Vampire: The Masquerade Swansong - I upíři mají své detektivy

Dovolte mi, abych vám vysvětlil upírskou maškarádu. 

Je to pravidlo mezi upíry, které vás zavazuje k tomu, abyste neprozradili lidem slovy nebo svými činy, že už dávno nejste obyčejným smrtelníkem. Můžete si to představit jako vztah podobný tomu mezi čaroději a mudly ve světě Harryho Pottera. Až na to, že když lidem prozradíte svoji pozici v potravním řetězci, tak vás za to upírská společnost odsoudí, a to useknutím hlavy, což upíry zabíjí.  

Příběhy The Vampire Masquerade původně vznikly pro stolní hru v 90. letech. Jsou součástí světa World of Darkness, ve kterém se odehrává mnoho stolníchh a i několik počítačových her. Jde například o nedávno vydaný Battle Royale Bloodhunt nebo námi dnes recenzovaný titul Vampire: The Masquerade - Swansong. 

Swansong je krimi RPG adventurra z pohledu třetí osoby poháněná Unreal Enginem a s velice zajímavým herním systémem, který kombinuje strategickou volbu odpovědí, využívání dovedností, a prozkoumávání okolí. To, jak se zachováte, má vliv na příběh a taky na budoucnost Bostonu.    

Ze začátku jste vhozeni do jednoho velkého chaosu, a to díky červenému kódu, což znamená, že nejvyšší z rady upírů, kteří se zodpovídají samotnému upírskému princi dané oblasti, musí vyřešit závažný problém, který by mohl prozradit jejich existenci. Hlavní potíž tkví v tom, že se konala upírská sešlost, která se trochu zvrtla a nikdo neví, co se tam vlastně stalo. Pro upíry to zní jako problém, pro mě to zní jako průměrný pátek. Až na to, že tady slovo „zvrtla” znamená pár upírů bez hlavy, nějaký ten kůl v srdci a pár Veslů, což je výraz pro lidská krmítka, rozcupovaných všude po místnostech. Kdo tohle udělal, proč tohle udělal a jak zamaskujeme existenci upírů při tomto masakru, to jsou otázky a úkoly pro naše tři hlavní postavy, za které hrajeme.  

 Na začátku si Hazel Iversen, což je aktuální upírská princezna Bostonu, povolá tři své věrné posluhovače na kobereček a zadá jim úkoly.  Všichni tři jsou hratelné postavy, které se střídají ve vyšetřování a díky svým rozdílným rodovým vlastnostem a schopnostem využívají trochu jiné metody pro šetření.  

Je tu Galeb, který je jeden z nejstarších upírů, které ve hře potkáte. Jeho šarm a pýcha jsou důkazy toho, že na tomto světě kráčí necelých 300 let. Schopnosti klanu Ventrue mu umožňují pohrávat si s myslí ostatních a přesvědčit je k plnění svých tužeb. Což je velice nápomocná schopnost. Mnoho důležitých debat budete vést formou verbálního boje a využívat své silné stránky rétoriky, zastrašování, přesvědčování a psychologie k tomu, abyste obehráli svůj cíl a dostali z něj informaci, kterou potřebujete. S využitím Galebovy sugesce budou některé debaty pro vás příjemnější.   

Druhou ze tří postav je Emem.  Využívá svého vlivného postavení, aby se dostala tam, kam jiní nemohou. A vlastně jí k tomu pomáhá i její teleportační schopnost. I když byste to díky jejímu vysupování a vzhledu primadony nečekali. S Emem se táhne velice nepříjemná až temná minulost, která poukazuje na to, že dříve, než začala mít vliv na společnost, musela vytrpět prvně vliv společnosti na ni samotnou. Takže Emem se nebojí v nutných chvílích zašpinit si ruce, a to nejen krví.  

Poslední hratelná postava je Leysha. Její rod se mezi upíry nazývá Malkavian. Malkaviáni většinou disponují velice silnými schopnostmi na úkor psychického zdraví. Takže mohou být silnou, leč nebezpečnou zbraní. Leysha se poměrně úspěšně své nevyrovnané stavy snaží dostat pod kontrolu. Její schopnosti jsou neviditelnost, která se setsakramentský hodí, a změna svého vzhledu. Což oceníte, když se potřebujete dostat na určitá místa, aniž by vám smrtelníci pokládali zbytečné otázky.  

Vzhledem k těmto schopnostem jsou nějaké ty vize a chvilkové ztráty kontroly férové oběti. Její psychický stav udržuje stabilní hlavně vztah s její dcerou Halsey. Ta si díky tomu, že je taky Malkavian, zachovala nejen dětský vzhled, ale i psychiku malé holčičky, pro kterou je vše okolo jen hra. I když už je určitě starší než kdokoliv, kdo právě čte tuto recenzi. Nicméně bych byl radši, kdybych ji mohl odložit do nějaké upírské školky, protože se mi pořád motala pod nohama a v mnoha případech to byla tikající bomba. No prostě typické malé dítě. Ještě že Halsey umí být neviditelná.

