Hra ze světa Dragon Ball ve stylu Dead by Daylight?

Kooperativní hry jsou super.  

Spojíte hlavy dohromady a vyřešíte se smíchem mnoho úloh. Ovšem hry jako Evolve, Dead by Daylight nebo Pátek 13. nám ukázaly, že někdy je sranda postavit se svým kámošům nebo úplně cizím lidem jako záporák. Asymetrických multiplayerových her přibývá. A změřit síly s ostatními hráči jako mocné monstrum nebo hororový charakter výborně k tomuto stylu her ladí. Ovšem co kdybychom se postavili nepříteli jako ten typický záporák v anime seriálech, co poletuje nad dobráky a směje se jim, jak slabí jsou? 

Tak přesně tenhle pocit se nám snaží prodat titul ze světa Dragon Ball, a to hra - Dragon Ball: The Breakers. 

Počet hodných je zde ovšem znatelně navýšen oproti podobným titulům. Sedm dobráků proti jednomu nabušenému záporákovi, který je ve hře nazýván Raiderem. V uzavřené betě byl za tuto stranu představen pouze Cell, který je takovou genetickou směsí mocných bojovníku planety Země. V plné hře by Radierů ovšem mělo být na výběr více než šest.

No a hodní přeživší se snaží spolupracovat, najít klíče a aktivovat systém ke spuštění únikového modulu a nenechat se chytit záporákem, protože ten z nich vysává energii, a to proto, aby sebe udělal silnějším a kompletně zničil ostrov. 

Jednoduchý koncept, který by mohl fungovat. Po tom, co jsem měl možnost zahrát si betu, jsem měl ale pocit, že to úplně nefunguje. 

Hned na začátku si vyberete, jaký anime charakter by vás měl prezentovat. Tvorba hrdiny byla asi to nejlepší na celé hře. Ve stylu Dragon Ball postav máte možnost vytvořit si charakter podle svého gusta. 

Po vytvoření postavy jsme byli přenesení na osobní ostrov, který fungoval jako čekací místnost. Našli jsme zde obchodníky, kteří za herní měnu nabízeli nějaký ten zkrášlující kousek na vaše tělo. Dále se v okolí nacházela plošina s možností odstartování hry a elektronická cedule s interaktivním tutoriálem, který vám vysvětlil vždy určitou věc. Ovšem byl nepřehledný, a pokud jste neměli za sebou nějaké kolo odehrané, nepoznali jste, co vlastně popisuje. Dragon Ball: The Breaker je přesně ten typ hry, kde tutoriál potřebujete zažít. 

Bohužel nevědomost toho, co vlastně dělat, mi hru znechutila hned od začátku. A já musel odehrát minimálně 4 kola, než mi došlo, co se po mně vlastně chce. No a s poletujícím nadopovaným nepřítelem nad hlavou, který vás za vaši neznalost krutě potrestá, to bylo o to více frustrující. I když titul vychází z poměrně jednoduché mechaniky, kterou můžete znát z Dead by Daylight, je přidáno mnoho nových možností, ale ne všechny jsou zpracovány dobře.

Za hodnou stranu zvanou přeživší musíte aktivovat počet dříve zmiňovaných klíčů podle aktivních časti na mapě. My jsme ve zkušební verzi měli mapu o pěti částech. 

Záporák s každým jeho vývinem a zesílením může části postupně zničit. Sice snižuje počet potřebných klíčů, ale zároveň zmenšuje plochu, kde se můžete schovat. Pro jednodušší schovku a únik má strana dobráků několik pomocných schopností. 

Mohou se změnit v méně nápadný předmět a zamaskovat svou přítomnost, na lovci už pak je poznat, zda váza uprostřed cesty není moc nápadná. Další schopnost, kterou jsem si oblíbil, je únikový modul. Ten můžete jednou za tři minuty přivolat a uniknout s ním před lovcem nebo se přesunout rychle na místo, kde je třeba. Pro dobrý přesun vám pomůže i přitahovací hák. A pro únik využijete možná i kouřovou bombu. Ale má tak malý radius, že vám bude akorát tak trapně ji vůbec použít. A jako ultimátní schopnost pro vaši postavu je transformace. Po nasbírání dostatečného počtu energie, která se schovává v truhlách a určitých místech na mapě, se můžete na omezenou dobu změnit do jednoho ze tří hrdinů podle množství nasbírané energie. Samozřejmě čím větší úroveň změny, tim silnější v boji proti nepříteli budete. 

V betě jsme mohli zkusit změnu za známé, mocné postavy z anime, a to Gokua, Piccola a Vegetu. 

Tyto charaktery Cellovi dokážou zavařit, ale v 1v1 ho samotní nezabijí, pouze zraní. A oslabí pro finální souboji, který spočívá v tom, že když se přeživším podaří odemknout všechny zámky na aktivních ostrovech, přesune se hra do poslední fáze. Což je nabourání se do super časového terminálu, který vás raketou dostane z ostrova. Pokud se vám to povede, záporák spolu s mrtvými prohraje a ti, co přežili, vyhrávají. Ovšem pokud se Raiderovi podaří zničit raketu, tak automatický vyhrává. 

Těšil jsem se, že si zkusím i ten pocit strany, která šikanuje ostatní, ale i když se vám zvyšuje šance hrát za Cella každým kolem, které za něj nehrajete, tak jsem se stejně k jeho hraní nedostal.

Co víme ovšem o fungování záporných postav je to, že začínají na základní úrovni, která je ale pořád silnější než startovní úroveň všech 7 přeživších dohromady. Raider sílí a dostává schopnosti díky tomu, že lapí ostatní hráče a vysaje z nich jejich životní energii. Při prvním chycení přeživšího jen omráčí a ten může být zvednutý jiným hráčem. Po druhém chycení jej ovšem eliminuje úplně. Úkol Raidera je všechny pochytat nebo zamezit spuštění časoprostorové rakety. 

Textově zní celý koncept zábavně, že? Tak tohle je ta chvíle, kdy o něčem chcete jen číst. Kniha, která by neměla být nikdy zfilmována. Nápad, který by neměl být zrealizován. 

Tak špatnou betu jsem dlouho nehrál. Ovládání působilo opravdu divně, protože pokud jste se pohybovali šipkami, charakter chodil v rozmezí viditelné obrazovky bez toho, aby kamera na to nějak reagovala. Ovšem když jste pohli myší, kamera se hýbala v závislosti na středu obrazovky, ať už vaše postava stála kdekoliv. Pěst na oko bylo i střílení. Pro zničení předmětu můžete vystřelit z pistole a střílíte ve směru, kde je váš charakter natočený. Vzhledem k tomu, že jsem před chvílí zmínil, že kamera se hýbe vzhledem ke středu obrazovky a nehýbe vaším charakterem, tak si dokážete představit, jak komplikované je něco trefit. Takže základní věci jako chtít pochopit hru a zvládnout ji pohodlně ovládat selhávají hned ze začátku. Grafika ani zvuk nepotěšily. A při hraní hry mě napadlo opravdu hodně otázek. Chápeme, je to zatím jen beta a možná se při vydání hry mnohé zlepší, ale jako první krok ke zlepšení bych ovšem doporučil změnit celou hru. 

Skoro všechny multiplayerové pokusy vydané společnosti Bandai Namco za poslední roky byly odsouzeny k zániku a ve spojení se studiem Dimps, které nemá zkušenosti čistě s tituly pro více hráčů, Dragon Ball: The Breakers vypadá jako něco, co se zatím stěží dá spojit se slovem “úspěch”.