Copak se asi stane, když se podíváte na nejpopulárnější střílečky na trhu a řeknete si „to nevypadá tak náročně, zkusím to taky“? Nevím, jak by to vypadalo, kdybych se do toho pustil já. Ale vím, co se stalo, když si tohle řeklo nezávislé studio Streum On. Ze hry se stala kopie posledních dílů série Doom, která sice nabízí zhruba to, co byste chtěli – tedy frenetickou akci, neutuchající smršť kulek, různorodé archetypy nepřátel a svižný pohybový systém – ale bohužel ani v jedné věci nevyniká. Ba naopak dokazuje, že i když je Doom z roku 2016 nebo Doom Eternal jen „blbá“ moderní střílečka, to, že funguje tak bravurně, je tak trochu malý zázrak. Necromunda: Hired Gun nicméně není špatnou hrou, jen je v mnoha ohledech bolestivě průměrnou, v jiných dokonce agresivně podprůměrnou.

Jedna z prvních věcí, se kterou vás titul seznámí, je jeho zasazení, prostředí a pozadí příběhu. To je něco, o co se podobné hry často nesnaží a jde v kontrastu s nimi o příjemnou změnu. Zejména vzhledem k celému zasazení a svérázné architektuře světa. Bohužel s tímhle samotným seznámením nedělá zase tak dobrou práci. Necromunda totiž aktivně využívá známého universa Warhammer 40K a nebojí se odkazovat na řadu známých prvků, lokací, případně postav. Do všeho jste ale hozeni po hlavě a tak nějak se očekává, že máte o všem kolem už nějakou základní představu a znalosti. V případě, že samotnému universu moc neholdujete, tak vás spíše čeká více otázek než odpovědí, u kterých si postupně začnete říkat, že když je budete ignorovat, tak to vlastně moc vadit nebude. To je hlavně o to více evidentní v kombinaci s chybějícím kodexem nebo čímkoliv, co by vám pomohlo se o městě, událostech, postavách a historii kolem vás dozvědět více. Všichni a všechno zkrátka působí jako taková skořápka něčeho většího a jen jako divadelní kulisa mezi momenty, kdy do návalu nepřátel vrážíte tuny olova.

Právě až v takových situacích si u Necromunda: Hired Gun řeknete, že není zase tak špatnou hrou. Problémů má hodně a k nim se ještě dostanem, ale v akčních pasážích se jí nedá upřít jistá zábava. Tedy alespoň prvních několik hodin a jen v určitých dávkách. V téhle hře se totiž ujmete role žoldáka, lovce odměn, který za nejvyšší částku udělá v podstatě cokoliv. A to většinou zahrnuje souboj proti jedné z několika mnoha skupin a gangů, které město Necromunda a jeho okolí obývají.

Kromě hlavní kampaně se tak budete moci pustit i do řady vedlejších misí, které slouží primárně k zisku peněz. Z těch si budete moci vylepšovat váš arzenál zbraní nebo vaší postavu o nové schopnosti a další vylepšení. V těchto ohledech funguje hra dobře a i přes poněkud zmatečná a celkem komplikovaná menu a chaotickou správu inventáře je fajn, že dovoluje různorodé herní styly. Zaměřit se můžete na pomalé, ale silné kulomety nebo brokovnice a hodně zdraví; ale také můžete využívat různé samopaly a pušky a více experimentovat s různými schopnostmi. Mezi nimi najdete například energetický výboj nebo šokující pěst. I řadu podpůrných možností, jako lepší míření nebo lepší ovladatelnost při běhu po stěnách. Ano, i takovou možnost máte. Skluzy, dvojité skoky, úskoky a šplhání, to všechno máte k dispozici. Takové věci se budou hodit primárně mezi jednotlivými souboji, kdy se musíte dostat do další arény – to většinou trvá jen pár minut, ale i tak vám hra dovolí si trochu oddychnout. Občas můžete v misích najít i skryté truhly, které často obsahují zajímavější zbraně nebo další výbavu, se kterou si můžete postavu vylepšovat, jako je zvýšení šance na nalezení ještě lepší výbavy, zlepšení brnění a další věci.

V klasické podobě stříleček se ale dříve či později stejně všechno zvrtne v totální masakr a záležet bude hlavně na počtu kulek, které do nepřátel nasázíte. Jak už jsem zmiňoval, v takových momentech by se vlastně Necromunda dala nazvat celkem zábavnou hrou. Jakmile jste to prostě jen vy a nepřátelé a střílíte hlava nehlava, něco vás u toho bude držet. Ta bezmyšlenkovitá střelba má co do sebe a vcelku svižný pohybový systém po pár misích doplněný o přitahovací hák je rozhodně plus. Pokud takto odehrajete jednu, maximálně dvě mise a pak si dáte pauzu, tak Necromunda funguje jako dobrá antistresová pomůcka. Při delším, vážnějším a kritičtějším hraní se ale bohužel objevuje řada nedostatků. Postupně si začnete uvědomovat, že celá hra až agresivně často skáče mezi naprosto podprůměrnými momenty a těmi nanejvýš přijatelnými.

Pocit ze střelby je docela dobrý, ale postupně na vás začnou nabíhat nepřátelé, kteří designově dost zaostávají. Někteří dokonce disponují energetickými štíty a střelba do nich není záživná. A to zejména s přihlédnutím na fakt, že primárně bude záležet na tom, jak moc střílíte. Ne vyloženě čím. Poté si uvědomíte, že na většinu nepřátel můžete použít tzv. „takedown“ obdobně jako ve zmiňovaných posledních dílech série Doom. To by bylo v pořádku, ale pak vám dojde, že tyhle animace můžete využít skoro furt a spíše než střílet do nepřátel se vyplatí k nim přijít a pro výhru stisknout klávesu E. A to zejména z toho důvodu, že jste během těchto animací nesmrtelní.

To se hra snaží vyvážit většími nepřáteli, které už srazit nemůžete a musíte je opravdu vystřílet. U nich si ale zase uvědomíte, že většinou inteligenčně patří někam na úroveň batolete. Jak jste asi pochopili, celý titul neustále osciluje mezi dobrými a špatnými částmi. Přesto nabízí dostatek těch zábavných prvků a těch fajn momentů, abych ji nemohl označit za ryze podprůměrnou. Poměrně zaostalá grafická stránka většinou snad až na tváře a řadu animací neurazí, naopak například hudební doprovod – ačkoli nenabízí vyloženě pamětihodné melodie – rozhodně potěší. I přesto, že je další inspirace sérií Doom naprosto zjevná.

Bohužel tyhle plusy sráží dolů i nepovedené cut-scény a četné bugy. Abychom si to tedy shrnuli, když už Necromundu: Hired Gun hrát budete, nějakou hodinu nebo dvě u toho nejspíš vydržíte a po jejím vypnutí si nebudete připadat, že šlo o úplnou ztrátu času. K jejímu opětovnému spuštění se ale dost možná budete přemlouvat dlouho. Ne snad, protože by mělo jít o opravdu špatnou hru, ale motivace v případě příběhu zde není moc velká, a pokud si chcete jenom zastřílet, najdete velký počet titulů, které to dělají výrazně lépe. Z toho důvodu doporučujeme Necromunda: Hired Gun na 4 body z 10.