První čtvrtletí letošního roku bylo napěchováno několika úspěšnými tituly. Přitom ne vždy šlo o velké hry. Stejně jako v případě například Sifu. Babylon’s Fall se jevil jako jasný úspěch, protože jde o titul od tvůrců Bayonetty a druhého NieR. Z těch měl být převzat soubojový systém, což v kombinaci s faktem, že jde o kooperační titul, zní opravdu skvěle, ne? No, bohužel to tak jenom zní. Babylon’s Fall selhává v prezentaci, v příběhu, hratelnosti, a dokonce vám z grafického zpracování může být i špatně. A to bohužel nepřeháním. Zde se pokazilo snad téměř všechno.

Hra neměla původně ani vzniknout, minimálně ne v takovéhle podobě. Titul prvně, podle nepotvrzených informací, vznikal jako Drakengard 4. Pokud tuto sérii neznáte, jde o velmi úspěšné a kvalitní japonské RPG, ze kterého následně vznikla spin-off série NieR. Nejlépe si to můžete představit jako kombinaci NieR: Automata se zrušeným Scaleboundem. Jenže jak se titul vyvíjel, tak vznikl jakýsi hybrid těchto světů, který se odlišuje pouze v pár částech, bohužel ani jednu nedělá dostatečně dobře.

Začneme něčím, čeho si můžete všimnout hned. Grafické zpracování je velmi zastaralé. Vůbec nepřipomíná ani minulou generaci konzolí, ale spíše tu předminulou. Na druhou stranu hra běží plynule i na starších sestavách. Velkým otazníkem ale zůstává prapodivný overlay, který je ve hře po celou dobu. Je mi jasné, že cílem tvůrců bylo vyvolat pocit malby, jenže při každém pohybu kamery nabere tohle překrytí prapodivný prostorový efekt. Působí tak nejen rušivě a zvláštně, ale při rychlejších pohybech z něj mohou bolet oči. Nedej bohu, když jste pod vodou nebo rychle běháte deštěm. Nejen mě tak při hraní některých misí začala bolet hlava, což se mi nestává ani u VR titulů. Nepomáhá tomu ani vybledlá barevná paleta, kdy i uprostřed přírody hra nepůsobí hezky.

V tomto akčním hack and slash online RPG se vydáváte na mise napříč několika lokacemi. Ironií je, že v Babylónu budete trávit tak první dvě hodiny. Poté vás čekají nejrůznější doly, hory nebo lesy. Jste totiž vězeň, jehož jedinou šancí na vykoupení je propojení se s prapodivným talismanem na zádech. Stává se tak z vás nedobrovolně Sentinel, neboli voják s možností vyvolávat zbraně, jehož cílem je chránit místní obyvatele a odrazit útok nejvíce tuctového záporáka, který je zlý jen protože prostě chce být zlý. Upřímně ani nemusíte nikterak příběh sledovat, protože je šíleně nezajímavý a plný klišé. Nepomáhá ani způsob vyprávění, kdy po většinu času sledujete jen obrázky vašich postav, které se prolínají na namalovaném pozadí. Modely postav přitom ani mnohdy nevrhají stín. Jen výjimečně je ve hře propracovaná ukázka. Když na ni ale dojde, tak jde o krásný zážitek. Škoda, že jich není více.

To stejné by se dalo říct i o zajímavých nepřátelích. Po většinu času budete bojovat proti těm stejným rytířům a skřetům dokola a dokola. Což by nebylo ani zas tak špatné, kdyby neměli obrovskou výdrž. Jde tak o velké bullet sponge, neboli cíle do kterých vykropíte několik zásobníků, i když v tomto případě spíše slash sponge? V důsledku jejich výdrže si nebudete ani s nejlepším vybavením připadat mocně, kvůli čemuž rychle přijde silný pocit nudy. Naštěstí souboje s bossy jsou na tom lépe. I když hodně vydrží, tak mají několik fází a originální útoky. U nich najednou musíte používat i obranu a úhyb, na které jinak při hraní vůbec nemusíte myslet.

Souboj je ve velkém převzat z NieR: Automata. Jenže zde můžete mít až čtyři zbraně najednou. Podle toho, na jakou pozici si je dáte, budete moci používat jiný druh útoku. Ať už jde o slabý, silný nebo dva speciální. Speciální útoky čerpají vaši energii, která se sama doplňuje. V ideálním případě tak do nepřátele sekáte mečem, zatímco nabíjíte hned dva speciální útoky najednou. Pokud ale chcete lepší zbraně s ještě lepšími útoky, tak si je musíte vyrobit. Samotný proces výroby není nikterak originální, přesto ale funguje dobře. Najdete si nákres, sbíráte suroviny a následně spojujete do silnějšího vybavení. Jenže hra vám celý proces výroby odemkne až po několika hodinách. Do té doby používáte stejné repetitivní zbraně. To by bylo v pohodě, kdyby to tak bylo například jen na úvod. Ale čekat na tuto mechaniku téměř 10 hodin? To už je moc.

Jak zbraně, tak brnění si můžete vzhledově upravovat. Vaše vybavení tak bude vypadat znatelně jinak než normálně. Jen se připravte, že pro takové outfity budete muset hodiny grindovat. Nebo otevřít své peněženky. Ano, i když se hra prodává za plnou cenu, tak obsahuje mikrotransakce a battle pass. První sezona je ale pro všechny zdarma. Což ovšem neomlouvá silné zaměření na mikrotransakce, které vám ušetří čas sbíráním surovin nebo farmením herní měny pro nákup lepšího vybavení.

Babylon’s Fall běží skvěle, i když se místy najde podivná chyba. Jako například když se NPC odmítalo pohnout, protože jsem stál metr od něj. Soubojový systém má velký potenciál, jen kdyby nepřátelé vydrželi o několik ran méně. Pokud se vývojáři o hru budou starat tak, jak slíbili, tak věřím, že se z ní může stát minimálně průměrný titul, který si sem tam zapnete s kamarády na odreagování. Jen krom tohoto doladění to chce ještě možnost odstranit příšerný overlay.