Na sérii WWE jsem vyrostl, hlavně na předchůdci WWE SmackDown vs RAW, který dříve vyvíjela společnost Yuke’s a vydavatelem bylo THQ. Hra měla vše – úžasný soundtrack, skvělou prezentaci, jednoduché, ale efektivní ovládání a hlavně skvělý režim kariéry. Jenže pak došlo k hašteření se značkou a nyní na hře dělá studio Visual Concepts, které k tomu přišlo jako slepý k houslím. 2K20 bylo osekané o většinu obsahu a k tomu šíleně prošpikované chybami. Po roční pauze se značka vrací a s ní i mechaniky a obsah z let 2010 až 2013, kdy byla série na vrcholu. Stačí to ovšem k úspěchu?

Ano, akorát že vůbec. Z první upoutávky šlo cítit, že si doopravdy vývojáři a hlavně vydavatel 2K uvědomili všechny chyby a snaží se je napravit. Jenže to nutně neznamená, že se jim to doopravdy povedlo. Přijde mi, že nejnovější počin v této arkádové zápasnické hře ze světa americké wrestlingové organizace je jaksi na půli cesty. Mnoho kroků bylo provedeno správným směrem, jenže jednou nohou hra zůstala v minulosti. A to nemluvím jen o drobných technických chybách, které byly silně redukovány, ale přesto jich pár zůstalo. Hlavně, když například oponent leží na zemi a vy chcete popadnout předmět vedle něj. To zkrátka postava neví, co dělat a většinu času udělá úplný opak toho, co si přejete. V minulosti hra zůstala hlavně pokud se podíváme na monetizační prvky. Pokud si chcete založit vlastní tým v asociaci, tak zkrátka narazíte na notoricky známé kartičky a mikrotransakce. To je věc, které se asi jen tak nezbavíme. To ovšem neznamená, že je budeme tolerovat.

Pojďme ale být na chvíli pozitivní, protože to si hra vesměs zaslouží. Ovládání bylo totálně překopáno a zjednodušeno. Nejvtipnější je, že jsem u minulého dílu s ním měl silné problémy. U tohohle nikoliv, protože přebral ovládání ze starých dílů. To je zjednodušeno na dvě hlavní tlačítka útoku. Obrana je nyní čistě na jednom tlačítku a na dalším popadnutí. Vytvářet tak šílená a nebezpečná komba vůbec není těžké. Stejně lehké je ovšem se jim i vyhnout nebo je vyblokovat. Díky tomu se můžete více věnovat jednotlivým režimům nebo si užívat vylepšené modely a animace.

MyRise, neboli režim, ve kterém si vytvoříte vlastního zápasníka, se vrátil ke kořenům. Nejde o prapodivný příběh a osekanou hratelnost. Začnete v náboru, získáte vlastního rivala a následně bojujete o sponzory a hlavně s ostatními zápasníky. Příběh obsahuje i tu krásnou přehnanou dramatičnost, kterou je celý sport znám. Skvělé je, že si opět můžete upravit svůj nástup, jednotlivé útoky, styl boje nebo i třeba jaké cedule budou vaši fanoušci držet nad hlavou. To jsou přesně ty detaily, které sérii chyběly. Jen je tu jeden problém, který celý zážitek tak trochu kazí – prezentace.

Série je nyní velmi realistická, jenže to způsobilo problémy s prezentací. Barvy i v HDR režimu působí vyblitě a chladně. Přitom by stačilo přidat více barevných světel, konfety nebo další speciální efekty, které díly na druhém PlayStationu měly. Dotváří to jakýsi pocit levnosti a nedodělanosti. Série by měla v budoucnu najít jakousi zlatou cestu mezi realističností a pompézností. Pokud se ale podíváme na modely, tak zde došlo k velkému zlepšení. Animace byly také od základu překopány. Vývojáři neprozradili přesná čísla, ale čistě podle oka mohu usoudit, že minimálně několik desítek nových animací se ve hře nachází. 

Nárůstu se dočkal i soundtrack a celkově zvuky obecně. O hudbu se postaral ve velkém Machine Gun Kelly, ale najdeme tu i pecky od Wu-Tang Clanu, Motörhead nebo Poppy. Díky lepšímu ozvučení působí dav více živě a uvěřitelně. Dokonce lépe reaguje svými pokřiky na dění v ringu. Pokud tedy dojde na opravdu ošklivou ránu, tak se zarazí nebo začne bučet. No a pak tu máme dabing, který tu je tak nějak do počtu. Nepotěší, ani neurazí. Jde vidět, že byl tvořen poměrně narychlo a ve výsledku v něm nejsou potřebné emoce. Alespoň lipsync je vyřešen skvěle.

Za zmínku stojí i režim Showcase, kdy si vyzkoušíte největší momenty zápasníka Reye Mysteria. Pro milovníky WWE jde o krásnou třešničku na dortu, hlavně když těmito momenty provází sám Mysterio. Obzvláště musím ocenit krásné předěly mezi hrou a televizními záznamy. Bohužel tím dochází na problémy, kdy musíte udělat konkrétní pohyb v konkrétní moment na konkrétním místě.

WWE 2K22 je po velmi dlouhé době povedeným dílem. Původně jsme hře chtěli udělit doporučení na 8 bodů z 10, ale nakonec si hra odnáší doporučení na 7 bodů. I když došlo k velkým změnám k lepšímu, tak věříme, že je stále místo pro zlepšení, hlavně co se týče prezentace a menších technických nedostatků. Snad letošní vyšší hodnocení nevlezou vývojářům a vydavatelům do hlavy a budou se snažit i v následujících letech přinášet novinky a eliminovat silné chyby. Minimálně teď vypadá budoucnost série velmi nadějně.