Vše, co potřebujete vědět o příběhu Call of Duty: Black Ops

Ne všechny války se odehrávají v horkých zákopech či za zvuků tankové salvy. Call of Duty je série, která hráče už roky přivádí na frontové linie, do chaotických přestřelek i okamžiků, kde rozhoduje rychlost, přesnost a reflex. Většina dílů se soustředí na velké konflikty a přímou konfrontaci, ať už jde o druhou světovou válku, moderní bojiště nebo futuristické scenáře. Je to značka známá svým tempem, spektáklem a okamžitou adrenalinovou odezvou.

Black Ops však stojí trochu stranou od této logiky. Místo otevřených bojišť sleduje svět utajených operací, politických her a rozhodnutí, která se do oficiálních příběhů dějin nezapíší. Tam, kde jiné díly Call of Duty zobrazují válku jako sérii přímých střetů, Black Ops ukazuje její tichou stránku. Výslechové místnosti, šifrované rozkazy a agenti, jejichž existenci je jednodušší popřít než vysvětlit. Výsledkem je série inspirovaná psychologickými thrillery a špionážními filmy, která se postupně transformovala v komplikovanou ságu o konspiracích studené války. Pro hráče nemusí být jednoduché se v tomto ději zorientovat, a proto vám shrneme vše, co potřebujete vědět o příběhu Call of Duty: Black Ops. A POZOR SPOILERY!

Píše se únor 1968 a my vidíme operativce CIA Alexe Masona, který je podroben intenzivnímu výslechu kvůli záhadnému „číselnému vysílání“. Navzdory naléhání se však nezdá, že by Mason věděl, co čísla, na která se ho tak „naléhavě“ vyptávají, znamenají. Příběh nás tedy přenáší zpět v čase do Zátoky sviní na Kubě roku 1961. Mason se zde spolu s kolegy Frankem Woodsem i Josephem Bowmanem zúčastňuje Operace 40 s cílem podpořit svržení režimu a to rovnou zabitím diktátora Fidela Castra.

Fun fact: Operace 40 bylo skutečné kódové označení akce, kterou v roce 1960 zahájila CIA jako vedlejší úkol invaze na Kubu. Úkolem skupiny bylo sabotovat místní infrastrukturu a zavraždit kubánské vůdce, ale dějepis se podle her raději neučte.

Naneštěstí mise našich postav dopadne fiaskem, protože Mason zabije Castrova dvojníka a je nucen zůstat, aby Woods a Bowman mohli uniknout před kubánskými jednotkami. Mason je tak zajat a předán pravým Castrem sovětskému generálovi Nikitovi Dragovichovi jako „trofej“. Následně putuje do brutálního gulagu Vorkuta, kde se setkává s mužem jménem Viktor Reznov, který je bývalým vojákem Rudé armády. 

Mason se dozví, že na sklonku druhé světové války Reznov s jeho přítelem na příkaz generála Dragoviche a jistého plukovníka Lva Kravchenka získali nacistického vědce Friedricha Steinera i jeho chemickou zbraň Nova 6 z nacistického opěrného bodu. Jenže Dragovich je zradí a účinky plynu otestuje na Reznovově příteli, který umírá bolestivou smrtí. Reznov končí v gulagu, ale přísahá generálovi pomstu, proto spolu s Masonem rozpoutají ve vězení vzpouru. V současnosti se nacházíme v roce 1963 a vězeňské povstání způsobí ohromný chaos, při kterém Reznov odpoutá pozornost, aby mohl Mason uniknout.

Zde však přichází plot twist, ale také masivní spoiler, protože gulag Vorkuta slouží Dragovichovi i jeho pobočníkovi Kravčenkovi a nacistovi Steinerovi k testování programu „čísla“. Ten je krycím názvem pro vymývání mozků ve snaze vytvořit spící buňky, které pak vypustí nervový plyn Nova 6 po celé Americe. Agenti se aktivují na základě konkrétní série čísel vysílaných z Dragovichovy stanice. Mason je naprogramován, aby zabil amerického prezidenta Johna F. Kennedyho, jenže díky Reznovovi se tato úloha změní. Jeho posedlost pomstou vůči Dragovichovi zřejmě nevědomky Masonův mozek emocionálně přeprogramovala, takže se jeho cíl změnil z prezidenta právě na generála Dragoviche a jeho zákeřnou partu.

