Elden Ring Nightreign je... dost zvláštní

Letošního 30. května, potažmo máje, je datum, které si fanoušci FromSoftware a Elden Ringu už před několika dny zapsali do svých kalendářů. Tehdy totiž vyjde Elden Ring Nightreign. Samostatný spin-off původního hitu, který známou hratelnost akčního RPG přesouvá do kontextu jakéhosi kooperativního battle royalu. Říct, že jde na papíře o podivnost, je slabé slovo. V rámci otevřeného betatestu jsme se mohli do hry na několik hodin ponořit a zjistit, že podivnost to ale není tak úplně jenom na tom papíře. Elden Ring Nightreign je zkrátka dost zvláštní. Pojďme se však podívat na to, o co teda jde a co byste měli vědět.

Sponzorem videa je herní sada Yenkee World of Tanks.

Slova „battle royale“ v úvodních slovech vás možná mohla překvapit, a to pravděpodobně nemile. Nicméně ačkoliv se Elden Ring Nightreign jen špatně popisuje jinými slovy, není třeba hned házet flintu do žita. Battle royale v kontextu tohoto projektu neznamená, že se na mapu sesype 100 hráčů s cílem se vymydlit do jediného přeživšího. Znamená to, že se hratelné území mapy pomalu zmenšuje a máte tak jenom omezený počet času najít bojeschopnou výbavu, abyste se postavili tradičnějším výzvám, jak je známe.

Celý „zápas“ hry se totiž odehrává během tří dnů. Zatímco ve dne, potažmo většinu času, máte volnou ruku v průzkumu mapy a můžete se věnovat tomu, co celkem úzce připomíná tradiční hratelnost základního Elden Ringu – jenom jakoby ve zrychlené podobě – v noci jste nuceni se postavit bossovi. Pokud první dvě noci přežijete, čeká vás třetí den rovnou v podobě arény, a tedy jeden z osmi Nightlordů – jakýchsi arci-bossů – kterého je nutné porazit, abyste zvítězili.

*tak nějak

Tenhle nápad vlastně funguje překvapivě v pohodě. Když přežijete až do konce, trvají jednotlivé hry někde kolem hodinky, hodinky a čtvrt, a tak jde o docela fajn jednohubkové výlety s cílem porážet bosse. To budeme moci v plné hře dělat i sólo, ale je už od začátku vidět, že Nightreign cílí hlavně na kooperaci konkrétně tří hráčů. Ne dvou, ne čtyř – specificky tří.

To s sebou přináší ale tak trochu obtíž. Protože je potřeba už před začátkem porazit nejtěžšího bosse v podobě nalezení přátel. Pokud můžeme z veřejného betatestu totiž něco soudit, je to fakt, že náhodní hráči mají… jak jenom to říct politicky… kolísavý skill.

Hra se sice snaží jít naproti celkem robustním, i když poměrně prostým systémem pingování, ale hrát tohle nějak vážněji s náhodnými lidmi – bez pořádné hlasové komunikace nebo připravenější strategie – si úplně představit nedokážeme.

S tím se však pojí i jedna z dalších velkých změn, se kterými Elden Ring Nightreign přichází. Místo toho, abyste si tvořili vlastní postavu, jste před začátkem expedice vyzváni k výběru předpřipravené classy. V betatestu jsou čtyři, s plným vydáním se má počet zdvojnásobit. Aktuálně jde konkrétně o Wyldera, který zastupuje roli takového strength-dexterity bojovníka; Guardiana, který jede více na štít; Duchess, která je hodně o úskocích; a Recluse – de facto mága.

Tyhle postavy však nemění pouze to, s jakým herním stylem budete expedici hrát, ale rovněž jaké budete mít k dispozici speciální schopnosti. Ano, slyšíte správně. Nightreign je tak trochu hero shooter – potažmo hero souls. Každá postava má totiž pasivní dovednost a dvě aktivní. Ta pasivní více určuje styl hraní, na který postava sází. Duchess se zkrátka dokáže mnohem lépe vyhýbat útokům a Wylder dokáže jednou podvést smrt. Zajímavější jsou však ty aktivní dovednosti. Jedna se nabíjí relativně rychle a lze ji používat celkem často; třeba Guardian vyhodí pomocí větru nepřítele do vzduchu a Duchess může zajistit, aby na nepřátelích v okolí bylo zopakováno nedávno udělené poškození.

A pak jsou tu ty druhé schopnosti. V podstatě ultimátky, které dokážou celkem razantně změnit průběh bitvy. Duchess, která se obecně více jeví jako takový support, dokáže sebe i spoluhráče kolem na chvíli zneviditelnit. A Wylder zase před sebe vystřelí kůl doprovázený ohnivou explozí.