Všechny hlavní postavy mají něco do sebe, a to i ty nehratelné. Přiznám se, nejsem ten typ hráče, který by si pročítal sáhodlouhé příběhy o postavách a zajímal se nějak více o jejich život. Ale Swansong rozhodně umí vzbudit zájem o to, co se děje. Ze začátku jsem se cítil, že se kolem mě míhají jména a názvy věcí, o kterých jsem neměl absolutně šajn. A vlastně mě zprvu ani moc nezajímaly. Ale poměrně brzy ve mně hra vyvolala hlad po znalostech. Najdete mnoho dokumentů a informací, které ve hře jsou, a nemusí být nutně důležité pro posunutí se v příběhu. Ale skvěle vám nastíní situaci nebo dění ve světě Darkness. A když jsem si pročítal tyto dokumenty nebo poslouchal různé rozhovory, často jsem si rozklikl index postav a pojmů, abych se něčemu přiučil. A dozvěděl jsem se opravdu zajímavé věci, které měly za následek, že jsem potřeboval vědět víc a že jsem docela dobře pochopil celý ten chaos. Navíc jste za některé tyto kroky bonusově odměněni. Na konci každého kola na vás vyskočí souhrn splněných povinných a nepovinných úkolů a jste ohodnoceni i za informace navíc nebo za odvedení dobré práce při udržování maškarády. Do vyšetřování strkají nos i lidské složky a špatně by se jim vysvětloval dokument o krevních bankách, který nebožtík zanechal v brašně. 

Za odměny ke konci kola si pak vylepšujete postavu. Příjemný fakt je takový, že i když jsem dříve zmínil, že se Emem, Leysha a Galeb specializují na rozdílný typ průchodu, tak jejich silné a slabé stránky jsou čistě ve vašich rukách. A vybírání těchto výhod a nevýhod je důležitou složkou hry. S nedostatkem některých vlastností se vám totiž znepřístupní určitý průchod nebo vás při slovních potyčkách váš cíl slovně obehraje, protože jeho rétorika a reakce jsou lepší než ty vaše a vy se pak nedozvíte potřebnou informaci. Nebo co hůř, celá scéna pak bude směřovat k fatálním výsledkům. Pro eliminaci selhání je zásadní strategicky udržovat svoji sílu vůle, kterou můžete ve formě bodů používat k posílení vašich přesvědčovacích schopností. Podobně funguje i druhý důležitý ukazatel, a tím je žízeň. Pokud budete používat své schopnosti, očekávejte, že vás to vyčerpá a budete se muset brzy na někom nakrmit. Naštěstí na scéně je vždy dost nic netušících a nedůležitých postav, které můžete zkonzumovat, a k tomu vám stačí pouze najít oblast, ve které nebude vaše hodování nápadné. 

Hned při startu mě bily do očí divně zpracované výrazy ve tvářích a celkově kostrbatě zpracované pohyby postav. Místy si lze všimnout, že je grafika jednodušší, což je škoda, protože se ve hře dostanete i do mnoha míst, kde naopak žasnete nad tím, jak si vývojáři pohráli s detaily. Chvílemi jsem měl opravdu pocit, že co se vizuální stránky týče, na hře pracovaly dva naprosto jiné týmy. Vím, ne vždy je to o grafice, ale zrovna u Swansongu by celistvý, hezčí vizuál byl vhodný. Hlavně protože design postav a jejich scénář je naprosto skvělý. A opravdu, každý z hlavních účastníků má co nabídnout, je věrohodný a drží se stabilně své role. Takže věci, které bych vytkl, jsou grafika, často odbyté scény a také tupé chování méně důležitých postav na scéně, kdy nejsou schopny správně interagovat s objekty okolo, pokud se jim postavíte do cesty. Což je maličkost, která nevadí, ale naopak by nezabralo tolik času to vyřešit, aby si toho hnidopiši nevšimli. Na druhou stranu jsou ve hře detaily, u kterých je vidět, že vývojáři chtěli přidat na autentičnosti scény. Například když si znuděná Halsey hraje s pohozenými nábojnicemi na zemi nebo když odkrýváte soukromí některých postav nalezením osobních věcí, ke kterým se pravděpodobně váže jejich lidská minulost. 

Na začátku hraní jsem byl k titulu docela skeptický, ovšem postupem času jsem si řekl, že tomuhle rád dám 8 bodů.  

Nevšední detektivní adventura s uspokojujícím příběhem a se smyslem pro detail, která skvěle rozšiřuje svět The Vampire Masquerade. To je přesně Swansong.