Hru Kingdom Come asi netřeba představovat. Každý správný našinec o tomto českém klenotu už určitě slyšel. A je jedno, jestli jste hru hráli, či nikoliv. A vlastně i jedno, jestli vám padla do rukou, nebo to není nic pro vás. Jedno se Kingdom Come upřít nedá – díky této hře o nás slyšeli i za velkou louží a ve světě se máme v herní komunitě opravdu čím pyšnit. Zrovna nedávno jsem se na Gamescomu potkal s herním novinářem z Brazílie a byť mu „Česká republika“ moc neřekla, při zmínce o Kingdom Come se rozzářil jako vánoční stromeček a hned jsme měli o čem debatovat. Je to zkrátka něco, na co můžeme být náležitě hrdí. A to vše díky lidem z Warhorse.

A právě tito lidé se rozhodli, že svoje fanoušky pozvou na vůbec první Fanfest. Ten se konal – jak jinak – než na Malešově. Pokud jste druhý díl nehráli, asi nechápete, proč píšu „jak jinak,“ ale věřte, že tato tvrz má ve hře své důležité místo. O to hezčí bylo pozvat hráče z různých koutů světa, aby se na tuto pevnůstku podívali i v realitě. A opravdu dorazili lidé z nejrůznějších zemí. Na akci se sešlo přes 2 500 návštěvníků a kromě Slováků (kteří se stěží dají brát jako cizinci) jsme potkávali Maďary, Poláky, Švédy, Brity, Francouze a dokonce Číňany. Přestože by se kapacita 2 500 lidí mohla zdát na takovou akci málo, na prostor Malešova to bylo plně dostačující – a možná právě proto byla akce beznadějně vyprodaná. My děkujeme Warhorse, že nás na akci pozvali a mohli jsme tak být součástí tohoto skvělého zážitku. Ovšem to bych trochu předbíhal, přece vám chci povyprávět, jaké to bylo, a ne to jen shrnout do jedné věty. Co bych to byl za novináře.

Lidé z Warhorse se na akci dobře připravili a v areálu Malešova si našel zábavu snad každý, kdo dorazil. Hlavním centrem všeho dění byla postavená stage, odkud se celá akce moderovala, konaly se na ní přednášky i koncerty. Úvodní slovo si vzal na starosti samotný Tobias Stolz-Zwilling A.K.A. Sir Tobi. Tomu akce vyloženě sedla a celou dobu na pódiu házel vtipy, které dokázaly rozesmát celé publikum. Jelikož šlo o mezinárodní akci, většina programu probíhala v angličtině. Fanoušci na to ale byli připraveni už z úvodního oznámení, kde bylo jasně řečeno, co bude v angličtině a co v češtině. Jsem osobně rád, že se ve Warhorse rozhodli pro tento krok a neomezili akci jen na české hráče, když má hra takový úspěch i v zahraničí. O to hezčí pak bylo pozorovat cizince, kteří vážili i tisíce kilometrů cesty jen proto, aby se mohli akce zúčastnit (a samozřejmě ochutnali i české pivo).

Kromě Tobiho jsme na pódiu mohli vidět také majitele samotného Malešova nebo část vývojářského týmu, například Michaela Pitthana, který ztvárnil roli pana Racka, či Jana Valtu, autora hudby ke hře. Pokud ale někdo očekával třeba české dabéry, nebo dokonce samotného Dana Vávru, musel být zklamaný – autogramiáda se tentokrát nekonala.

Napříč celým dnem běžel různý doprovodný program. Včetně přednášek, ze kterých já osobně musím vyzdvihnout tu od Ondřeje Slačálka. Pokud vám tohle jméno nic neříká, nemusíte se stydět – nejde totiž o nikoho z Warhorse, ale o samotného majitele malešovské tvrze. Bylo úžasné slyšet, jak ji koupil už před 23 lety a z původně zchátralé budovy vytvořil nejen nádherný areál pro fanoušky historie, ale i svůj domov. Opravdu – sám se pochlubil, že v horním patře tvrze momentálně bydlí. Jak s úsměvem řekl: kdo si někdy nepřál mít svůj vlastní hrad? On si svůj sen splnil a patří mu za to obrovské uznání.