Po návratu do USA je Mason nasazen zpět do akce pod dohledem agenta Jasona Hudsona. Spolu s Woodsem a Bowmanem má zabránit Dragovichovi rozpoutat útok plynem a mise je vedou do různých koutů světa od Vietnamu až po tajná sovětská laboratoře. Opět se dokonce setkává s Reznovem, který přežil, akorát že vůbec. Po celý průběh hry jde jen o Masonovu halucinaci vyvolanou manipulací mysle a pravý Reznov skutečně zemřel už při útěku z gulagu.

V jihovýchodní Asii je jednotka zajata a Bowmana zabijí nepřátelé. Woods později čelí samotnému Kravchenkovi, který odjistí granát v momentě, kdy se na něj agent vrhne, a oba mizí ve výbuchu po pádu z okna. (To je taková ruská tradice.) Mason mezitím pokračuje v pátrání po nacistovi Steinerovi, který dále pracuje na vývoji plynu. Když ho konečně najde, je svědkem toho, jak Reznov vědce zastřelí, jen aby později zjistil, že ho ve skutečnosti zavraždil on sám. Je to totiž stále pouze halucinace.

V závěrečné konfrontaci na lodi Rusalka v Mexickém zálivu (1968) Mason pronikne do podmořského vysílače, utopí Dragoviche a odvrátí aktivaci agentů i vypuštění plynu. Nebo ne? Na archivní nahrávce z listopadu 1963 je v davu přihlížejících vidět Masona během atentátu na prezidenta Kennedyho. Hra nás tak nechává pochybovat, zda indoktrinace přece jen nebyla úspěšná.

V červenci 1986 se však zdá být Mason úplně v pohodě, jelikož jako vysloužilý operativec žije poklidným životem na Aljašce a vychovává syna Davida. Tady ale konspirace opět vletí do větráku, když mu bývalý nadřízený Hudson oznámí, že jeho starý parťák Woods, který se obětoval skokem z okna a zabil zlého plukovníka Kravchenka, žije. Špatná zpráva je, že zase zmizel. Ztratil se totiž v Angole při vyšetřování pašerácké sítě se zbraněmi. Mason váhá, ale nakonec přece jen odejde od syna, aby později našel těžce zraněného Woodse v opuštěné nákladní lodi na řece Cubango jako jediného přeživšího z týmu. Zjišťuje, že Woods padl do rukou nikaragujského narkoteroristy a obchodníka se zbraněmi Raula Menendeze.

Menendez má na Američany trochu těžké srdce, protože jeho sestra Josefina byla zohavena při požáru, který vznikl během konfliktu s americkými zájmy v regionu. Následně po zemětřesení zůstala jeho rodina bez prostředků, proto spolu s otcem začali prodávat drogy. CIA se jim však dostala na kobylku a otce nechala odstranit. Menendez se potom stal vůdcem vlastního kartelu a potají budoval síť kontaktů také v komunistických režimech.

Po zotavení má tedy Woods jediný cíl – pomstu. Stopa vede do válkou zmítaného Afghánistánu, kde naši hrdinové pomáhají místním povstaleckým skupinám výměnou za informace o Menendezovi. Znenadání se však objeví starý známý padouch Dragovichův bývalý pobočník Kravchenko, který nezemřel pádem z okna a navíc je nyní Menendezovou pravou rukou. Akorát že Woods je už dost naštvaný a Kravchenka zabije tentokrát doopravdy. Pokud si myslíte, že do tohoto bodu to bylo komplikované, držte si své zelené barety.

CIA dále podniká útok na Menendezův úkryt v Nikaragui, ale ten dopadne tragicky. Woods v zápalu boje hodí granát, který omylem zabije Menendezovu milovanou sestru Josefinu, a padouch sám je vážně zraněn. Pro CIA je věc uzavřena, jelikož si myslí, že zemřel.

