Vyplatí se hrát The Sims 4 ?

The Sims je fenomén, který ve své kategorii pravděpodobně nemá konkurenci. (Což je možná trochu problém). Legendární simulátor života, který dlouhá léta vyvíjela společnost Maxis pod hlavičkou Electronic Arts, nepochybně zanechal obrovský kulturní dopad, a to nejen na komunitu hráčů po celém světě. 

The Sims je pravdepodobne najpopulárnejším titulom zo série Sim hier, ktorá vznikla v roku 1989 budovateľským simulátorom SimCity. Ako to často býva, najlepšie nápady sa rodia z osobnej tragédie a nebolo tomu inak ani tu. Herný dizajnér Will Wright sa inšpiroval konceptom virtuálneho domčeku pre bábiky potom, čo stratil svoj vlastný domov dôsledkom ničivého požiaru. Rekonštrukcia a náhrada škody na majetku ho primäla pretaviť svoju životnú skúsenosť do hry. Obohatil ju však aj o istý druh satiry na konzumný spôsob života, doplnený moderným americkým urbanizmom.   

Představenstvu společnosti Maxis se však myšlenka otevřené hry s nedostatečně definovanými cíli moc nelíbila a tu se do všeho vložila společnost EA. V roce 1997 odkoupila videoherní studio a vycítila... ehm... tvůrčí potenciál. 

4. února/februára 2000 byl tedy vydán první díl, který obsahoval sedm datadisků. Ze stavebního simulátoru se stala hra, ve které bylo možné vytvářet a ovládat postavy nebo celé rodiny. Ovlivňovat vztahy, životní styl, cíle a budoucnost tzv. simíků. Titul si přesto zachoval architektonické a designérské nástroje a tak vznikl jedinečný počin s několika opravdu skvělými nápady. Do března/marce 2002 se celosvětově prodalo více než 6,3 milionu kopií, čímž se The Sims 1 stala nejprodávanější PC hrou své doby. Nebylo tedy divu, že následovala pokračování, která postupně rozšiřovala a vylepšovala herní zážitek. 

The Sims 2 v roku 2004 nahradil izometrický pohľad plne trojrozmerným prostredím, ale najväčšou zmenou bolo starnutie. Hra ponúkla šesť životných štádií od kojenca k dôchodcovi a taktiež zadefinovala osobnosť simíkov pomocou ašpirácií a osobnostných bodov. Až v treťom dieli sa však The Sims otvoril svetu. Vlastne naopak. Svet sa otvoril v The Sims počas leta roku 2009 a vaší símici sa tak mohli veselo ponevierať po celom susedstve bez akýchkoľvek loading screenov. Okrem vylepšenej grafiky a funkcií, o ktorých sme doposiaľ mohli len snivať však prišlo aj staré dobré žmýkanie peňazí. S jedenástimi veľkými rozšíreniami a deviatimi minidatadiskami bola hra tak nafúknutá, že sotva bežala aj na špičkovom hardvéri. Dokonca ani na dnešných high-endových zostavách to s plynulosťou The Sims 3 a jej datadiskov nie je najlepšie. 

Všechny přešlapy a triumfy série nás nakonec dovedly až do roku 2014, kdy vyšel čtvrtý díl The Sims. A řekněme, že hráči ho nepřijali zrovna s otevřenou náručí. Pojďme se tedy podívat, zda je komunita opravdu jen přehnaně kritická, nebo zda je ve hře něco od základů špatně. 

V době uvedení na trh nebyla hra recenzentům k dispozici, takže se hráči mohli spolehnout pouze na propagační materiály. Ze strany EA to byl vlastně chytrý tah, protože čtvrtý díl by u kritiků příliš chvály nezískal. Nakonec se ukázalo, že recenzenti byli ke hře mnohem shovívavější než hráči, kteří ji okamžitě roznesli v zubech. Zatímco kritici hodnotili hru průměrně, spotřebitelé litovali ztrátu času a peněz.

Vezmime to však pekne poporiadku. Hovorí vám niečo názov The Sims Olympus? Že nie? Niet sa čomu diviť, pretože Olympus bol ranný prototyp The Sims 4, ktorý bol navrhnutý ako online hra pre viacero hráčov. Tvorcovia však neskôr koncept prepracovali do offline verzie, podľa všetkého kvôli finančnému riziku a zlým výsledkom z focus testovania. Plány zrejme zmenilo uvedenie nepodareného rebootu SimCity série na trh v podobe online multiplayeru iba rok pred vydaním the Sims 4. Mnohí však špekulujú, že pod problémy štvrtého dielu sa čiastočne podpísali aj štrukturálne zmeny spojené s uzavretím vývojárskeho štúdia EA Salt Lake, kde sídlili vývojári štúdia Maxis pracujúci práve na The Sims 4.