Bylo kouzelné sledovat, kolik práce do renovace vložil, a když ukazoval fotky z minulosti, jen stěží byste poznali, že jde o stejné místo. Zároveň byl vděčný, že díky hře sem může dorazit tolik fanoušků. A jak dodal s nadsázkou, nikdy by si nepředstavoval, že se mu po zahradě bude procházet přes dva tisíce lidí najednou. Pokud byste tak chtěli Malešov navštívit v klidnějším čase, určitě vás tam rádi uvítají i mimo Fanfest. Navíc se právě zde odehrává i jedna z únikových her na motivy Kingdom Come: Deliverance s živými herci. Takže tip na víkend máte jasný.

Kromě něj měl svou přednášku také Jan Valta a řada vývojářů z Warhorse, za kterými jste mohli zajít. Celý den navíc doprovázela hudba – ať už ta, kterou znáte přímo ze hry, nebo podobně laděné skladby. Super bylo i to, že kromě hlavní stage hrály menší kapely i na nádvoří tvrze, takže se lidé rozptýlili a všechno se nesoustředilo jen na jedno místo.

Pokud jste ale toužili po vzrušení, doprovodných aktivit bylo opravdu požehnaně. Sami jsme jich několik vyzkoušeli a musím potvrdit (tedy alespoň za sebe, nevím, jak zbytek naší bandy – Honzas a Gelu), že jsme si to užili náramně. Kromě turnaje v kostkách o hodnotné ceny tu byla možnost jízdy na koních, střelby z kuše nebo dokonce skutečné kovařiny. Ne že byste si mohli vykovat vlastní meč – spíš šlo o to, abyste byli rádi, když se vám podaří vyrobit aspoň přijatelný kolík do země. Bylo to vlastně poprvé, co jsem někde viděl, že si člověk může osahat opravdovou kovářskou práci, ne jen symbolicky bouchnout do plíšku, ze kterého pak vyleze pamětní mince. Kováři z nás sice asi nikdy nebudou, ale zážitek to byl skvělý. Zvlášť když jsme málem zapálili trávu, když nám s Honzasem upadlo rozžhavené železo na zem.

Po areálu byly navíc rozmístěny dvě doprovodné hry – mini únikovka a mini šifrovací hra. Únikovka se skládala z pěti stanovišť, kde jste si mohli vyzkoušet lockpicking, vaření lektvarů, lukostřelbu či kostky. Vše bylo skvěle připravené a zabavilo to, jen bylo nutné počítat s dlouhými frontami. Když nad tím přemýšlím, s klasickou únikovkou to vlastně mělo společného jen málo a klidně se to mohlo jmenovat jinak. Ale kdo ví, jestli by pak přitáhlo tolik hráčů.

Druhou aktivitu, tedy mini šifrovací hru, jsme už bohužel nestihli. Fronty nám zabraly tolik času, že na ni nezbyl prostor. Viděli jsme ale po tvrzi i po okolí Malešova skupinky lidí, kteří ji hráli, a evidentně se dobře bavili.

A pokud jste více na klasickou kulturu než na aktivity, i pro vás tu bylo místo. Kromě psaní brkem byl připravený malý kemp, kde jste si mohli prohlédnout řemesla nebo vyslechnout přednášky o historii a životě v tehdejší době. Vyzkoušet jste si mohli různé dobové nástroje či zbroj.

Všechno to bylo organizačně skvěle zvládnuté a, jak jsem už psal, v areálu si našel zábavu opravdu každý – i ten, kdo s hrou nemá zkušenost. To hodnotím extrémně pozitivně a musím Warhorse pochválit. Jasně, nějaké neduhy se našly – třeba mikrofony a pazvuky z nich, jež občas málem urvaly uši, nebo podivné fronty u jídla. Ale to jsou drobnosti, které nikomu nemohly zkazit jinak výborný zážitek.

