Recenze · Stronghold: Warlords · v neděli 28. 3. 2021 17:02
Stronghold: Warlords mohl být super, ale zaspal dobu
Ještě dodnes mám vzpomínky na úplně původní Strongholdy z roku 2001 a jejich samostatné rozšíření Stronghold Crusader z roku 2002. I přesto, že se hra vždy jevila na první pohled komplexně a složitě, dokázal jsem ji hrát i jako malý a skvěle se u toho bavit. Tehdy to byl obrovský hit, který se ještě několikrát vývojáři z Firefly Studios snažili zopakovat, ovšem marně. Poslední pokus, Stronghold Crusader 2 z roku 2014, nikdy nedostal tolik pozornosti ani chvály, kolik si vývojáři přáli.
Po sedmi letech to vývojáři zkouší znovu a my se tak vydáváme prozkoumat, co nám můžou nabídnout země jihovýchodní Asie v podání Stronghold: Warlords.
Pokud jste někdy v minulosti měli se sérií Stronghold tu čest, tak i přes řadu let se při prvním spuštění budete cítit jako doma. Už jen z pár minut hraní ucítíte určitou dávku nostalgie, když budete budovat vaše farmy, domy a opevnění. Také se starat o spokojenost vašich obyvatel během toho, co vaše armáda bude dobývat jedno opevnění za druhým. Ano, jablka nahradila rýže… tedy hromada rýže a rytíře v lesklé zbroji vystřídali vznešení samurajové, jinak je hra ve svém jádru stejná strategie jako byla před 20 lety.
Vy tak budete muset nejen dobývat, ale zároveň se starat o vlastní obyvatele. Abyste mohli těžit suroviny, potřebujete lidi, ti zase musí něco jíst, takže další část pošlete na farmy s rýží. Zároveň si hlídáte, abyste udrželi určitý životní standard nebo nepřepískli daně, ale zase musíte z něčeho platit vojáky nebo vyrábět jejich vybavení. Takhle se dostáváte do stále stejného kolotoče. Pokud tedy vaši obyvatelé nebudou spokojeni, tak jednoduše odejdou a vaše ekonomika se zhroutí jako domeček z karet.
Na první pohled se všechno může jevit trochu složitě, ale nebojte, celou hru vás postupně naučí buďto dosti srozumitelný tutoriál nebo rovnou kampaň. Ta obsahuje hned pětici různých kapitol, z čehož jedna je převážně ekonomická. Ovšem žádný hlubokomyslný příběh zde opravdu nečekejte. Ano, mise jsou občas nápadité a projdete si příběhy Vietnamu, Číny, Mongolů, a nakonec i Japonska, ale po stránce děje toho moc nedostanete. Vlastně se připravte, že celá kampaň je právě spíše takový jeden velký tutoriál, protože skoro ani po 20 hodinách hraní nebudete mít v misích odemčené úplně všechno.
Mise se snaží být často unikátní a jednou tak budete vaši tvrz bránit, podruhé dobývat. Pak na scénu přijde diplomacie nebo průchod mongolské armády přes horské průsmyky. Problém je, že mise jsou mnohdy hrozně utahané. Proč například k tomu, abyste dokončili misi, musíte mít ve zbrojírně na konci 30 luků, které ovšem potřebujete k výrobě vojáků? Takže se mi stalo, že jsem dobyl nepřítele, zabil ho a pak jen musel 10 minut čekat na to, až se mi vyrobí luky k dokončení mise.
I na střední obtížnost není kampaň úplně výzvou. Může za to často hrozně primitivní umělá inteligence, která má své útoky jednoduše naskriptované a nedokáže se přizpůsobovat tomu, jakým stylem hrajete vy. Takže pokud vám nevadí dát si občas na čas, zdoláte i ty nejtěžší mise úplně na pohodu. Ale aspoň jsem si u toho osobně celkem odpočinul.
Kampaň je, jak jsem již říkal, spíše taková příprava na to, co vás čeká ve hře proti více hráčům nebo počítači. Zde se vám odemkne plný potenciál vašich jednotek a budování. Vlastně budování moc ne. To je totiž na většině map dosti omezené a vy můžete stavět mnohdy sotva pár metrů od vaší hlavní budovy a nikde jinde. To bohužel tak trochu kazí celý pocit z budování vaší dokonalé základny.
