Poznej rozdíl! Tohle že je nové NHL? - recenze NHL 23

Jak už je několik let zvykem, tak i letos patří druhá polovina roku sportovním hrám od Electronic Arts. Celý kolotoč začíná Madden NFL v průběhu srpna, které je následováno FIFOU a NHL. Každoročním vydáváním nových ročníků pak vzniká mezi hráči situace, kdy ti, co například FIFU nebo NHL nikdy nehráli, řikají, že je to rok co rok stejné.

Jako někdo, kdo si tyto tituly čas od času rád zahraje, musím říct, že to ale není pravda. Kromě aktualizovaných soupisek se vždy najde spousta změn, které uživatelský zážitek ze hry nějakým způsobem vylepší. Vůbec poprvé však přestoupím na druhý břeh a přiznám, že NHL 23 je až na pár vyjímek tou stejnou hrou jako minulý rok. Změn je totiž jako šafránu a ne všechny lze hodnotit pozitivně.

Jednou z nejvíce omílaných novinek měly být nové animace. Vývojáři totiž slibovali spoustu nových cut-scén z předzápasových rozcviček hráčů, větší interakce mezi diváky a samotnými hokejisty nebo třeba vylepšené dorážení puku, které by si se dalo laicky popsat jako skok do střely. Problém je ten, že nových animací z předzápasových rozcviček jsme se nedočkali, interakce mezi diváky a hráči na ledě je minimální a skok do střely jsem za celou dobu recenzování viděl jen jednou.

Stejně jako zbytek naší redakce, i já se snažím každou recenzi psát originálně a neopakovat se. Jenže tady mi to prostě nedá a zeptám se znovu. Proč nám sakra EA maže med kolem huby? Není vám hanba klamavě nás nalákat na titul za desítky eur?

V zájmu svého zdraví se ale nebudu zbytečně rozčilovat a pokusím se najít pozitiva. Když ještě nejakou chvilku zůstanu u grafiky a animací, tak musím ocenit projekce na ledovou plochu. Kdo je fanouškem hokeje, ví, že při zápasech nejen NHL, ale i třeba naší ligy, je to už takřka standard. Vypadá to prostě hezky a implementovat to do hry byl dobrý nápad. Jen škoda, že po 82 zápasech v základní části NHL to jednoduše přestanete vnímat.

Pokud však odehrajete ještě několik zápasů navíc a budete mít to štěstí zvednout nad hlavu Stanley Cup, dočkáte se další a mnohem lepší novinky. Nově jde totiž zvolit hráče, který půjde zvednout vytouženou trofej nad hlavu jako první a následně zvolit formu oslav. Jasně, že dle nepsaných pravidel pro pohár jde vždy kapitán, ale možnost zvolit i někoho jiného se prostě cení.

Z hlediska hratelnosti by pak měla být vylepšena umělá inteligence. A proč říkám „měla být“? Protože tomu opět tak není! V několika prvních zápasech jsem místo souboje s počítačem sváděl spíš souboj sám se sebou. I když jsem měl podle statistik více střel, vyhraných buly i vyhraných osobních soubojů, tak moji obránci a mnohdy i brankář jak kdyby stáli na bruslích poprvé.

Naprostá bezmoc při bránění ve mě doslova vyvolávala zoufalství. Když už jsem měl tedy štěstí, že se moje lajna nerozhodla během útoku soupeře střídat, tak se pro změnu nechal hráč ovládaný počítačem nepochopitelně vyloučit. A když jsem se naopak dostal do útoku, tak jsem pro změnu neměl komu nahrát. Nastavování tempa hry a volba stylu mezi arkádou a simulací na to taky neměla téměř žádný vliv. Kdokoliv mě NHL 23 viděl hrát, vám potvrdí, že takovou zoufalost v očích jsem dlouho neměl.

Další avizovanou novinkou měl být crossplay multiplayer pro hráče se stejnou generací konzolí. Toho se však dočkáme až na konci roku, a tak tenhle bod v dnešní recenzi bohužel vynecháme. Nejzásadnější změnou nového NHL je stejně jako u jeho fotbalové sestřičky větší důraz na ženy. Na rozdíl od předchozího ročníku, kam ženský hokej přišel až o něco později v jedné z aktualizací, ho letos dostáváme už od začátku.

Nečekejte tu ženský hokej na klubové úrovni jako třeba ve zmiňované FIFĚ, jsou tu totiž pouze národní týmy, a to včetně Česka. I tak si ale troufám říct, že oproti konkurenci jde NHL 23 ještě o kus dál. Něžné pohlaví je totiž součástí Hockey Ultimate Team, a tak může střelu soupeře klidně vykrýt brankářka Peslarová, nahrát obránkyni Láskové a gól následně vstřelit třeba Connor McDavid.

Aby však nedošlo k tomu, že budou ženy diskriminovány nižšími statistikami, mají je na podobné úrovni jako hvězdy zámořské soutěže. To pochopitelně už od oznámení této novinky vzbuzuje menší nevole mezi hráči. Vývojáři na to ale nijak nereagují. Z morálního hlediska jsou pak pochopitelně zakázány bitky mezi mužskými a ženskými hráči.

Zahrát si za ženy můžete kromě Ultimate Teamu a přáteláků klidně i na Mistrovství světa. Tento turnaj si pochopitelně užijete i za mužský výběr nebo třeba juniory. Plusem je, že hned od vydání se můžete těšit na oficiální licencované dresy, a to díky spolupráci s IIHF – tedy Mezinárodní hokejovou federací. Kromě světového šampionátu a pochopitelně i NHL si můžete zahrát třeba i finskou, německou nebo českou extraligu.

Dostupné jsou i turnaje jako je Hokejová liga mistrů či Spenglerův pohár. Jinak se vesměs nic nezměnilo. Kromě jiných barev vypadá menu hry stále stejně, stále si můžeme kromě již zmiňovaných režimů zahrát i režim organizace nebo vyzkoušet kariéru hráče. To nejlepší jsem si však nechal na konec. Málokterá hra má totiž takovou jistotu, že nezklame svým soundtrackem, jako NHL. Ghost, Korn, Muse, to vše je zárukou kvality. Je ale smutnou realitou, že hudební doprovod je to nejlepší, co NHL 23 nabízí.

Měl jsem tedy možnost letos vyzkoušet několik sportovních her. Přes NBA 2K a FIFU až po NFL. Vždy jsem ale našel něco, co mě dokázalo u hry udržet a říct si, že tohle se letos opravdu povedlo a tohle si chci ještě zahrát. U NHL 23 tenhle pocit bohužel nemám.

Pokud jste fanoušci série a hokeje všeobecně, tak vám váš názor vyvracet nebudu. Novinky si užijete a aktuální soupisky jsou také výhodou. Má čest a nadšení do sportovních her mi ale nedovolí doporučit více než pěti body z celkových deseti, protože i když je letošní ročník vesměs dobrý, je stejný jako ten předchozí.