Battlefield se znovu vrací do moderního konfliktu. Po přibližně šesti letech, během kterých se série vydala jak do první, tak druhé světové války, se znovu ocitáme na bojišti plném stíhaček, odstřelovacích pušek, džípů s kulomety, útočnými puškami s digitálními zaměřovači a nově dokonce přitahovacími háky nebo robotickými psy.

Otevřená beta nového dílu nám ukázala přesně to, co jsme čekali – Battlefield 2042 je Battlefield jako každý jiný a klasický recept poznáte na míle daleko. Něco se ale přece jenom změnilo a během hraní jsme měli pocit, že jde o poněkud akčnější, rychlejší a ještě arkádovější hru, než na jakou jsme navyklí. V některých ohledech bylo tohle dobře, v jiných ale nikoliv.

K tomu se ale ještě dostaneme a začneme tím, co se změnilo po stránce hratelnosti. Přestože beta obsahuje jedinou mapu a mód Conquest, lze už z tak malé ochutnávky pochytit hned několik zásadních rozdílů v jinak klasické hratelnosti. V první řadě je to přítomnost takzvaných specialistů, de facto „hrdinů“, kteří sice nedisponují žádnými speciálními schopnostmi, ale nabízí určité silné stránky a bonusy ke konkrétnímu stylu hraní nebo dodatečné vybavení. Vyzkoušet jsme si mohli čtyři z celkových deseti, každý padnoucí k jedné ze čtyř dobře známých hlavních tříd.

V první řadě je tu útočník Mackay, který se umí hýbat o něco rychleji při míření nebo na ziplinech. Kromě toho má po ruce i na začátku preview zmíněný přitahovací hák, který sice na obrovskou vzdálenost nedostřelí, ale rozhodně dokáže ušetřit čas, když se chcete například dostat na střechu menší budovy nebo někam o patro výš. Vedle toho je zde inženýr Boris, který dokáže posílit automatické kulometné věže kolem něj a zároveň si postavit svou vlastní. Sniper/průzkumník Casper má poté speciální oblek, který ho upozorní na blížící se hrozbu a může vyslat a ovládat svého drona buďto k průzkumu, nebo útoku za pomocí EMP.

V neposlední řadě je tu medička Falck, která se pyšní možností oživit spoluhráče s plným zdravím a na dálku uzdravovat pomocí její speciální pistole. Každého z těchto operátorů pak můžete vybavit jakoukoliv kombinací zbraní a vybavení chcete. Medička může klidně odstřelovat a mít na zádech bezzákluzové dělo, inženýr běhat s útočnou puškou a uzdravovací bednou a průzkumník s brokovnicí a opravářskou sadou. To je na jednu stranu příjemná změna, protože máte mnohem větší svobodu v tom hrát přesně tak, jak chcete. Ale bojíme se jisté nevyváženosti a faktu, že všichni začnou běhat s těmi nejlepšími zbraněmi a operátory a všechno začne působit monotónně. 

A také toho, že ztratíte zásadní roli v týmu. Místo toho, abyste se specializovali na konkrétní věci, zatímco ostatní hráči zase na něco jiného, všichni teď budou zkrátka vším. Takovou jednočlennou armádou o šedesáti lidech. Hraní na jednotlivé třídy a archetypy totiž víceméně vymizelo. Například nyní dokáže každý hráč bez ohledu na postavu nebo vybavení oživovat spoluhráče. Samozřejmě jak již padlo, medička Falck má nějaké bonusy nebo se k tomu hodí více, ale to neznamená, že je toho jako jediná schopná.

Ruku v ruce s tímto přístupem jde i úprava zbraní, která nyní probíhá za běhu. Podržením tlačítka se vám objeví poměrně přehledná nabídka připomínající střílečku Crysis, ve které si můžete individuálně změnit hledí, hlaveň, typ zásobníků a přídavek pod hlaveň jako například rukojeť nebo laser. Jednoduše se tak můžete přizpůsobit situaci, i když si pravděpodobně většinou zvolíte vaši perfektní kombinaci a s tou budete hrát. Podobnou novinkou je i možnost přivolání auta na vaší pozici. Nemusíte tak nikam složitě dobíhat nebo doufat, že vás vyzvedne spoluhráč. Stačí si přes přenosný počítač zavolat dopravní prostředek, nějakou chvilku počkat a máte vystaráno. Pomocí stejného počítače navíc můžete na bojiště přivolat vašeho osobního psího robota, který v zásadě funguje jako taková chodící střílna, jejíž užitečnost v boji je nicméně pochybná.

