FIFA 21 není špatná, přístup vývojářů ano

Studio Konami letos vydalo pro PESko pouze sezónní update soupisek za poloviční cenu a chystá se na revoluční ročník 2022. EA oproti tomu zachovalo tradiční postup a vydalo kompletně novou hru. Tedy.. Alespoň na papíře... Nebudu vás dlouho napínat, letošní FIFA kopíruje své předchůdce téměř ve všem. Pokud jste čekali zcela novou hru, rozhodně budete nemile překvapeni.

Podívejme se nyní na jednotlivé módy hry. Samozřejmě nechybí tradiční kariéra. Tento herní režim se dočkal drobných změn, ale rozhodně ne takových, abyste kvůli nim spadli ze židle. Ano, možnost posílat jednotlivé hráče na typy tréninku, jak se vám to hodí, je fajn, ale využijete to jen pro hráče z lavičky. Tréninky totiž ovlivňují pouze aktuální formu hráčů, nikoliv jejich dlouhodobé dovednosti. Pokud je hráč v základní sestavě, jeho aktuální rozpoložení je vždy dobré a trénink jim tedy žádné výhody nepřinese.

U systému tréninku se ještě zastavíme. Stejně jako v předchozích Fifách vám stačí splnit tréninky jen jednou a následně je simulovat – vždy dosáhnete na nejlepší známku, kterou jste získali při odehrání tréninku. Po jejich prvním odehrání je tak budete pouze simulovat, maximálně prohážete tréninkové skupiny hráčů.

Součástí kariér jsou také tiskové konference a rozhovory s hráči. Těmi můžete ovlivňovat morálku hráčů. To zní fajn, ne? Bohužel, již po třech tiskovkách zjistíte, že existuje klíč, jak odpovídat, abyste univerzálně hráčům zvedali morálku. Vývojáři se v jistých ohledech inspirovali fotbalovými manažery a přidali více detailní práci s hráči či možnost pomalého simulování zápasu. To vám dává možnost v reálném čase zápasu měnit taktiku, střídat či rovnou do zápasu zasáhnout a odehrát ho.

Pokud jste fanoušky offline hraní, možná se ptáte, co režim Volta? Street fotbal, který byl přidán loni, byl zajímavým zpestřením, který obsahoval i nový příběh. Pokud bychom ale loňský příběh režimu Volta označili jako slabý ve srovnání s Cestou Alexe Huntera, letošní příběhová kariéra ve Voltě je naprostým zoufalstvím. Nejlepší na něm je asi to, že v něm potkáte hráče jako Kaká nebo Thierry Henry. Bohužel ale s obličejovou grafikou, která svým zpracováním odpovídá Fifě z roku 2018.

Zahrajete si občas rádi s kamarády v lokálním co-opu? Připravte si pevné nervy. Pokud hrajete turnaj a chcete si u týmů změnit na zápas dresy či prohodit ovladače, musíte se proklikat přes 3!!! kroky v menu, než se k tomu dostanete.

Samozřejmě nechybí slípka snášející pro EA zlatá vejce jménem FIFA Ultimate Team. Tento mód je v sérii obecně tím nejhranějším, a proto mu EA věnuje nejvíce péče. V letošním ročníku přibyla možnost upravovat si svůj stadion – hudbu, vzhled tribun či oslavné chorály. Jedná se o pěkné vylepšení, díky kterému si můžete svůj svatostánek vybavit dle svého. Velkou změnou je také to, že již nemusíte hlídat kondici svých hráčů. Nemusíte tedy tolik investovat do střídajících hráčů ani řešit rotaci sestavy.

Až na tyto změny je to pořád ten starý známý FUT. Hrajete zápasy, otevíráte balíčky a zklamaně sklápíte hlavu, když vám z pěti balíčků vzácných hráčů padne nejlepší hráč s hodnocením 82. Stále platí, že pokud chcete rychle získat kvalitní tým, není nic snazšího než nasypat do hry peníze. Již v den vydání hry bylo možné potkat týmy, ve kterých si společně kopali Ronaldo s Mbappém a Neymarem. FUT je stále módem, ve kterém vám finanční investice ušetří obrovské množství času. Naštěstí ale zatím není nutné své peníze do hry investovat, i bez nich se časem dostanete ke kvalitnímu týmu.

Z hlediska hratelnosti je FIFA 21 téměř stejná jako její předchůdce. Došlo ale k pár změnám, které mě nutí si klást otázku, jestli je ambicí série od EA Sports být fotbalovou simulací nebo spíše zábavnou arkádou.

Obránci si prošli obrovským nerfem. Na hřišti působí nemotorně a velmi pomalu. Když to zkombinujete s novým agilním driblinkem, který vám při správném použití zajistí nepřetržité držení balonu, dojde vám, že v letošních zápasech bude rozhodně padat více gólů. Stačí totiž jeden rychlý hráč se solidním driblinkem a cesta k brance je volná. Mimochodem, klička La Croquette, kterou nejvíce proslavil ex-barcelonský Iniesta, je v letošním díle opět šíleně OP.

Pochvalu ale zaslouží umělá inteligence spoluhráčů, kteří trochu zmoudřeli a po přechodu z FIFA 20 vám jejich nabíhání na přihrávky udělá radost. Drobného vylepšení se dočkala i fyzika míče, který opět působí o něco reálněji než v předchozích letech.

Z hlediska grafiky není mezi loňskou a letošní FIFA příliš velký rozdíl. Osobně bych ale rád ocenil vizuál kontaktů mezi hráči. Pokud do protihráče zajedete, animace faulů a jejich následků vypadá opravdu dobře. Osobně mám z FIFA 21 dojem, že vývojáři vzali loňský ročník a 80 % z něj zkopírovali, 10 % hry změnili k horšímu a 10 % k lepšímu. Očekával bych, že příležitost vypálit na novou generaci konzolí v EA využijí a vytvoří revoluční ročník digitálního fotbalu. Občas si člověk holt dovolí být naivní.

Současná FIFA není špatná hra. Špatný je přístup vydavatelů a vývojářů hry, kteří si za tuto hru účtují plnou cenu jako za triple A titul. Za ty peníze těch pár úprav hratelnosti, aktualizované soupisky (opět bez Juventusu, navíc bez AS Řím a druhé italské ligy), možnost si upravit stadion ve FUTu a další drobnosti, prostě nestojí.

Mimochodem, samozřejmě je to otázka vkusu, ale přístup EA dle mého názoru krásně reflektuje přebal na krabici od hry, který vypadá, že ho grafikovi vytrhli z rukou rozpracovaný.