Gothic Remake: Návrat do kolonie, ve který jsme ani nedoufali

Miluju Gothic. Pokud chcete vědět proč, podívejte se na náš love letter od Vurhora, který mi ho ukradl, ale aspoň jsem si tam napsal pár odstavců, i když ten jste asi už stejně viděli. Důležité je, že tu hru miluju navzdory tomu, že je dodnes pořádně rozbitá. Drsná atmosféra trestanecké kolonie, kde každý má své místo, nikdo si moc nevyskakuje, kde mají všechna NPCčka skutečný denní a noční režim; svět, který si v pohodě žije i bez vaší přítomnosti. Hra měla na svou dobu nadčasové, i když mnohokrát nedotažené, mechaniky. A když se tvůrci z Alkimia Interactive pochlubili svým hratelným teaserem remaku této hry, byl jsem mezi prvními, kdo jim psal zpětnou vazbu. S nadšením můžu říct, že důvěra, kterou jsem do nich vkládal, nevyšla vniveč. Vývojáři z Alkimie totiž pozorně naslouchali komunitě, někdy možná až příliš, a my jsme tak dostali návrat do kolonie, v který jsme vždy doufali. Tohle je Gothic Remake!

Kdybyste náhodou nevěděli, o co jde, protože jste zarputile odmítali koukat na všechny ostatní recenze a čekali jste na tu naši (pardon, taky nám to přišlo až v den vydání), příběh Gothicu je vlastně celkem přímočarý. Jistý týpek, který je náhodou zároveň král, vede válku proti Orkům, nebo skřetům, chcete-li, což je technicky jediná fantasy rasa žijící v tomto světě. No a ti mu dávají ale že strašně, na budku. Proto potřebuje zbraně, mnoho zbraní! A ideálně vykované z magické rudy, protože se nelámou, netupí a prostě jsou lepší než běžné nudné kovové cetky. A to není všechno, Horste! Pokud zavoláte ihned, dostanete k tomu přívěsek Adanosa z magické rudy úplně zdarma!

No a aby si pojistil stabilní dodávku této rudy, posílá do dolů kutat vězně, kteří se provinili absolutně čímkoliv… například láskou… ke zvířatům… a kolem nich dá vztyčit magickou bariéru. Ta má cokoliv živého pustit dovnitř, ale nic ven. Avšak všichni byli oklamáni! Objevil se další prsten! Pardon, to je jiná fantasy. Prostě něco se pokašle, bariéra naroste větší, než měla, uvězní i strážné a mágy, kteří bariéru vztyčili, a vězni krátce nato udělají menší viva la revolutión, stráže povraždí a začnou si vládnout sami. Král tak musí začít s vězni obchodovat a výměnou za vykutanou rudu jim posílá zboží jako ženy, chlast a chlebíčky. No a vy jste prostě náhodný vězeň, který je odsouzený taktéž kutat.

V Gothicu tedy hrajete za bezejmenného hrdinu, jehož minulost je nejasná, abyste jeho prázdnou schránku mohli naplnit vlastní stejně prázdnou osobností, což mimořádně pomáhá imerzi. Každopádně tady, tedy doslova na začátku hry, končí vodění za ručičku. Jste hozeni do trestanecké kolonie a potom už si dělejte, co chcete, a starejte se o sebe, jak umíte. Vaše postava je nepopsaná tabula, ze které můžete vyformovat cokoliv od nasvaleného žoldáka ohánějícího se obouruční sekerou až po sektářského templáře či vysokého mága ohně, vody nebo nekromanta, a to jen tím, do čeho se rozhodnete investovat zkušenostní body. A přidáte se do některého ze tří táborů. Nečekejte ani žádný strom schopností. Pokud se něco chcete naučit, musíte najít trenéra. A obvykle mu za to i dobře zaplatit. Magickou rudou, protože mince tu žádnou hodnotu nemají.

