TROCHU JINÝ ANIMÁK

Detektivka za myšáka v ručně stylizované grafice po vzoru animáků z 20. a 30. let minulého století a hratelnost připomínající tituly jako Doom, Quake a BioShock? Tři roky od prvních ukázek utekly a Mouse P.I. for Hire konečně spatřilo světlo světa. Tou jedinou nevyřešenou záhadou však zůstává, jak se jí v povědomí hráčů podaří udržet a jak se nakonec hra povedla?

SOUKROMÉ OČKO JACK PEPPER

Od prvních konceptů v rubber hose animaci, si mě polské studio Fumi Games okamžitě získalo. Animace natolik ikonická, že v ní vznikaly první filmy Walta Disneyho a z herních klenotů například milovaný a častokrát i proklínaný Cuphead z roku 2017. Hra dorazila po dlouhém čekání na PC a konzole a navíc je doprovázena skvělým dobovým soundtrackem z prohibičního období.

Hlavním hrdinou je myšák Jack Pepper. Soukromé očko s válečnou historií, prázdnou detektivní kanceláři a hlasem Troye Bakera. Jack je samotář, ale i těch pár lidí, s kterými se občas dá do řeči, bere vážně. Za vyřešení jejich útrap přichází k zajímavým informacím, dalším stopám nebo novým známostem. Tahá se od jednoho malého případu k dalším ještě menším, aby utopil večery v sýrové kořalce a jeho dny začínají být plné stereotypní i doslovné šedi.

Celý svět ve hře je totiž stylizovaný do černobílých tónů. To je hned první aspekt, za který je potřeba tvůrcům složit poklonu. Svět v barvách by zajisté mohl fungovat lépe, ale takto ztvárněné město Mouseburg ideálně podtrhuje dobovou atmosféru a ponurost detektivní práce ve 30. letech. Díky tomu na každém kroku lépe nacítíte atmosféru.

MĚSTO PROHNILÉHO SÝRA

Po dlouhé době se objevuje první velký případ. Zmizelý kouzelník a přítel z Jackovy minulosti. Začíná se zdát, že o nic extra nejde, ale postupně objevujete daleko rozsáhlejší zapletení více případů do toho vašeho. Poznáváte nové svědky s dalšími indiciemi, které vás posouvají dál, a než se nadějete, zjistíte, že tento kus sýra má více děr, než byste zprvu čekali.

Od běžných gaunerů a pobudů se postupně propracováváte k nepřátelským poldům, prohnaným gangsterům, zkorumpovaným politikům až po náboženské kulty a roboty. Začíná mela, jakou město Mouseburg nevidělo. A jako správný protagonista jste tou nejlepší volbou na rozřešení situace právě vy. Naštěstí na to nejste sami a stojí při vás kolektiv vedlejších postav, které se na vaší cestě stanou nepostradatelnou pomocí. Od některých získáváte požadavky na vedlejší mise, jiní vám mohou pomoci s vylepšením vašich zbraní a další vás mohou naučit nové schopnosti.

Zbraní ke své práci využijete hned několik. Každá z nich nabízí trojici vylepšení, které častokrát dopomáhají k vyššímu poškození nebo většímu zásobníku. Zajímavé na zbraních je ovšem možnost alternativní střelby, což například dovoluje s danou zbraní střílet víc nábojů najednou, nebo použít silnější útok na nepřátele. Musím pochválit péči a detail pro jednotlivé zbraně, které ve všech úrovních úprav mají jedinečný vzhled a místy i vtipné animace při nabíjení.

Osobně jsem nejvíce přilnul při hraní kampaně k automatickému samopalu, protože ve vyšších stádiích je z něj jedna z nejpřesnějších zbraní i na velké vzdálenosti a udělá spolehlivou díru do nejednoho požírače sýra v okolí. Mezi dalšími zbraněmi najdete i ty běžnější jako pistole, brokovnice a holé pěsti na nějaké to osobnější vyřízení účtů tváří v tvář. Do inventáře během hraní doplníte i lehce netradiční a velmi zvláštní zbraně, z kterých vypíchnu asi jenom jednu, a to vrhač kyseliny. Můžete si jasně udělat představu, jakou paseku na bojišti udělá. 

MÁM UŽ TUHLE KARTIČKU?

Celá cesta myší metropolí je rozdělena do dvou částí: detektivní práce s akčnějšími pasážemi a sběratelského fanatismu. Druhá zmiňovaná část je spíše pro kompletaci vašeho rozsáhlého katalogu sběratelských předmětů a vedlejších misí pro občany města. Pokud si chcete odpočinout od akce i sběratelství, je tu varianta, jak spojit oboje v karetním provedení baseballu napříč bary a zapadlými podniky.

NA PRVNÍ METU DOBÍHÁ...

Tato minihra na pět kol po vás chce taktizovat s nasbíranými kartičkami a hrát z pozice pálkaře a následně i nadhazovače proti umělé inteligenci. Jako pálkař se snažíte svými kartami odpálit co nejvyšším počtem bodů hody protivníka, oběhnout hřiště a získat co nejvíce homerunů. Jako nadhazovač se vaše role obrací a tentokrát se snažíte vašimi kartami převýšit sílu protivníkova pálkaře a jeho rány poslat do outu.

