Fungovalo by CS: GO ze třetí osoby? Rogue Company - Recenze

Hráli jste někdy Valorant nebo Counter-Strike a říkali jste si „Hmm, tahle hra je cool, ale co kdyby byla ze třetí osoby.“ Ne? Já taky ne. I přesto se však Hi-Rez, tedy studio stojící za Paladins nebo Smitem, rozhodlo, že přesně to udělá. Rogue Company je free-to-play kompetitivní střílečka ve stylu právě Valorantu nebo CS: GO, akorát ze třetí osoby a s pár zajímavými herními módy. Jak jsem ale na začátku říkal - chtěli jste někdy něco takového? Očividně je totiž důvod, proč tento styl hry dosud úplně neexistoval. Jednoduše moc nefunguje.

Rogue Company nabízí celkem slušnou zásobu různorodých postav, se kterými budete hrát na kompetitivně navržených mapách. Krom klasického módu s bombou zde najdete i nestandardní týmový deathmatch, kde má každý tým omezený počet oživení, přičemž se snažíte zabrat na mapě bod, abyste nepřátelům právě počet oživení snížili. Jako poslední je tu pak lehká modifikace Search and Destroy, kde je místo dvou míst pro bombu pouze jedno.

Rogue Company tak dává důraz na týmovou spolupráci a taktiku. Žádný deathmatch, ve kterém byste mohli bezhlavě střílet, zde nenajdete. Vždy jde především o obsazení nějakého bodu. Problém ale je, že hráčská základna má spíše ve zvyku si vypnout voice chat a dělat si nějak tak, co chce. Což jde přímo proti myšlence kompetitivního hraní.

Nemůžu jim to mít ale upřímně za zlé. Pohled ze třetí osoby totiž vysloveně vybízí k tomu někam jednoduše zalézt a čekat, až někdo půjde kolem vás. Souboje se tak promění v sezení za bariérou s tím, že pouze čekáte, komu jako prvnímu dojdou nervy a vyběhne. Nepřítel je totiž potom automaticky v nevýhodě a je tak mnohem snazší ho zabít. Jsou zde samozřejmě metody, kterými se tvůrci tomuto snaží zamezit. Můžete si zakoupit například granáty, abyste protihráče z pozice vyhnali. Jenže bohužel ani to často nestačí a příliš to tuto designovou chybu nezachraňuje.

Také jste si mohli všimnout, že většinu postav mám zamčených. A to jsem ve hře nestrávil nějak málo času. Jsou zde totiž samozřejmě mikrotransakce, kterými si můžete agenty nebo kosmetické předměty odemknout. Veškeré postavy tak sice jdou získat pouze hraním, ale vyžaduje to solidní dávku času. O to horší je poté fakt, že dost zamčených postav nabízí do jisté míry výhodu. Žádná ze základních nemá kupříkladu odstřelovací pušku, která by se na některých mapách opravdu hodila. Mezi zamčeným obsahem najdete také Fixera, jenž dokáže vidět přes kouřové granáty nebo postavu, co se umí sama oživit.

Hře se ale musí nechat velké množství rozmanitých map a pěkná grafika, za kterou by se nemusela žádná free-to-play hra stydět. Postavy vypadají velmi pěkně, textury mají vysoké rozlišení a nasvícení je taky fajn. Stačí do toho všeho pak hodit tyto filmečky na začátku hry a máte až překvapivě dobře vypadající a znějící hru. Dokonce s hudbou od Run the Jewels, které možná znáte ze Cyberpunku.

Rogue Company zároveň nabízí občasné události, jež přidávají například speciální herní módy a kosmetické předměty. Nedávno jsem si mohl zahrát třeba speciální 2v2 mód. Pokud hrajete na konzoli, tak vás potěší i možnost cross-playe mezi konzolemi PlayStation, Xbox a Nintendo Switch. Jo... Rogue Company je i na Switch.

I když je ale Rogue Company překvapivě vyladěná, obsahem nabitá a pěkně vypadající hra, bohužel se nevyhla pár chybám, které vás prostě budou štvát. Třeba překvapivě často objevující se bug s létající zbraní. Nejednou jsem si myslel, že někdo stojí za rohem, jen abych zjistil, že tam levituje zbraň po již mrtvém hráči. Nebo jsem zase několikrát vyměňoval zbraň za tu na zemi, jenom protože ležela vedle bomby, kterou jsem se snažil zneškodnit. To stejné se mi stalo i s oživováním spoluhráče. Proč tyhle interakce proboha dáváte na stejné tlačítko.

No, teď když jsem se naštval, tak se můžu zase trochu uklidnit, a pojďme si to shrnout. Rogue Company totiž není špatná hra. Jenom rozhodně není tím, čím se snaží být. A to seriózní kompetitivní střílečkou. Je to spíše pohodová hra na odreagování, která sice designově úplně nefunguje, ale pěkně si v ní zastřílíte. Škoda taky hromady zamčených postav, které bych si všechny odemykal alespoň rok. Na druhou stranu, když přehlédneme pár bugů a nedomyšlených věcí, tak je Rogue Company vyladěná a pěkně vypadající free-to-play hra, u které se budete bavit, pokud ji nebudete brát vážně. Na žádné kompetitivní hraní to totiž není.