Recenze · Metal: Hellsinger · v pátek 30. 9. 2022 21:45
Pekelná řežba v rytmu metalu! Recenze titulu: Metal Hellsinger
Jestliže přijdete o hlas, stále máte svůj rytmus, který vás provede samotným peklem.
Představte si dynamickou střílečku, jakou je třeba Doom, a protivníky, kterým se vaše existence nezamlouvá a které musíte popravit a získat, co vám náleží. Čím více se poddáte rytmu metalové hudby, tím více škod napácháte, pak už jen stačí vybrat správný arzenál a zbystřit své smysly, jak jen to jde. Zní to krutohustopřísně? To bude tím, že to vše dohromady je krutohustopřísné.
Metal: Hellsinger je rytmická střílečkaz pohledu první osoby. Každý váš výstřel by měl padnout do rytmu metalové hudby, která vám hraje v pozadí, správný výstřel do rytmu vám zajistí silnější kombo. A tím pádem udělíte nepřátelům větší poškození. Naopak střelbou mimo rytmus si zajistíte nižší poškození, a to se vám může stát v mnoha případech osudným. Při průchodu pekelnými mapami jste ve většině případů zavření v oblastech připomínajících menší arény a ženou se na vás hordy nepřátel. Pokud tedy nedosáhnete potřebného komba a tím pádem i síly, tak tyto hordy jsou stále otravnější a nebezpečnější a mohou vám zajistit smrt.
A proč vlastně chceme rozsévat zlobu v pekle?
Celý příběh Metal: Hellsinger se točí kolem démonky zvané Neznámá neboli The Unknown. Ta byla uvězněna v pekle, naštěstí se jí podařilo vymanit se ze spárů vězení a teď je připravena se prodrásat vzhůru všemi osmi úrovněmi pekla, vzít si to, co jí náleží, a pomstít se své věznitelce Red Judge. Ta totiž Neznámé vzala její mocný hlas, který je mezi aktuální vládkyní a jejími posluhovačkami nežádoucí.
Jelikož vy mluvit nemůžete, doprovází váš příběh monolog lebky padlého anděla, která vám zároveň dělá i doprovod peklem. A zní opravdu stylově. Ještě aby ne, když lebku dabuje Troy Baker. Troy komentuje nejen váš průchod, ale i samotný příběh. Dokonce má co zajímavého říct ke každé úrovni.
Vaše pomsta začne v nejnižších úrovních pekla. Podle některých referencí se můžeme dozvědět, že v hlubinách pekla mrzne, a to samé platí i v námi recenzovaném titulu.
Začnete se vyškrábávat ze samotné ledové úrovně zvané Voke Projdete místy, jako je třeba Yhelm, což je taková samotka pro hříšné duše, nebo navštívíte mechanický Archeon.
Úrovně se nijak extrémně neliší. Některé oblasti jsou více otevřené, některé obsahují více tunelů nebo naopak míst, kde můžete spadnout. Zřídka se stane, že byste se zastavili a kochali se krásou, která se rozprostírá kolem vás. Netvrdím tím, že vizuál úrovní je škaredý, ale nijak zbytečně vás nerozptyluje. A o tom to je, protože na prohlídky nebudete mít zcela jistě čas.
Trochu více vizuální snahy bych ovšem ocenil u bossů, kteří vás čekají na konci každého kola. Jedná se o Aspekty hlídající konec úrovně. Boje s nimi byly velice zábavné a někdy i opravdovou výzvou. Ale vadilo mi, že až na drobný detail v podobě barvy aury či rohů vypadají tyto aspekty skoro stejně. Dynamika hry a chuť dostat se na konec pekla si přímo žádá o to, abychom se těšili, co za obludného šílence na nás bude každé kolo čekat. Místo toho se vždy setkáme s ukvičenou vznášející se hlavou.
MÍSTY CHYBĚJÍCÍ PASTVA PRO OČI JE VYROVNÁNA PASTVOU PRO UŠI!
Každou úroveň doprovází originální metalový nářez, který není jen líbezným doprovodem, hudba je totiž zároveň vaším metronomem zkázy. Jak jsme už na začátku zmínili, každá střela se počítá, počátkem kola uslyšíte jen instrumentál doprovodné hudby, ovšem čím se bude zvětšovat váš násobitel poškození, tím se bude přidávat více nástrojů, které pořádně okoření vaše krvelačné šílenství. A když vytáhnete násobitele na číslo 16, přidá se i úžasný vokál a za doprovodu kompletní skladby si užijete tu správnou jízdu.
Užívání si hudby podporuje i fakt, že byli do skladeb přizváni velice známí a úspěšní vokalisté jako například Matt Heafy ze skupiny Trivium, Alissa White-Gluz nebo Serj Tankian z velice známé kapely System of a Down. A věřte, že ty jejich hlasy chcete slyšet, když rasíte démony brokovnicí!
No, když už jsem zmínil tu brokovnici, pojďme si říct více o zbraních.