Výhercem je hráč s vyšším počtem na finálním skóre výsledkové tabule zápasu. Já osobně jsem si tyto zápasy skutečně užíval i jako naprostý neznalec baseballu. Tedy alespoň do doby, dokud jsem vyhrával, protože každá nová hra stojí ve hře peníze, a ty jsou potřeba i na jiné věci, na které už jsem pak jednoduše neměl. Pokud máte rádi karetní hry ve formě drobných aktivit, můžete u baseballu klidně nechat extra dalších 10 hodin herního času.

DETEKTIVNÍ PRÁCE NEPOČKÁ

Ať už dříve nebo později, někdy se do té akce ale budete muset vrátit. Nepřátelé se přitom dělí do několika kategorií od běžnějších po silnější. Může se zdát, že akčnější pasáže prochází podobnou náplní napříč úrovněmi. Je to moment ve hře, kdy dokážu pochopit, že to může pro některé hráče po čase značit lehký stereotyp. Na jednotlivé druhy protivníků je však dobré se naučit jinou bojovou taktiku. Létající nepřátele nemá smysl střílet něčím s velkým rozptylem, ale zaměřit se na místo, odkud vylétají. A na takové svalovce zase nemá smysl vyhazovat tolik nábojů, protože jinou zbraní je sundáte rychleji a efektivněji. Kde přichází pomyslná třešnička na dortu jednotlivých střetů s nepřáteli, jsou boss fighty. Každý z bossů je jiný, setkání s nimi vám utkví v hlavě a u některých budete potřebovat dost možná i nějaké ty pokusy navíc na opakování a vypiplání toho nejlepšího způsobu, jak je zdolat. 

TEBE ODNĚKUD ZNÁM

Za co si tvůrci ze studia Fumi Games rozhodně zaslouží díky, je až nepřeberné množství easter eggů a odkazů z popkultury nebo na různé herní i filmové série a detaily, s jakými jsou zpracovány. Věřte, že každý z těchto nálezů vás potěší a místy i rozesměje. Co mě samotného až překvapilo, je práce s postavami a jak rychle a silně vám přirostou k srdci. Je to trochu smutné pomyšlení, když si vezmu, že pár myšáků má větší příběhový vývoj a charisma než desítky postav z různých velkých titulů za poslední roky v herní branži.

TECHNICKÁ STRÁNKA HRY

Pokud neoceníte přímo existenci odkazů na další tituly, rozhodně oceníte technickou stránku hry a optimalizaci. Hra nabízí pro PlayStation 5 dva grafické režimy. V módu kvality jede na stabilních 60 snímků za sekundu, a pokud je vám to málo, režim výkonu nabízí 120 snímků za vteřinu. Navzdory tomu, jak skvěle hra běží, je nutno říct, že v druhé polovině jsem narazil na pár nepříjemných zvukových glitchů, které mě přinutily ji restartovat. A také na pár technických nedodělků, při kterých jsem se jednou nebo dvakrát propadl texturou. To ovšem jsou situace, které věřím, že se časem dokáží opravit.

ZATÁHNĚTE OPONU

Je škoda, že hra po závěrečných titulcích prostě končí a vaše možnost, jak se do ní vrátit, je buďto skrze starší uloženou pozici, anebo hrát od samého začátku. Nutno říct, že hra nabízí přes 20 úrovní a každá je nadesignovaná k dokonalosti. Nikde není zbytečný pocit recyklace. Mezi jednotlivými úrovněmi projíždíte svým autem z ptačí perspektivy, podobně jako tomu je při průzkumu ostrovů ve zmíněném Cupheadovi, a projdete si různá prostředí – ulice, policejní stanice, stoky, bažiny, psychiatrickou léčebnu a i mnohem zvláštnější lokace.

Druhým faktorem, který by za mě zasloužil předělání, je otevírání zámků. To samo o sobě je udělané velmi originální mechanikou, při které používáte vlastní ocas na procházení zákruty zámkového mechanismu, ale v momentě, kdy se vám jej nepodaří otevřít, přicházíte o možnost to zkusit znovu. To samé platí i o jednotlivých úrovních. Jakmile je dokončíte, už se do nich nevrátíte. Uvítal bych proto nějaký režim New Game+ do budoucna a možnost dokončení sběratelské sbírky touto cestou. Ne být nucen opakovat celou hru od začátku. Případně by to chtělo alespoň možnost se vrátit do úrovní a hledat tak vynechané sběratelské předměty nebo herní peníze. 

Od hry jsem očekával takovou Doomovku v cupheadovské grafice. Dostal jsem nejen to, ale i mnohem více. Ať už se jedná o skvělou hudbu, vtipné dvojsmysly, narážky z jiných sérií nebo bizarní vedlejší úkoly. To vše i myšák Jack si určitě zaslouží vaši pozornost a místo ve vašich srdcích.