7 věcí, které chceme od remaku The Last of Us

Tak jsme se po dlouhé době konečně dočkali oficiálního oznámení remaku prvního The Last of Us. Nebudeme vás vést za nos – na první pohled máme i my jisté pochybnosti, zda si to, co jsme viděli, vyloženě zaslouží označení remaku. Teda… Abych to uvedl na pravou míru: někteří členové redakce mají zatím pochybnosti (Terka mezi nimi není, jak si asi dokážete domyslet). Neznamená to ale, že se na to netěšíme. Těšíme. Proto jsme se zamysleli, co bychom vlastně od The Last of Us Part I rádi viděli; tak pojďme na to.

Tohle jsem si do seznamu vyprosil já sám. A konkrétně si přeju, aby měla hra lepší trofeje. Získání platinových trofejí ve hrách od Naughty Dogu bylo historicky ne úplně zábavné a vyžadováno po vás bylo dohrání hry na nejtěžší obtížnost, která zpravidla nebyla moc zábavná a až zbytečně těžká; dohrání hry do určité času, sesbírání všech předmětů, vyslechnutí všech rozhovorů a další věci, které vyžadovaly buďto neustále koukání do návodu, nebo hraní na vlastní pěst ne úplně zábavným způsobem a prohledávání každého rohu.

Tohle může na první pohled působit jako poměrně zjevné přání, ale musíme si uvědomit, že PlayStation 5 je stále teprve na začátku svého životního cyklu. Nějakou dobu ještě potrvá, než se vývojáři naučí s novou konzolí pracovat naplno. Pokud je toho ale někdo schopen už takhle brzy, není to nikdo jiný, než právě studio Naughty Dog.

Proto doufáme, že remake The Last of Us dokáže plně využít nové generace PlayStationu. A to samozřejmě znamená nativní 4K rozlišení, 60 snímků za vteřinu a do toho ray-tracing. Haptickou odezvu a využití celého ovladače DualSense včetně podpory 3D audia bereme jako samozřejmost.

Ať už máte na druhý díl jakýkoliv názor, snad jedinou věcí, na kterou bychom měli mít všichni stejný názor, je nastavení přístupnosti. Nejen detailní nastavení titulků, ale i dobrá úprava uživatelského rozhraní. A pokud se znovu dočkáme módu pro nevidomé, tak tím jen lépe pro každého. No ne?

Co bychom také rádi viděli je lehce překopaný design úrovní. Samozřejmě stejně jako u příběhu neočekáváme a ani vyloženě nechceme nic razantního. Ale rozšíření některých míst, nabídnutí větší vertikality a podobné aspekty, které by šly ruku v ruce s našimi dalšími přáními, to bychom rozhodně neodmítli.

Něco, co jsme mohli při oficiálním oznámení lehce vidět naznačené, je zároveň naše další přání – vylepšená kinematografie. Pokud se výrazně nezmění příběh, což vypadá, že nezmění, pak by se mohl zlepšit nebo změnit způsob, jakým je nám představen.

Sem tam dynamičtější kamera, změněné úhly a další takové věci by mohly krásně fungovat nejen jako vylepšení příběhu, aniž by se vyloženě měnil, ale starým hráčům by nabídl něco obdobně nového…

Tohle už je trochu náročnější bod, protože věříme, že nejsme sami, kdo si drží příběh prvního dílu blízko u srdce a vzpomíná na něj dodnes. Jakýkoliv zásah do příběhu v případě remaku tak může dopadnout katastrofálně. My bychom ale stejně menší úpravy přece jenom uvítali. Samozřejmě nemyslíme nic zásadního. Postavy by měly zůstat stejné, alespoň většina dialogů taky a samozřejmě různé události jakbysmet. Ale některé postavy by mohly dostat větší roli – třeba Joelův bratr Tommy – nebo větší příběhové pozadí.

S tím se pojí i přání, aby se první hra lépe propojila s dílem druhým. Aby lépe lákala na události, které se týkají druhého dílu. Který pokud jste hráli, tak nejspíš tušíte, o jakých aspektech mluvíme.

Jedním ze zjevných přání věříme i vás je samozřejmě využití nových herních mechanik, které přinesl druhý díl. Mluvíme zde zejména o možnosti si lehnout například do vysoké trávy, a tudíž se lépe skrývat před nepřáteli, stejně tak jako možnost lépe využít vertikalitu prostředí. Lézt na auta nebo kontejnery a přinášet nepřátelům smrt i z výšky.

S tím souvisí i mechanika z druhého dílu: rozbíjení skla. Taková na první pohled jednoduchá záležitosti otevírala další spektrum možností. Průzkum byl detailnější, protože i zprvu nedostupná budova byla přístupná, pokud jste našli okno, které jste mohli rozbít. A taky v oblasti stealthu jste si museli dávat pozor, jaké sklo si můžete dovolit rozbít a které ne, jelikož celý proces byl poněkud hlučný a mohl přiklákat pozornost jinak nic netušících clickerů.

Takto jednoduchá mechanika tak zvládne podpořit i zmiňovanou vertikalitu prostředí, a to je něco, co by si i první díl The Last of Us zasloužil.

A… to je náš seznam. Víme, že toho vlastně není hodně, ale i to je možná důkaz toho, jak unikátní a skvělá byla první hra. A co vy, souhlasíte s naším seznamem, nebo si třeba přejete něco, co jsme my opomenuli? Dejte nám vědět v komentářích.