Tomu ani moc nepomáhají Warlordi, kteří dali i název samotnému podtitulu celého dílu. Ti jsou nejvýraznější novinkou oproti předchozím hrám série. Jedná se o malé neutrální lordy, kteří jsou na mapě a můžete je buďto diplomaticky nebo násilím přetáhnout na svoji stranu. Podle toho, o jakého lorda se jedná, můžete za diplomatické body požádat o určité druhy pomoci. Můžete žádat nejen o suroviny, vojáky, ale rovnou nařídit přímý útok na nepřítele, který ale nemůžete ovládat.
Obrovská škoda je, že lordi, byť působí jako velmi dobré opěrné body, se často nachází na zajímavých místech, na kterých stavět stejně nemůžete, což trochu zabijí větší možnosti taktizování.
Výhody, které vám Warlordi přinášejí, jsou zajímavým osvěžením a pokud se je naučíte dobře používat, tak jsou i velmi nápomocní. Ovšem i tak jsem se nemohl celou dobu hraní zbavit pocitu, že vývojáři naplno nevyužili jejich opravdový potenciál.
Pro vyrovnanost se tvůrci rozhodli navíc dát všem vojevůdcům stejné jednotky, takže je čistě na vás, s kým každou hru budete rozehrávat. To s sebou nese celkem vyrovnané zápasy, kdy žádná strana není limitována speciálními jednotkami, ale kromě toho, že Čingischán může mít samuraje a vypadá to směšně, je tady spíše problém v balancování hry.
Chybí zde něco, co by zápasy mohlo výrazně ovlivňovat a kvůli tomu se souboje můžou nést i v duchu několika hodin, protože armády jsou si většinou dosti podobné. Ano, sortiment vojáků je velký. Najdete zde různé typy pěších jednotek od těch s lehkou zbrojí až po pomalé těžkooděnce, nechybí ale ani jezdci na koních nebo tišší nindžové. Ani obléhací jednotky nezůstávají pozadu, a tak kromě obyčejných katapultů tady máme obléhací stroje, minomety nebo rovnou raketu na jedno použití. Problém u katapultů na dálku je ale ten, že nepřítel si může zdi opravovat ihned, takže pokud zaútočíte rovnou i dalšími jednotkami, neděláte vlastně vůbec nic.
Teď to neberte vyloženě špatně, každý typ jednotek má své klady i zápory a vždy jsou tu jednotky, které jsou výrazně lepší proti těm druhým, ale určitá pestrost by rozhodně pomohla.
V důsledku toho není Stronghold: Warlords vyloženě pro nové hráče, kteří stylu real-time strategií tak úplně neholdují. Ano, milovníci tohoto žánru si tu najdou to svoje, ale i tak budou často limitováni menšími chybami nebo hromadou maličkostí, na které vývojáři zapomněli či na ně vůbec nemysleli. Věříme, že hra by před patnácti či deseti lety měla úspěch, protože jede na jistotu. Všechno, co dělá dobře, je ovšem to, co dělala už před dvaceti lety. Inovací je zkrátka hodně málo, a i grafika a animace by si zasloužily trochu víc pozornosti.
Není to tak, že by se tedy jednalo vyloženě o špatnou hru, ale je to spíše průměr. A tento pocit dokazuje mnohdy i umělá inteligence či špatná optimalizace nebo fakt, že hra padá, což vás po tom, co v jednom zápase strávíte hodinu, hodně na… No, asi víte, co bych řekl.
Dříve měly Strongholdy svoje kouzlo díky zajímavé kombinaci stavění a obléhání, což podtrhovala primitivní, byť dosti efektivní ekonomika. To se s příchodem Warlords nemění. A právě to je ten problém. Vývojáři zaspali a to, že to teď nabízí každá druhá strategie, už titul nedělá tak unikátní, jak byl kdysi.
Pokud jste tedy Strongholdy hráli a měli jste je rádi, tak vás tenhle díl bude bavit stejně jako mě, ale nic víc, než klasiku v trochu jiném kabátku nečekejte. Tahle hra trochu zaspala dobu a jako spíše průměrný titul si od nás odnáší 5 z 10. Tak třeba příště už to vývojářům vyjde a série Stronghold se jednou znovu stane tím, čím byla před 20 lety. Chtělo by to se nebát a zkusit příště něco inovativnějšího.
Verdikt
Pokud jste někdy v minulosti hráli nějaký díl ze série Stronghold, tak tady se budete cítit opět jak doma. A to je právě možná největší slabina celé hry. Vývojáři se báli inovací, a tak tu máme titul, který zaspal to, že je rok 2021. Místo toho je to jen průměrná hra, na kterou se brzo opět zapomene.
- Zajímavý nápad s Warlordy
- Primitivní, ale účinná ekonomika
- Pestré mise
- Optimalizace
- Chování umělé inteligence
- Omezený prostor pro stavění