ARC Raiders je brilantní a návyková souhra akce, strategie, náhody i štěstí

Nikdy bych si nemyslela, že vám budu doporučovat extrakční střílečku. Upřímně jsem nespatřovala příliš zábavy v neustálém stresu z toho, jestli mě někdo sestřelí chvíli před tím, než své získané vybavení donesu do úkrytu. A pak jsem poznala ARC Raiders. Extrakční střílečku, u které se přímo vyžívám v situacích, kdy se se svým pohybovým jádrem a šesti olivami pro svou slepici krčím ve křoví a doufám, že mě v něm nikdo nenajde. Alespoň do té doby, než se mi otevřou dveře úkrytu.

ARC Raiders se navzdory mým předsudkům podařilo mě po pár minutách hraní přesvědčit, že tohle je láska na první pohled, které mileráda věnuji několik desítek hodin. A věřím, že až ji poznáte, budete to cítit stejně.

A vězí za tím především jeden důvod. ARC Raiders je extrakční střílečka v režimu PvPvE s jednoduchou, ale neuvěřitelně zábavnou herní smyčkou. Princip je vesměs jednoduchý, stejně jako příběh hry.

Jakožto takzvaný Raider jste vysíláni na povrch země, které dominují ničivé stroje ovládané umělou inteligencí. Vaším úkolem je sesbírat drahocenné materiály, případně se strojům postavit či splnit jednoduchý úkol a v bezpečí se vrátit zase zpátky do podzemního úkrytu zvaného Speranza.

Vypravování není kdovíjak bohaté, ale není ani neexistující. Nebudete sice prožívat příběhy konkrétních postav, ale budete odkrývat více informací o světě, do kterého je hra zasazená. Jako například co se stalo s lidstvem a proč naši planetu ovládá takzvaný ARC. A to vlastně pro účely hry stačí. Děj je totiž naprosto vhodnou kulisou pro samotnou hratelnost, která je zkrátka vynikající.

ARC Raiders nedělá v rámci svého žánru nic významně jinak. Jak již zaznělo, vaším úkolem bude vybrat si jednu z pěti lokací, připojit se do až 30minutového zápasu, naplnit si batoh co nejvíce materiály a zase se vrátit zpátky. A takhle stále dokola. Jenže každý zápas skrývá jiné překážky, nabízí jiné situace a vybízí k jinému postupu.

Nejprve byste si měli rozmyslet, za jakým účelem a kam vyrážíte. Možností je hned několik. Můžete sáhnout po bezplatné výbavě a vydat se na průzkum. Ta se hodí zejména v případě, že nechcete plýtvat své zásoby. Anebo můžete vyrazit za úkolem, který vám zadá jeden z obchodníků ve Speranze. Většinou se jedná o tutoriály, které vás mají donutit vyzkoušet si různé taktiky. Případně vás pošlou na průzkum okolí, které většinou doprovází nová zjištění o světě.

Osobně jsem přítomnost úkolů ocenila, protože mi byly zpočátku dobrou motivací i kompasem, na jaká místa se vydat. A taky mě většinou dobře odměnily. Musím ale přiznat, že postupem času se jejich podoba vcelku opakovala a nebyla příliš rozmanitá. Většinou stačilo zběsile pobíhat po jednom místečku – což s dalšími hráči za zadkem dokázalo být i vcelku frustrující – a hledat tlačítko pro natočení satelitu, shromáždění informací nebo následování trasy.

Častěji tak budete na povrch vyrážet za materiály, které jsou celou podstatou ARC Raiders. Není tak divu, že si s nimi vývojáři opravdu vyhráli. Ve hře najdete desítky až stovky různě vzácných materiálů, které se vám hodí jak pro tvorbu zbraní, granátů, léčiv, štítů a dalšího vybavení, tak pro vylepšování své pracovny. Tu můžete zaplnit několika stanicemi, jako je weapon station pro tvorbu a vylepšování zbraní, gear station pro tvorbu arzenálu či refiner pro tvorbu materiálů.

