Hrdinným instalatérem už 40 let a důchod pořád v nedohlednu. Historie Maria

Článek vznikl v rámci placené spolupráce: Pro fanoušky akčních filmů jsou hrdiny svalnatí vojáci nebo neohrožení policajti. Čtenáři fantasy pak vzhlíží třeba k mocným čarodějům. Pro nás hráče je ale jedním z největších hrdinů instalatér. Mario je jedna z nejvýraznějších postav nejen gamingu, ale i celé popkultury. A není to zásluha filmů nebo tuny triček. Za jeho úspěchem stojí hlavně nabitý katalog her nejrůznějších žánrů. Ta nejklasičtějších z nich, Super Mario Bros., letos slaví 40 let od vydání. Na lepší příležitost připomenout si jeho strastiplnou cestu Houbovým královstvím a okolního vesmíru bychom tak museli čekat dalších 10, takže skočte s námi do warpovací trubky, let’s-a go!

Náš příběh ale začíná ještě o pár let dříve. V roce 1980 se hračkářská společnost Nintendo, která už několik let fušuje do elektronické zábavy, vydává na trh s arkádovými automaty. Její snažení reprezentují hry Sheriff a Radar Scope. Zejména ta druhá jmenovaná byla dost propadák.

O tuto kopírku Space Invaders a Galaxian prostě nebyl zájem a ve skladech Nintenda zůstaly nevyužité automaty s Radar Scope. Tehdejší prezident Nintenda tak zaúkoloval Šigerua Mijamota, aby je zrecykloval a využil na jinou hru. Mijamoto měl nápad na hru s Pepkem námořníkem, ale vyjednávání s majitelem licence nedopadlo. Vývojář tak hru a její postavy předělal a zrodil se Donkey Kong.

V Donkey Kongovi hrajeme za Jumpmana, kterému naštvaný opičák unesl přítelkyni. Vydá se ji zachránit a v cestě mu kromě Donkey Konga stojí sudy, které může přeskočit nebo zničit kladivem, a sem tam nějaký žebřík. Jednoduchá hratelnost se stala vrcholem skákaček v té době a Nintendo vlastně na ní staví dodnes. Z Jumpmanovy přítelkyně se zakrátko stala Pauline a hlavně i Jumpman získal své jméno – Mario.

Kromě dvou sequelů, z nichž v jednom si Mario střihl i roli antagonisty, se Donkey Kong dočkal také něčeho jako duchovního nástupce. Tím je arkádová hra Mario Bros., kde se představil i Mariův bratr Luigi. Jeho design nebyl komplikovaný, tvůrci prostě změnili barvu spritu. Nintendo svůj ponor do říše videoher mohlo považovat za úspěšný, ale snad nikdo nemohl tušit, co bude následovat.

Rok 1983 je jeden z nejčernějších v historii videoher. Tehdy došlo k velkému hernímu krachu. Příběh o jeho příčinách, tedy E.T. the Extra-Terrestrial, Atari a Pacmanovi, si necháme na jindy. Důležité pro nás je, že krach se týkal převážně západu. V Japonsku ten samý rok vyšla konzole Family Computer. Když se o dva roky později dostala i na západ pod jménem Nintendo Entertainment System, můžeme říct, že Japonci západní trh vrátili do hry. NES byla nesmírně úspěšná konzole, která prodala desítky milionů kusů. Ale jak víme, konzole je jen tak dobrá jako její hry.

V tomto období na NES vyšly dvě hry, které vládly všem – The Legend of Zelda a Super Mario Bros. Oba tituly měl na starosti Šigeru Mijamoto a oba vznikaly prakticky současně. Zatímco v Zeldě chtěl mít Mijamoto velkolepé dobrodružství plné objevování, Mario měl představovat rychlou a přístupnou skákací akci.

Mise splněna. Super Mario Bros. je skákačka s tak ryzí hratelností, že skoro nezastárla. Díky minimalistickému, ale promyšlenému designu ji už při průchodu prvního levelu pochopí každý, kdo do ruky vezme ovladač, a audiovizuální stránka využívá limitů NES tak dobře, že i po těch letech se na ni hezky kouká. A přiznejte se, pravděpodobně si při čtení tohoto článku broukáte slavnou znělku od Kódžiho Kondóa.

No a samozřejmě za chvilku vznikl sequel. Super Mario Bros. 2 vyšel nejprve pouze v Japonsku – na západní trh hra prý byla moc těžká. Navíc to byl sequel až moc podobný originálu, vlastně šlo jen o nové levely. Proto na západě po letech hra vyšla coby Super Mario Bros.: The Lost Levels. Západní Super Mario Bros. 2 velmi vycházela z japonské hry Jume Kódžó: Doki Doki Panic. Titul byl upraven, aby seděl do Mario franšízy, ale plno prvků z Jume Kódžó zůstalo. Stejně to byl megahit a v Japonsku pak vyšel pod jménem Super Mario USA.