Olympus bol vo vývoji medzi rokmi 2008 až 2012. Ukázalo sa tak, že k zmene formátu z multiplayeru späť k singleplayeru došlo pomerne neskoro. Celkový výtvarný štýl a mnoho objektov navrhnutých pre Olympus boli znovu použité pre základnú hru The Sims 4. V jej súboroch možno dokonca stále nájsť pozostatky pôvodného dizajnu a samotný herný engine obsahuje funkcie, ktoré sa obvykle vyskytujú v online hrách.

Všechny tyto problémy způsobily přinejmenším rozpačité přijetí The Sims 4, kterému předcházela petice za odložení hry. Herní zážitek by si v té době dobrovolně odepřelo až 25 000 hráčů.

V priebehu výrobného procesu SimGuru Grant vyhlásil, že hra bude mať všetky existujúce životné etapy, no napokon len jeden mesiac pred vydaním vývojársky tím oznamil škrty viacerých dôležitých funkcií. Hráči prišli o batoľatá, bazeny, duchov, dopravné prostriedky a predovšetkým otvorený svet, ktorým sa preslávil tretí diel. V snahe zachovať predobjednávky a pozitívne motivovať spotrebiteľov sa manažment usiloval v optimistickom duchu vysvetliť niektoré kontroverzné rozhodnutia. Dočkali sme sa najmä mnohých prísľubov do budúcna a zľahčovania sťažností, ktoré mali ospravedlniť nedokončenosť titulu. Tvorcovia inzerovali hlavne stabilitu základnej hry, ktorá oproti lagujúcej trojke beží hladko. Daňou za plynulosť je však návrat loading screenov a oveľa menšie herné mapy. Tie však v čase uvedenia pripomínali skôr mobilnú aplikáciu než element plnohodnotnej trojáčkove hry.

Príkladom za všetko sú dva pomerne závažné bugy, ktoré pretrvávali niekoľko mesiacov po vydaní. Prvým z nich je incest bug, ktorý sa môže zdať spočiatku úsmevný, no v hre s ratingom teen neprijateľný. Chyba totiž spôsobovala, že príbuzní nadväzovali romantické vzťahy, čím dochádzalo k rozbitiu hry. Druhým problém bol daný limitom 180 simíkov na susedstvo. Pri každom loadingu hra generovala nových simíkov a po dosiahnutí danej hranice ich proste začala náhodne vymazávať. A to bez ohľadu na fakt, že ich s vašou domácnosťou spájalo priateľstvo, láska či dokonca potomstvo.

Jak jsme již zmínily v úvodu, ve hře chyběla jedna celá životní etapa. Batolata se vrátila až v roce 2017 s bezplatnou aktualizací. Jejich absence se však stala symbolem velké kritiky. Dodnes si herní komunita stěžuje, že vývojáři nasadili cenovku tripleA hry na holý základ.

Zdrojem kritiky The Sims 4 je také množství DLC. Vývojáři přišli na nový způsob jak ze hry vytáhnout o něco více peněz. Minulý rok představili tak zvané kity které obsahují jednotématické objekty, za které zaplatíte 5€. Za pouhý jeden rok jich vývojáři vydali celkem 9. To je téměř tolik, jako herních balíčků, které jsou obsahově ne jen o dost bohatější, ale vycházely průběžně během 7 let existence hry. Dohromady bylo ke hře vydáno 48 DLC různých tierů a pokud jste si zakoupili každé z nich za plnou cenu, přišli si tvůrci až na hezkých 865€. A to mluvíme jen o doplňcích. Základní hra stojí 40€, přičemž její deluxe edice, která obsahuje pár ne příliš zajímavých objektů navíc vás vyjde ještě o 10€ navíc.

Nutno ale podotknout, že za poslední dva roky bylo do hry přidáno i spoustu obsahu zdarma díky větším i menším aktualizacím. 

