Zase je tady ten pocit beznaděje a vzteku, když kousek před cílem zavrtáte vůz v bahně a nemůžete ho dostat ven. Tohle buď milujete, nebo do morku kostí nenávidíte. Platilo to u čtyři roky starého SnowRunneru a platí to ještě více u Expeditions: A MudRunner Game. Ten je zaměřen na vědecké expedice, u kterých se budete někdy cítit jako Indiana Jones.

Na první pohled si jsou tyhle dvě hry velice podobné. Ostatně, vývojáři ze studia Saber Interactive nazývají vědecké expedice jako nové pojetí svého předešlého off-road hitu. Využili dobré základy, vylepšili grafiku, mírně vylepšili fyziku, nahráli lepší zvuky motorů, přidali nové možnosti vyproštění, vytvořili nové mapy a zmodernizovali uživatelské rozhraní.

Stále je hra o tom někam dojet a cestou překonat bahno, řeku či nějaký kopec. Rozdíl je v tom, že už nedoručujete kovové nosníky a dřevěná prkna, abyste například postavili most, a nepřesouváte těžké a velké náklady pro stavbu vrtné plošiny. Toho jsme si užili, a díky dodatečné podpoře ještě můžeme užít ve SnowRunneru. Tady náklady vystřídaly vědecké expedice zaměřené na průzkum těžko dostupných míst. Jasně, asi si teď říkáte „proboha!“ Vždyť objevování věží ve SnowRunneru bylo nudné, nezáživné… V expedicích zaměřených na hledání skrytých pokladů a zapomenutých ruin tomu ale tak není. Je to zábava, je to o nervy, je to o poznání a je to o připravenosti více než kdy dříve.

Malým Coloradem jako prvním regionem prosvištíte rychlostí blesku. Pět výprav je jednoduchých a slouží k tomu, aby se hráč naučil používat nové vybavení, protože ho bude velice často potřebovat v Arizoně a Karpatech. Kaňony, bahno, neúprosné řeky, bažiny v lesích, strmé svahy... Tady se hodí nejen naviják jako první záchrana při uvíznutí v bahně, ale také kotva sloužící jako záchytný bod, když v dosahu není žádný strom. Při brodění řekou oceníte hloubkoměr pro zjištění hloubky vody, abyste neutopili stroj. Systém pro změnu tlaku v pneumatikách zajistí lepší přilnavost při stoupání. Zvedák vrátí na kola převrácené auto. A šikovný dron s kamerou a radar využijete při průzkumu prostředí, abyste včas odhalili překážky, jako je sesuv půdy a propast. Popadané kamení uklidíte za trochu materiálu, který slouží i k instalaci jednoduchého mostu na předem určených místech. Ten plní svůj účel, ale mohl by být širší.

Z tohoto pohledu jsou vědecké expedice snazší, ale pouze v případě, že se držíte v cestě vytyčené vývojáři. A teď nemám na mysli jen směr jízdy, nýbrž také vybrání vhodného vozidla, vybavení a v neposlední řadě vylepšení motoru a koupi lepších pneumatik, prodlouženého navijáku nebo šnorchlu. Na těchto aspektech hodně záleží, jelikož nemáte auta v garáži, ale na velitelství kdesi daleko. Co na expedici pošlete, tak s tím si musíte vystačit. Takže musíte často volit mezi větší investicí do výpravy a přirozeně nižším výdělkem, nebo skromnějším vybavením s větším rizikem neúspěchu. Na druhou stranu tahle nutnost myslet na vše předem motivuje k detailnějšímu průzkumu map, abyste objevili letecké zásoby s dodatečným materiálem pro opravu vozidel, stavbu mostu a odstranění překážek. Hodit se bude také nalezené palivo, abyste mohli déle drandit neúprosnou přírodou.

Problém je v tom, že tu cestu vytyčenou vývojáři musíte objevit stylem pokus/omyl. Zmíněné pomůcky vám v tom výrazně pomohou, přesto najednou tvrdě narazíte. Před zahájením expedice se dozvíte, jaký vás čeká terén, jaká je vzdálenost a jaký druh vozidla byste si měli vybrat. Často je také požadováno specifické vybavení, například seismický vibrátor, nebo jeden ze specialistů. Ti do expedic přinášejí bonusy: mechanik sníží spotřebu zásob na opravu a celkovou spotřebu paliva, průzkumník umožní mít ve vybavení navíc dva zvedáky a operátor vylepší dron.

