Už jen při zmínce postavy Robina Hooda v rámci videoher se ve mně něco pohne. Nějaký malý hlásek uvnitř mé hlavy doufá, že tohle je hra, která bude hodna mé pozornosti. A co víc – mého času. Ochránce chudých má tolik herního potenciálu, a přesto se ho nepodařilo nikomu za dlouhé roky uchopit tak, aby z toho nebylo jen něco, co se sotva dá nazvat dobrou hrou a co by jen nevyužívalo slavného jména. Poslední velký pokus Hood: Outlaws and Legends z roku 2021 ve mně ještě teď vyvolává PTSD. A mně tak nezbývá nic jiného než jen doufat, že se na trhu objeví přesně ten Robin Hood, který zachrání nejen chudáky, ale i moji víru v to, že hrdina z Sherwoodu má ve hrách stále naději. Ovšem nevím, jestli dnes recenzovaný Gangs of Sherwood je právě takovou hrou. 

Titul nás zavede do nového alternativního fantasy světa, který kombinuje steampunkové pojetí se sci-fi prvky, magií a klasickým středověkem. Zajímavý koncept, který rozšiřuje klasický příběh bandy psanců. 

Kombinace zajímavého světa a kooperativního hraní během misí znělo jako něco, na co jsem se těšil a co bych si i rád vyzkoušel. Přece jen dobrých kooperativních her je na trhu stále celkem málo a každý pokus má moji plnou pozornost. Navíc pro originální světy jsem měl vždy slabost. Ovšem jen málokdy takové pokusy dopadnou aspoň z poloviny tak dobře, jak vždy doufám. 

Gangs of Sherwood je kooperativní akční hack and slash hrou až pro čtyři hráče s velkým důrazem na souboje a vylepšování herního stylu tak, aby vám sedl co nejvíce do rukou. To by vám pak mělo pomoci překonat nástrahy, které na vás čekají při osvobozování alternativní Anglie. Té vládne v diktátorském režimu šerif z Nottinghamu, který ukradl kámen mudrců, jenž popohnal středověkou Anglii do průmyslové revoluce o půl tisíciletí dříve. Alternativní svět nabízí jistou dávku originality, kterou ale upřímně Robin Hood v tomto případě vůbec nepotřebuje. Jde vidět, že se jedná čistě o pokus něčím zaujmout a udělat titul něčím jiným, než jsou jiné hry z prostředí loupeživé bandy. A i když je alternativní podání světa udělané vlastně celkem dobře a jeho kulisy fungují výborně, tak v celkovém důsledku se stávají vlastně naprosto irelevantní. Vývojáři jednoduše nedokázali svět vzít a naplno využít zajímavé pozadí v příběhu. Ten je totiž plytký, bez žádného vyššího cíle či snad konceptu a vůbec, ale naprosto vůbec nepracuje s originálním světem. Všechno je to o tom zabít šerifa a konec. 

Celá hra je rozdělena do tří příběhových kapitol vždy po třech misích. Každá mise vám zabere sotva půl hodiny, takže od herní doby toho moc nečekejte. Mise jsou pak vlastně jen jeden dlouhý koridor, kde se přesouváte z arény do arény, ve kterých se postavíte proti nepřátelům. Těm se postavíte jako jedna ze čtyř hratelných postav – Robin, Malý Jon, Tuck a Marian. Každá ze čtyř postav má rozličný styl boje. Zatímco Robin se zaměřuje na útoky na dálku, Tuck využívá mohutné palice k brutálním útokům na blízko. Jon pak nabízí zajímavou mechaniku správně načasovaných útoků k většímu poškození a Marian je zabiják, který používá rychlé útoky na blízko, ale má možnost i vrhat dýky.

Každá postava nabízí trošku rozličný herní zážitek a kombinace všech čtyř hrdinů dokáže být zajímavá. Ačkoliv se hratelnost za každého z hrdinů liší, jedno mají společné – kombinace lehkých a těžkých útoků, které vedou k co největšímu poškození.

Souboje jsou svižné, lehké na pochopení a vlastně i celkem uspokojivé. Mechaniky působí velmi jednoduchým dojmem a kombinace útoků jsou vlastně až primitivní… Možná až moc primitivní. Všechno je to jen o kombinaci lehkého a silného útoku. První hodiny jsem byl ze soubojů naprosto nadšený. Bylo to jako se vrátit dvacet let dozadu. Rychle si osvojíte základní útoky a postupné rychlé odemykání komb udržuje hratelnost svěží. Nadšení ovšem časem vystřídalo velmi rychle vystřízlivění a pocit, že čím hlouběji jsem se příběhem potloukal, tím víc začala být hratelnost stereotypní. Komba jsou jednoduchá až příliš, a poté, co v soubojích začnete opakovat tři rychlé kombinace, protože jich zkrátka víc není, začnete mít pocit, že se točíte neustále dokola. Jen abyste pochopili. Vše je o tom, dát rychlý a následně silný útok, dva rychlé a jeden silný a následně tři rychlé a silný. Nic víc, nic míň. 

K menší útěše může být to, že si bojové styly můžete do jisté míry upravovat. Změny nejsou zas až tak drastické a největší rozdíly jsou v zaměření poškození. To může být plošné nebo jako přímé útoky na jednoho nepřítele. Či se snad můžete stát větší podporou týmu. Hratelnost ovšem i přes změnu stylu zůstává u jednotlivých hrdinů vesměs stejná, jen vaše schopnosti mají jiný efekt.

