Snad nebudu daleko od pravdy, když pro začátek konstatuji, že první ukázky z Marvel's Avengers od Crystal Dynamics příliš hráčů neoslovily. Ba naopak – úmysl autorů vytvořit zážitek, který kombinuje principy příběhových her s mechanikami online titulů typu Destiny či Anthem, v nás budil značné obavy o to, jaký vlastně titul bude. Ani beta, která předcházela vydání plné hry, zcela nedokázala rozptýlit všechny pochybnosti.

Po dohrání Marvel's Avengers můžeme s jistotou říci, že se z části jedná o velmi příjemné překvapení, a tvůrci dodrželi a obhájili mnohé z cílů, které si při vývoji vytyčili. Na druhou stranu je ale titul plný chyb, které povětšinou pramení právě z rozhodnutí vytvořit Marvel's Avengers primárně jako live service zážitek.

Byť je singleplayer silně propojen s multiplayerem progresí a vybavením jednotlivých hrdinů, jedná se o diametrálně odlišný zážitek. Kdybych vám tedy teď a tady měl popsat jediný důvod, proč si hru koupit, bude to právě příběhová kampaň.

V ní se nám už na začátku představí mladá Kamala Khan, později Ms Marvel, která během jedné tragické události získá superschopnosti. Obdobně jako většina jí podobných se však svou sílu snaží utajit. Jenže je to ona, kdo musí sjednotit roztříštěný tým Avengers. Ačkoliv si tedy během hraní kampaně osaháte všechny hrdiny – tedy Iron Mana, Thora, Kapitána Ameriku, Black Widow a Hulka – zjistíte, že skutečným ústředním protagonistou je právě Kamala.

Ta tvoří pomyslné pojítko mezi všemi hrdiny. Takové lepidlo, které drží celý tým pohromadě. Navíc celému příběhu dodává neskutečně svěží nádech. S její mladistvou energií a zapáleností pro věc by se mohl ztotožnit nejeden fanoušek Avengers. K nim se ostatně řadí i Kamala, což se promítá do její interakce s dalšími hrdiny. Nezřídka se tak stává, že s nadšením sobě vlastním komentuje okolní dění či nejrůznější předměty.

Scénář je plný nejrůznějších narážek a vtipů, které dokazují, že se herní Avengers neberou tak úplně vážně. Zároveň zde však najdeme pasáže, které přetékají plejádou nejrůznějších emocí, a části, kdy budete s napětím zatínat prsty s otázkou, jak to vlastně všechno dopadne.

Překvapilo nás, jak dobře dokázali tvůrci vystihnout jednotlivé postavy. Navzdory tomu, že byla nová podoba hrdinů, odlišná od zažitého standardu nastaveného filmy před vydáním vnímána spíše negativně, si na ni bez problémů zvyknete během několika minut. Tony Stark je pořád ten trochu nadutý frajírek se spoustou peněz, Thor se zase ohání hláškami o slaboučkých smrtelnících, Black Widow umí být pořádně ostrá a Hulk zde na jedničku plní roli mentora mladičké Kamaly. Ještě aby ne, když si ho zahrál videoherní matador Troy Baker. Také výběr hlavního záporáka M.O.D.O.K.a se nakonec ukázal jako trefa do černého. I on totiž dostává dostatek prostoru na to, aby se vyvinul a my pochopili jeho motivaci.

Navzdory tomu, že jsou Marvel's Avengers hrou inspirovanou komiksy, vůbec bychom se nebáli příběhovou část přirovnat k tomu nejlepšímu z filmového univerza. Vše krásně odsýpá a než se nadějete, je kampaň u konce. V tu chvíli do hry vstupuje multiplayer, který by paradoxně mohl být Achillovou patou celého zážitku.

Při hraní multiplayerových misí se totiž začne ukazovat, že autoři až příliš často opakují jednotlivé herní prvky. Kampaň tento problém částečně zastírá působivými filmečky a lineárněji laděnými úkoly, které si z celé hry užijete asi nejvíce.

Zapomeňte na variabilní prostředí a nepřátele. Multiplayerová část Marvel's Avengers si vystačí s opakujícími se levely a kupou robotů. Multiplayer definuje repetitivnost, potažmo lenost autorů, kteří se nesoustředili na dostatečnou pestrost misí a jednotlivých herních prostředí, která navíc působí velmi prázdným dojmem. Rozhodnutí vydat se směrem semi-open worldu – a to musíme zdůraznit – tak ve výsledku působí naprosto zbytečně. Naopak se zde začne ukazovat, jak často vlastně tvůrci recyklují to, co nastavila kampaň.

Ani úkony, které během hraní misí provádíte, na tom ale nejsou o moc lépe. Většinou tedy děláte to samé pořád dokola, jen v jiném pořadí a na trochu jiném místě. Pod pojmem zábava si asi těžko představíte jízdu ve výtahu, zadržování kontrolních bodů či opakované vybíjení vln nepřátel. Přitom právě hraní za jednotlivé hrdiny je vlastně na hře to nejzábavnější.

Individualitu jednotlivých členů Avengers podtrhuje různorodost jejich schopností a diametrálně odlišný přístup k boji. Hulk je například silný tank, který rozmlátí vše kolem sebe. Black Widow se zase spoléhá spíše na tichý postup a dvě pistole, které nezapřou dědictví Lary Croft. A Kamala? Ta umí všemožně natahovat končetiny, což se vám bude nejednou hodit v bitevní vřavě.

