Kingdom Come: Deliverance 2 - Mysteria Ecclesiae je fajn DLC. Ale tohle že je vše?

Tak je to tady. O tři DLC později jsme u samého konce Kingdom Come: Deliverance 2. Jindřich ze Skalice prošel Trosecko i Kutnohorsko křížem krážem, aby mimo jiné pomohl podivnému malíři v prvním dodatku nebo obnovil zašlou slávu kovárny svého otce v tom druhém. Teď přichází čas na jedno poslední dobrodružství. A tím není nic menšího, než na půdě sedleckého kláštera vyřešit tajemství. A ne jedno.

Pokud se na předešlých DLC dal vypíchnout jeden společný nedostatek, byl to určitě fakt, že jsme navštěvovali už známé lokace. Tohle Mysteria Ecclesiae napravuje dost rázným způsobem. Nejen, že vám dovolí navštívit zcela novou část mapy, ale po dobu celého příběhu vás do ní uzamkne. Tohle na první pohled zvláštní rozhodnutí je ale brzy vysvětleno příběhem. A ten zde hraje nejen nejklíčovější, ale v podstatě i jedinou roli.

Na rozdíl od Jindrova konání v kovárně nečekejte jiné herní mechaniky, typ náplně nebo opět až na pár výjimek ani novou výbavu. Jindra nejde do kláštera zbohatnout, objevit zbraně nebo si vyzkoušet něco odlišného. Jeho úkol je vlastně dost prostý. Doprovodit mistra Albíka, učeného lékaře, který chce požádat místního opata o pomoc. Oproti dřívějším dodatkům, které měly spíše pozitivnější atmosféru, ale třetí DLC hraje na pochmurnější a mnohem přízemnější notu. Něco, co celé hře dost sedí. A co bych retrospektivně ocenil ve větší míře i u předchozích rozšíření.

Samotná oblast sedleckého kláštera je přitom dostatečně velká, aby nabídla několik zajímavých míst. Včetně dominanty v podobě samotného kostela konventu. A celé zhruba 6hodinové dobrodružství skvěle využívá všech prostor nové části mapy. Nicméně ano: hlavní questy i překvapivě malá hrst těch vedlejších vydrží jenom kolem dvou večerů. Na druhou stranu to byl velmi kvalitně strávený čas. A ve srovnání s Barvami smrti nebo Odkazem kovárny i rovněž nejlépe strávený. Samotný příběh je totiž tentokrát dost silný a příjemně větvený, postavy jsou zajímavé a dojde i na pár solidních momentů a odhalení, která s místním děním zatočí ještě víc. Z tohoto pohledu si teda není na co stěžovat. Snad jen na zvláštní tempo hlavně ke konci příběhu, u něhož jsem měl pocit, jako kdyby mi ještě chyběla taková hodinka obsahu navíc. Všechno se prostě uzavře trochu nárazově a konec.

Největší výtky ale přichází v tom, že celé DLC jednoduše působí jako větší a komplikovanější vedlejší úkol. Takový, na který budete vzpomínat jako na jednu ze silnějších částí hry, ale rovněž takový, který zcela evidentně v porovnání s hlavními úkoly nepřinesl nic moc nového. Dohromady Mysteria Ecclesiae nabídne jednu novou zbraň, jedno brnění a jednu masku, včetně pár nových lektvarů a knížek. Ale nepřijde mi, že je to něco, po čem by většina hráčů jó žadonila. Když už, čekal jsem v kontextu nové mapy více vedlejších questů a obecně aktivit k plnění. Těch ale jednoduše není tolik. Částečně i kvůli zvláštnímu rozhodnutí tak třetinu DLC nutit hráče do stealthu, což musím říct, že za mě nebylo úplně nejlepší rozhodnutí. Hlavně když stráže nevidí pořádně ani na dva metry a celé to působí prostě vtipně. Celkový pocit z dodatku ale jednoznačně vyzdvihuje už zmiňovaný příběh, na kterém koneckonců všechno stojí a padá. A na své si rozhodně přijdou i fanoušci hudebního doprovodu Jana Valty.

Nicméně po dohrání se zcela upřímně nemohu zbavit lehké pachuti, protože jsem alespoň od tohohle finálního DLC čekal fakt pořádnou nálož obsahu s třeba alespoň dvojnásobnou herní dobou. Něco, co za celým dobrodružstvím dvojky takhle ke konci roku udělá tlustou čáru a přinese ten pocit zadostiučinění po kompletním dohrání jedné z nejlepších českých her v podstatě vůbec. Místo toho je to „prostě další rozšíření“ jako ta dvě předešlá, které vydrží na jeden, dva večery. A byť je ze všech tří rozhodně i nejsilnější – alespoň po stránce příběhu – člověk si nemůže nevšimnout, že toho potenciálu je tam pořád mnohem, mnohem víc.