Jsem rád, že náročnost hry zůstala zachována. Během prvních dvou hodin hraní jsem umřel asi tak 25krát, což celkem koresponduje s původní hrou. Protože na začátku jste neschopná lama bez peněz a schopností, která neumí udržet ani moč… meč v rukách. Meč! A to remake přichází se čtyřmi úrovněmi obtížnosti, kde takzvaná Gothic obtížnost, tedy stejná jako v původní hře, je DRUHÁ! Samozřejmě, pokud jste staří harcovníci, kteří mají původní Gothic projetý zleva zprava, tak přesně víte, co máte udělat, kam jít a kde co najdete. Takže se umíte rychle vylevelovat, dostat se k dobrému vybavení hned v první kapitole a být ztělesněním samotné smrti pro všechno živé v kolonii stejně, jako tomu bylo v původní hře. Při prvním hraní se to ale zřejmě nestane.

Všechno důležité je sice na svém místě, ale kolonie se zároveň mírně zvětšila. Tábor v bažinách, kde byl vždycky problém se zorientovat, je tak prorostlý plevelem a stromy, že se tu ztrácejí už i NPCčka. Je tu pár nových jeskyní, starých ruin, opuštěných chrámů, jezer, potoků či řek. Najdete tu i několik nových postav a nové questy nejen v první kapitole, kde bylo questů vždy dostatek, ale i v těch dalších, takže vás hra má čím překvapit a ohromit, i když jste Gothic veteráni. Ženská NPC, která vám v původní hře akorát tak odsekla jednu větu, zatímco drhla podlahu, tu například mají celou vlastní questovou linii provázanou s jinými důležitými NPCčky, ale třeba i takový kuchař ve Starém táboře, který po vás původně chtěl jen pár žravých štěnic na polévku, tu teď shání různé luxusní recepty, které vás následně naučí.

Vyplatí se vám i vracet se k postavám, které už jste oslovili, protože pro vás můžou mít úkol v pozdější části hry. Všechny změny či rozšíření jsou navíc provedené s jemnocitem. Každá změna dává smysl a nic nepůsobí jako pěst na oko. Najdete tu proto i mnoho různých easter eggů, respektive environmentální story telling, jako jsou třeba kostlivec sedící na židli a koukající do údolí, oběti sériového vraha, náhodné malby neznámého umělce, dva týpkové, co se navzájem probodli, nebo zasraný R2D2! A Y’Berrion totálně vypadá jako Ben Kinsley!

NPCčka mají svůj denní režim, chodí na šichtu do dolu a vracejí se z ní, takže ji umíte najít i bez mapy jen tím, že je budete sledovat. Přes den se různě pohybují po táborech, chodí lovit, modlit se do chrámu, hulí jako tovární komíny, makají na poli, večer skočí do krčmy na pivo, v noci jdou spát, ale konají aktivity neslučitelné s dobrými mravy. Svět prostě žije ještě víc než předtím.

Na tomto místě rovnou pochválím i vizuál hry. Gothic remake je nádherný. Takhle nějak vypadala hra v mé hlavě, když jsem ji kdysi dávno hrál poprvé. Nádherné ručně nadizajnované prostředí, kterým Gothic u mě vždy překonával Oblivion, kde se dokola točily tři druhy dungeonů a čtyři druhy domů, je tu povýšené na ještě vyšší úroveň. Co se týče optimalizace, mám 5080tku, takže to moc ohodnotit neumím, ale na plných detailech mi to bez zapnutého DLSS jelo na krásných 45 fps. Ale protože videa natáčíme v 60 fps, tak jsem si ho teda taky zapnul, no. Do toho si přidejte úžasnou hudbu původního skladatele Kaie Rosenkranze, který předělal všechny původní hudební motivy ze hry a přidal mnoho nových. Často se přistihnete, že jen tak stojím kdesi na útesu a kocháte se nádherou a děsivostí magické bariéry nebo divoké a nebezpečné přírody, zatímco vám z repráků hrají nadpozemské melodie tohoto německého minisengra.