Osobně bych ocenil lepší výběr jídla, ale chápu, že pořadatelé chtěli zůstat u „dobovější“ nabídky. Takže pokud jste hledali langoš (na který jsem měl mimochodem velkou chuť – a Gelu taky), čekal vás spíš guláš, kuře, koláčky nebo klobásy. Všechno tematicky laděná jídla, jen bohužel poměrně zdlouhavá na přípravu.

Chápu důvod, ale možná by to chtělo do budoucna přidat i něco rychlejšího, co se dá snadno připravit dopředu nebo usmažit na místě. Fronty na jídlo totiž během hlavního času (cca mezi dvanáctou a třetí) znamenaly klidně hodinu čekání. Na druhou stranu je plus, že na akci jste si mohli bez problémů přinést vlastní jídlo a pití. Nikdo nekontroloval batohy u vstupu, takže pokud jste přišli s tousty nebo klasickými českými řízky, nikdo se nezlobil (snad teď Warhorse nenapadne, aby příště batohy kontrolovali).

Atmosféra na akci byla skvělá. Lidé se mezi sebou náhodně bavili i ve frontách a díky omezenému počtu návštěvníků to působilo skoro rodinně. Ano, 2 500 lidí není málo, ale pořád to byla jedna z nejmenších akcí podobného rázu, na kterých jsem kdy byl. Mile mě překvapilo i množství skvělých kostýmů. Kromě pana Ptáčka jsme mohli potkat různé typy zbrojí a sukní, Kateřinu, Terezku, pana Racka a spoustu dalších postav ze hry. Nechyběli ani potulní rytíři, kteří si jen přišli užít slunný den v dobových kostýmech. Pro cosplayery tu navíc byla soutěž, takže ti nejlepší se nakonec ukázali i na pódiu.

A pokud jste kostým neměli, ale chtěli jste ladit s ostatními, součástí festivalu byl i merch. Kromě klasického se dal sehnat i limitovaný jen pro tuto akci. Na místě jste si dokonce mohli vytvořit vlastní tričko pomocí potisků nebo si nechat potisknout to, ve kterém jste přišli. Ani ceny nebyly přehnané, takže kdo chtěl, mohl si odnést originální suvenýr. A pokud ne, tak minimálně každý dostal brandovaný kelímek, který byl součástí vstupného. Ten vám pak celý den zůstával, protože nápoje čepovali jen do něj. Je to drobnost, ale chválím nápad i ekologický přístup – a hlavně fajn suvenýr pro každého.

V neposlední řadě musím pochválit organizaci dopravy. Malešov totiž není žádné velké město, a tak by mohl být problém, kdyby se všichni nahrnuli auty. Parkovacích míst je jen omezené množství, takže ve Warhorse zařídili speciální MHD, které sváželo hosty z nedaleké Kutné Hory. Je vidět, že nad celou organizací někdo opravdu dobře přemýšlel.

Jak už asi chápete, akci jsem si maximálně užil. Byl to příjemně strávený den ve společnosti dobrých lidí a se skvělým doprovodným programem. Na to, že šlo o první akci tohoto typu, kterou studio Warhorse pořádalo, musím říct, že ji zvládlo na jedničku. O zábavu nebyla nouze, a to pro všechny typy návštěvníků. Líbila se mi i uvolněná atmosféra na pódiu, kde se nešetřilo vtipy, které opravdu dokázaly pobavit celé publikum.

My ještě jednou děkujeme Warhorse, že jsme mohli být součástí tohoto zážitku. A doufáme, že příští ročník (pokud se uskuteční) bude ještě propracovanější a velkolepější – protože nejen hra, ale i její fanoušci si to rozhodně zaslouží. Bylo krásné pozorovat, jaký dopad Kingdom Come na komunitu má.

Pokud jste se akce také zúčastnili, podělte se s námi o své dojmy v komentářích. A pokud ne, nezoufejte – třeba se uvidíme už příště!