár barelů dynamitu.

LEHCE CHUDŠÍ HERNÍ NÁPLŇ

Mise většinou bývají celkem primitivní, takže od nich nečekejte příliš. V zásadě je to skoro vždy jen přines, odvez, zabij nebo zmlať. Pokaždé se ovšem mění kulisy, a tak se asi nedá říct, že by to bylo vyloženě repetitivní, ale stále se nemohu zbavit pocitu, že hře z hratelnostního hlediska něco chybí. Pokusím se vysvětlit: V jednom úkolu jdete prostě někoho zabít. V dalším ukradnete ženě šaty a v převlečení jdete rozbíjet sudy s vínem a zabíjet stráže. Poté jdete podpálit stavení, majitel se naštve a tak ho jdete zabít. Pak dostanete za úkol v převleku smrtky někoho vystrašit, ten se ale lekne, zaútočí na vás a tak ho jdete zabít. Znuděný lordův synek se chce prosadit jako rapper, lidi ho ovšem nesnáší a tak jich pro udělání rozruchu na koncertě musíte pár zabít. Pomohlo by možná třeba hledání stop? Vaření? Craftování? Správa inventáře? Prostě cokoliv. Vyšší komplexita by ovšem mohla brzdit tempo hry a dávkování vtipných hlášek, a tak to považuji za negativum jenom tak na půl cesty.

Co je ovšem zábava, je soubojový systém. Není složitý, levé tlačítko myší útočí, pravé slouží k obraně a mezerníkem uskakujete. Zpočátku se vám možná budou boje zdát otravné, zvláště kvůli tomu, že se protivníci často brání, ale do toho se dostanete. Ve hře je totiž celkem široká paleta zbraní od klacku, přes výkaly, meče, halapartnu, až po legendární kosu. Ta mi na herní scéně chybí už od Postalu dvojky. Váš styl souboje si také můžete lehce uzpůsobit pomocí sady dovedností. Za sebe mohu maximálně doporučit autoheal, zvýšení životů a braní věcí za jízdy. Vtipný mi ovšem přišel skill, který vám umožní si ponechat inventář i poté, co vás dopadne policie. Mně se to totiž v podstatě za celou hru nestalo. Tedy takhle, dostali mne mnohokrát, ale pokaždé jsem byl v nějaké misi, a tak mi hra automaticky nabídla autosave. Tento skill se vám tedy hodí v zásadě, jen když budete dělat bordel i mimo příběhové mise.

A CO JEŠTĚ, JEŠTĚ NAVÍC POD STROMEČEK?

Pokud nebudete jako já skákat po hlavní linii, můžete se bavit i řadou dodatečných aktivit, jako je rozvážení balíků, sbírání mrtvol, sprejování koní anebo hledání sběratelských předmětů, jako jsou například písničky. To, že zde autorádio funguje pomocí zaplaceného barda a že stanici volíte pěstí, jsem vám již ukazoval v preview, ale to, že můžete loutnu ukrást a hrát písničky nalezené po mapě sami, je novinka. Každopádně minimálně výběr skladeb chválím.

Ke každému dobrému dílu GTA dozajista patří dvě věci a autoři zapracovali do Rustlera oboje. Jsou to samozřejmě cheaty a bugy. Cheatování bohužel ovšem není až tak zábavné, takže létající koně nečekejme, ale alespoň oceňujeme BFG pro přidání samonabíjecí rychlopalné kuše, s tou jsem si zablbnul a po lítosti nad svým zvráceným činem jsem dokonce mohl použít SUICIDE. S těmi bugy je to ovšem trochu horší. Hra mi asi dvakrát spadla, přiznávám, že jednou to bylo ale právě po používání cheatů, a občas se setkáte s drobnými blbůstkami či zaseklými NPC. Nejedná se ale o nic tak strašného a dohromady jsem tak musel asi opakovat jen dvě krátké mise.

JDEME DO FINIŠE!

Naštěstí i při loadingu opravdu nepřijdete o moc, mapa se od preview verze natáhla přibližně na dvojnásobek a přibylo velké město. Přesto jí ovšem dokážete koňmo projet z jednoho konce na druhý za pár minut. Na Indie hru ovšem musím pochválit konzistentní úroveň grafiky, která je příjemná a strašně jsem si užíval i demoliční model plotů a sudů. 

Rustler má obecně spoustu skvělých a zábavných herních nápadů, které se prostě hodí na odpočinkový večer, kdy chcete hodit starosti za hlavu a trochu se nasmát. Herními systémy ohromeni pravděpodobně nebudete, ale vlastně mi to snad ani tak moc nevadilo. Sám jsem si hraní užil a směle ho doporučím každému, kdo si dokáže užít představený humor. Za redakci Indiana uděleme solidních 7/10 a teď už mne omluvte, musím zachránit raperskou kariéru jednoho místního lorďátka.