Vesmírné pew pew se zajímavým příběhem - Chorus

Už dlouho se mi nedostala do rukou hra, ve které bych jen lítal vesmírem, kochal se troskami lodí, které jsem zničil, míjel asteroidy a navštěvoval vesmírné stanice. Čas od času by mi někdo sdělil svůj problém. A já bych podle nálady ten problém vyřešil salvou raket.   

No a tohle vše, zabalené do hlubšího příběhu a krásné grafiky, nabízí Chorus.

Titul, ve kterém hrajete za nadějnou zkázonosnou pilotku Naru a ničíte světy ve svém hvězdném letounu, který si nechává říkat Forsaken. Ano, nechává, protože Forsaken má určitý druh vědomí, sice umělého, ale v mnoha chvílích skoro až lidského.  

Už teď to zní jako začátek slibného příběhu, že? Titul slibuje okolo 16 hodin herního času. Zabaví nás ovšem dění ve hře Chorus dostatečně?

Za poměrně jednoduchou mechanikou hry, kdy v otevřeném světě létáte z bodu A do bodu B, ničíte nebo chráníte cíle, se skrývá docela komplexní příběh. Přece jenom času strávíte ve hře dost. A dobrý a zajímavý příběh je něco, co pomáhá si ten čas užít. 

Nara je bývalá velitelka ničivé flotily pracující pro Cirkle, okultistické hnutí, které si podrobilo velkou část vesmírné soustavy a pod jeho řádem musí ostatní poslouchat a sloužit. Ti, jež neuposlechnou, jsou zničeni. A ne popravením jedince, ale klidně i vyhlazením celé planety. Což právě měla za úkol Nara, která si myslela, že vše, co dělá, je pro vyšší dobro. Pod jejími rozkazy bylo zničeno mnoho životů, což vedlo Naru k uvědomění, že krev na jejích dlaních nepřinese nikdy mír. Jen moc a dominanci pro radu starších, kterým se zodpovídala. Nebyla to jen planeta, co se zlomilo na části, ale i Nařín psychický stav. Pohled na zlo nevydržela a musela utéct ze svých řad.  

Válečnou loď Forsaken uschovala v jednom z chrámů. S novou identitou a lodí se přidala k odboji, snažícímu se svrhnout právě vládu Cirklu. A to je chvíle, kdy rozhodování a prozkoumávání otevřeného světa padne do vašich rukou. 

Díky krásné grafice a propracovaným scénám do příběhu vplujete jedna báseň. Na PS5 jsem měl opravdu pocit, že hraju hru nové generace, a to i přes fakt, že tým Fishlabs Entertainment pracující na této hře má opravdu málo zkušeností s novými konzolemi. Jejich počátky byly zejména v mobilních hrách, a díky remasteru Saints Row: The Third i s konzolemi předposlední generace.

Pohled z třetí osoby a rychlý bojový systém spolu s vybavováním vaší lodi je to, co jsem od hry očekával. 

Otevřený svět není nijak přehnaný a dává vám možnost nacházet vedlejší úkoly, které jsou docela jednoduchého charakteru. Buďto musíte najít lodě, nebo náklad. Jindy je třeba někoho sledovat nebo se v časovém úseku dostat na nějaký bod a tam provést interakci, například odjistit výbušninu.   

Vedlejší mise tak nebudou nic, za čím byste se hnali, ale je to příjemný způsob, jak si vylepšit vybavení vašeho plavidla a přijít si k nějaké odměně.   

Chorus má totiž mírné RPG prvky, které poznáte hlavně při vylepšování lodi. Lepší štíty, silnější rakety, výkonnější motor nebo rychlejší kulomety vám dodají statistiky, které ve vesmírném boji poznáte. Dalším z prvků vylepšování je plnění milníků, které bych přirovnal k výzvám typickým pro Call of Duty. Jde o seznam věcí, které musíte splnit, a čím více jich splníte, tím více pasivních odměn získáte. A počítá se skoro vše, co děláte.  

Ničení konkrétních objektů, používání zbraní, uhýbání, počet zničených lodí ve smyku, každý úkon je započítán a zjednoduší váš budoucí průchod hrou. 

Vím, dříve jsem zmiňoval, že se ho Nara zbaví, ale jak tomu u správných zápletek bývá, minulost, před kterou se snažíte utéct, vás stejně dostane. Takže Naře nezbývá než bojovat s minulostí, minulostí. Po dlouhé omluvě Forsakenovi se zbavíte staré lodi a nastoupíte do svého jediného spolehlivého přítele. Což prozradí vašim novým kamarádům, kdo jste bývali. Ale hlavně to otevře nové schopnosti, které skrze svou mysl a Forsakena používáte. 

První je sonar, což je jen prozkoumávající schopnost, nezávislá na vašem letounu. Vyšlete vlnu, která vám označí vše, co by vás mohlo v okolí zajímat.

Další, už lepší schopností je například elektromagnetický výboj, který na chvíli vyruší ovládání cílové lodi a poškodí štíty, což se mnohdy hodí. V zástupu schopností je i teleport, který vám umožní se rychle dostat za nepřátele a projet je zdrcující salvou útoků.  

Schopnosti i zbraně budete muset kombinovat. Nepřátelských lodí není málo a mnohé jsou určené pro jiný typ boje. Obyčejné stíhače oplývají rychlostí, ale rozstřílíte je během sekundy. Narazíte ale i na plavidla, která se při útoku zastaví, obrní a začnou vás zaměřovat velice silným laserem. Nebo se vaše cesty zkříží s lodí, kterou když stíháte, začne za sebe házet kontaktní miny. A v takových případech si dopředu rozmyslíte, co uděláte.  Všechny lodě ve hře působí opravdu reálně a smysluplně.

Například výměna staré lodi za Forsakena, kdy se pro vás změní doslova jen vizuál, ale v příběhu to vyzní, jako kdybyste našli kámen nekonečna, nebo bezdůvodné používání zbraní. Abych to vysvětlil, máte laserovou zbraň, která je určená pro ničení nepřátelských štítů. Ale během hodiny hraní jsem se dostal do fáze, kdy pro mě bylo jednodušší použít jeden dobře vybavený druh zbraně namísto nějakého taktizování a přepínání. Zbraň jsem vyměnil jen v případě, že se mi má oblíbená zahřála a nemohl jsem dokončit svůj destruktivní plán.   

A největší kámen úrazu je přehlednost misí. Indikátory vám svítí všude po mapě, což by nebyl zase takový problém, ale pokud děláte nějakou misi, třeba na čas, tak se dost špatně dá vyznat v tom, který je ten správný cíl doletu a co vlastně máte udělat. Takže se mi stávalo, že i jednoduchý úkol jsem nesplnil napoprvé. Ovšem uvědomuji si, že trefit se do jednoduchého principu hry, ale zároveň mu poskytnout nějakou komplexnost, aby nebyla hra úplně repetitivní, není úplně nejlehčí úkol a někde se ty nedostatky prostě projeví.  

Chorus je hra, která stojí za povšimnutí a hodnotím ji 7 body. 

Celý titul podržela atmosféra a zajímavé zpracování rozpolcenosti hrdinky, při kterém jsem si nejednou vzpomněl na psychický boj Senui ve hře Hellblade. 

A po celou dobu vás doprovází kvalitní hudební a zvukový doprovod a také hlavní písnička hry, která nám byla představena už v úvodním menu. Stěží hledám herní písničku, která by jí tento rok mohla konkurovat.