První misí vás bude doprovázet meč Terminus a lebka Paz. U lebky je zajímavé to, že je to jediná zbraň, kterou můžete střílet do rytmu i mimo cíle a nabíjí vám násobitel útoku. Její útok je sice slabší, ale někdy se hodí něco, co démony nezabije okamžitě. Protože když je oslabíte, můžete je dorazit brutálním útokem, což vám doplní životy.
A právě pro tohle „načnutí nepřátel“ používám Paze nebo meč Terminus. Později najdete brokovnici, která sice není tak parádní jako dvouhlavňovka Doom Slayera, ale i tak je pekelně super. Další ze zbraní, které vás budou hlídat, jsou Cerberus a Orthrus. Ano, jde o duální zbraně, ze kterých jsem byl nadšený převážně kvůli jménům. Tedy, hlavně jsem byl nadšený z Cerbera. Slabý dvouhlavý Orthos nikoho nezajímá!
S těmito miláčky musíte být přesní, ale na rozdíl od ostatních zbraní uštědříte solidní poškození jak na dálku, tak i na blízko. Dále se vám do rukou dostane Soulbreaker, který je velice silnou obdobou raketometu.
Čekají na vás i atypické pekelné bumerangy, které není třeba ani přebíjet. A zaslechl jsem zvěsti, že pokud zdoláte všechny úrovně na nejtěžší obtížnost, dostanete bonusovou zbraň.
Každá ze zbraní má ultimátní schopnost, která se vám nabije po zabití určitého počtu nepřátel. Zajímavý fakt je ten, že nabíjení ultimátních schopností je oddělené pro každou zbraň, což znamená, že můžete použít klidně i dvě různá kouzla najednou. Nečekejte od těchto schopností peklo plenící Ragnarok. Ale třeba taková vražedná kopie odlákávající pozornost nepřátel se v přetlaku démonů mnohdy hodí.
Jakmile získáte všechny zbraně, budete muset do každého dalšího kola vybrat sadu hlavních a vedlejších zbraní. Nebudete nosit celý arzenál s sebou, tak jak to známe například z Doomu.
To znamená, že každé kolo začnete s mečem, lebkou a dvěma dříve vyjmenovanými zbraněmi. Musíte proto volit taktiky, které se vám do vybrané úrovně budu hodit nejvíce. Taktiky ovšem budou hodně ovlivněny runami.
VOLITELNÉ VÝZVY VÁM DODAJÍ PASIVNÍ VYLEPŠENÍ
Výzvy bývají často takové, že musíte ve speciálních arénách zabít určitý počet démonů předem vybranými zbraněmi, než vám uplyne časomíra. Nebo musíte protivníky zabít předem určeným stylem, například ultimátní schopností nebo útokem zblízka. Pokud tyto výzvy splníte, budete odměněni runou, která vám pomůže v budoucím boji. Runy si můžete vzít vždy dvě a jsou silné podle obtížnosti výzvy, kterou jste museli pro získání runy splnit. Mohou vám pomoci udržet násobitel poškození, zrychlit nabíjení ultimátních schopností nebo zajistit více nábojů po změně zbraní, což je moje nejoblíbenější runa v kombinaci s dříve zmíněným Soulbreakerem, který má sám o sobě dva náboje a stále ho nabíjet je otrava.
Sbírat runy a pochopit co nejlépe vaše zbraně bude nutnost, pokud budete chtít titul pokořit na střední nebo těžkou obtížnost. Já hru zdolal na střední obtížnost a byla to lahůdka.
S naprostým klidem mohu za tým Indian titulu Metal: Hellsinger udělit 9 bodů z 10.
Kombinovat každý krok, úhyb, výstřel a dorážení nepřátel za doprovodu hudby je super. A jsem rád, že švédské studio The Outsiders nasadilo tomuhle typu her opravdu vysokou laťku. Vím, že Metal: Hellsinger nebude jediná hra založená na střílení do rytmu a že konkurenti budou mít co dělat, aby se vyrovnali této parádě.
Verdikt
Metal: Hellsinger je něco, co nám tu chybělo. Zkombinovat hudební hru se střílečkou z pohledu první osoby, byl super nápad. Jde sice cítit velká inspirace Doomem, ale na to si přeci nemůžeme stěžovat. Ba naopak. Do teď jsme v podobných hrách poslouchali hudbu jen jako podkres. Ale zde v Hellsingerovi s hudbou splyneme, a aniž bychom si to uvědomili, děláme každý krok za doprovodu metalových skladeb. Grafika je tak akorát abychom nebyli zbytečně rozptýlení a zároveň nám titul jel i na průměrných mašinách a příběh ve výsledku vůbec neurazí. Studio The Outsiders odvedlo skvělou práci.
- Skvělý metalový doprovod
- Originální nápad
- Plně se dokážete ponořit do krvelačné jízdy
- Jednotvární bossové
- Poměrně krátká herní doba