Watch Dogs: Legion - Recenze

Už třetí město se dočkalo implementace CtOS. Po Chicagu a San Franciscu se skvělého systému, který dovoluje vzájemnou koordinaci autonomních zařízení jako aut a dronů, kompletní ztrátu soukromí a mnoho dalšího, dočkal i Londýn. CtOS ve verzi 3.0 ale není jediným problémem této dystopické metropole. Hned v úvodu hry je hacktivistická organizace DedSec rozprášena a obviněna z rozsáhlého teroristického útoku (který zahrnuje odpálení budovy parlamentu). Po útocích se kontroly nad městem ujme soukromá vojenská společnost Albion. Po městě vás tak nebudou honit bobíci s obušky, ale po zuby ozbrojení žoldáci a neméně ozbrojené drony. Během toho je na vás vybudovat nový DedSec a rozplést, kdo vlastně za útoky, ze kterých jste obviněni, stojí.

Věc, která charakterizuje Watch Dogs: Legion na první pohled je Londýn. A je tu zpracován skvěle, protože město tu opravdu žije. V detailně zpracovaném prostředí se pohybují lidé, kteří žijí vlastním životem, do kterého jim taky můžete nahlédnout.

S takhle působivě zpracovaným zasazením jsem se občas prostě musel jen tak projíždět a užít si nejen ikonická místa, ale i zapadlejší lokace.

Celkový charakter světa pak dotváří i hudební podklad, kde si poslechnete britské interprety, takže mě nadchli mí oblíbení Architects nebo Bring me the Horizon. Nemohly tu chybět akční sekvence za doprovodu The Prodigy a samozřejmě se setkáte s hromadou grimu. Stormzy si tu dokonce střihnul roli. Mezi hudbou vám pak v rádiu dokreslí svět podcasty, které řeší současné dění.

Během vaší cesty příběhem vám pak hra ukáže ty nejzajímavější lokace a kolikrát dostanete i drobný výklad k dané památce. Ten vám poskytne Bagley – váš AI asistent, který je se svým humorem kalibru pubertálního Gelua asi nejvýraznější postavou příběhu.

Jak už podtitul napovídá, tady hrajete za celý DedSec jako takový a jeho jednotlivé členy tu střídáte dle jejich schopností a vlastností. Když tak máte možnost naverbovat kohokoliv potkáte na ulici, musí být ve hře spousta charakterů a logicky tak nejde dát členům DedSecu hlubší osobnost. Není tu tak žádný protagonista, který by příběh táhl svými vlastními motivacemi a cíli. Ano, jsou tu zajímavé, správně morálně šedé klíčové postavy, ale po druhém dílu, který svou ústřední skupinkou a jejich stupidním humorem vynikal je to citelný downgrade.

Marcuse, Sitaru a Wrenche s Joshem si pamatuji do teď a pochybuji, že si za čtyři roky od vydání vzpomenu na některého člena mého londýnského DedSecu. I když, starší dáma, která z nějakého důvodu vlastní AKčko, mě lehce překvapila. Výrazně charakterističtější jsou pak i postavy dostupné jako DLC.

Abyste si více vážili svých členů, dopomoct vám může systém permadeath. Na začátku hry si můžete vybrat, zdali chcete, aby smrt vašich postav byla trvalá. Já hrál samozřejmě s permadeathem. Když už tak máte postavu s důležitými vlastnostmi nebo jste si ji prostě oblíbili, budete si na ni dávat o něco větší pozor.

Naverbovat nové členy sice není problém – můžete oslovit kohokoliv na ulici a pokud nemá nic proti DedSecu, stačí mu pomoci nebo pro něj udělat nějaký úkol. Ten se vám odvděčí svou službou DedSecu. Přece jenom, při současném stavu Londýna není o nadšence pro odboj nouze. Najít ale někoho s dost specifickými schopnostmi není zas tak jednoduché.

Někteří členové tak nejsou snadno nahraditelní a třeba ztráta medika nebo právníka, kteří dokážou vaše členy dostat rychleji z nemocnice nebo vězení, dokáže zamrzet. Šikovní jsou i ti se zaměstnáním s uniformou, která vám po hitmanovsku dovolí infiltrovat některé zakázané zóny. Něčí práce jim zase dává přístup ke speciální technice jako třeba dělníkovi k dopravnímu dronu. Dokonce můžete potkat špiony, kteří mají extra zajímavé hračky.