Jenže děj se přesouvá do Panamy, kde Menendez nečekaně nachystá odvetu. Zajme agenta Hudsona, přinutí ho nalákat Masona s Woodsem do pasti a kromě toho unese i Masonova syna Davida. Long story short: Woods omylem zabije svého kamaráda Masona, ale vzápětí je Menendezem postřelen a trvale paralyzován. Davida si však bere pod svá křídla a vychovává místo Masona. 

Tady by to mohlo skončit, ale znenadání plynule skáčeme až do roku 2025. Svět se opět rozdělil do dvou superbloků, kdy proti sobě stojí USA a Čína. V tomto chaosu se na scéně znovu vynořuje Raul Menendez jako vůdce celosvětového populistického hnutí zvaného Cordis Die. Pomocí hackerských útoků se nabourává do vojenských dronů a infrastruktury, čímž přivádí mocnosti na pokraj ozbrojeného konfliktu. Legrace však končí, protože přichází dospělý David Mason, který jako velitel jednotky JSOC po boku stařičkého Woodse a dalších spojenců plánuje Menendezovy plány překazit. V závislosti na rozhodnutích hráče může být tento padouch buď zajat, nebo zabit.

Ve světě Black Ops se však musíme vrátit do roku 1981 mezi události prvního a druhého dílu. Je to více než desetiletí od smrti zločinného generála Dragoviche a překazení jeho plánu rozpoutat chaos. To ale neznamená, že program ovládání mysli šel k ledu. Uprostřed vyostřené studené války se do akce vracejí Alex Mason, Frank Woods a agent Hudson, kteří tentokrát spolupracují se zkušeným operativcem CIA Russelem Adlerem. Prezident Ronald Reagan osobně pověří Adlera sestavením týmu a likvidací nové hrozby – tajemného sovětského agenta s krycím jménem „Perseus“, který údajně působí v utajení už od konce druhé světové války. (Je zde naznačeno, že by se mohlo jednat o síť agentů.)

Perseovým cílem je narušit globální rovnováhu sil ve prospěch Sovětského svazu, přičemž Adlerův tým zjistí, že infiltroval přísně tajný projekt Operace Greenlight. V rámci něj CIA umístila prototypy neutronových bomb do několika západoevropských měst pro případ, že by je obsadil Sovětský svaz. Bomby měly posloužit jako krajní řešení, které mělo města raději zničit, než aby padla do rukou Rudé armády. Perseus však získal přístupové kódy a jednu z těchto bomb ukradl, přičemž plánuje na dálku odpálit všechny najednou.

Hráč vstupuje do děje jako záhadný agent s krycím jménem „Bell“ a spolupracuje s Masonem i Woodsem při různých misích napříč světovou mapou včetně Východního Berlína či Turecka. Postupně však Adler začne být k Bellovi podezřívavý a zakrátko vyjde najevo další dramatický zvrat, který byste ani trochu nečekali. Bell byl ve skutečnosti kdysi Perseovým komplicem, kterého Adler zajal během jedné akce, v rámci programu MK-Ultra mu vymazal původní identitu a implantoval falešné vzpomínky. Například na neexistující společnou misi ve Vietnamu.

MK-Ultra byla mimochodem také skutečná tajná operace CIA během 50.–70. let, zaměřená na kontrolu mysli pomocí drog, senzorické deprivace nebo jiných dost nepříjemných technik.

Toto odhalení vyplave na povrch, když se Adler snaží násilnou hypnózou dolovat z Bella klíčové informace o Perseovi. Zde se hráč musí rozhodnout, zda zůstane věrný CIA, nebo obnoví loajalitu k Perseovi. V prvním případě se Bell přidá k útoku na Perseovo velitelství a skupině se podaří zničit zařízení na přenos odpalovacích signálů. Později si Adler vezme Bella stranou a ujistí ho, že jeho rozhodnutí bylo svobodné a správné. Wholesome moment, až do chvíle, kdy Adler Bella chladnokrevně zastřelí, protože pro CIA představuje nebezpečný prvek. Pokud Bell agenty zradí, pošle je na falešné souřadnice a Evropa prakticky shoří.

