Byl multiplayer chyba? Recenze Little Nightmares 3

Očekávaný třetí díl malých nočních můr je tady a internet zaplavily zprávy, že je špatný. „Je to přesně jak jsme očekávali, vývojáři z Tarsier Studios teď pracují na hře Reanimal, a to je skutečný třetí díl Little Nightmares! Supermassives Games to prostě nezvládli a nestojí to za nic.“ To si šušká polovina fanoušků, zatímco ti ostatní se dušují, že Little Nightmares 3 je stejně dobré, jako byl první díl. Pravda je, jak to bývá, někde mezi – rozhodně jsme nedostali bezchybný titul, co vás odpálí ze židle, ale solidní pokračování série to dle mne je. Dolů ho ale stahuje spousta chyb, které zvlášť po šíleně dobrém druhém dílu a po nedávných skvělých titulech pro dva, jako je Split Fiction, dost hráčů nedokáže odpustit.

Little Nightmares 3 je stejně jako jeho předchůdci logický survival horor, kde hrajete za malé děti v děsivém světě plném znetvořených dospěláků. Velkou novinkou je možnost multiplayeru. Hlavní postavy jsou Low a Alone, přičemž hrát můžete sami, načež si druhou postavu vezme na starost umělá inteligence, nebo se pomocí online multiplayeru můžete spojit s nějakým kamarádem. Další novinkou jsou zbraně, které hlavní postavy nosí s sebou po celou dobu hry. V předchozích dílech jste bojovali málokdy a vždy jen tehdy, když jste měli štěstí a našli například zrezlou trubku, o kterou jste ale vyhráním souboje zpravidla hned přišli. V Little Nightmares 3 má Low po svém boku vždy luk se šípy a Alone zase ohromný klíč.

Tyhle dvě novinky se na první pohled zdají jako skvělý způsob, jak hru obohatit, ale jedná se o dvojsečnou čepel. Pokud hrajete ve dvou, nejste na celou tu noční můru sami a nemáte tak velký důvod se bát. Vývojáři tedy tvrdí, že právě zachování strašidelné atmosféry je důvod, proč hra nenabízí gaučový coop ani zabudovaný voicechat, ale očekávat, že lidé budou chtít hrát titul pro dva bez toho, aniž by si povídali, je dle mne absolutní blbost. Stejně tak to, že hlavní hrdinové s sebou neustále nosí zbraně, opět přidává na pocitu jistoty. Samozřejmě se nemůžete bránit všem nepřátelům, přece jen jste stále jenom malé děti, ale před menšími hrozbami jsme víceméně v bezpečí, a tím pádem se zase o to méně bojíte.

Nesnažím se říct, že by multiplayer nebo zbraně byly špatně zpracované, jen je podstatně složitější s nimi udělat dobrou hororovou atmosféru. A Supermassive Games se to bohužel úplně nepovedlo. Proto osobně doporučuji milovníkům série, ať si hru projdou spíše sami než ve dvou. Já hrála první tři kapitoly s parťákem a čtvrtou, poslední, sama, přičemž o samotě jsem si celou dobu říkala, že ano, takhle ta atmosféra funguje mnohem lépe.

Z audiovizuálního hlediska je Little Nightmares 3 skvělé. Titul nabízí 4 různé oblasti a každá z nich působí i vypadá úplně jinak. Opuštěné pouštní město jménem Nekropole, továrna na sladkosti, karneval i institut mají své vlastní kouzlo. Soundtrack se skládá převážně z ambientních prvků, na které se případně vrství další a další melodické motivy tak, že výsledkem je těžká skoro až snová atmosféra, což se k této sérii samozřejmě perfektně hodí.

Příběh je jako vždy velmi tajemný a musíte ho vyčíst mezi řádky. Pokud znáte oficiální podcast The Sounds of Nightmares, rozpoznáte ve hře několik odkazů a dokonce i postav. I přesto ale příběh Low a Alone spoustu hráčů kvůli své jednoduchosti zklame. Jste prostě dvě děti, které se dostaly do světa Nicoty a snažíte se dostat pryč. Časem objevíte zajímavé informace o minulosti Low a Alone, ale příběh i jejich osobnosti jsou nadále velmi ploché. Spousta hráčů to určitě těžce ponese, zvlášť po tom, co nám druhý díl nabídnul tak skvělé finále s šíleným zvratem, který do dnešního dne spousta fanoušků těžce rozdýchává. Little Nightmares 3 tedy příběh má a není vůbec špatný, ale je minimalistický. Neurazí, ale ani ničím nenadchne.

Design monster se bohužel nese v podobném duchu. Ať už mluvíme o vedlejších nepřátelích nebo hlavních bossech, tak jsou kreativně zajímaví, zapadají do světa Nicoty skvěle, ale postrádají takový ten punc, který by z nich udělal zapamatovatelné soky. I když s sebou hlavní hrdinové neustále nosí zbraně, soubojů je ve hře strašně málo, takže se jedná spíše o nástroje, co vám pomohou při řešení hádanek. Low svými šípy může přeříznout lana držící různé překážky a otevřít tak cestu dál. Alone je zase klíčem schopná rozmlátit bariéry nebo manipulovat s různými mechanismy. Ale to je zase vše, co od hádanek Little Nightmares 3 můžete čekat. Žádné rafinované hlavolamy zde nenajdete.

K čertu, když nad tím tak přemýšlím, úplně celá hra jde popsat těmi předchozími slovy: „Neurazí, ale ani nenadchne.“ Little Nightmares 3 staví na ověřeném základu předchozích dílů a vývojáři se rozhodně snažili vytvořit něco, co stojí za to, akorát se jim to povedlo jen tak z poloviny. Všechny věci, které jsem v recenzi zmínila, ať už to je multiplayer, atmosféra, soubojový systém, design nepřátel nebo třeba příběh, všechno je to dobré. Na žádném aspektu tohoto titulu nevidím vyloženě chybu, jen je to takové nemastné neslané. Když si k tomu ještě přičteme hrací dobu tří až šesti hodin - zdržet vás může hlavně hledání skrytých sběratelských předmětů a jak často budete umírat - tak je jasné, že spousta hráčů od titulu odejde vyloženě s pachutí v ústech. Já osobně jsem si Little Nightmares 3 užila. Jsem ráda, že jsem dobrodružství Low a Alone prožila na vlastní kůži, protože se suma sumárum jedná o kvalitní hru. Ale zároveň nemůžu říct, že jsem nedoufala v něco lepšího.