Téměř každý materiál, který seženete, má nějaké uplatnění. Jenže pro jejich skladování nemáte neomezeně prostoru, proto své skladové zásoby musíte neustále přeorganizovávat, recyklovat či prodávat. Samozřejmě nemůžete vědět, jestli se vám právě rozbité topení nebude v budoucnosti hodit, a tak jej prodáte, protože k čemu vám bude zrovna ro zbité topení. A když na vás později vykoukne při vylepšování jedné ze stanic, budete zběsile pobíhat po lokacích a doufat, že na něj opět narazíte. Naštěstí vám hra podle kategorie materiálu vcelku jednoduše naznačí, kde jej můžete najít. Například dráty najdete spíše v elektrárně a meruňky pravděpodobněji v sadu.

Každá výprava je risk. A na vás je, abyste si rozmysleli, jak moc riskovat opravdu chcete. Je samozřejmě lepší vybavit se od začátku lepšími zbraněmi, silnějším štítem i větším inventářem. Nejen, že budete mít větší šanci v boji, ale také toho více poberete. V každém případě ale platí, že když nahoře zemřete, přijdete prakticky o všechno. Ať už to byla vaše donesená výbava, nebo nově získané suroviny. Zkrátka odcházíte s prázdnou. A nebudu lhát, to dokáže neuvěřitelně naštvat. Platí tak jednoduché pravidlo. Čím hodnotnější vybavení nesete, čím hodnotnější suroviny najdete, tím ostražitější budete. Jakékoliv potyčky totiž nejsou kdovíjak jednoduché.

V ARC Raiders stanete proti nepřátelům ovládaným umělou inteligencí i proti dalším hráčům. Začněme u robotických nepřátel – ti na vás totiž zaútočí v každém případě. Mezi až 13 druhy nepřátel najdete ty menší a četnější, jako je Wasp, poletující dron se střílnou nebo Pod, takový sebevražedný vybuchující vysavač; ale také ty větší i ničivější jako Leaper, který vás může zasáhnout dopadem, nebo Rocketeer, který na vás sešle smršť raket. Nepřátele není nemožné porazit, každý druh má své vlastní slabiny a znáte-li je, jejich zneškodnění je o to proveditelnější.

Osobně mě ale překvapilo, jak jednoduše zranitelná jsem vůči nepřátelům byla. Dostat se do nevýhodné situace je opravdu snadné, stačí špatné načasování, nedostatek nábojů, nízká stamina a i obyčejného nepřítele nejen nezneškodníte, ale ani mu neutečete.

Tahle skutečnost mě na jednu stranu frustrovala, ale současně mě neuvěřitelně fascinovalo, jak se tvůrcům podařilo vytvořit uvěřitelně nehostinné prostředí, ve kterém se cítíte jako štvaná zvěř. A zatímco každá prohra je drtivější, každé vítězství je o to uspokojivější. A když do tohoto koloběhu vypustíte ještě ostatní hráče, celá výprava je ještě více vzrušující.

Na rozdíl od strojů na vás hráči nemusejí zaútočit, ale celé to stojí na domluvě. Můžete potkat takové, kteří po vás bez rozmyslu začnou pálit, ale narazíte také ty, kteří začnou křičet „nestřílej,“ jen co vás zmerčí. A pak je na vás, zda jejich žádosti vyhovíte, či jim neuvěříte. Překvapilo mě, jak často ale hráči své slovo dodrželi, případně se dali se mnou do řeči, ať už prostřednictvím emotů, či mluveného slova.

Někdy vám ovšem ani nic jiného než komunikace nezbude. Pokud se rozhodnete zaútočit na některý z větších strojů, například kvůli součástkám, pak je lepší mít převahu, a jelikož lze ARC Raiders hrát pouze ve skupině tří hráčů, nemusí být takový počet na Královnu či Harvester dostačující. Nikdo vám ale samozřejmě nezaručí, že vás vaši spojenci po bitvě nezastřelí jen proto, že chtějí všechny součástky pro sebe.

Je tak dobré být připraven vystřelit jako první. A to mě dostává ke střelbě, která je dobrá. Každá zbraň se chová jinak, každé náboje mají jinou průraznost a čím více modifikátorů zbraň má, tím lépe se logicky ovládá. Neřekla bych, že vyloženě vyčnívá, ale když už se do souboje dostanete, propracovaností střelby ve hře nepohrdnete.