Uděláme si opět mini historické okénko. Následující události se odehrávají během Operace Pouštní bouře, která byla vedena koalicí 35 zemí v čele s USA. Vznikla proto, že Irák pod vedením Saddáma Husajna napadl a obsadil Kuvajt s cílem získat ropu a strategický přístup k Perskému zálivu.

V naší sérii se píše rok 1991 a na prahu tohoto konfliktu v Zálivu je skupina operativců CIA vyslána na irácko-kuvajtskou hranici. V týmu je velitelka Jane Harrowová, Troy Marshall a William „Case“ Calderon. Jejich tajným úkolem je extrahovat iráckého ministra obrany Saída Alawiho, který se chce vzdát Spojencům. Jsou však přinuceni odklonit se od mise, když Alawi tvrdí, že je terčem útoku neznámé paramilitantní jednotky jménem Pantheon. Zakrátko opravdu dochází k ozbrojenému střetu s těmito bojovníky, ale agenti útok přežijí a pokračují v evakuaci Alawiho. Jenže ministr je znenadání popraven Russellem Adlerem, který uprchl z CIA poté, co byl falešně obviněn, že pracuje jako špión pro nikaragujského drogového krále Raula Menéndeze.

Bez odporu se nechá zajmout, ale ještě předtím řekne Marshallovi, aby předal zprávu dalšímu agentovi, kterým není nikdo jiný než Frank Woods. Odkaz zní: „Bishop takes Rook“ („Střelec bere věž“).

Po návratu agentů je bohužel čekají následky. Zástupce ředitele CIA Daniel Livingstone je pokárá za Alawiho smrt a následně suspenduje. Woods však jako veterán Black Ops operací odhalí, že zpráva odkazuje na opuštěný úkryt KGB v Bulharsku s krycím názvem „Věž“. Woods, Marshall a Case se tedy rozhodnou jednat na vlastní pěst, zatímco velitelka Harrowová kryje jejich nepřítomnost. Sestaví nový neoficiální tým, do kterého se připojí špičkový hacker a bývalý specialista Stasi Felix Neumann a elitní nájemná vražedkyně Sev Dumas. Když v Bulharsku najdou Adlerovy stopy a informace o Pantheonu, společně naplánují odvážnou akci na jeho osvobození z tajného zadržovacího objektu CIA pod Washingtonem. Zatímco nad zemí probíhá oficiální politická událost s účastí guvernéra Billa Clintona, v podzemním komplexu Woodsův tým dostane Adlera z cely. Vzápětí však na budovu zaútočí Pantheon, ale z celého incidentu jsou obviněni právě naši agenti.

Ani zatykače je však nezastaví a díky Adlerovi zjistí, že Pantheon prodává zbraně Saddámovi Husajnovi. V tajné laboratoři nepřátele pak objeví prototyp psychochemické zbraně s názvem „Cradle“ („kolébka“). Tato látka pochází z opuštěné biochemické laboratoře CIA v Kentucky a Pantheon ji zřejmě přetvořil na bojový nervový plyn. Při prohledávání místa se Case nešťastně nadýchne toxinu a okamžitě začne mít silné halucinace. V halucinačním stavu se dozvídá, že Pantheon původně fungoval jako přísně tajná divize CIA, která testovala psychedelické látky na vytvoření supervojáků během studené války. Projekt Cradle měl zvyšovat fyzické i mentální schopnosti agentů pomocí experimentálních drog a právě Case byl jediným úspěšným testovacím subjektem programu. CIA ho v minulosti vystavila účinkům plynu, ale látka způsobovala nepředvídatelné psychické poruchy, proto zástupce ředitele Livingstone Pantheon oficialne rozpustil.

Pantheon však mezitím všechny zásoby plynu odvezl. Tým ale najde také zvukovou nahrávku, která odhaluje, že velitelka Harrowová je zrádkyně pracující pro tyto padouchy. Agenti opět cestují po různých místech a sledují stopy, až se nakonec podaří Harrowovou zajmout v úkrytu „Věž“. Díky séru pravdy pak tým odhalí celý plán Pantheonu. Chystá se chemický útok plynem Cradle na sídlo Kongresu ve Washingtonu, který má vypadat jako operace CIA. To by agenturu zdiskreditovalo a umožnilo dosadit Harrowovou jako novou ředitelku. Ta se mimochodem k Pantheonu přidala, protože na základě podvržených důkazů věří, že Adler zabil její rodiče.

