6 důvodů, proč je Elden Ring vhodný i pro nováčky

Už za dva týdny nás čeká Elden Ring! Hurá! A ačkoliv se to nezdá, dnes jsou tomu přesně tři měsíce, kdy jsme měli možnost si hru vyzkoušet v rámci síťového testu, který nabízel plus minus úvodní lokaci hry. V průběhu minulého týdne jsme ale dostali další speciální šanci si titul předčasně zahrát. Byla nám totiž do rukou vložena v zásadě plná verze hry a šest hodin času se slovy „hrajte si“. Takže jsme si samozřejmě hráli. Celých šest hodin. V kuse. Bez přestávky. Do devíti do večera. Hele, my nemůžeme za to, že nás to bavilo, ok?

Nicméně přímo naše záběry vám bohužel ukázat nemůžeme, ale nejen z toho důvodu jsme se rozhodli využít tuto šanci a zkusit naše dřívější dojmy z hraní trochu rozšířit. Stále si totiž stojíme za naším tvrzením, že se dá Elden Ring označit za jakési přístupnější a pro nováčky vhodnější Dark Souls 4. V tomto preview se ale podíváme nejen na to, v čem je tedy přístupnější, ale v čem se také odlišuje od předešlé tvorby studia FromSoftware. Takže na to bez dalšího otálení pojďme.

Největší změnu v tom, jak Elden Ring v porovnání s Dark Souls pracuje, najdete samozřejmě ve fungování samotného světa hry. Dark Souls je spíše lineárním zážitkem a otevřeným světem se vyloženě nazvat nedá. Což nelze říct právě o Elden Ringu, který skutečným otevřeným světem je a na vlastní kůži jsme si to mohli vyzkoušet. Nicméně nemůže hned od začátku jít úplně kamkoliv se vám zachce. Nějaká forma zamýšleného průchodu je stále zde. Rozdíl je spíše v tom, že nemáte na výběr jenom jednu cestu, ale třeba dvě, tři, čtyři nebo i více. V úvodu můžete jít do hradu Stormveil, který byl částečně v síťovém testu, nebo třeba do pravé části světa, takzvaného Caelidu. Od něho se můžete vydat do několika menších dungeonů, větších lokací i jednoho dalšího obrovského a nutno říct, že vizuálně dost impozantního prostředí.

Což je další věc, kterou naštěstí z našeho testování musíme říct, že se vývojářům povedla. Každá část světa působila značně odlišně. Měnila se atmosféra, nepřátelé i celkový pocit, který jsme z jednotlivých míst měli. Typicky prosluněný a barevný Limgrave vyměnil zmíněný Caelid, v němž se pohybovali nemrtví a všechno působilo dezolátně a šedě. A pokud jste šli dál, dostali jste se například do vesměs hořící oblasti. Pokud vám tedy aktuální část hry nejde, nelíbí se vám nebo jste v ní strávili moc času a chcete nějakou obměnu, můžete zkrátka jít do jiné části světa.

Jen tedy musíte očekávat, že čím dále se od začátku hry vzdalujete – ať už jdete jedním nebo druhým směrem – tak se dost viditelně zvyšuje obtížnost nepřátel. Ale s tím se musí zkrátka počítat.

Vyšší obtížnost nepřátel jde ale samozřejmě úměrně snižovat zlepšováním vaší postavy. Dobrý způsob, jak toho docílit, je například porážením bossů, objevováním nového vybavení a podobně.

S tím se samozřejmě pojí i průzkum toho velkého otevřeného světa. Všemožná tajemství, vedlejší bossové, skryté NPC postavy a bůh ví co dalšího je stálicí her od FromSoftware už pěknou řádku let. Ale Elden Ring jde ještě o krok dál. Možná i o víc kroků. 

Co každých pár minut jsem stále něco objevoval. Skrytý vchod do jeskyně támhle, tady úplně izolovaný obchodník a v támhleté ruině nečekaný bossfight. Zatímco v Dark Souls často uběhnete celkem solidní štreky od jednoho bodu k druhému a vlastně toho moc neobjevíte, tady je tomu přesně naopak.

Hodně tomu dopomáhají hlavně nové pohybové mechaniky. Což nás samozřejmě přivádí k dalšímu bodu.

Právě nové pohybové možnosti dovolují svět dost dobře prozkoumávat. A stejnou měrou zároveň umožňují vývojářům některé věci fakt dobře skrýt. A nejen skrýt, ale pozornějším hráčům i nabídnout nové zkratky.