Napříč celou hrou naopak vyčnívá zvuk. Ten je naprosto perfektní. Jen podle něj totiž dokážete zjistit, co se děje kolem vás, a dost možná se tak i vyhnout nebezpečí. Můžete slyšet, odkud jde střelba, jaké stroje se nacházejí ve vaší blízkosti či zda někdo vedle vás páčí dveře skříňky. A to samé platí pro vás. Zvuk vás může neuvěřitelně zradit. Jakékoliv otevírání bedničky je slyšet na míle daleko a může upozornit stroje i další hráče. Jelikož v ten okamžik čekáte, až se vám postupně zobrazí všechny dostupné suroviny a nevidíte nic jiného než svůj inventář, jste snadná kořist. Například když jsme s kamarády vešli do budovy, slyšeli jsme kroky, výbuch stroje i to, jak se někdo prohrabává ve skříni. A mohli jsme být na nepřátele náležitě připraveni. Kromě zvukových efektů je skvělá i hudba. V zápase ji sice neslyšíte, ale stane se pěkným doprovodem, zatímco se ve Speranze prohrabáváte čerstvě sesbíranými surovinami.

Pochvalná slova mám i pro grafické zpracování. ARC Raiders je zkrátka nádherná hra. Prostředí na mapách jsou odlišná a vyzařují originálním a lákavým retrofuturistickým designem. Zatímco Dam Battlegrounds vás zavede do industriální zóny, Burried City vám ukáže kousky zchátralé civilizace a The Blue Gate vybídne k pohledu na útulný venkov. A pokud si zážitek ze hry chcete ještě vylepšit, stačí si pohrát s pokročilým grafickým nastavením, které poskytuje například ray tracing nebo globální aluminaci nabízející realistické osvětlení prostředí. Některé animace postav se sice lehce překrývají, ale to není upřímně něco, co by vám tuhle podívanou zkazilo.

Podobný názor zastávám i v případě technické podoby celého titulu. Optimalizace je naprosto parádní. Nezaznamenala jsem žádné propady snímkové frekvence, kterou jsi navíc můžete zvýšit využitím upscalingových metod. Jako je například FSR či DLSS nabízející také Multi Frame Generation, které vám snímky za sekundu zvyší téměř na čtyřnásobek. Až na výjimky jsem neměla téměř žádné problémy s připojováním ke spoluhráčům ani významné bugy. Občas ve hře nešlo zmáčknout tlačítko, případně se postava nechtěla přehoupnout přes překážku, ale nic z toho mi nezabránilo ve hře pokračovat, ani mi to nijak nenarušilo průběh kola. A jelikož je hra vedena jako live service a vývojáři dali najevo, že ji chtějí nadále aktualizovat, věřím, že doleští i jakékoliv bugy.

A zrovna tak věřím, že navzdory všem mým pochvalným slovům budou průběžné aktualizace potřeba. Ačkoliv hra nabízí úctyhodné množství obsahu, je otázka, zda se po splnění všech úkolů, dokončení stromu dovedností a získání toho nejlepšího vybavení nestane hra repetitivní. Jak jsme si totiž řekli, repetitivní hra je, ale jelikož máte neustále dostatek motivace, ať je jím úkol, či suroviny, opakujete herní smyčku stále dokola a vlastně vám to nevadí. Budu tak doufat, že dostatek motivace mají i vývojáři a ze hry tohle kouzlo jednoduše nevyprchá.

ARC Raiders je pro mě příjemným překvapením. Neuvěřitelně mě fascinuje, jak jednoduchý princip hra přináší, a přesto bych se o ní byla schopna bavit hodiny. Příběh sice není kdovíjak originální, zrovna tak vás neohromí ani úkoly, ale budete překvapeni, jak jednoduše se do hry dostanete a jak složitě se budete přesvědčovat, že už jen jedno kolo postačí.

Vývojáři z Embark Studios zkrátka brilantně zkombinovali strategii s akcí, náhodou i štěstím. Podpořili to krásným zpracováním všech lokací, dostatkem surovin, prozatím dostačujícím množstvím obsahu i úžasnou dynamikou herních soubojů. A právě díky tomu si užijete nejen samotnou hru, ale také ten pocit, když si svou pečlivě vybojovanou a našetřenou výbavu odnesete domů. Dokud vám ji teda někdo znovu nesebere.