Elitní jednotky Pantheonu však zaútočí na Věž, aby Harrowovou vysvobodily, a strhne se chaotický boj. Zrádná špionka se téměř pokusí uniknout v helikoptéře, ale Case způsobí, že stroj havaruje v nedaleké řece a Harrowovou uškrtí. Přepravní nádoby s nervovým plynem se totiž poškodily a oba dostali silnou dávku, přičemž se zdá, že ani Case to už asi nerozchodí. Livingstone díky varování agentů mezitím stihl evakuovat sídlo Kongresu, ale zdá se, že spiknutí ovládnout politiku USA skrze CIA ještě zdaleka nekončí.

O dva týdny později dostávají Woods, Marshall, Adler, Sev a Neumann příležitost očistit své jméno – stávají se nezávislým týmem Black Ops, jehož úkolem je zničit zbytky Pantheonu.

Čtvrtá část série neobsahuje tradiční kampaň pro jednoho hráče a tedy nemá ucelený lineární příběh. Za zmínku stojí Savannah Mason-Meyer, vnučka Alexe Masona, která v roce 2045 jako vlivná technologická magnátka financuje projekt „Blackout“. Jeho cílem je obnovit, resp. naklonovat mysli legendárních bojovníků minulosti – Masona, Woodse, Reznova a dokonce i zločince Raula Menendeze. Její sestra (která je jak jinak považována za mrtvou, ale žije) Jessica Mason-Green však nesouhlasí a v utajení pracuje na zastavení projektu. Na závěr Savannah kvůli jejímu bezohlednému pokusu hrát si na boha konfrontuje a odhaluje temné důsledky tohoto nápadu.

Série se s třetím dílem posouvá do vzdálené budoucnosti roku 2065, tedy 40 let po událostech Black Ops II. Svět se ocitl uprostřed třetí studené války, tentokrát mezi vysokotechnologickými aliancemi Západu a Východu. Bojiště ovládají robotické zbraně, drony a kyberneticky vylepšení vojáci s implantovanými rozhraními DNI, tedy Direct Neural Interface. Tyto čipy propojují nervový systém s elektronickými sítěmi a dávají nositelům speciální schopnosti.

Hráč se ujímá postavy známé jen jako „Player“. Jde o speciálního operátora, který se svým týmovým kolegou Jacobem Hendricksnem zpočátku bojuje proti teroristickým hrozbám. Po jedné katastrofální akci je však těžce zraněn a následuje nouzová operace, při které mu chirurgicky implantují pokročilý DNI čip. Krátce poté se situace zvrtne. Zkušený velitel John Taylor s jeho elitním týmem, který hráče původně zachránil, náhle zradí a zmizí ze systému. Hendricks a Hráč jsou pověřeni vypátrat je, resp. zjistit důvod tohoto jednání. Postupně zjistí, že experimentální umělá inteligence Corvus infikovala mysli vojáků s DNI a vyvolává halucinace i násilí.

Během kampaně postavy bojují proti členům Taylorovy jednotky ovládaným Corvem, ale sám Hendricks začne pomalu podléhat vlivu AI padoucha. Vyvrcholení nastává, když se Hráč nakonec setká se samotným Taylorem, který je posledním hostitelem viru. V dramatickém závěru zjišťuje šokující pravdu, že zemřel už během úvodní operace a jeho vědomí přežívalo jen ve virtuální simulaci vytvořené Corvem. Black Ops III tak přináší překvapivě filozofický, až téměř kyberpunkový závěr.

A to je zhruba vše, co o příběhu této série potřebujete vědět. Několik detailů jsem určitě vynechala, takže mě klidně doplňte v komentářích nebo mi napište, který titul z Black Ops nebo Call of Duty obecně máte nejraději.