Abychom to ale vzali pěkně postupně, tak je tu v první řadě skok. Nebo trochu přesněji řečeno: skok na dedikovaném tlačítku, takže lze jednoduše skočit z jakékoliv pozice a kdykoliv. To se dá krásně používat během soubojů, abyste se dostali blíže k létajícím protivníkům nebo třeba prorazili obranu někoho se štítem. Ale také se to hodí k navigování lokací. Tady přeskočíte nějakou díru a támhle třeba klidně hradby. A to si samozřejmě nevymýšlíme. Úplně v pohodě se nám povedly přeskočit hradby a dostat se na menší skryté místo, kde na nás čekal předmět. A po chvíli jsme si uvědomili, že když skočíme ještě na jedno další místo, s klidem můžeme přeskočit značnou část lokace a dostat se dál. Takže šlo o pěknou zkratku, kterou jsme objevili vlastním průzkumem a důvtipem. Nikoliv jenom tím, že jsme samotnou lokaci už předtím proběhli a někde například skopli žebřík, jak je zvykem právě v Dark Souls.

A to samozřejmě nezmiňujeme ani koně Torrenta, se kterým je průzkum světa nejen rychlejší a pohodlnější, ale sám disponuje dvojitým skokem. Takže o to je zde více zkratek a o to více tajných cestiček. Jenom nečekejte, že se Torrent dostane všude. Navzdory jeho užitečnosti to není kůň ze Skyrimu imitující kamzíka a vertikální skaliska s ním asi nepřejdete. A do jeskyní nebo k některým bossfightům si ho taky nepřivedete.

Nicméně ne všechno je ale pouze o skoku. Někdy se vyplatí naopak zpomalit a zůstat více při zemi. Čemuž pomůže naopak tlačítko pro kradmý pohyb. Díky němu se můžete jednoduše proplížit vedle skupin nepřátel nebo se dostat za některého, kterého můžete bodnout do zad. Jistý podobný prvek byl samozřejmě i v Dark Souls, ale tam to nefungovalo na způsob stisku jednoho tlačítka. Teď je to mnohem více podobné tomu, jak to fungovalo například v Sekiru. A vlastně tak není problém se v některých částech kompletně vyhnout přímé konfrontaci.

Za nás pravděpodobně zcela největší zásluhu na přístupnosti hry ale mají hlavně ty další mechaniky a systémy, které se zde objevují. A že jich je hned několik. Průzkumníky rozhodně potěší například přítomnost mapy, kterou si díky fragmentům můžete v jednotlivých částech světa doplňovat. Díky mapě se navíc můžete snadno teleportovat k jakékoliv objevené Site of Grace – zdejší obdobě bonfiru. Teleportovat se můžete i do místního hubu, jakési vaší základny, v němž najdete například kováře a pěknou řádku NPC postav včetně těch, které objevíte na svých cestách.

Pokud jste naopak v části, která vám dává pořádně zabrat, můžete si pomoct hned několika věcmi. Jednak například Stake of Marika, o nichž jsme již mluvili v našich dojmech. Jde o takové automatické řekněme checkpointy, u kterých se můžete zrodit v případě, že v jejich blízkosti zemřete. Často se nachází třeba u velkých nepřátelských stanovišť, případně poblíž nepovinného bossfightu. Po úmrtí tak nemusíte zpátky dobíhat od vzdálené Site of Grace, stačí od Stake of Marika, která se nachází třeba jen pár vteřin daleko.

Velkou pomocí, pokud ji potřebujete, pak mohou být například takzvaní summons, respektive spirits. A ty můžeme rozdělit hned na tři kategorie. V první řadě jsou tu phantomové, které si můžete vyvolat v konkrétních lokacích za cenu many. Pokud se vám je podaří najít nebo jiným způsobem získat, můžete si je vyvolat. Jde například o vlky, skupinku vojáků a tak podobně. Většinou dokáží minimálně krásně odlákat pozornost od vás a některé typy se hodí na jiné úkoly. Jedna skupina je silná díky svému velkému počtu, zatímco obří jedinec dokáže odolat silným úderům například nějakého bosse. A navíc se dají postupně vylepšovat, respektive se dá zvyšovat jejich síla, a tudíž užitečnost. 

