Poslední roky jsou doopravdy zajímavé, protože kvůli neustálým DLC nebo mikrotransakcím se mnozí kravaťáci naučili, jak z her vytahat více peněz nebo jak je rozkouskovat na co možná nejvíce kousků, za které jsou hráči ochotni zaplatit peníze. Sportovní hry bohužel byly tímto negativním trendem zasaženy téměř nejvíce. Ať už mluvíme o Ultimate Teamu nebo o stovkách kontroverzí kolem Maddenu, tak můžeme pozorovat postupný pokles kvality u sportovních her. Čtvrté UFC dostalo nižší hodnocení, to stejné i loňská FIFA a NBA dva roky zpátky. Mnohé z těchto problémů zasáhlo i letošní NBA, přesto jde ale o nejlepší sportovní hru na trhu.

Loňský díl se snažil změnit tak moc věcí najednou, až nakonec došlo ke kompletnímu rozbití hry. Režim střelby byl jiný, na začátku nebyl všechen obsah a zbytek nepřinášel nic nového. Což se zde naštěstí neděje. Můžete sice namítat, že sportovní tituly neustále recyklují předešlý obsah, ale u NBA je tomu trochu jinak. Komentář je pokaždé jiný, neustále dochází ke změnám kamery, přidávají se události během pauz a vylepšují se animace a fungování týmu. Jde sice o drobné změny, ale není náhoda, že NBA nemá kolem sebe tolik kontroverze jako FIFA, Madden nebo NHL. I přes všechny své problémy přináší 2K hráčům solidní titul a v tomhle videu bych rád vystihnul několik podstatných věcí, u kterých by se mohla konkurence inspirovat.

Začal bych tím nejvíce diskutovaným, a tím jsou reklamy a mikrotransakce. Největším problémem je Ultimate Team, My Team a všechny obdobné módy, kde si kupujete balíčky karet a z nich stavíte tým. FIFA zavedla takzvané Preview Packy, neboli balíčky, které vám ukážou u jednotlivých hráčů procentuální šanci, že vám padnou. Jenže jak bylo zjištěno, jakmile vykoupíte tento druh balíků, tak procentuální šance rapidně klesá. NBA nic takového nemá. Můžete si kupovat balíčky, přičemž na jeden v průměru musíte hrát až tři hodiny, ale zároveň zde máte obávané automaty a kola štěstí. Z obojího můžete získat jak hráče, tak neskutečné množství kosmetických doplňků, jež jdou taky koupit za herní měnu. Pokud chcete mít dobře vypadající hráče, co možná nejvíce unikátní palubku a míč, tak musíte do hry vložit peníze. Jenže díky tomu, že kola štěstí jsou zadarmo, některé hráče si můžete vyvinout splněním určitých výzev a se svým týmem máte přístup například i na režim Blacktop, vám nebude připadat, že se z vás hra snaží dostat co nejvíce peněz. I z těch nejlevnějších balíčků získáte solidní hráče. Na druhou stranu mezi zápasy mohou na vás vyskočit reklamy. Což je opravdu otravné a nechápu, co dělají ve hře za plnou částku. Ano, sice díky tomu není MyTeam takový Pay-2-Win, ale furt to neomlouvá jejich přítomnost.

MyTeam má zároveň vlastní verzi season passu, který je zadarmo a po každém přihlášení na mě padl nějaký balíček. Máte tu i speciální výzvy, za které získáte další balíčky, nebo konkrétní odměny, ale pár těch korun do hry zkrátka musíte hodit, pokud chcete patřit mezi ty nejlepší. Ale i bez otevření peněženky jsem získal Cobyho, Mitchella, Kerra nebo Rodmana. Pokud hrajete na PlayStationu a platíte si PS PLUS, tak každý měsíc dostanete karty navíc. 

U PlayStation verze bych ještě chvíli zůstal, konkrétně u PS5. Bohužel z DualSense ovladače neuslyšíte komentář, který nemá konkurenci, nebo povzdechy hráčů, ale zase ucítíte jejich únavu. Čím déle s nimi poběžíte, tím těžší bude držet tlačítko běhu. Pokud bráníte znatelně silnějšího a vyššího hráče, tak bude těžší držet tlačítko pro obranu. Již dlouhou dobu můžete, pokud hrajete na domácím hřišti, roztřást protivníkovi obrazovku, aby se mu hůře házelo. Je škoda, že například tak krom třesení obrazovky necítíte i vibrace ovladače. Pokud se vám podaří totiž monster blok, tak zavibruje radostí davu celý ovladač, ale například při silném pádu hráče nic necítíte.