Hra obsahuje i RPG prvky, a tak v rámci hraní hrdiny postupně levelujete a odemykáte si nové schopnosti rozdělené do tří dovednostních stromů. My jsme se zaměřili především na bojové dovednosti, ale najdete zde i stromy rozšiřující použití speciálních a ultimátních schopností, které se postupně dobíjí a v boji představují velmi cennou výhodu.

Mohlo by se tedy zdát, že příklon k akčnímu RPG tvůrcům vyšel. Bohužel se však jedná o prvek, který silně souvisí s vaším postupem ve hře. Některé schopnosti si totiž můžete odemykat až na určitém levelu. Počítá se tedy s tím, že budete titul aktivně hrát i po dokončení hlavní kampaně.

Jenže motivací, proč pak ve hře setrvat, moc není. Už v preview jsme vyjádřili naše obavy nad tím, jak silně je hra závislá na číslech. Tohle se nezměnilo ani v plné verzi. Stejně jako vy totiž mají svůj level i nepřátelé, a pokud vy ten svůj nezvýšíte, máte prostě smůlu. Nejen, že to způsobuje nechtěnou potřebu syslit co nejvíce zkušenostních bodů a čekat na úroveň, kdy pro vás střety nebudou představovat závažnější problém. Nedává to faktický smysl ani vzhledem ke komiksům a pravidlům, která nastavily.

Jak je možné, že řadový voják vyřadí Hulka, který by ho normálně rozplácl jako mouchu? Proč Iron Man zakutý v hypermoderní hi-tech zbroji padne po pár výstřelech, které by oblek jen poškrábaly? Na tohle se během hraní budete ptát hodně často.

Tím to ale nekončí. Nalezené vybavení se omezuje jen a pouze na statistiky a vizuálně vašeho hrdinu absolutně nemění. Byť se tento přístup objevuje i v singleplayerové kampani, uvědomíte si právě v multiplayeru, že abyste svou postavu skutečně někam posunuli, budete muset grindovat. A hodně. Což by nevadilo, kdyby byl obsah dostatečně lákavý a rozmanitý. Ale není.

Nalezené předměty sice můžete vylepšovat a některé kousky vám dokonce propůjčí menší pasivní dovednosti a bonusy. Po pár hodinách hraní se ale začnete sami sebe ptát, jestli má vůbec cenu vybavení vylepšovat s pomocí nalezených materiálů. Já sám jsem během průchodu hrou střídal nalezené předměty jako ponožky.

Jediný způsob, jak hrdiny nějak vizuálně měnit, představují nejrůznější oblečky, pokřiky a dokončováky. Problém je v tom, že vás jimi v základu moc často neodmění ani kampaň, ani multiplayer. Je potřeba plnit nejrůznější výzvy a vydělávat tak herní měnu, za kterou si můžete oblečení kupovat.

Jenže to má malý háček. Nechcete trávit hodiny pomalým vyděláváním herní měny? Žádný problém. Hra vám nabízí možnost si herní měnu koupit za reálné peníze. Avengers a mikrotransakce? Ano, slyšíte správně. Kosmetika se skutečně dá kupovat. Normálně by to až tolik nevadilo – přece jen to k takovému typu her tak trochu patří. Jenže mikrotransakce tím kompletně shazují celý systém výzev a celkové progrese.

Multiplayer nabízí možnost hrát až ve čtyřech hráčích či s AI parťáky. Ti si v boji umí celkem poradit a dokonce vás mohou oživit, ale v úkonech, jako je mačkání tlačítek či rozbíjení předmětů vám moc nepomohou a vy tak na vlastní pěst musíte zastat úlohu čtyřčlenného týmu.

Potenciálně by ale právě kooperace s dalšími hráči mohla být tím, co vás u hry udrží. Momentálně však mají Avengers dost velký problém s matchmakingem. Což je u hry sázející na online prvky trestuhodné.

Titul má ale problémy i po technické stránce. Na běžné PS4 má hra problémy s dočítáním, což se projevuje zejména v cutscénách. Mnohokrát se také stalo, že při větší akci klesl framerate na takovou frekvenci, že hraní připomínalo spíše sled za sebe poskládaných obrázků. A pak se vám stane, že Avengers doslova zamrznou na místě a vy musíte celou hru natvrdo restartovat. Značně diskutabilní je i úroveň českých titulků. Ty sice jsou ve hře přítomny, ale často se vám stane, že se nezapnou. Hodně otravná je pak nemožnost vypnout titulky pro neslyšící.

Marvel's Avengers ale představují to, čemu se říká hra jako služba. To znamená, že tu za rok můžeme mít úplně jiný a mnohem vybalancovanější zážitek s daleko větší porcí obsahu, nových hrdinů a záporáků. My ale hru nehodnotíme takovou, jaká bude, ale takovou, jaká je teď. Příběh je vynikající, vizuál velmi detailní a líbivý, hraní za hrdiny je prostě radost. Bohužel jsou ale mnohá pozitiva hry přebita generickým obsahem, který ze hry dělá takřka nekonečný grindfest. Pokud patříte mezi fandy komiksů a filmů od Marvelu, koupí hry rozhodně neprohloupíte. Ostatním hráčům můžeme opatrně doporučit maximálně to, aby do hry zainvestovali jen v případě, že je zaujala příběhová linka. Jinak se totiž – alespoň prozatím – Avengers nevyplatí. Proto hře udělujeme šest bodů z deseti.