The Gunk - Tuhle uklízecí hru si užije i pravý muž

Vrruuuum. Promiňte, zapomněl jsem vypnout vysavač. Naštěstí už je hotovo. Chtěl jsem si udělat radost a zase jednou udělat recenzi na nějakou indie hříčku, která bude mít jednoduché ovládání, rozumnou herní dobu a hlavně takovou, u níž si budu moct tak trochu odpočinout. Rozhodl jsem si tak zahrát The Gunk od Image & Form Games, ve kterém budete většinu času vysávat a s klidem vám můžu říct, že hlavní hrdince Rani jde to sání tak dobře, že bych ji z fleku požádal o ruku.

Rani a Becks tvoří ústřední dvojici této hry. Společně plachtí vesmírem od planety k planetě a snaží se vyhledat alespoň trochu cenných materiálů, aby mohli splatit své dluhy. Zrovna ve chvíli, kdy jim materiál prakticky došel a zásoby se skládají maximálně z piva a pár plechovek, zachytí silnou energetickou signaturu z poměrně zapadnuté planety a rozhodnou se ji prozkoumat. A právě tady hra samotná začíná. Jakmile s Rani dopadnete na zem, začíná kolotoč té pravé explorativní zábavy. Hlavní hrdinka totiž přišla o ruku a místo ní má novou, lepší. Přezdívá jí Pumpkin a s její pomocí můžete skenovat vše zajímavé, co na šedé a pusté planetě potkáte. Záhy tak poprvé narazíte i na Gunk, tedy zvláštní slizovitou hmotu, která celou planetu pokrývá. Vaše mechanická paže krom sbírání materiálu dokáže právě tento hnis i velmi efektivně vysávat a vy tak brzy zjistíte, že pod nánosy… řekněme bahna, se ukrývá nádherná živoucí příroda.

Vysávání gunku je hlavní náplní celé hry, pokud vám to tedy připadá od pohledu nudné, radši od hraní ihned utečte. Budete to totiž dělat pořád. Doopravdy. Pořád. Vtipné ovšem je, že pocit z toho je ale skvělý. Možná to znáte i z domova. Není totiž krásné, když se vám podaří například… dokonale vytřít? Nebo vyleštit pánvičku? Pokaždé nastává uspokojení a to hlavně ve chvílích, kdy se vaše okolí začne znovu zelenat a vy se tak dostanete zase o kus dál v průzkumu. Aby to nebyla nuda, hra si pro vás postupně připravuje i další výzvy. Ty bývají povětšinou environmentálního charakteru. Támhle musíte utrhnout semínko rostliny, které vám připraví lístky pro skákání. Tady potřebujete pomocí explozivního plodu odpálit něco do povětří anebo budete muset prostě divoce skákat přes překážkovou dráhu.

V průchodu hrou vám postupně budou bránit i nepřátelé, tedy živoucí stvoření gunku. Těch ve hře není příliš mnoho a celkem rychle se naučíte, jak se všemi zatočit. Asi vás nepřekvapí, že i k tomu budete používat primárně svou mechanickou ruku. Ta je z počátku vaší výpravy trošku rozbitá a postrádá dodatečné funkce. Jakmile ovšem budete sbírat dostatek materiálu, můžete se vrátit k parťačce Beck nazpátek na vaši loď a vycraftit si nějaké to vylepšení. Kritických jich je ale pouze pár a ačkoliv se jedná o jakýsi RPG element, nehraje vlastně příliš důležitou roli. Mě vyloženě bavilo šmejděníčko v každé jednotlivé lokaci, a tak jsem materiálu měl záhy dostatek na to, že jsem vše důležité již uměl. Na loď jsem se pak vracel jen velmi zřídka, a to hlavně kvůli tomu, abych si pokecal s Becks.

Interakce ústřední dvojice mne sice baví, ale přiznávám, že explorace mne táhla poněkud víc. Postupně totiž zjišťujete, že nejste první inteligentní tvor na této planetě. Bývala zde značně vyspělá civilizace, se kterou se něco stalo a asi tušíte správně, že to mělo co dočinění právě s tím slizem. Příběh hry má tendenci příjemně gradovat, a to až do samotného finále. Hra přesto má svá hluchá místa a ta jsou způsobena hlavně nedostatkem herních mechanik, hádanek a potažmo i nepřátel. Spíše než jednotlivé výzvy se tak mění hlavně kulisy, a to podle toho, jak blízko se k centru samotného problému dostanete. Drobnou potěchou je tak alespoň pár bossfightů, které si pro nás vývojáři připravili.

Celou hrou zvládnete projít v podstatě bez zádrhelů, hlavobolů a téměř i bez umírání. The Gunk vám tak nabídne přibližně šest hodin velmi pohodové zábavy na jeden až dva večery. Nejsilnějším lákadlem na hře je právě pocit z důsledného úklidu a z obdivování krajiny, která je na indie poměry myslím tak akorát. Výsledné atmosféře dopomáhá i příjemný soundtrack, který si sice asi nezapamatujete, ale k prostředí sedí. Za redakci Indiana doporučujeme na 7 bodů z 10.