Další typ phantomů jsou poté konkrétní NPC postavy. Jejich vyvolávací značky se nachází jenom na konkrétních místech a občas třeba musíte NPC postavu nejprve najít nebo dokonce dokončit její quest. Ale rozhodně dokáží pomoct. A samozřejmě jsou tu v neposlední řadě phantomové v podobě jiných hráčů. Jejich vyvolání je nyní podstatně snazší a potřebujete jediný předmět, abyste jejich vyvolávací značky viděli. Ty jsou navíc nyní na dvou místech podle toho, co si druzí hráči vyberou. Buďto jsou přesně tam, kde je hráči položí, nebo jsou u takzvaných Summoning Pools, které můžete různě ve světě najít.

A to jsme třeba nezmínili ani možnost craftingu, kdy si na cestách ze sesbíraných materiálů můžete vyrobit třeba šípy nebo bomby a nemusíte stále navštěvovat obchodníky. A pokud si už třeba nevíte rady, kde se nachází něco fakt zajímavého, mohou vám oni obchodníci prodat malé lejstro, v němž se nachází indicie, kde najít konkrétní skryté předměty. A takhle bychom mohli pokračovat dál a dál…

Takže pojďme dál ještě k jednomu zásadnímu bodu, který se k tomuhle všemu tak trochu vztahuje. Víme, že jde na první pohled o trochu zvláštní věc na zmínění, ale nejeden veterán Dark Souls vám řekne, že je magie považovaná za takový „lehký mód“. Někdo bude říkat, že ne, někdo, že ano, jiný se s vámi bude hádat, že je chleba lepší než rohlík. Pointa nicméně je, že se Elden Ring celkem kvalitně snaží zpřístupnit svou magii všem hráčům. A to nejen úplným nováčkům, ale i těm, kdo se chtějí primárně zaměřovat na boj zblízka.

Největší zásluhu na tom mají takzvané Ashes of War, respektive skilly, které různé zbraně mají. Drtivá většina zbraní má totiž kromě klasických útoků i ty speciální. Ty můžete samostatně někde najít, dostat nebo koupit a poté je na zbraně aplikovat. Původní schopnost zbraně se sice ztratí, ale nahradí ji prostě nová schopnost. A ta může být všelijaká. Třeba fyzická, ale i magická. Můžete vytvořit projektily, magicky si zbraň nebo štít vylepšit a podobně. A pokud se chcete trochu více zaměřit na klasičtější magii s holemi, ale zároveň se bránit i zbraněmi na blízko, tak samozřejmě i takovou možnost máte. Zkrátka máte více možností si hrát tím stylem, kterým chcete a bez větších problémů můžete různé styly průběžně měnit a v danou chvíli se zaměřit na něco trochu jiného.

A v neposlední řadě je tu samozřejmě fakt, že se Elden Ring a Dark Souls odehrávají v úplně odlišných světech s odlišnou historií, postavami i koncepty. S téměř stoprocentní jistotou můžeme říct, že půjde o velmi komplikovanou, skrytou a složitou část hry, kterou bude velmi obtížné, ne-li vyloženě nemožné pochopit. Ale všichni hráči Elden Ringu budou začínat na stejné stránce. Neexistují žádné ustálené teorie, které komunita považuje za svaté slovo; ne všechno bylo o hře odhaleno a nějakou dobu ještě nebude. 

Jednoduše se tak můžete do hry a samotné komunity přidat a být mezi prvními, kdo objevují krásy tohoto nového světa, zjišťují skryté detaily a tvoří ty velké teorie po boku spousty dalších hráčů. A protože na hře spolupracuje nejen Hidetaka Miyazaki, tedy tvůrce Dark Souls, ale také slavný spisovatel George R. R. Martin – tedy tvůrce knižní fantasy série Píseň ledu a ohně – tak bude rozhodně co odhalovat a objevovat.

Tím jsme nicméně na konci našeho článku a šesti bodů, které podle nás patří mezi to nejhlavnější, čím se od sebe Elden Ring a Dark Souls alespoň částečně odlišují a proč je Elden Ring vhodný i pro nováčky do série nebo pro ty, které obtížnost Dark Souls děsí. Určitě ale nejde o všechny body a třeba i vy víte o nějakých, na které jsme zapomněli. Rozhodně se nebojte v komentářích podělit. A to třeba i v případě, že vám nějaký z těchto bodů pomohl se rozhodnout, že Elden Ring stojí za zkoušku. Podle nás určitě. Ale finální hodnocení si samozřejmě necháme až na recenzi, kterou od nás rozhodně můžete v dohledné době očekávat.