Krom toho se ale v betě nenachází více novinek, které by nějakým způsobem poukazovaly na jasnou evoluci série. Zcela upřímně máme spíše pocit, že došlo na jiné změny staré rutiny, které nás postupně přesvědčovaly, že je tu něco poněkud špatně. Battlefield 2042 totiž působí mnohem arkádověji než předchozí díly a v důsledku toho si vlastně nejsme sami jisti, jestli se nám líbí, nebo ne. Objektivně nejde o špatnou hru, to v žádném případě, ale během hraní jsme si neustále říkali, že tomu něco chybí a že je to trochu jiné z těch špatných důvodů. Jakýkoliv pohyb je mnohem rychlejší a všechno na nás působilo mnohem chaotičtěji a zběsileji. Jako bychom spíše hráli Call of Duty na větší mapě než Battlefield. 

Pocit ze zbraní bohužel také nebyl úplně skvělý a v mnoha ohledech působil jako značný krok zpět. Místo kovových strojů na zabíjení jsme si mysleli, že máme v rukou plastové bambitky, které sice vydávají skvělé zvuky, ale chybí jim pořádné kopnutí a zkrátka pocit, že střílejí něco víc než jenom diabolku. Míření nejen na delší vzdálenosti tak bylo jednodušší a v důsledku toho i méně záživné.

Poměrně zásadně nás také zklamalo grafické zpracování. To, že je optimalizace pochybná a i na lepších sestavách má problém se hra udržet nad 60 snímků za sekundu, to by se nejspíše dalo ještě díky nálepce „beta“ unést. Nicméně grafická stránka tomu skutečně neodpovídá. Rozhodně jde o krásnou hru, která si především dobře hraje s nasvícením, ale cokoliv dalšího je nanejvýš to, co lze dnes považovat za tříáčkový standard. Což je v kombinaci s faktem, že se jedná o Battlefield a zároveň první díl, který vyjde i pro novou generaci konzolí, opravdu zklamávající. Dohlednost je poměrně nízká, vegetace, které je všude plno, vám dech nevyrazí a spousta efektů spíše působí, jako kdyby ještě nějakou práci navíc potřebovaly. I tohle je ale těžké v rámci bety hodnotit a náš názor rozhodně mohla ovlivňovat i řada vizuálních a animačních bugů, kterých bylo všude přehršel, včetně znatelného pop-inu a doskakování textur.

Poslední věc, kterou nicméně ještě hodnotit můžeme, je jediná hratelná mapa s názvem Orbital. Jde o zhruba středně velké území, jehož hlavním bodem je raketové silo na severu v podstatě přesně mezi základnami obou soupeřících týmů. Kromě onoho sila a tamní budovy s přístupem na střechu a poté několika menších stanovišť a tunelu se ale zbytek mapy skládá z otevřeného prostranství plného porostů, stromů a kopcovitého terénu. S mapou určitě není nic špatně, ale zdaleka není jedna z těch nejlepších, jakou ze série známe, ani jedna z těch vizuálně nejzajímavějších. O to více nás zarazila poměrně nízká úroveň destrukce a zničitelnosti. Rozstřílet můžete v zásadě jenom zdi několika menších budov a naskriptovaně vyhodit do vzduchu centrální raketu, po které poté zbyde nějaký menší bordel, ale to je tak všechno. Srovnat se zemí nejde v podstatě nic a nejen z toho důvodů každý zápas působil od těch předchozích i následujících téměř totožně. Abychom ale nebyli pouze kritičtí, ocenit musíme alespoň občasnou změnu počasí a za šerého deště přece jenom samotná mapa působí trochu jinak než za ostrého slunce.

Ve zkratce ale Battlefield 2042 působí značně odlišně, než jsme chtěli nebo než nám bylo slibováno. Kovaní fanoušci v něm rozhodně uvidí základní kvality série a spousta změn patří rozhodně k těm lepším, ale zároveň se nemůžeme ubránit pocitu, že během snahy vývojářů více apelovat na ještě mainstreamovější publikum zmizela ta unikátní atmosféra starších dílů, důraz na čety, týmové hraní, herní třídy a podobně. Nyní se ještě více rozmazal ten rozdíl mezi nekonečně soupeřícím Battlefieldem a sérií Call of Duty, a to vážně nevíme, jestli je dobře. Aktuálně si ale může hru zkusit každý z vás, takže nám určitě nezapomeňte do komentářů napsat, jaké z ní máte pocity vy.