I tak jsem ale rád, že si podobné změny lze odemknout. To ovšem všechno stojí zlaťáky a osobně mi trochu vadila absence si jednotlivé změny někde vyzkoušet předtím, než jsem si je pořídil. Peníze budete získávat plněním misí, vykrádáním truhel nebo poté tím, jak moc se vám daří držet komba během soubojů. V každé aréně totiž dostáváte podle komb celkovou známku od S až po D. Čím lépe se vám daří, tím větší bude i vaše finální odměna. Kromě změny bojových stylu se pak zlato ještě hodí na odemykání jednotlivých komb, nových schopností či snad kosmetických oblečků.

Co ale dělá z celého Gangs of Sherwood ten stereotypní titul, jsou nepřátelé. Základní typy nepřátel nejsou výrazné. Jde o obyčejné pěšáky, kteří plní svou roli. Horší už jsou „více speciální“ nepřátelé. V průběhu misí vám hra naservíruje hned několik menších a větších bossů. Většina z nich není úplně špatně navržená, ale mají velmi málo útoků či speciálních pohybů. A stejně jako vy, tak i oni neustále opakují dva až tři útoky stále dokola. Největší problém ale je, že kdykoliv se s bossem jednou vypořádáte, stane se z něj obyčejný voják, kterého začnete postupně potkávat v každé druhé aréně. Je to přesná ukázka toho, jak se bossové nemají dělat. Hra vám je předvede v epické ukázce a udělá z nich velkou překážku, jen aby se ve stejné podobě objevil hned za dalším rohem znovu. Nepřátel je málo, žádný z nich není výrazný a jsou nudní. Ani ten finální boss fight nestál za to. 

Právě ona kombinace mála nepřátel a malého množství útoků dělá z Gangs of Sherwood vyloženě průměrný titul. Velký důraz je zde kladen na onu kooperaci se třemi přáteli. Mechaniky postav do sebe parádně zapadají a dokáží se skvěle doplňovat. Hra je navíc designovaná tak, abyste mise neustále opakovali na větší a větší obtížnosti a odemkli tak nové schopnosti, které by vám určitou monotónnost nabouraly. Ovšem pokud budete hrát sami, tak vám toho titul má jen opravdu máloco nabídnout.

O tom, že je hra přizpůsobena tomu, abyste se do ní opakovaně vraceli a snažili se pokořit co nejvíce nepřátel na co největší obtížnost, svědčí i fakt, že po dohrání se vám odemknou hned tři arény. V těch se budete ve vlnách utkávat se stejnými protivníky jako v misích, jen tedy tentokrát bez těch přesunů z arény do další arény. Zde nečekejte nic nového. Všechno je stejné jako u misí, jen s tím rozdílem, že se jedná o vlny více přizpůsobené větší výzvě. Pokud nemáte kamarády, kteří by si s vámi titul zahráli, nachází se ve hře i veřejné lobby, ovšem už první týden po vydání nebylo naprosto možné nikoho najít. Takže pokud si do hry nepřivedete vlastní parťáky, tak máte dost pravděpodobně smůlu.

Abych jen všechno nehanil, tak audiosložka hry je na velmi dobré úrovni. Dabingy postav nejsou úplně špatné a i sem tam prohozený vtip pobavil. Narážky jednotlivých hrdinů jsem si užíval a šlo vidět, že se vývojáři snažili humor do hry více zakomponovat a uvolnit tak celkovou atmosféru, což se jim vlastně i celkem podařilo.

I hudba potěšila, kombinuje klasické tóny, které by seděly k běžnému Robinu Hoodovi s modernějším stylem, který dodává adrenalin během soubojů.

Co ale sráží titul hodně dolů, je grafický kabátek. Ten je na dnešní poměry už hodně zastaralý. Sice se mi stylizace líbila, ale to nic nemění na tom, že textury nejsou ostré, detaily často nejsou vůbec zřetelné a celkově titul vypadá prostě už zašle. Občas se vám naskytnou hezké scenérie alternativního světa, ale i tak se nejedná o nic, co by bylo v dnešní době aktuální. Spolu s tím si všimnete často velmi krkolomných animací, které působí kostrbatě. Jinak ale hra běžela plynule, bez žádný znatelných bugů či snad výrazných propadů snímků za vteřinu. I tak bych ale rozhodně chtěl vidět na své sestavě těch snímků více. Hlavně když hra vypadá tak, jak vypadá.

Gangs of Sherwood tak vlastně není špatný titul, opravdu ne. Jde vidět snaha vývojářů přinést solidní kooperační titul, který se navíc snaží zaujmout svým zasazením. Ovšem i tak jde na každém kroku vidět budget, který měl tým vývojářů k dispozici. Hra nedělá vyloženě nic špatně, ale na druhou stranu v ničem nevyniká a herní mechaniky působí místy už zastarale. Bohužel ale ve finálním důsledku titul propadá na naprostém nedostatku obsahu. Celou hru i s bonusovým obsahem dohrajete za zhruba pět až šest hodin, a pokud se nerozhodnete opakovat celý kolotoč znovu jen na vyšší obtížnost, nemáte už pak sebemenší důvod se do hry znovu vracet.

Nový Robin Hood měl rozhodně větší potenciál, který však nedokázal naplnit. Vyloženě mě mrzí nevyužitý potenciál sympatického zasazení do alternativního světa a naprostá ignorace příběhové stránky. Souboje dokážou zabavit na prvních pár okamžiků, ale ani to nemění nic na tom, že hra je ve všech ohledech naprosto průměrná. Vývojáři vzali sice pojetí Robina Hooda tak trochu jinak, ale můj názor na tohoto psance v herním průmyslu to změnit nedokázalo.