Na Riders Republic už jsme na kanále dvě videa měli a dokonce jsme si hru vyzkoušeli v předběžném přístupu. Když tedy konečně vyšla a měl jsem možnost si zahrát finální verzi, věděl jsem, co očekávat. Obrovský otevřený svět plný adrenalinových sportů, arkádového závodění a hromady zábavy zní přece prostě skvěle. Jak už to ale občas u her bývá, to, co na první pohled vypadá skoro perfektně, může mít ve finále více chyb, než by člověk očekával. Přesně to je bohužel případ Riders Republic od Ubisoftu, i když to stále ale je velice dobrá hra.

ARKÁDOVĚJŠÍ STEEP?

Riders Republic si bere spoustu svých charakteristik ze Steepu. Takže pokud jste ho hráli, můžete si nejspíše udělat velice dobrou představu o tom, jestli se vám tento nový titul bude líbit. Není to však vysloveně pokračování. Dalo by se říci, že Ubisoft svým způsobem přiblížil hru mainstreamu. Ovládání je arkádovější, zaměření na multiplayer je větší, vše působí barveněji a celá hra se snaží být svým způsobem „cool“. Což ale nemusí nutně fungovat pro každého.

Tohle je opravdu definice otevřeného světa. Po relativně krátkém úvodu vám hra odemkne skoro celou mapu, takže můžete dělat triky na lyžích, lítat s wingsuity nebo jezdit na kolech, mezi vším lze navíc přepínat za běhu. Později během hry si samozřejmě odemknete větší množství závodů z těchto kategorií a také si ještě zpřístupníte závody na lyžích, triky na kolech a nějaké ty speciální závody. Nicméně krom toho vás hra za ruku nevede. Ve výsledku tím pádem ale hře chybí nějaká hlubší struktura, která by mě v ní hnala dál. Nikdy jsem jednoduše neměl vysloveně zajímavý cíl, kvůli kterému bych se do hry chtěl vracet. Nemusí to být ale špatně, toto je opravdu subjektivní záležitost a je možné, že vám tento přístup „tady máš mapu a dělej si co chceš“ bude vyhovovat, jen je nutné to brát v potaz, pokud hru hodláte vyzkoušet.

ADRENALINOVÁ ZÁBAVA NA PRVNÍM MÍSTĚ

Když už ale budete otevřeným světem či předpřipravenými závody jezdit, budete se rozhodně bavit. Můžete jezdit rozsáhlými lesy, kaňony nebo horami a typů závodů je hromada, takže si každý najde své. Všechny aktivity mají navíc solidně zpracovanou fyziku, když tedy pomineme nedokonalosti, ke kterým se ale ještě dostanu později. Berte nicméně v potaz, že toto opravdu není hra s realistickým ovládáním. Zatáčet můžete i ve vysoké rychlosti prakticky instantně a naklánění ve vzduchu je taky přátelské. Pokud bychom to měli opět porovnat se Steepem, tak fyzikální model rozhodně není natolik komplexní. Rychle se ho tedy naučíte a nenabízí takovou hloubku. To může být pro zarytější hráče minusem, ale pro „casual“ publikum naopak plusem. Opět záleží, co od hry chcete.

Tak či onak je ale tehle titul zábava hrát. Riders Republic dělá perfektní práci v přenesení adrenalinu, i když jenom sedíte před počítačem. Skvěle zvládá vytvořit pocit rychlosti pomocí vizuálních efektů a kvalitního audio designu. Uslyšíte rachot řetězu na kole, uslyšíte, jak se vaše lyže opírají o sníh v prudkých zatáčkách. Vše zapadá do sebe a vytváří opravdu ryzí adrenalinový zážitek.

TONY HAWK'S REPUBLIC

Zpracování triků je taky zajímavé a liší se podle vašeho nastavení. Ovládání hry lze totiž silně přizpůsobit. Pokud si například zvolíte manuální naklánění, mají triky tři fáze. První je nájezd, kdy si zvolíte směr naklonění vaší postavy. Druhou je skok, kdy využijete setrvačnost z vašeho naklonění a přetočíte se vámi zvoleným směrem. Pak už jen zbývá třetí fáze – dopad, kdy se musíte srovnat se zemí. Což je samozřejmě ta nejtěžší část. Přijde vám to moc složité? Nemusíte se bát, stačí přepnout do režimu automatického naklánění a hra vaši postavu vždy otočí tak, aby dopadla na zem perfektně. Pokud ale chcete naopak mít nad postavou plnou kontrolu, můžete se přepnout do režimu triků, kde (pokud hrajete na ovladači) druhá páčka slouží pro otáčení ve vzduchu. Osobně jsem ale hrál hlavně v režimu závodu, kde se nakláníte tlačítky a druhá páčka klasicky ovládá pohled.

Směry náklonů a otočky můžete kombinovat a vytvářet všemožné triky. Můžete se také lyží či snowboardu chytnout a dokonce se při jízdě otočit o 180 stupňů. Možností, jak triky provést, je v Riders Republic jednoduše nespočet.