Zachované zůstaly i původní mechaniky, které z hry dělaly dobrý titul a navíc strašně zlepšují oproti moderním titulům imerzi. Nečekejte proto žádné quest markery či minimapu. Lokality musíte najít jen podle popisu v dialozích, mapu si musíte koupit a dokud ji nemáte, no tak ji prostě nemáte, HUD se skrývá vždy, když ho aktuálně nepoužíváte, a ačkoliv byly přidány zlehčováky, jako je zvýraznění okrajů interaktivních a sbíratelných předmětů, já nejsem lama, takže jsem si to nechal vypnuté. Co změnou prošlo, je ovládání. Naštěstí. To totiž bylo v původní hře fakt hrozné. Bojový systém je taky trochu jiný, ale zároveň dostatečně podobný, takže se ho rychle naučíte a navíc vám kombinace 4 druhů útoků, pár komb, bránění a úhybu nabízí dostatek možností, jak při vlastní hráčské šikovnosti vyhrát i souboj s podstatně silnějším protivníkem. Někdy sice na osmadvacátý pokus, ale hej, i o tom je Gothic!

Změnou prošel i systém páčení zámků. To je teď podstatně těžší. Původně vám stačilo prostě si zapamatovat, kolikrát a v jaké kombinaci musíte stisknout šipku doprava a doleva, takže zlepšovat si tuto schopnost bylo zbytečné. Teď je to sice stejné, akorát k tomu máte hned několik vrstev, které jsou mezi sebou propojené a…

Já ten systém miluju, mnoho hráčů na to nadává, ale hej, vždycky můžete použít online kalkulačku na složité výpočty, které váš mozek nezvládne, a nemusíte tak opět zbytečně utrácet zkušenostní body za páčení zámků. Přesně, jak to Innos zamýšlel.

Kromě původních schopností, jako je boj s jednoručními či obouručními zbraněmi, plížení se, páčení zámků, okrádání bližního svého či akrobacie, přibylo i pár nových schopností. Máte tu novou mechaniku lezení po skalách, ale například i boj beze zbraně. A samozřejmě jízdu na mrchožroutovi! Což je vlastně takový dvounohý pes vypadající jako vypelichaný pštros, který vás za obvyklých okolností chce sežrat. Ten můj se jmenuje Fluffy a položil bych za něj život!

Mezi důležité změny patří i oblasti magické! V Gothicu existují dva druhy magie – svitky, které umí používat každý, kdo to nemá v hlavě úplně vymetené, ale po použití se zničí, a magické runy, které vám umožňují sesílat kouzla opakovaně. Na to, abyste se runy naučili používat, ale musíte utratit dost velké množství zkušenostních bodů za stále silnější a silnější kouzla. Skvělý je proto přídavek alchymie a tvorby magických svitků. To jsou totiž věci, které měly být součástí původního Gothica, ale vývojáři je nikdy nestihli implementovat. Tak to dali aspoň do dvojky. Hlavně tvorba svitků je skvělá, umožňuje vám totiž vyrábět svitky transformační magie, která se runami sesílat nedá, a změna na rychlého vlka se tak stává dostupnou alternativní formou přesunu na velké vzdálenosti.

Navíc tu dostanete přístup k magii už na začátku v první kapitole. Zatímco v původní hře jste se mágem mohli stát až po odehrání dobrých několika desítek hodin a hrou jste se tak museli probojovat jen za pomoci nějakých těch zbraní či omezeného množství svitků, tady se k základnímu útočnému a léčebnému kouzlu dostanete hned na začátku, a tak si i jako nový hráč můžete vyzkoušet, jestli je magie něco pro vás, nebo ne. Tady bych ale možná uvedl první potenciální zápor, a to je dost výrazné oslabení kouzel. Jedno z nich sice patch opravil, ale čisté hraní za mága je tu náročné, ba přímo až nemožné. Magická róba je sice drip jak prase, ale neochrání vás tak dobře jako naplno vylepšená středně dobrá zbroj, jako je třeba zbroj bandity či stínu, což je problém, protože i jako čaroděj se stále budete muset občas ohánět mečem či kladivem.

A když už jsem zmínil ty zbroje, tak je tu nový systém vylepšování zbroje za úplatu, magické róby samozřejmě ne, protože nasrat, ale ostatní zbroje se vylepšovat dají, až dokud se z vás nestane středověký obrněný transportér.

