Fanouškovský Final Cut otevírá v Mafii II nové možnosti a odkrývá utajené části příběhu

Když jsem se minulý rok dozvěděl, že přichází fanouškovský mod Final Cut pro druhý díl, bylo okamžitě rozhodnuto, co si během Vánoc zahraju. A i když už nám oficiálně vznikla Extended, Director’s Cut nebo Definitivní edice, je to vůbec poprvé, co jsem pocítil, jak zvláštní pocit je, když něco, co tak bezmezně zbožňuji ve své původní podobě, může být ještě lepší.

Modifikace Final Cut do hry nepřinesla pouze drobné změny nebo dodatečný obsah, ale alespoň pro mě i uvědomění, kolik oficiální verzi k dokonalosti vlastně schází. Není přitom žádným tajemstvím, že do druhého dílu této nestárnoucí značky se toho nedostalo opravdu hodně, ale k tomu se ještě dostaneme.

Abychom předešli zbytečným otázkám v komentářích, kde si tento mod stáhnout a jak ho nainstalovat, provedu vás několika jednoduchými kroky. Modifikaci Final Cut lze bezplatně stáhnout na stránce Nexus Mods a následně už jen stačí rozbalit archiv a složky pc a edit přepsat v kořenové složce s nainstalovanou hrou. Což by vám ke hraní vlastně stačilo, ale předpokládám, že se nebudete jen tak chtít vzdát českého dabingu, kdo by taky chtěl? Mějte však na paměti, že některé dialogy zůstanou v angličtině, protože jejich česká verze zkrátka neexistuje. Na druhou stranu i tak přibudou některé nové v češtině. Podpora české lokalizace sice neexistuje, ale integrovat ji lze manuálně a to velmi snadno. V rozbalené složce PC přepíšeme obsah složky sds_cz do sds_en a tadá, instalaci máte za sebou.

Raději ale rovnou varuji, že modifikace funguje pouze na původní verzi hry, a pokud máte grafickou kartu značky NVIDIA, rozhodně v nastavení ovladačů změňte v nastavení PhysX akceleraci z grafické karty na procesor. Mimochodem, ve hře toto grafické nastavení nezapomeňte vypnout. Protože jinak vás čeká pád za pádem, ale i při správné instalaci se jich zcela nezbavíte. Mně osobně se osvědčilo po dokončení každé kapitoly hru opětovně vypnout a zapnout. Alespoň částečně jsem se tak problémům s vykreslováním mapy a se ztrátou postupu mohl vyhnout. Ale co taky čekat od betaverze neoficiální modifikace?

Po zapnutí nové hry, byla pro mě příjemným překvapením možnost extrémní obtížnosti. Druhý díl zvládne na těžkou obtížnost prakticky každý a prostor pro její zvýšení je tu tak opravdu velký. O tom, jak moc se v tomhle případě zvedne, jsem však neměl vůbec ponětí. Kromě varování, že je to těžké i pro experty a zkušené hráče, žádná další informace k dispozici nebyla.

Nemusel jsem však čekat dlouho a už při první přestřelce jsem si všiml, že toho moc nevydržím. Pár ran a zhoršila se mi rovnováha nejen při míření. Tlukot srdce a navození pocitu blízké smrti je však něco, co se mi začalo okamžitě líbit. 

Naopak mě trochu zamrzelo, že se nedostalo na rozšíření úvodu v rodné Sicílii. 

Kdo by náhodou nevěděl, tehdejší scenárista druhého dílu Daniel Vávra a nejznámější autor stojící za prvním dílem na svém facebookovém profilu v roce 2021 zavzpomínal a nasdílel obrázky z prostředí Sicílie, kde se mělo odehrávat více misí. Dle jeho slov na původním scénáři pro jeden úkol pracoval několik měsíců a měl dohromady 89 stran, což je ve srovnání s podobou, která se dostala do finální hry, opravdová bichle.

