Persona 3 Reload je jednou z nejunikátnějších her, kterou budete hrát

Co byste dělali, kdyby měl váš den o jednu hodinu navíc? Věnovali byste ji své rodině, možná své práci nebo svým koníčkům? Anebo byste udělali všechno pro to, abyste zničili nadpřirozené bytosti požírající lidskou mysl? Přesně k tomu totiž využívají svou temnou hodinu studenti ze hry Persona 3 Reload. Persona je série, která v herním průmyslu rezonuje už po několik let. Podivná kombinace akční adventury s prvky RPG a simulátoru života se může zdát jako ta nejhorší směsice herních žánrů postrádající smysl, přesto je naprostým opakem. Je ojedinělým zážitkem, který vás pohltí a nabídne vám unikátní a zábavnou herní smyčku, která se svými triumfy nekončí ani na konci rozvětveného příběhu. A třetí díl o to víc. Persona 3 Reload je totiž jednou z nejunikátnějších her, kterou budete hrát.

Persona 3 Reload je remake třetího dílu z roku 2006 v japonské sérii Persona, která je spin-offem značky Megami Tensei. Titul si již před osmnácti lety na konzoli PlayStation 2 vydobyl silné postavení a je znát, že Reload nechce v žádném případě popularitu původního díla pošpinit. Namísto toho, aby zběsile přepisovala základy herního designu, pouze chytře upravuje audiovizuál, přizpůsobuje hratelné prvky či rozšiřuje příběhy jednotlivých postav. A zrovna příběh je jednou z nejsilnějších stránek, kterou titul má.

Vypravování nás zavede na Gekkoukan High School, střední škole v japonském městečku Tatsumi Port Island. A vy jakožto nově přestupující student vcházíte přímo do chaotického dění. Obyvatele městečka totiž postihuje takzvaný syndrom apatie. Vy máte to štěstí, že jste výjimka. Nejenom že vás syndrom nepostihuje, ale také jste uživatel persony, a proto jste jako jeden z mála bdělý během takzvané temné hodiny, tedy hodiny, která se odehrává mezi půlnocí a dalším dnem a společně se svými spolužáky musíte porazit stíny. Ty čím dál častěji prosakují do našeho světa, ve kterém hledají nové oběti.

Tohle je pouhá setinka toho, co vám příběh odvypráví. Pokud je totiž Persona 3 Reload v něčem unikátní, je to právě rozsah vypravování. Jakmile začnete mít dojem, že vás už nemůže nic překvapit, titul vás přesvědčí o opaku. Téměř vždy má totiž eso v rukávu a přijde s další příběhovou linií, která společně s odpovědí přinese také další otázky, kterou spojuje zejména jedno téma: smrtelnost. Ocenit tak musím přesah, který příběh přináší. Mnohdy totiž balancuje na hraně důležitých témat, která ale chytře skrývá za vizuálními či hratelnostními metaforami, případně mrazivá a existenciální témata protlačuje do skvěle napsaných konverzací.

Dialogy činí jeden ze základů hratelnosti Persony. Nejenom že se v nich dozvídáte důležité informace a fungují jako katalyzátor akčních sekvencí, které tvoří druhou polovinu herní smyčky, ale také svými odpověďmi ovlivňujete dění. Je totiž na vás, jak se k postavám budete chovat, s kým budete navazovat bližší vztah a koho budete spíše ignorovat. Máte tak na výběr z palety postav, přičemž charakter každé z nich je odlišný. Zatímco Yukari zaujímá postoj populární starostlivé dívky, Junpei je pro změnu tvrdohlavý závistivý kamarád. Dialogy a rozmanité povahy více než 20 hlavních i vedlejších postav fungují úžasně a je to také jeden z důvodů, který vás donutí ve hře pokračovat.

Se svými kamarády totiž nebudete jen podstupovat strasti středoškolského studenta, který se musí učit po večerech, zodpovídat složité otázky učitelů nebo psát závěrečné testy – a ano, i to na vás ve hře čeká – ale budete s nimi také trávit čas mimo školu. Abyste ale všechno stíhali, budete si muset každý svůj den pečlivě rozplánovat. Persona se odehrává v průběhu 10 měsíců, přičemž dny se primárně dělí na tři časové úseky, a to ráno, odpoledne a večer. Zatímco některé dny, jako například ty školní, si nevyberete, zda chcete nebo nechcete jít do školy, po večerech či víkendech si z aktivit můžete vybrat podle vlastního uvážení. Většinou si ale můžete vybrat pouze jednu aktivitu, kterou například večer strávíte. Jakmile ji provede, hra se posune do dalšího dne. Některé vaše dny tak mohou trvat klidně jen tři minuty, jiné vám zaberou i půl hodiny.