Je tu tak celkem důležité, koho si vyberete na misi. Někam se hodí lepší hacker a někde se hodí trošku bojově soběstačnější jedinec. V jedné misi jsem třeba přišel o schopného hackera. Misi potom dokončila ostřejší dáma s AKčkem. Ano, s jejím delším cooldownem na hacky byly některé části složitější, ale alespoň pak přežila nájezd ochranky, proti které předchozí nešťastník s taserem moc nezmohl.

Je tak záhodno učinit všechny svoje členy týmu bojeschopné anebo alespoň obranyschopné. Samozřejmě je nejlepší, když je daný člověk ozbrojen. Na druhou stranu – dokud nevytáhnete zbraň vy, nepouští se do přestřelek ani Albion, a je lepší skončit ve vězení, než pod drnem. Ale i proti smrtícím zbraním se dokáže schopný hacker ubránit, když dokáže převzít kontrolu nad útočným dronem nebo střílnou. Tyhle možnosti si odemykáte v technologiích, které jsou společné pro celý DedSec.

Další možností je třeba vůbec do nebezpečné zóny nevstupovat. Někde se opravdu dá vše zařídit kompletně z bezpečí bez jakéhokoliv fyzického vstupu. Někde je potřeba dostat se k zařízení fyzicky. Na to byl vždy skvělý spiderbot a v Legion je snad ještě lepší. Když mu přidáte upgrady, je z něj rychlý, nenápadný a nebezpečný pomocník, díky kterému dokážete jednoduše splnit úkol, nebo prozkoumat okolí a vyčistit si cestu.

To je ale moje preference a vy se s ní vůbec nemusíte ztotožnit. Přece jen jsou možnosti vašeho přístupu opravdu široké a se systémem rekrutování členů může váš DedSec vypadat úplně jinak než jako můj DedSec a mít odlišné zaměření.

Tyhle možnosti přístupu ale budou hráči druhého dílu znát. Watch Dogs: Legion si přece jen nese podtitul a ne číslovku 3. Ve velké části hratelnosti se tak nekoná nic nového a pokud jste hráli dvojku, spoustu mechanik poznáte. Ve světě je stále spousta věcí, se kterými můžete různě interagovat. Nejen že zde zůstávají oblíbené klasiky jako ovládání aut a jiných strojů, ale jejich repertoár se rozhodně rozrostl. Například drony tu mají zástupce od novinářských, přes balíkové i těžší dopravní, které můžou přepravovat i vás, až po ty pořádně ozbrojené.

Ve všech ostatních ohledech je Watch Dogs: Legion klasická ubisoftí open-worldová akce. Hrou vás táhne příběh s relativně předvídatelnou zápletkou i koncem. Kromě toho vás čekají hromady vedlejších úkolů, které dokreslují zasazení a nechybí nám tu ani osvobozování jednotlivých čtvrtí pomocí nahrazování propagandy Albionu za vlastní, nebo osvobozováním jeho vězňů apod. Zároveň si můžete přivydělat různými aktivitami od doručování balíčků, přes hraní šipek až po kopání si s balonem.

A nebyla by to Ubisoftí openworldovka bez bugů a glitchů. Drobné grafické problémy přejdu, ale tady jsem se setkal s vážnějšími problémy. A ty v kombinaci s permadeathem dokážou zamrzet. Když mi tak hra spadla během souboje a po načtení jsem se zjistil, že jedna z mých postav je navždy pryč, moc nadšený jsem z toho nebyl a na doporučitelnosti to taky nepřidá. Doufám, že se tenhle stav při vydání zlepší, protože s touhle hláškou jsem se setkával nepříjemně často.

Sečteno, podtrženo, Watch Dogs: Legion je z velké části stejný zážitek, jaký známe z druhého dílu, tak akorát osvěžený o nové mechaniky. Hlavní novinka, budování vašeho týmu, je lehce rozporuplná, kdy přináší nové mechaniky a výzvy, ale příběh pak přichází o silné protagonisty. Co ale tenhle titul zvládá skvěle, je zpracování jeho světa a za krásné živoucí město se silnou atmosférou si i přes některé nedostatky své hodnocení obhájí a za tým Indiana tak můžeme udělit pěkných 8 bodů.