Ale i přes tak velké množství dodatečného obsahu je hned několik věcí, která nám ve hře stále chybí a při oznámení každého nového dodatku doufáme, že se tentokrát konečně dočkáme. Komunita se nejvíc ozývá zejména u chybějících dopravních prostředků, ale na seznamu jsou také vzpomínky simíků a NPC jako zloději nebo policie. Hodně hráčů si přeje vylepšení funkcí miminek, která jsou ve hře pouze objektem. Další žádanou položkou je pak třeba režim návrhu, díky kterému jste mohli sladit naprosto jakýkoliv nábytek nebo oblečení. Nyní se musíte spoléhat na swatche a doufat, že ta kombinace barev, či vzorů bude fungovat. Postrádáme také malé detaily, které byli v předchozích dílech velmi oblíbené, jako třeba tulení se partnerů při spaní v posteli, otevírání skříněk na nádobí během vaření či třeba jakési faktory vzájemné přitažlivosti mezi simíky. Kritizována je i nemožnost vytvořit si vlastní svět nebo alespoň pozemky do stávajících sousedství, kvůli zmíněnému semi open worldu.

Nesmíme ale zapomenout, že hra má velice rozvětvenou komunitu se spoustou šikovných tvůrců, kteří nám pomáhají tyto chybějící aspekty alespoň částečně doplnit či nahradit. Modeři. Hráči, kteří se rozhodli jít vlastní cestou - vylepšit si hru po svém a ke všemu výtvory sdílet s ostatními.

Do hry lze stáhnout téměř cokoli přes vlasy, oblečení, nábytek a skiny pro oči, kůži nebo řasy až po mody..řekneme pro dospělé. Kromě drog a zbraní například taky …realističtější woohoo. 

Tohle je jen jeden ze způsobů, jak si mnoho lidí hru oživuje, protože co si budeme nalhávat, hraní The Sims může být velice repetitivní. Pokud si sami neumíte vytvořit příběh či výzvu, nebo nejste sběratel datadisků, hra se vám snadno omrzí. 

Napriek všetkej tej kritike, musíme uznať, že štvrtý diel nám priniesol aj celý rad noviniek a vylepšení. Medzi highlighty rozhodne patrí intuitivný stavebný mód, ktorý má síce svoje muchy, ale vďaka jednoduchosti ovládania sa vám stavba v the Sims 3 bude zdať ako cesta do praveku. Ak sa vám však nechce strácať čas s výberom tapety pre vaše viktoriánske sídlo je tu ešte galéria. Pokiaľ nie ste práve kreatívny jedinec môžete si z nej sťahovať výtvory ostatných hráčov od símíkov až po samostatné miestnosti. Medzi užitočné funkcie patrí aj možnosť premiestňovať izby alebo cele domy ľubovoľne po pozemku.

Za zmínku stojí také emoce a chování simíků s nimi spojené. Je váš simík naštvaný? No tak se připravte na třískání dveřmi od lednice, nepříčetný výraz a také nemožnost udělat některé interakce. Když už jsme u těch interakcí, The Sims 4 se opět trochu přiblížilo realitě pomocí multitaskingu. Simík může třeba poslouchat rádio při vaření, povídat si s ostatními simíky u večeře nebo cvičit a koukat na televizi. 

Vylepšena byla i tvorba simíků. Šílené posuvníky z předchozích dílů jsou pryč. Nyní prostě chytíte myší část těla a tvarujete. Díky tomuhle efektivnímu zjednodušení, třeba mnohem snadněji vytvořite simíka podle reálné osoby. Jednoduše lze říci, že hra má rozhodně potenciál určitým způsobem rozvíjet kreativitu. Ať už stavbami, tvorbou simíků a nebo vymýšlením vlastního obsahu.

Avšak jedným z možných dôvodov, prečo sa neustále opakujú tie isté sťažnosti je aj skutočnosť, že séria The Sims má na trhu prakticky monopol. Nedostatok adekvátnej konkurencie, ktorá by mohla ovplyvniť hráčov v rozhodovaní o kúpe nevytvára na vývojárov potrebný tlak. Vo videohernom priemysle sa objavujú isté ambície vytvoriť konkurenčné produkty, no kvalitou ani obsahom nedosahujú laťku, ktorú The Sims nasadil. Hráči sú čím ďalej, tým viac nahnevaní a od hry odchádzajú, pretože vidina stále vyššieho zárobku, je u tejto série viac než očividná. 

I přes tyhle nedostatky však musíme říct, že tuhle sérii milujeme a bude mít navždy místo v našem srdci. Ostatně, počet hodin, které jsme strávili jen u čtvrtého dílu již překročil hranici 5000 takže to vypovídá o tom, že tahle hra je opravdu našim guilty pleassure.