Mírně kontroverzní je i nový ekonomický systém, i když já i tuto věc považuji za pozitivní. Zatímco v původním Gothicu jste náhodnému týpkovi prodali 28 vlčích kůží, 86 drápů a 57 žihadel Krvavé mouchy, obrali ho o všechnu rudu a cokoliv cenného, co náhodou u sebe měl, a potom odmítli elaborovat, tady už se vám prodej zvířecích trofejí téměř nevyplatí. Vlastně nad prodejem čehokoliv musíte víc uvažovat. Když totiž někomu prodáte jakýkoliv předmět, třeba zbraň, další kus přesně tohoto stejného předmětu už od vás koupí za sníženou cenu. A další za ještě nižší. Navíc ne každý obchodník má stejné ceny na všechny druhy zboží. Někdo vám dá víc za zbraně, jiný za magické svitky či artefakty. Musíte tak obíhat více obchodníků a přemýšlet, co komu prodáte a co od něj koupíte. Navíc, i když vám obchodník dá dobrou cenu, ne vždy má dost rudy na to, aby vám zaplatil, a vy tak budete neustále bartrovat.

Protože ale zvířecí trofeje používáte na tvorbu transformačních svitků a rostliny na alchymii, tedy jde o věci, které mají ve hře konečně využití, je tato změna vlastně dost logická a ani vás moc nezabolí, pokud tedy nemáte finanční gramotnost běžného ministra financí, protože v tom případě jste v hajzlu. Tajnou ingrediencí dobrého výdělku je tu, samozřejmě, zločin, ale upřímně? Jste trestanec v trestanecké kolonii. Každý, kdo čeká, že se do jeho poctivě zamčené truhličky nikdo nedostane, je naivní blbec a může si za to sám. Neměl se nechat chytit. Aspoň to sedí tematicky, na rozdíl od Zaklínače, kde Geralt okrádá chudobné vdovy ještě i o staré pánvičky.

Už existující druhy craftingu, jako je kovářství či vaření, prošly změnami a dávají vám možnost vytvořit mnohem víc druhů výrobků. Pokud tedy máte recepty. A sice se kvůli novému ekonomickému systému kovářství nevyplatí tak moc jako v původním Gothicu a je tedy na zvážení, jestli do něj investovat zkušenostní body, stále vám může hodit pěknou sumičku, zvlášť pokud se naučíte kovat obouruční zbraně. Alternativně můžete po cestě mlátit náhodné templáře a ty drahé obouruční meče jim krást. Jak jsem řekl, tajná přísada této hry je zločin.

Zatím jsem hru v podstatě jen chválil, tak se pojďme podívat na věci, které mě stolicují. Česká a slovenská klávesnice! Když používáte quicksloty, kterých je deset, a že je rozhodně používat budete, tak musíte vždy přepnout na anglickou klávesnici, protože z nějakého nepochopitelného důvodu (eh, eh, konzole, eh, eh) si můžete namapovat jen prvních sedm quickslotů. Takže bez přepnutí na anglickou klávesnici jsou číslíčka od 8 do 0, nebo tedy od dlouhého á až po é, úplně k ničemu.

Umělá inteligence má taky své problémy. Takhle. Kolonie je kruté místo. Často se tu vyžaduje, abyste někomu dali na budku, do zubů, udělali mu škrt přes rozpočet, nabančili mu, natáhli mu, agresivní posunkovou řečí mu diplomaticky vysvětlili problematiku relativity jeho společenského postavení v kontextu aktuální situace způsobené vaší nečekanou přítomností v jeho bezprostředním časoprostoru. A zatímco Gothic je skvělý v tom, že se hrou dá projít jako reinkarnace jistého rakouského malíře, který rád páchá menší genocidy na místním obyvatelstvu, zároveň vám vždy nabízel možnost každého zmlátit, aniž byste ho zabili, a získat tak expy. A protože je to trestanecká kolonie, až na pár případů jste mohli zmlátit kohokoliv a nikdo se do vás moc nestaral. Prostě, dva týpci si ručně stručně řeší své spory a vy se fakt nechcete připlést mezi ně a dostat nečekanou bud spencerovku do hlavy.