Vyčítat ale tvůrcům modifikace absenci něčeho, k čemu pravděpodobně neexistují ani soubory, by byla hloupost. Přejděme tak raději zpátky k tomu pozitivnějšímu. 

Návrat do města Empire Bay už doprovázel první náznak rozsáhlejších dialogů, které kupodivu některá zvláštně tichá místa konečně správně vyplňují. Kolikrát jsem si říkal, sakra… proč ten Joe na to nijak nereaguje, a přitom zde existovaly soubory chybějícího dabingu, které rozhovor dělaly přirozenější.

Jedná se sice o maličkosti, které příběh nijak razantně nemění, nicméně napříč celou hrou vyplní místa, kde pro ně byl celou dobu prostor. Jen se na ně nedostalo a zůstali tak celý čas v zapomnění. Nejvíce silným okamžikem pro mě byla anglická verze dabingu, ve které se očividně Marty v kapitole Pokojová služba bránil, než jsme se k němu s Joem stihli dostat. Ten kluk bojoval jako lev.

Podobně silný moment nastal, když jsem naposledy mluvil s Vitovou sestrou Francescou a uslyšel, jak se s ní Vito nejen naposledy rozloučí. Také ji oslovuje pro mě dosud neznámou přezdívkou Franny. 

Dost možná se z pohledu mnoha hráčů bude jednat o nepodstatné detaily, ale pokud Mafii doopravy milujete, budete po nových poznatcích, které dosud nebyly jinde k dohledání, doslova dychtit.

Tím si už bohužel nejsem jistý u nových misí, které rozhodně nejsou na škodu, ale často jsou do hry implementované s absencí jakéhokoliv rozhovoru a jediné titulky jsou v popiscích úkolu. 

Vyzkoušet jsem si tak mohl například misi Wheels On Fire, která původně sloužila k prezentaci hry na Gamescomu v roce 2009 a do hry se dostala až jako mise v placeném rozšíření Joeova dobrodružství. Ve zkratce pro Dereka uděláte laskavost a odpálíte v garážích pár aut pomocí plynových lahví a tím si vyděláte pár babek navíc. 

Přítomnost misí pro Dereka mi však dávala smysl, přestože se točí jen kolem výbuchu aut. Jak sám Joe naznačoval v jednom z rozhovorů, občas nám má Derek nabídnout nějakou zajímavější prácičku, ale pominu-li prodej sporťáků nebo přestřelku v přístavu v hlavní příběhové lince, v původní hře na to nikdy nedošlo. 

Vedlejší úkoly mě čekaly i u Henryho nebo Giuseppeho. Právě Giuseppův obchůdek se stane jednou z více využívaných lokací, u kterých si nepamatuji, že bych je dřív navštívil vícekrát než dvakrát za celý průchod základní hrou. Důvodem je kromě propojení vedlejších misí i zajímavější nabídka zboží. V první řadě se tu využívá Giuseppeho nadání pro padělaní dokumentů či dokladů, a tak si lze nově zakoupit zbrojní průkaz. Díky němu jsem nemusel na veřejnosti nutně skrývat zbraň a předešel jsem tak zbytečným problémům s policií. Nově - jako tomu dříve bylo u zbraní - ztratíte jak průkaz, tak páčidla v kapitolách, během kterých se ocitnete ve vězení nebo přijdete o dům, a tedy o všechen svůj majetek.

Více využívanými se staly i benzínky, na kterých si nepamatuji, že bych dříve opakovaně tankoval. Tuto potřebu jsem však začal mít častěji a příspívala k tomu i absence vozidel z DLC, kvůli čemuž jsem musel získávat auta postupně. Ta už není možná opravovat v garáži pouhým jedním kliknutím. Jezdil jsem tak raději opatrněji a navštěvoval servis častěji, díky čemuž jsem měl příležitost projít například celou nabídku vzhledu kol.

Právě ta abstrakce s hraním původní a modifikované hry, během čehož jsem se začal zastavovat více na místech, která předtím sloužila jen k minimálnímu účelu, mě donutila přemýšlet, jak málo využitá vlastně jsou. A dost možná by mě to bez hraní modifikované verze nikdy ani nenapadlo.