Super Mario Bros. 3 je pak další legenda, která z NES ždímá naprosté maximum. Dodnes se jedná o jednu z nejoblíbenějších her v sérii. Kromě vyladěného skákání nám hra představila i nové power-upy, které v sérii už zůstaly. Právě zde se poprvé objevil třeba roztomilý kostým mývala.

Příběh je klasika, Mario se vydává porazit zlého Bowsera a na konci hry zachrání princeznu Peach z jeho spárů. Pro Maria to je prostě náhodný den v týdnu. A nebo možná v tomhle případě ne, slavná teorie tvrdí, že třetí Mario je jen divadelní hra, která jedno z Mariových dobrodružství adaptuje. Tuhle teorii pak potvrdil i Mijamoto. Fake nebo ne, nic to nemění na tom, jak skvěle se to hraje.

Stejně skvěle se hraje i Mariovo dobrodružství na další konzoli od Nintenda. Na Super Nintendo Entertainment System vyšla jen jedna jeho skákačka z hlavní série, ale aspoň je pořádná. Super Mario World se taktéž objevuje vysoko na žebříčku popularity Mario her a děkovat titulu můžeme hlavně za představení dinosaura Yoshiho.

Za něj jsme si pak mohli zahrát v Super Mario World 2: Yoshi's Island. Navzdory názvu jde o Yoshiho hru, Mario s Luigim se tu objevují jen jako mimina.

A pokud se ptáte, co se v tuhle dobu dělo na kapesním Game Boyi, nebojte se, i tam se Mario podíval díky dvěma hrám Super Mario Land. Nintendo tak Mariem pokrylo všechny svoje konzole a nadcházející Nintendo 64 nesmělo být výjimkou.

Nintendo 64 byla konzole, která už umožňovala hrát plně 3D hry. Zároveň platí, že přechod do 3D ne každá série ustála. Kromě řešení, jak takovou hru sakra udělat, což je problém hlavně vývojářů, totiž narážíme i na další problém, co se týká hlavně hráčů. Jak takovou hru sakra ovládat?

Naštěstí Super Mario 64 v roce 1996 ukázal cestu. Na svou dobu skvěle řeší pohyb ve 3D prostředí a práci s kamerou. Hlavně ale položil základy nového subžánru – collectathon. V otevřených úrovních sbíráte hvězdy, které pak používáte k odemykání dalších úrovní. Hvězdy jsou buď schované, nebo zamčené za nějakým úkolem, přičemž collectathony odměňují průzkum a pohyb po světě. Ještě že je ten pohyb tak zábavný.

Ze Super Mario 64 tak vychází hromada dalších her a sérií jako například Donkey Kong 64 nebo Banjo-Kazooie. Dodnes oblíbený subžánr plošinovek se Nintendo rozhodlo brát odlišnými směry s dalšími sequely.

Každý 3D Mario má tak svůj vlastní prvek, kterým se razantně odlišuje od ostatních. Další díl, Super Mario Sunshine z roku 2002 určený pro Nintendo GameCube, se tak točil kolem F.L.U.D.D. – vodního stroje, který Mario nosil na zádech. Ten využíval nejen k opravě zničeného ostrova, ale také k pohybu v herním světě. To se úplně nelíbilo všem hráčům, a tak jde o trochu kontroverzní díl. Ale Nintendu nemůžeme upřít snahu o novotu. Navíc hra poprvé představila Bowsera Jr., jednoho z nejdůležitějších záporáků série.

Jak vidíte, mezi jednotlivými díly 3D Maria jsou docela velké rozestupy, ale na ten další se fakt vyplatilo čekat. Super Mario Galaxy pro Nintendo Wii patří nejen k nejlepším Mario hrám, ale i k nejlepším hrám vůbec. Je to výborná skákačka, ve které Mario procestuje galaxii a navštíví nespočet planet. Co planeta, to nová obměna v hratelnosti, ať už jde o nové kostýmy, nebo různé hrátky s gravitací. Obrovský úspěch zapříčinil vývoj navazující expanze, ze které se nakonec vyklubalo plnohodnotné pokračování. Super Mario Galaxy 2 je reimaginace předchozího dílu se spoustou věcí navíc. Například s Yoshim. Oba díly Galaxy se v herní historii nemohly zapsat lépe a pro vás máme dobrou zprávu. Nedávno totiž vyšly remastery pro obě verze Nintenda Switch. Není lepší způsob, jak si doplnit vzdělání.

V této době se navíc nezapomnělo ani na handheldy. Super Mario 3D Land přinesl hratelnost podobnou Galaxy na 3DS, ale ještě předtím začala na Nintendu DS série New Super Mario Bros., která modernizuje klasickou 2D Mario hratelnost. Měla několik pokračování jak na 3DS, tak na Wii a Wii U. Na méně úspěšné konzoli Wii U jsme si taky mohli zahrát Super Mario 3D World, povedenou 3D skákačku, která naštěstí vyšla i na Switch.