Chvilku ale trvá, než si člověk na přítomnost těchto věcí zvykne. Při běžném hraní něčeho, co na první pohled vypadá jako Elden Ring, vás prostě nenapadne, že co pár vteřin můžete použít nějaký speciální útok. Hlavně když do toho kromě běžných útoků řešíte – stejně jako v původní hře – Ashes of War, případně magii a použitelné předměty.

To však není nějaké negativum. Všechno je to jenom o zvyku a plně si to uvědomujeme. Zároveň je tu ale lecos i o tom se naopak rozpomenout. Spousta bossů a nepřátel, které během expedic potkáte, totiž ze základního Elden Ringu poznáte. Nechybí draci, ty chodící ruce, z řad bossů zase Crucible Knight nebo trochu vylepšený Fell Omen. Potažmo Margit. Respektive Morgott. Takže mu tedy říkejme třeba Magortt ( ͡° ͜ʖ ͡°).

Jenže „staří známí“ se vrací ještě více. Jeden z bossů první noci, se kterým jsme se totiž utkali, byl Centipede Demon. Ano, ten Centipede Demon z prvního Dark Souls. A z předešlých trailerů víme, že se vrátí třeba i The Duke’s Dear Freja z Dark Souls 2 a Nameless King z Dark Souls 3. Vzhledem k tomu, že hru vydává Bandai Namco, které vlastní práva na sérii Dark Souls, se není čemu divit. Ze stejného důvodu ale s největší pravděpodobností nečekejte návraty z jiných her; Sekiro stále patří Activisionu, respektive teď už Microsoftu, a Demon’s Souls a Bloodborne zase patří pod Sony. Vrátit by se snad mohlo jenom něco ze série Armored Core, ale… to snad radši ne.

Jsme ale zvědaví, kdo všechno se vrátí. A také jak moc zajímavě bude mapa hry po čase působit. Součástí veřejného testu je totiž předem připravená mapa, ale v plné hře by se měla – ve větší nebo menší míře – nějak generovat a obměňovat. To by určitě mělo zlepšit znovuhratelnost i představit nevyzpytatelné prvky. Už teď totiž Nightreign dělá vlastně dobrou práci s tím, aby vše působilo povědomě, ale svěže.

V táborech můžete narazit na skupinky napřátel a mini-bosse, po jejichž poražení máte klid na to otevřít několik truhel a v nich najít výbavu. V tomhle totiž hlavní hratelnostní smyčka hry spočívá. Snažíte se všude všechno vymlátit, abyste získali runy a novou výbavu. Je tak postupně na vás, s jakými zbraněmi budete hrát. Všechno je navíc mnohem přímočařejší.

Za runy si můžete u Sites of Grace zvýšit level postavy o předpřipravené statistiky a za celou dobu hraní nijak neřešíte vaši zbroj. Hledíte pouze na své zbraně a čtyři sloty pro dodatečné předměty. Do kterých spadají nejen nejrůznější maziva jako v původní hře, ale rovněž třeba Smithing Stony pro vylepšení zbraně nebo Stonesword klíče pro otevření Evergaolů a možnosti se postavit nějakému mini-bossovi. A třeba rozpadané chrámy častokrát ukrývají permanentní zvýšení nositelných healovacích lahviček.

Postupně se tak můžete naučit, jaký typ budov co ukrývá. A díky mapě je navíc vidět archetyp odměny, který se kde nachází – takže nemusíte ani prozkoumávat naslepo. Dlouhodobá zábavnost hry bude tedy spočívat hlavně v tom, jak se od sebe budou lokace při každé expedici odlišovat a jak se budou obměňovat. Poté, co jsme jednou dohráli obsah z testování, jsme totiž neměli potřebu hrát dál. A to bylo umocněno hlavně prozatím asi největší výtkou v podobě celé te herní smyčky o lootování. Většinou máte vyhlídnutý nějaký typ zbraně, který chcete, a ten zároveň častokrát najdete dost brzo. Pak už vás ale drtivá většina věcí, které v truhlách najdete, nemusí vůbec zajímat. Jo, občas se stane, že se vám poštěstí a najdete FAKT dobrou zbraň, ale použít ji můžete stejně až po čase, dokud nebudete mít konkrétní level. Zrovna tohle je prvek, jehož zpracování zkrátka nepůsobí úplně nejlépe. Z většiny lootu jsme jednoduše nebyli nadšeni.

Jestli nás ale v něčem Elden Ring Nightreign naopak překvapil, je to obecná rychlost, s jakou hra počítá. Zastavit se na místě a pár minut bádat nad další strategií je něco, co vás velmi rychle kousne do zadku. Tady se prostě zastavit nesmíte. Po etapách se zužující kruh je konstantní nebezpečí a bossové na konci jednotlivých dnů nejsou úplné padavky. Prostě musíte být řádně připraveni. A to zahrnuje velmi rychlý a hlavně efektivní průzkum všeho možného a samozřejmě i trocha štěstí pro nalezení fakt dobré výbavy.