Přitom mi stačilo projet se po městě, neplnit chvíli hlavní dějovou linku a dostal jsem se k nehotovým budovám, prázdnému nádraží, nebo obchodu s cedulí otevřeno, i když se na jeho otevření nikdy nedostalo.

Přestože vnímám jízdní model v první i druhé Mafii jako opravdu vydařený, nečekal jsem, že by na něm bylo co zlepšovat, ale kupodivu ano. Autoři modifikace přidali do hry zvuky brzdění z betaverze hry, které mnohem více sedí k dobovým veteránům. Dostalo se i na rozšíření rádia o hudební kousky z tehdejší doby. Požitek z jízdy vám nový tachometr nejspíš nezmění, na druhou stranu absence navigace ano. Sám jsem si brzy uvědomil, že bez spoléhání se na navigaci, moje orientace ve městě naopak roste. Vždyť… když to šlo v prvním díle, proč ne i v druhém?

Zpřístupněny byly i lokace z misí, jako je nevěstinec nebo území mastňáků. A ačkoliv si v nevěstinci bohužel nelze s dámami ani zalaškovat, na území mastňáků se můžete zúčastnit turnaje v pěstních soubojích. Při výhře lze získat 100 dolarů, což není sice moc, ale je to skvělá alternativa pro získávání peněz namísto okrádání obchůdků nebo šrotování kradených aut. Respektive byla by, jelikož po vstupu se mi jejich území pomocí brány nepodařilo opustit a restartovat jsem musel celou kapitolu. Budiž to varováním pro všechny, kteří chtějí pár mastňáků vyřídit.

Svoboda rozhodování je novou mechanikou, která mě mile potěšila. Nejde přitom jen o pouhý výběr, jestli chcete auto řídit, nebo se necháte odvést. K vidění jsou tu i mnohem zajímavější volby. Například v už zmíněné kapitole Pokojová služba lze cestou do hotelu nahlížet z auta ven a prohlížet si každodenní život města. Během jízdy mi aktivita zdejších obyvatel často unikla a navzdory absenci detailů interiéru vozidla to byl pohled, který přidával na uvěřitelnosti místního života.

Abych ale nezapomněl, na výběr máte i v tom, jestli chcete některé mise vůbec dělat. Třeba když nechcete zabít Tommyho Angela a místo toho udělat práci pro Harryho. Ta je mimochodem velmi zajímavým prototypem, kde jsem si i bez dabingu, dokázal spoustu domyslet. Odmítnout pomoct lze i opilému Joeovi, a tak ho ponecháte napospas barmanovi v baru. Za následek to má zvýšení či naopak ztrátu úrovně morálky.

Čímž se dostáváme k další zajímavé mechanice. Příležitostná pomoc jako oprava auta dámě v nesnázích či její záchrana vám může přinést pár bodů navíc. Čím vyšší je úroveň respektu, tím nižší jsou ceny v obchodech, pokuty od policistů či potřebná výše jejich úplatků. Pokud budete policisty zabíjet, úroveň se sníží a ceny zároveň zvýší. 

Zatím je to však něco, co není zrovna moc doladěné. Většina z nás stejně bude vykrádat benzínky i obchody a policisty jednoduše zastřelí, protože je to prostě zábava. A ke všemu dost dobře placená. Jestliže si ale autoři pohrají s ekonomikou, mohlo by to být ještě zajímavé.

A když už jsme u toho, do hry přibyla spousta zajímavých a dříve nevyužitých částí, kterých jsem si během hraní všiml. Například v každé kapitole si lze zakoupit noviny a dočíst se o událostech, na které měl Vito a jeho okolí vliv, což se hezky doplňuje s rádiem. V kapitole Murphyho zákony je nutné před vloupáním do klenotnictví vypnout alarm pomocí drátů a následně manuálně rozbít výkladní skříňky se šperky. Do kufru taxíku jsem si mohl uložit zavazadlo a ve vězení jsem si zkracoval chvíle hraním basketbalu, což je ale spíš pouhá animace než plnohodnotná minihra.