Možná ale i díky tomu se často setkáte s opakujícími se rozhovory. Jelikož titul zjevně počítá s tím, že hru můžete hrát opravdu dlouhodobě, budou vám postavy některé své názory, trable či postoje opakovat každý den. Pokud tak hrajete hru několik hodin denně či týdně, budou vám některé opakující se fráze připadat otravné. Určitou repetitivnost některých rozhovorů ale vykoupí některé zábavné aktivity.

Hra vám totiž udělí několik úloh, o které se budete muset průběžně starat. Jednou z nich je zvyšování sociálních dovedností. Odvahu, šarm a vzdělání lze zvyšovat pokaždé jinou aktivitou, kterou může reprezentovat odpoledne strávené v knihovně, návštěva restaurace nebo brigáda v kavárně či kině. Druhou je pak zvyšování sociálního propojení s postavami. Většina vedlejších postav má svou vlastní arkanu, svůj povahový rys. Její úroveň se odvíjí od toho, jak často s nimi trávíte čas a jaký vztah mezi sebou budujete. Navazování vztahu s postavami tak není založené pouze na sympatiích, ale je nutné strategicky přemýšlet. Titul hráče chytře nabádá, aby se neuzavíral do skupin a stranil se studentů, kteří můžou jeho potenciál posílit. Úroveň arkan je totiž stěžejní pro vaše persony.

Stejně jako postavy, i každá persona má přiřazenou jednu z arkan. Čím lepší vztah máte s osobou stejné arkany, tím vyšší úrovně dosáhne také vaše persona. Persony jsou jedním z nejdůležitějších elementů soubojového systému a nebude boje, ve kterém jich nevyužijete. Person můžete mít ve svém arzenálu hned několik, přičemž každá se odlišuje nejen svým unikátním vzhledem, ale také svou úrovní i schopnostmi. Vybrat si můžete pokaždé hned z několika možností, přičemž s každou nově dosaženou úrovní získá vaše persona schopnost novou. Každá schopnost spadá pod jeden element jako je například mráz, blesky, vzduch či oheň, každá je jinak silná a každá spotřebává jiné množství života dané postavy či její „energie“.

Ačkoli nevíte, jakými schopnostmi bude daná persona disponovat, můžete je společně fúzovat a získávat tak jejich silnější derivace. Persony jsou tak opravdu jádrem soubojů. Nejen že se v nich často reflektuje charakter postav, ale také vám dokážou přirůst k srdci. Osobně jsem se během fúzování nechtěla některých person vzdávat, protože jsem si je opravdu oblíbila. A to nejen proto, že hraní s nimi je i dokola nesmírná zábava. Pokud totiž souboje v něčem vynikají, je to nacházení takzvaného aha momentu. V Tartaru, takřka nekonečném sdružení otevřených pater, budete v tahových soubojích bojovat proti stínům, nepřátelským bytostem s odlišnými schopnostmi, slabinami i obtížností. Jsou to takové zlé persony. Před vstupem do souboje ovšem nikdy netušíte, jaké stíny na vás čekají. Pokaždé tak musíte experimentovat a najít tu nejničivější kombinaci útoků, která vaše nepřátele oslabí i dorazí.

Právě kombinování vašich person a person vašich spolubojovníků vytváří v soubojovém systému neuvěřitelné zábavnou smyčku, která vás také náležitě odmění. Nepřátele jsou totiž opravdu rozliční a od těch nejmenších podržtašek, které sejmete za pár chvil, se dostanete i k těm nejsilnějším bossům. Persony ale nejsou jediným útokem ve vašem repertoáru. Během souboje můžete využít i klasických zbraní, jako jsou meče či luky. Ty jsou takovou ranou na jistotu, protože zásah je téměř jistý, na rozdíl od speciálních útoků ale není kdovíjak silný. To už neplatí o takzvaných Theuragy útocích, které remake do hry přidává. Jedná se o neskutečně silné útoky, které můžou na první pohled vypadat vtipně, ale každé jejich použití si užijete.