Jak vidíte, těch her je fakt hodně. Než se ale podíváme na zbytek, dovolte mi odbočku. Hodně odboček. V písni Hey Mario od Patent Pending, která je o tom, že se Mario musí vzpamatovat a vykašlat na princeznu Peach, se zpívá:

You're a plumber, a doctor, a race car driver

An athlete, a spaceman, a "Super Smash" survivor

Tohle všechno Mario je a mohli bychom přidávat. Kromě jeho klasické práce instalatér/hrdina houbového království je Mario opravdu doktor (Dr. Mario), tenista (Mario Tennis), golfista (Mario Golf), závodník (Mario Kart) nebo třeba učitel (Mario Teaches Typing). A šlo by dlouho pokračovat.

Zmínit také můžeme spoustu crossoverů, ať už jde o olympijskou rivalitu s ježkem Sonicem, nebo další soupeření s Donkey Kongem. Hrát za něj samozřejmě můžete i ve Super Smash Bros.

A pokud nemáte rádi rychlé akce a jste spíše fandové RPG, i tady Mario poslouží. Série Super Mario RPG a Paper Mario jsou zábavné, přístupné tituly plné vtipných dialogů.

Jo, je to strašně moc Maria. Naštěstí ne všechny hry z tohoto univerza jsou o Mariovi. I Luigi občas dostane možnost zazářit, hlavně v duchařské sérii Luigi’s Mansion. Fanoušci princezny Peach určitě ocení povedenou akci Princess Peach: Showtime!, a pokud máte rádi malé Toady, zaujme vás logická hříčka Captain Toad: Treasure Tracker.

40 let Maria je opravdu nabitých, všech těch her by se nikdo nedopočítal. Teď přišel čas podívat se na Mariovu současnost. Mohli bychom zde zmínit pokus na mobily Super Mario Run, zábavnou skákačku, která bohužel nemá moc obsahu, ale zaměřme se na poslední tři velké hry, která vyšly na Nintendo Switch.

Jedna z nejlepších her, co si na této konzoli můžete zahrát, vyšla půl roku po jejím uvedení konzole na trh. Super Mario Odyssey nabízí obrovské, obsahem nabité levely, které využívají všechno, co Switch nabízí, a zároveň opět posouvají celý žánr skákaček kupředu. Mario se díky svému magickému klobouku může vtělit do desítek místních stvoření s tím, že za každé se hraje úplně jinak. Hra tak nemá příležitost nudit.

Bowser opět unesl princeznu Peach a hned si ji plánuje vzít. Tu svatbu Mario musí překazit. Jde o odyseu kolem celé planety a ještě dál. Při pronásledování Bowsera navštíví nespočet originálních míst, kde může najít až 1000 power moons, které pohání jeho vzdušný balón. Zaručeně tu necháte desítky, ne-li stovky hodin.

Tolik můžete nechat i v Super Mario Maker 2, po všech stránkách vylepšeném sequelu k Super Mario Maker z Nintenda Wii U a 3DS. Jeho hlavní devíza je velmi podrobný editor úrovní, který si půjčuje prvky z celé Mariovy kariéry. Hra tak má potenciál bavit do nekonečna. A to si pište, že tu je i plno absurdně obtížných levelů pro masochisty.

Zatím poslední velká hra s Mariem je psychedelická 2D skákačka Super Mario Bros. Wonder, znovu obsahem nabitá hra se spoustou nových nápadů a schopností pro Maria. Skvělá grafická stylizace ještě posiluje feeling drogového tripu. Po sebrání speciální kytky se totiž promění celá úroveň tolika sureálnými způsoby, že často nemůžete věřit vlastním očím. Nelze nedoporučit všem hráčům, co hledají nestandardní zážitky.

A to je v případě Maria vážně poklona. Po více než 40 letech může stále překvapit. Nejen on, i jeho vývojáři. Tvůrci původního Super Mario Bros. jsou totiž stále součástí vývojářského týmu i těch nejnovějších titulů.

Snad žádná série nemůže působit po tolika letech stále tak svěže. Jde o kombinaci respektu k základům, které z Maria dělají tak skvělou skákačku, a neustálé touhy překvapovat a posouvat hratelnost dál. Díky tomu jsou Mario hry zárukou kvality.

A ještě dlouho budou. Mariova popularita neklesá, právě naopak. Zatímco netrpělivě vyčkáváme na další díl a sem tam si zahrajeme nějaký ten remaster, vyhlížíme další animák. Sequel k filmu Super Mario Bros. se jmenuje Super Mario Galaxy. Jak lze podle názvu usoudit, inspiraci si bere z těch nejlepších zdrojů. Ať už jste dospělý, nebo dítě, budete se bavit. A to platí nejen u filmu, ale i u her. Mario je skvělou hrou pro nováčky, zároveň nezklame ani hardcore hráče. Je prostě pro všechny. Wahoo!