Co mi přišlo jako absurdní, bylo zjištění, že se jeden z easter eggů nedostal do plné hry. Mluvím o možnosti zapnout světlo na chodbě, když se zrovna děda elektrikář hrabe v pojistkách. V tom jednoduše poznávám český rukopis. Narazil jsem i na maličkosti, jako bylo převzetí klíčů od makléře při získání bytu pomocí tlačítka a třeba příjemný detail, že policisté nosí v zimě místo klasické uniformy zimní kabáty. Mimochodem, kromě zimního a letního období, je tu ještě podzim, což v praxi znamená, že všechna zeleň postupně chytá tmavší tóny barev. Místy mi i díky tomu začalo město připomínat Liberty City z Grand Theft Auto 4, čemuž se díky inspiraci New Yorkem při tvoření mapy Empire Bay asi nelze moc divit. Přesto jsem to tak začal vnímat až díky podzimnímu období.

Final Cut pro Mafii 2 je ale teprve na začátku. Přiznám se, že kvůli té troše informací, co jsem našel na stránce s modifikací, jsem neměl ani tušení, že se nechází teprve v první verzi a plány jsou přitom ještě velké. Po menším pátrání jsem dokonce zjistil, že se jedná o ruské vývojáře, kteří všechny novinky sdílí pouze na ruské sociální síti VKontakte, tudíž se vlastně ani nedivím, že informace jsou tak těžce k sehnání. Pokud to ale vede i ke zlepšení české verze, já se zlobit určitě nebudu.

Nicméně během hraní si lze už teď na mapě všimnout zobrazované linky nadzemky v kombinaci s metrem, tedy části veřejné dopravy. Zpřístupněná nám byla alespoň dočasně v DLC Joeva dobrodružství. Bohužel ale ani tady k dispozici stále není, stejně jako všechny stanice po celém obvodu linky.

A právě to by mělo přijít v letošním roce a podle všeho velmi brzy. Dočkat bychom se měli automobilových závodů, možnosti zakoupit si domy, nových cut-scén i lokací, většího počtu interakcí se světem a dokonce nového konce hry, jenž by měl uspokojit hlavně ty, pro které otevřenost původního zakončení nebyla tím, co by si přáli.

Final Cut je sice od fanoušků, ale zatím na mě působí dojmem, který mi celkový zážitek značně změnil, škoda jen, že nic takového nepřinesla alespoň definitivní edice. Ze hry mám větší respekt, po vyhrané přestřelce jsem se cítil jako vítěz a splnit každou misi nebylo rozhodně jednoduché. Přitom je většina vylepšení skvěle vyvážená, pominu-li ty technický potíže. 

Jestliže bolesti z technického stavu přetrpíte, čeká na vás zatím slušné množství zajímavostí a příjemná odměna, jako například příležitost pomstít se Brunovi. Na mysli mám toho lichváře, který posílal vymahače na Vitovu sestru a matku. Budiž ji země lehká.

Patříte-li mezi ty, kteří nikam nespěchají – klidně si ještě počkejte. Moddeři z týmu Night Wolves toho mají před sebou stále hodně. Například zbraně na blízko, které do hry přidali, musí ještě zprovoznit, protože v tuto chvíli jsou spíš jen na ozdobu a mít možnost přetáhnout někoho pálkou po zádech je něco, co mi zde rozhodně chybí.

Pokud jste si modifikaci vyzkoušeli, nezapomeňte nám dát vědět, jestli vás bavila a třeba mě upozornit i na to, jestli jsem něco nepřehlédl. Rovnou nám i řekněte, jestli byste měli zájem o podobné rozbory modifikací třeba i jiných her. Je dost možné, že se k něčemu takovému ještě dostaneme, ale to už záleží pouze na vás. Salut.