A TEĎ PŘICHÁZÍ TA ČÁST, KDE SI BUDU STĚŽOVAT

Čím mě ale Ubisoft opravdu naštval, je jak nedoladěně hra působí. I když je grafika relativně pěkná, optimalizace rozhodně na příliš dobré úrovni není. Na GTX 1070 jsem musel ve FullHD snížit detaily spíše na nízké a ani tak si hra nebyla schopna udržet stabilních 60 snímků za sekundu. Regulerně se přitom glitchují textury, ať už vaší postavy nebo třeba lyží, když projíždíte mělkým sněhem či hlínou.

Kolizní model se přitom dá nazvat snad jen absolutní bídou. Někdy můžete o překážky škrtnout a nic se nestane, jindy zase jen zavadíte o jejich hranu a vaše postava letí k zemi. Pokud do něčeho narazíte příliš prudce, je možné, že se do modelu glitchnete. A nedej bože, aby do vás narazil hráč. To si pak můžete být jisti, že další checkpoint rozhodně neprojedete. Ani nemusíte hrát multiplayer, stačí když do vás někdo najede v singleplayerovém závodu. Opravdu mi přišlo, že se mě vývojáři snad snaží naštvat, protože kolize s ostatními hráči vás budou akorát frustrovat a nepřidávají do hry absolutně nic pozitivního. 

Stejně tak vás budou frustrovat i podivně navržené tratě, na kterých jde sice vidět, že vývojáři nekladli meze kreativitě a jsou opravdu zajímavé, ale zároveň jsou často velice neintuitivní. Checkpointy jsou někdy postaveny hned za skokem, který vás nasměruje totálně mimo. Jindy je za skoky zase umístěna prudká zatáčka, kvůli které musíte zpomalit, nebo je to naopak dlouhý skok, kvůli kterému musíte zrychlit. To nicméně nevíte, dokud se nenecháte poprvé nachytat, protože zde nenajdete ani minimapu, ani žádnou funkci, která by vám vyznačila více než jeden checkpoint dopředu.

Chyby v závodech vám neodpustí ani možnost oživování po pádu. Můžete se buď zvednout hned mačkáním tlačítka, což vám ale nepomůže při minutém checkpointu, nebo přetočit čas zpět. Tato funkce ale přetočí pouze vás, nikoliv ostatní závodníky, takže tím vaše chyby neopravíte. Neberte mě špatně, nechci, aby byla hra nutně jednoduchá, ale kvůli neintuitivně umístěným checkpointům a špatnému koliznímu modelu umí být Riders Republic neskutečně frustrující. Skutečné vracení času, které přetočí i ostatní hráče, by tuto frustraci minimálně zmírnilo. Mrzí mě, že něco takového alespoň nejde zapnout v nastavení.

MULTIPLAYER PROSTĚ NENÍ DOMYŠLENÝ

Nejsem nadšen ani z nevyváženého multiplayeru, kde ze začátku často narazíte na hráče s mnohem lepší výbavou. Porazit je je tedy prakticky nadlidský úkol, protože jednoduše máte pomalejší kolo nebo třeba snowboard, který se hůře ovládá. Čím dál se ve hře totiž dostanete, tím lepší výbavu budete mít. To by samo o sobě nebyl problém, ale v kombinaci s nevyváženým matchmakingem to není rozhodně ideální.

Multiplayerové módy jsou nicméně zábavné. Ať už jsou to klasické závody ve dvanácti hráčích, Tricks Battle, kde v malé aréně přispíváte pomocí triků do týmového skóre, nebo Mass Race, ve kterém se zúčastníte obřích závodů a za jízdy budete měnit závodní disciplíny. Poslední ze zmiňovaných nicméně opět trpí kvůli špatnému koliznímu modelu a nedonošenému netkódu, kvůli kterému se hráči často glitchují přes sebe a je to prostě obrovský bordel. Speciálně to jde vidět právě v těchto obřích závodech, kde soupeří desítky hráčů. Ubisoft nezapomněl ani na mikrotransakce, které jsou naštěstí ale pouze kosmetické a většina předmětů se dá získat i za herní měnu. Titul tedy pay to win není.

UBISOFT SI MĚL VZÍT VÍCE ČASU

Riders Republic by se dala popsat jako ambiciózní, nedoladěná a občas rozbitá šílenost, která je však zábavná. Mapa je rozmanitá, nádherná a je radost po ní jezdit. Závodní disciplíny jsou samy o sobě dobře zpracované a díky velkému množství závodů se nebudete cítit, že zde není dost obsahu. A kdyby ano, tak si vždy můžete zahrát komunitní tratě. Je ale dost možné, že vás stejně jako mě bude hra neustále frustrovat již zmiňovaným rozbitým kolizním modelem a divně navrženými tratěmi. Rádoby „cool“ dabing byl pak sice ze začátku fajn, ale po čase už taky pouze otravný. Riders Republic je originální a v základu velice dobrá hra, ale opravdu jí ještě chybí hodně k dokonalosti. Za tým Indiana si tedy odnáší doporučení na 7 bodů z 10, a pokud vás zaujala, nebojte se ji vyzkoušet, jen si připravte pevné nervy.