Japonská RPG jsou velice specifická skupina her. Tak specifická, že jejich přitažlivost velká část hráčů prostě nechápe. A nebo může často masivní herní doba. O to víc jsou ale milována oddanými fanoušky. To nejlepší z klasických JRPG dává dohromady s moderním uměleckým zpracováním Octopath Traveler. Ten vyšel na Nintendo Switch už před rokem, ale jen nedávno se k nám dostala i PC verze, na kterou se nyní podíváme.

Octopath poznáte na první pohled

První věc, které si můžete všimnout je samozřejmě grafika. Zpracování které kombinuje pixel art s moderním postprocessingem a mělkou ostrostí je prostě kouzelné. Ano, občas toho může být na oči fakt hodně, ale to moc neubírá na kouzelnosti a pokádkovosti tohohle světa. Rozmanité lokace si s sebou nesou vlastní atmosféru, ale přitom tvoří jednotný svět.Za kouzelnou grafikou nezaostává ani soundtrack, který do JRPG prostě sedí a jeho zapamatovatelné melodie dotváří audiovizuální zpracování na celek, který je velmi specifický, ale rozhodně nezapře svoje JRPG kořeny. Jediným problémem soundtracku může být repetetivnější využití některých skladeb pro specifické nálady scén. V tomhle rozmanitém světě si projdete, jak už název napovídá, osm příběhů hlavních postav.

Každá z těchto postav má svůj vlastní příběh. Během první kapitoly každého z nich se dozvíte, proč se daná postava rozhodla vydat do světa a přidat se k vaší skupině. Všechny postavy i jejich příběhy jsou velmi pěkně napsané a rozhodně rozmanité. Když takhle začnete putovat po světě a pokračujete v příbězích jednotlivých postav, prostě procházíte osm samostatných příběhů. Trochu mi tu chybělo křížení se příběhových linek a nebo alespoň nějaké ovlivnění se mezi nimi dřív, než u samotného finále celé hry. Velmi podobný problém je taky minimální interakce jednotlivých postav ve vaší skupině. Jedinou takovou interakcí je travel banter, kdy nějaká postava prohodí pár slov o dané části příběhu jiné postavy. Jinak ale příběhové pasáže prochází každá postava sama. To působí obzvlášť zajímavě u finálních bossfightů kapitol, kdy je daná postava v příběhu sama, ale tadá - na bosse vyskočí celá skupina.

Musíte přijít na to jak schopnosti kombinovat

Tohle jednodušší zpracování příběhové stránky ale skupiny ale rozhodně vyváží skvělý tahový soubojový systém, který po vás bude vyžadovat patřičnou přípravu i taktické schopnosti.  Všichni nepřátelé tu mají štít, který prolomí patřičný počet útoků zbraní nebo elementálních útoků, proti kterým jsou slabí. Na to, proti jakým útokům jsou daní nepřátelé slabí si ale musíte přijít sami. Ať už pokusem, nebo schopností některých postav. I když znáte slabiny nepřátel, tak to není zrovna procházka. Využijete boost pointy na rychlejší prolomení štítu, nebo si je budete šetřit na co největší poškození? Budete útočit teď nebo radši posílíte útok na další kola? Budete greedy nebo se radši doléčíte? Souboje se taky občas protáhnou a každá chyba může znamenat konec.Na tužší souboje je tak dobré zásobit se vhodnými předměty a poskládat vaši skupinu tak, aby se jejich schopnosti doplňovali. Některé schopnosti postav jsou navíc velmi specifické - například odhalení slabin učence Cyruse a nebo lovkyně H’aanit může chytat a poté používat zvířata trochu jako… erm.. hodně jako pokémony. Ty tak můžou dané postavě zajistit místo ve vaší skupině. A nebo si jako vyberete hrdiny do skupiny podle jejich osobnosti, dialektu, a nebo protože je prostě best girl.

Ve skládání vyvážené a kompletní skupiny vám taky pomůže možnost sekundárních povolání. Pomocí svatyní můžete přiřadit postavě druhé povolání. Ve skupině čtyř tak můžete mít zastoupeno všech osm povolání a nebo některé vícekrát. Určitá povolání pak tvoří šikovné kombinace, které vlastně nejsou nic nového. Například válečník a kněz vám dají dohromady takového paladina. Ale osvědčila se mi i kombinace jako kněžka-tanečnice… neptejte se, ale funguje to jako podpůrná postava.

Každá postava má i specifickou path action - schopnost interakce s NPC, která se nepřenáší s povoláním. Vždycky jsou ale dvě analogické - například obchodnice Tressa může od NPC předmět koupit, zatímco zloděj Therion ho prostě ukradne. Můžete tak mít všechny čtyři typy schopností ve skupině. Tyhle schopnosti se hodí hlavně při vedlejších úkolech. Vedlejší úkoly sice máte v deníku, ale s nějakými ukazateli cíle na mapě nepočítejte. Sidequesty totiž respektují vaši inteligenci a všímavost. Rozhodně ale nejsou nefér - vodítek je dost a stačí se jen rozhlédnout nebo zeptat správných lidí. Někdo ztratil něco u řeky? Hledejte po proudu. Archeoložka hledá staré rytiny? Ale, ty jsem přece potkal v nedaleké jeskyni. 

Prostě to co od jRPG čekáme

Octopath Traveler je tak vším co  byste od JRPG čekali v naprosto kouzelném zpracování. Je to ale taky vše co byste od JRPG čekali a nic moc navíc. Dost mě taky mrzí nevyužitý potenciál interakce mezi postavami Pokud tak hledáte titul, který posouvá hranice žánru a nebo vám klasické prvky JRPG jako jen částečný dabing nebo náhodné souboje  nesedí, tak vám nesedne ani Octopath Traveler. Pokud je ale hledáte ten klasický JRPG zážitek, tak vám můžeme Octopath Traveler doporučit na krásných 8/10.