Mnohdy tak do Tartaru zabloudíte jen proto, abyste si své schopnosti vylepšili, jindy kvůli vedlejším úkolům anebo pro posun v příběhové linii. Tartarus jako takový je opravdu pozoruhodné místo, které nabízí tři vizuálně i konstrukčně odlišné části. Čím výše jste, tím složitější bludiště se z Tartaru stává a tím náročnějším nepřátelům budete čelit. Prozkoumávání spletitých chodeb se tak stane jednou z nejčastějších činností, kterou ve hře podniknete, a možná i proto se vám později začnou prostředí maličko zajídat. Na to kolika patry věž disponuje, by mohla být prostředí o něco pestřejší. A to i přes skutečnost, že si většinu soubojů i nacházení odměňujících truhel užijete.

Persona 3 Reload se tak geniálně daří zkombinovat dynamiku života středoškolského studenta a tajemného bojovníka nahánějícího nadpřirozené bytosti a nabízí tak neuvěřitelně komplexní hratelnost. Navzdory tomu, kolik odlišných prvků a kolik žánrů míchá dohromady, daří se jí vás úměrně zahltit aktivitami, které se od sebe diametrálně odlišují, přičemž jejich chytrým kombinováním vás donutí u hry zůstat. Pokaždé, když si připadáte, že už začíná být hratelnost lehce repetitivní, titul vás seznámí s novou herní mechanikou. Jen málokdy se tak při hraní budete nudit. I když nutno uznat, že grindování ze hry nezmizí úplně. Některé aktivity jako zvyšování sociálních schopností tím, že půjdete sežrat mysteriózní burger, budete opakovat každé druhé odpoledne. Neubráníte se občasným nevýznamným setkáním s postavami jen proto, abyste maličko posunuli váš společný vztah. Budete pobíhat po úrovních Tartaru jen proto, abyste zvýšili úroveň vaší persony. Persona 3 Reload tak určitě není bezchybná, ale dělá všechno proto, aby z původního díla vytesala to nejlepší možné maximum.

A to se projevuje také na grafické stránce titulu, která prošla největší změnou. Titul vypadá jednoduše nádherně a je znát, že si velkou inspiraci bere ze svého původního díla. Hra navíc využívá hned dva druhy cut-scén, některé jsou tvořené z trojrozměrných modelů postav a jiné jsou zase zpracovány do podoby anime. Ačkoli je jejich dynamika zvláštní, nemůžu říct, že by nevypadaly dobře. Grafickou stránku pak podtrhuje audiozpracování, které zahrnuje zejména typickou znělku série s trochou ojedinělých zpívaných písniček, přičemž ty se vám budou dokola přehrávat během vašeho hraní.

A pochválit musím také optimalizaci. Jelikož jsou tituly ze série Persona jako dělané pro hraní na hand-heldových přístrojích díky jednoduchému a srozumitelnému ovládání, velkému uživatelskému rozhraní a typu hratelnosti, která nevyžaduje v tahových soubojích přesnou mušku, odehrála jsem většinu hry na ASUS ROG Ally. Hra na vysoké detaily a Full HD rozlišení nejen, že vypadala velmi dobře, ale také poměrně dobře běžela. Můžu říct, že ve většině lokací se dostane na téměř stabilních 60 snímků za sekundu, musíte se ale také smířit s mírnými propady, a to zejména v náročnějších lokacích, jako je Tartarus. V tomto prostředí očekávejte mírné haprování mezi 40 a 60 fps. Abych ale pravdu řekla, jelikož se nejedná o zběsilou přestřelku, propady mnohdy ani nepoznáte. A pokud budete hrát Personu 3 Reload na počítači, nebudete mít propady prakticky žádné. Na grafické kartě GeForce RTX 3060 hra běžela ve stabilních 60 fps i v náročném prostředí Tartaru. Navíc jsem za celou dobu hraní nenarazila snad ani na jeden jediný bug, je tak znát, že ani v případě optimalizace hra rozhodně nestrádá.

Persona 3 Reload je tak remake, který by si zasloužil každý titul. Úpravy, které přináší, dávají smysl a i když se ze hry nevytrácejí některé prvky, které jsou na dnešní dobu trochu staromódní, nejedná se o nic, co by vám zkazilo jinak perfektní zážitek. Persona vám nabídne neskutečně unikátní herní smyčku, seznámí vás s řadou pozoruhodných postav, nechá vás prožít záhadný příběh, jehož vypravěčem jste zčásti vy, a pustí vás do zábavných tahových soubojů, jejichž vítězství budete vždycky oslavovat.

A pokud tohle není recept na jednu z nejunikátnějších her, kterou budete hrát, pak už opravdu nevím, co by jím mělo být.