Verze pro současné generace zkrátka vypadá nádherně. Rozdíl mezi novou a původní generací není tak razantní, ale pokud se podíváme na detaily, plynulost, tak si všimneme značného rozdílu. Při úvodu, kdy pozorujeme záběry na hráče, jsou vidět veliké rozdíly v kvalitě nasvícení nebo fyziky oblečení. Původní verze tak jsou stejné jako předchozí ročníky, jen s několikazměnami, protože zkrátka víc z konzolí nedostanete. Proto bych opravdu uvažoval nad koupí. Nové verze mají více prostřihů, více dynamickou kameru a dodatečné animace. Hra se díky novým animacím stala více plynulou. 

Samotná komplexnost ovládání a hry jako takové je opravdu veliká a taktizování je v tomto díle znatelně důležitější, než tomu bylo dříve. Verze pro nové generace totiž ve svých 100 GB velikosti skrývá více informacích o hráčích. Zatímco dříve jste při hraní poznali drobné rozdíly mezi hráči, tak zde jsou markaktní a znalost týmu, za který hrajete, a jeho soupisky vám slušně pomůžou při hraní. A pokud nejste tolik znalý, tak můžete mít v rohu zapnuté základní údaje o hráči, které vám napoví, jestli se více hodí na trojky, rozehrávky nebo obranu. 

Celému dobrému pocitu ze hraní krom nádherné grafiky a komentáře napomáhá i audio stránka. Slyšet pískat palubku pod teniskami je tak nějak zajetá klasika v sérii. To stejné by se dalo říct i o pokřiku fanoušků a jejich hláškách, které se mění podle toho, jestli jste domácí tým nebo například i pokud vyhráváte. Soundtrack je napěchován současným hip hopem a popem, ať už jde o velké známé singly nebo více nezávislou scénu. Většina písní dokonce zaznívá na skutečných zápasech NBA. Jakmile tedy posloucháte komentáře, které zmiňují, že ve středu se utká Bucks s Dallasem, což tak doopravdy je, do toho jedou sestřihy téměř totožné se současnou NBA grafikou a v pozadí vám zní Migos? To je zkrátka ta kvalita prezentace, kterou si sportovní fanoušci zaslouží. 

Jenže tahle prezentace úplně opustila režim kariéry. V NBA 2K19 jsem vyzdvyhoval příběh na začátku hry, který byl bravurně napsán, zrežírován a sloužil jako dobrý tutoriál. Následující ročník ho měl již trochu osekán a letos tam téměř není. Rovnou jste vhozeni do The City, města, které je sdíleno s ostatními hráči, kde si můžete vylepšovat svého hráče a snažit se dostat až na vrchol. Na jednu stranu jste hned vhozeni do akce a nemusíte několik hodin sedět u ukázek. Na druhou stranu, pokud je tohle váš první ročník, tak budete silně zmateni a zklamáni. Můžete si vybrat, jestli chcete jít nejdříve na vejšku, nebo vše risknout a snažit se prorvat do NBA, ale samotná prezentace ukázek není na takové úrovni, jako tomu dříve bylo. 

The City se zvětšilo. Můžete si skejtovat napříč městem, setkávat se s hráči, krom obchodů navštěvovat nejrůznější hřiště a tak dále. Jenže co získalo město na velikosti, tak ztratilo na detailech. Působí tak více prázdně a absence ambientních zvuků tomu také nepomáhá. Necelý týden po vydání ale naštěstí bylo přidáno nepatrné množství nových zvuků, ale stále to není ono. 

U kariéry bych rád ještě zmínil vylepšování vašeho hráče. U konkurenčních her můžete do titulu vrazit peníze a ihned si navýšit hodnocení na 99. Zde si vylepšujete postavu stejnou měnou, za kterou si kupujete například i oblečení, ale s jedním velkým ALE. Pokud si chcete koupit okamžitě vyšší hodnocení, tak vás hra zastaví pokaždé na určité hranici, ze začátku to je 85. Letos konečně hra bojuje proti Pay-2-Win systémům, a pokud se chcete dostat nad hranici hodnocení 85, tak musíte i několik úrovní získat hraním. Za to jedině palec nahoru.