Hraní stylem pokus/omyl jsem zažil zejména u delších expedic sahající na další mapu a vedlejšího obsahu v podobě menších úkolů a zakázek. Tady totiž úplně nevíte, co vás čeká a z napohled jednoduchého zadání se vyklube mnohem těžší výzva. Jako příklad uvedu vytáhnutí potopené Tatry. Zprvu jednoduché odtažení vozu se změnilo v několik dlouhých a bohužel pro mě marných úsilí. Jednou jsem nebohou Tatru znovu utopii, podruhé mi došla nafta. Z větší části za nezdary mohlo špatně zvolené auto s malým výkonem. Po odemknutí Tatry v nákupním seznamu jsem ale hodně toužil, a tak jsem se k vyzvednutí řádně připravil a zvolit silnější vůz. I ten ale bylo nutné odemknout. Přes jisté problémy se ho podařilo vyprostit, dovést na základnu a následně si ho koupit. S ním bylo tahání těžké Tatry do strmých kopců o poznání snazší, stejně tak překonávání různých kamenů. Vše šlo jako po drátkách. Plný nadšení jsem si říkal, že už to bude hračka. Ježiš, to byla chyba! Kvůli špatně zvolené cestě a délce Tatry jsem se zasekl o strom a byl konec. Blbý strom mi zhatil všechno. Je to k vzteku. Nejraději bych vystoupil z auta, vzal motorovku a ten strom pokácel. Taková možnost ale ve hře není a větší stromy tvoří překážku, kterou nelze přejet. A to prosím ani padlé a vyschlé stromy připomínající spíše klestí. Ty mi zavařily při předešlých pokusech.

Na druhou stranu jsou tady příjemnější úkoly, jako je objevování zkameněliny dinosaura pro muzeum či zkoumání starého havarovaného letadla a prastarých zajímavostí. To si občas připadáte jako Indiana Jones na výpravě za novým dobrodružstvím, leč příběh si musíte domyslet sami. Arizonská vláda vám zase dobře zaplatí za hledání ztraceného nákladu a pomoc potřebuje i rezervace v Karpatech s monitoringem zvířat a vyšetřením kam mizí voda a označováním nepořádku v ní.

I tady ale pocítíte drsný a nepřístupný terén, který je sice k naštvání, ale to je podstata off-road simulací MudRunner s opravdu skvělou fyzikou, kterou mají i Expeditions. Pod koly cítíte rozdíl mezi bahnem, pískem a kamením. Tlumiče při přejíždění všeho krásně pracují a tvrdé nárazy poškozují motor, převodovku a kola. Takže zapomeňte na bláznivé ježdění hlava nehlava. Tady se musíte vyhýbat překážkám, případně je pomalu objet. To je možná důvod, proč ve hře nadále není tachometr. Tedy až na pohled z kabiny, který jsem používal jen zřídka.

Jde o nekompromisní hru, u které vývojáři chtějí, abychom trpěli a pocit zmaru si vyžrali až do dna. Pokud se s tím nesmíříte a nemáte pevné nervy, tak to pravděpodobně brzy vzdáte. Vytrvalcům se ale otevírají dveře do světa přesahujícího sto hodin zábavy. Já sám jsem projel SnowRunner křížem krážem, přesto jsem u Expeditions nadával a chtěl to tolikrát vzdát. Navzdory tomu se budu pravidelně vracet a těším se na nový obsah, který láká na průzkum jeskyň a dolů.

Kolem a kolem jsou expedice menší odbočkou, která má dobrou šanci žít si vlastním životem vedle velkých náklaďáků převážející těžké náklady. Proto nelze Expeditions brát jako úplně novou hru. I když do světa křičí, že nabízí 79 výprav. Ale to je na mapách, mezi nimiž nejsou zas tak velké rozdíly. Přirozeně jsou mise a úkoly poněkud repetitivní, to bych hře přímo nezazlíval. Ocenil bych větší výběr vozidel, konečně možnost porovnávat jejich výkon a možnost dodatečně si vybrat další vozidlo během probíhající expedice. Celkově bude hraní lepší s přáteli v online kooperaci, která později dorazí ve formě aktualizace. Tak se obrňte trpělivostí a třeba se potkáme při šplhání do strmého svahu a brodění se bahnem. Budu u toho, abych viděl, kam se tvůrcům podaří dotáhnout tuhle hru. A třeba dojde i na chybějící sníh.