V tomhle rychlém průzkumu vám ale pomůžou i nové pohybové možnosti. Ačkoliv Torrent už k dispozici není, tak je tu místo toho dost rychlý a nekonečný běh, možnost lézt po stěnách a také orlové na stromech, pomocí kterých lze přelétávat na delší vzdálenosti. Tady ale přichází další věc, která nám trochu nesedí. Tu a tam narazíte třeba na obchodníky, u kterých si můžete sice koupit nějakou výbavu a předměty, ale je potřeba se u nich právě zastavit a celkem důkladně promyslet, jestli se u nich něco vyplatí. Každá vteřina strávená tady znamená méně vteřin průzkumem nějakých lokací. Zkrátka to nepůsobí úplně nejlépe, protože čas, který budete moci tomu průzkumu věnovat, je překvapivě mnohem menší, než se může na první pohled zdát.

Věříme, že postupem času přijdou strategie a třeba si pro konkrétní postavy vyhlédnete nějaký smysluplnější průběh toho, jakými lokacemi kdy postupně procházet, ale na to nám zatím betatest moc prostoru nedal. I proto to aktuálně nijak soudit nemůžeme.

Když už se ale tedy výjimečně zastavíte, bude to ze dvou důvodů. Buď aktuálně umíráte, nebo jste umřeli. Když vás nepřátelé zkosí, není to pro vás naštěstí konec. Ještě nějakou dobu ležíte na zemi po vzoru typických battle royale her a vaši kolegové vás můžou zvednout ze země. To je s každou další ztrátou zdraví náročnější a delší. A pokud umřete úplně, což se stane pouze mimo hlavní bossfighty, rychle se zase zrodíte, ale ztratíte jeden level a samozřejmě i runy na místě, kde jste zemřeli. A to vás bude setsakramentsky bolet.

Pokud se nicméně stane, že v polomrtvém stavu leží na zemi všichni, expedice prostě končí prohrou. Je to koneckonců Elden Ring. Ta hra se s váma úplně párat nebude. Ale není třeba hned truchlit.

Po skončení expedice totiž dostanete náhodné relikvie. Ty následně, podle barev a toho, jaké barevné sloty jednotlivé postavy mají, můžete svým takzvaným „nightfarerům“ nasadit. A získat tak permanentní vylepšení do dalších expedic. Tady navíc přichází i rogue-like element hry. Ačkoliv budete každou expedici začínat od začátku, tyhle relikvie by měly postupně pomoct se dostat do bodu, kdy si svou postavu ještě více nakloníte přesně k tomu stylu, který preferujete.

Vypadá to, že v plné hře bude celá tahle mechanika ještě pokročilejší než v betatestu, protože kromě relikvií získáváte i takzvaný murk k obchodování. Tak uvidíme, jak to celé bude vypadat a fungovat, až hra vyjde. My doufáme, že tady bude rovněž i nejvíce obsahu, protože je to jedna z věcí, co může znovuhratelnost hry opravdu povýšit. Pokud by součástí této mechaniky byly třeba i jiné schopnosti, možnost rovnou s nějakou zbraní začít a podobné věci, bylo by to fajn. A snad bude součástí toho i možnost si vizuálně upravit postavy, protože Fashion Souls je přece jenom klíčová věc.

Holt nezbývá než počkat a doufat, jak to dopadne. A to, jak už padlo na začátku, se stane 30. května/máje. Naše dojmy z Elden Ring Nightreign jsou ale ve finále trochu rozporuplné. Nejspíš budeme muset ve hře strávit výrazně více hodin a vynasnažit se pochytit všechny nuance, vyzkoušet si generování map a další postavy a ty možnosti relikvií, aby se dalo říct, zda půjde o dobrou hru. Z aktuálně nabízeného obsahu totiž hraní působí v mnoha ohledech spíše prvoplánově a – byť samozřejmě nepřekvapivě – omezeně. Rovněž jde tedy v aktuální chvíli o dost zvláštní titul, který má sice něco do sebe, ale nejspíš nepůjde o kdo ví jaký hit pro všechny. Obzvlášť, když hra míří spíše na kooperaci pro tři hráče, což s sebou kromě problémů s počtem přátel přináší i značné komplikace ohledně fungování netcodu hry. A to je něco, v čem má zrovna FromSoftware historicky dost zásadní mezery.

Ani to a ani ono ale aktuálně hodnotit nemůžeme a musíme si zkrátka počkat, co přinese tahle tři měsíce vzdálená budoucnost. Do té doby nás nezapomeňte sledovat a určitě se i v komentářích sami podělit, jestli jste měli možnost Elden Ring Nightreign hrát a co si o něm myslíte.