Omnibullet - přemyšlení, které bolí, ale stojí za to!

I v dnešní době zběsilých stříleček a kompetitivních utkání si mnozí hráči pro odpočinek u her vyberou pohodlný logický titul, u kterého sice poleví v pozornosti, ale zato nažhaví své mozkové závity. A i já sám jsem si uvědomil, že uvažování, které místy může skoro až bolet, je vlastně mnohem klidnější, než neustálé propočítávání situací kolem vás.

České studio Arbitrary Combination si připravilo hru Omnibullet, která vás posadí za pásy továrny pro nabíjení baterií a v roli architekta výrobních linek vás nechá navrhovat komplexní systém věží. Tyto věže za určitých podmínek napájejí kapacitu výrobků, které musí být nabité vždy naplno. Chyby nejsou povoleny! Je tedy třeba se soustředit a sledovat.

To, co budete dělat, už zhruba víte. Ale jak to budete dělat, to se dozvíte právě teď. 

Po pásech se rytmicky budou pohybovat baterie a na vás bude rozestavit nabíjecí věže tak, aby všechny baterie byly plně nabité, než vyjedou z automatizované linky. Takový mírumilovný tower defense, ve kterém místo toho, abyste objekty na trase připravili o život, je budete pomyslnou životní energií plnit. Úkol je jednoduchý. Ale provedení? Setsakramentsky těžké.

Každá výrobní linka neboli každé kolo má totiž předurčená místa, na která můžete vztyčit nabíjecí věže. Tyto věže střílejí energetický náboj, který sám o sobě není většinou dostatečně silný na to, aby baterie byly nabité. Věže tedy budete muset kombinovat se směrovacími trubkami a komorami pro nabíjení, aby náboj nabral dostatečnou energii a aktivoval baterii. To, že místa, kde můžete objekty zasadit, jsou předurčená, značně ztěžuje situaci. A vy musíte využít svůj intelekt k tomu, abyste postavili funkční systém bez chyb a nevyhodili vás hned první den z práce.

A že těch chyb bude. Hlavně s narůstajícím počtem mechanismů, které budete v průběhu hry vlastnit. V Omnibullet totiž platí, že čím více techniky odemknete, tím více možností k selhání získáte. V této hře je volnost nepřítelem. Mise jsou totiž navrženy tak, abyste vždy přišli na ten nejefektivnější způsob, jak rozmístit jednotlivou techniku. A nejde to nějak ošidit. Já osobně jsem se při zhlédnutí traileru těšil na nějakou tu volnost, ale jedná se spíše o mozeklámající puzzle. To ocení hráči, kteří rádi přicházejí na kloub hádankám. V každé misi musíte striktně dodržet to, aby energetické střely letěly tou nejlepší trajektorií a zároveň byly co nejlépe nabité. A na to vše máte i rozpočet ve formě eko kreditů, který nemůžete přesáhnout.

Abyste si mohli už u této recenze představit, jakému složitému úkolu se vystavíte, představím vám objekty, které mají vliv na váš úspěch. 

Základem je věž střílející náboje. Druhou nejdůležitější součástkou je nabíječ a neobejdete se ani bez kloubů, které mění směr, jakým poletí náboj. Takže v prvních fázích vás bude tížit hlavně to, aby váš náboj zabral pokud možno co nejdelší trasu pásu, na kterém se vyskytují baterie, a zároveň je nabíjel. Ale to je jenom začátek.

Některé výrobní linky jsou tak komplikovaně postavené, že časem budete muset používat roztrojovače, jež dělí účinnost nábojů, nebo přepínací rozdvojky, které mohou sloučit nebo v opačném směru náboj rozdělit na dva. Nesmíme zapomenout na mou nejoblíbenější věž. A to eko věž. Ta zachytává náboje, které by jinak přišly vniveč, a nabíjí vaši eko peněženku kredity, díky kterým postupem v misi můžete rozšiřovat své napájecí impérium. Překvapilo mě, že celý průběh kola je vždy zasazen do decentního hudebního podkladu a každý výstřel, průlet a nabití vytváří zvuky, které dohromady tvoří symfonii. A že se nádherně poslouchá, když vše funguje, jak má. 

Bohužel jsem symfonii úspěchu neslyšel tak často, jak bych chtěl.

Mise jsou mnohdy opravdovým oříškem a určitě bych Omnibullet přiřadil k těm těžším logickým hrám. Chápu, že náročnější obtížnost byla zvolena úmyslně. 

Krásně zapadající zvuky chodu ve mně vzbuzovaly chvíle, ve kterých jsem potřeboval dát prostor své kreativitě. Ale nemohl jsem se zbavit pocitu, že některá řešení jsou prostě už předurčena.Mise jsou totiž rozděleny na více sad baterií, přičemž některé baterie potřebují více energie než jiné. Aby všechny byly plně nabité, je třeba vždy splnit určité podmínky, které jsou omezující a opravdu těžko se na ně přichází. 

Často se mi stalo, že jsem strávil klidně celou hodinu v jedné misi, dokud jsem nepřišel přesně na ten systém rozestavění, který musel být splněn. V některých misích sice získáte možnost nápovědy, ale ta je opravdu minimální. Takže pokud se někde zaseknete, tak klidně i na takovou dobu, že vás prostě přejde chuť pokračovat.Chápu, že se má jednat o výzvu, ale i když jsem si na začátku užíval úspěchu, brzy jsem začal být frustrovaný otázkou, co po mně hra vlastně chce. A to nepatřím k hráčům, kteří si ve hrách nechtějí poradit s problémy.

Omnibullet rozhodně doporučuju lovcům hádanek, na které čeká více než 40 zapeklitých kol. Bohužel někomu, kdo by chtěl vstoupit do světa logických her, bych tento boj nedoporučil. Což je škoda, protože mnoho maličkostí, například přetáčení časové osy nebo schématu trajektorie nábojů, spěje k tomu, že by se mohli vyřádit i začátečníci. Ale nepochybuji, že pokud budou vývojáři chtít, nebudou mít problém přidat další, lehčí mise. Přidávat je mají v plánu, ale zda budou lehčí či těžší, to zatím nevím.

V originalitě a fungování jsem opravdu cítil, že za hrou stojí zlaté české ručičky. I přes dlouhé tápání jsem si hru užil. Místy jsem se cítil sice marně, ale s vyřešením hádanek přišla vždy úleva a radost. Omnibullet je sice těžký, ale je to něco, co herní trh potřebuje.