No tak tady to sice teoreticky funguje stejně, ale prakticky se na vás vždy všichni nahrnou jako fanoušci Sparty na opuštěného Slávistu a začnou vás mlátit hlava nehlava, ale obvykle tedy hlava. A to dokonce i v momentě, kdy vám specificky řeknou, abyste nějakého týpka zmlátili. Jeden quest v Novém táboře, kde musíte ručně-stručně vysvětlit týpkovi, že v tomto domě tedy spát nebude, protože je váš, jsem tak musel opakovat dvanáctkrát, protože vždy, když jsem se s ním začal bít, zaútočili na mě nejen tři náhodní kolemjdoucí, ale ještě i člověk, který mi ten quest zadal. A to jsem mu krátce předtím prodal drogy ze sektářského tábora strašně pod cenu. Fakt špica. Naštěstí, když jsou na vás všichni naštvaní, obvykle se stačí vyspat tak dvanáct hodin a všechny nečekaně zasáhne ten Němec, co doma lidem furt schovává předměty denní potřeby.

HUD je rozhodně lepší a přehlednější než v původním Gothicu a dokonce přibyl i jakýsi deník s poznámkami, ke kterému se můžete vracet, když si něčím nejste jistí. Co mě ale štve, je obchodování. Zatímco v původním Gothicu byl váš inventář na jedné straně obrazovky a inventář obchodníka na druhé, přičemž uprostřed se odehrával výměnný obchod, tady jsou oba inventáře na levé straně a proklikává se mezi nimi tlačítky buy a sell. Takže okamžitě se vyznat v tom, co je vaše a co ne, může být občas problém. A divné je i grafické znázornění získaných expů v rámci úrovně, pokud mám být upřímný.

Taky se mi nelíbí neustálá potřeba vývojářů balancovat hru pomocí patchů tak, že z různých míst odstraňují příliš silné zbraně. Explorace světa tak trochu ztrácí význam, protože není tak často odměněná kvalitním vybavením. Příběh se v mnoha oblastech zlepšil, je konzistentnější a logičtější, ale stále má své slabiny. Na druhé straně se tu objevily fajn věci, jako je například otázka na tělo – za co jsi tu. Vy si tak můžete vybrat malou střípku minulosti své postavy. Nemá to absolutně žádný vliv na děj, ale je to důležité pro vás jako hráče, protože to pomáhá určit, co za člověka vlastně ve hře jste.

Nakonec, až na pár menších bugů či možností softlocku konkrétního charakterového vývoje, jde vlastně o technicky dobře zvládnutý titul, o který se vývojáři i po vydání stále starají. Navzdory lineárnímu příběhu můžete hru hrát hned několikrát, nejen kvůli nastavitelné obtížnosti, ale i změně celého postupu. Ten se totiž mění podle toho, k jakému táboru se příběhově přidáte, nebo jestli se stanete už zmíněným templářem, stínem, žoldákem či mágem. Gothic Remake je návrat do kolonie, v který jsme snad ani nedoufali. Je to ultimátní power fantasy, kde začínáte jako absolutní zelenáč, kterého na jedno kousnutí zabije i ubohá omluva zvířecí existence v podobě mláděte krysokrta, a končíte jako absolutně epický badass, který když pradávnému démonovi a jeho armádě kostlivců řekne: „Já tu nejsem zavřený s vámi, vy jste tu zavření se mnou,“ je to neuvěřitelné podcenění skutečné situace.

Miluju návrat do tohoto světa v moderním kabátku, miluju zachovanou atmosféru, vylepšené prostředí a udržení náročnějších, avšak imerzivních designových rozhodnutí a mechanik z původní hry. Pokud jste měli rádi původní Gothic, nový budete i navzdory jeho drobným problémům milovat. Pokud tedy nejste přehnaní puristé, ale v tom případě běžte na GOG, starý Gothic tam stojí pár korun.