Thronebreaker: The Witcher Tales je snad ta nejpropracovanější karetní hra, kterou jsem kdy hrál. A teď nemluvím jen o schopnostech karet a o pravidlech hry ale o ostatních aspektech Thronebreakru. Není to totiž jen obyčejná karetní hra, nýbrž rozsáhlé RPG, které vám nabídne desítky hodin dech beroucího zážitku, čímž obhajuje svoji 30 eurovou cenovku. I přesto má však svoje mouchy,  a některé jsou trochu závažnější, než se na první pohled může zdát.

Gwent na steroidech

Jak už z názvu vyplývá, Thronebreaker: The Witcher Tales je zasazen ve světě zaklínače a vypráví příběh královny Meve, která vede válku s Nilfgardem a je svými společníky nejednou zrazena. I přestože je příběh napsán a nadabován naprosto úžasně, způsob jeho vyprávění poněkud pokulhává. Je totiž prezentován pomocí dlouhých souvislých textů a to bez cutscén. Což se dá sice ospravedlnit, když vezmeme v potaz grafický styl hry, ale i tak se v průběhu hry budete často nudit a přát si, aby byl příběh vyprávěn alespoň trochu stručněji. Jestli jste ale tím člověkem co se chce do příběhu doopravdy ponořit a zmíněné problémy vás netrápí, nebudete s touto stránkou hry mít problém. Kde ale Thronebreaker naprosto září je RPG stránka hry. Kromě klasického sbírání karet můžete ve světě najít i dřevo, zlato a helmy. To vše se vám bude hodit k vylepšování vašeho tábora, ke zlepšování schopností vašich jednotek či k vyrábění karet a zvětšování kapacity balíčku. Tím vás hra skvěle nabádá, abyste prozkoumávali svět a prošli mnoho volitelných soubojů.

Na vaší cestě zároveň narazíte na mnoho rozhodnutí. Některé jsou menší a můžou vám například ušetřit jeden souboj, jindy můžou být zásadní a ovlivní vaši hru později. Postavy si na vás dle vašich rozhodnutí vytvářejí názor, ten sice nějak zásadně průběh hry neovlivní, ale může například změnit vývoj určitých soubojů. 

Co se hře opravdu musí nechat, je grafika.

I přes všechny tyto prvky je však v jádru Thronebreaker stále karetní hra. Tato stránka je však ze všech mechanik a vlastností hry provedena nejhůře. Thronebreaker přebírá pravidla Gwintu ze Zaklínače a upravuje je, namísto 3 řad jsou zde pouze 2 a karty mají mnohem komplexnější schopnosti. Občas až tak komplexní, že se budete cítit ztraceni v informacích, které vám hra prezentuje.

Snad až příliš mnoho textu

Právě zde nastává největší problém hry. Každý souboj, který hrajete má totiž nové nepřátele, což je rozhodně plus, protože i poté co hru projdete celou, budete stále narážet na nové mechaniky a karty. Zároveň se však schopnosti karet stanou tak složitými, že budete doslova zaplaveni haldami textu a budete ztraceni ve snaze pochopit, co vlastně jaká karta dělá. O to horší je, že karty se stejnými obrázky mají u různých nepřátel často jiné schopnosti, což ještě přidá k už tak nepřehledné grafice bojiště. Ve vašem balíčku je zároveň mnoho silných karet, a pokud se vám povede je poskládat správně jako mě, můžete i s těmi základními bez problémů projít celou hrou. Čímž se bohužel ztrácí potřeba váš balíček jakkoliv upravovat a zkoušet nové karty, které získáte v průběhu hry.

Zajímavou alternativou k standardním soubojům jsou hádanky, které vám do ruky vloží specifické karty, a máte pouze omezený počet tahů, abyste dosáhli předem určeného cíle. Tyto hádanky rozhodně nejsou jednoduché a několikrát jsem se na nich zasekl, což je i způsobeno tím, že mají často pouze jedno řešení. Naštěstí jsou tyto hádanky nepovinné, a pokud byste chtěli opravdu projít pouze příběh, můžete přeskakovat dokonce i klasické souboje. Tato možnost je tedy podmíněna tím, že si na začátku hry zvolíte nejlehčí obtížnost.

Vyladěné vizuální zpracování

Co se hře opravdu musí nechat, je grafika. Její kreslený styl se k zasazení hodí skvěle a animace jak karet tak světa vás budou ohromovat, pokaždé když na ně narazíte. Na vaší cestě projdete hned několika oblastmi, někdy budou krásné a plné zeleně, jindy budou zase pod útokem a budete si muset dávat pozor na šířící se oheň. Ať už se ale nacházíte kdekoliv, budou vás vždy doprovázet realistické zvuky okolí a dokonalá hudba. Svět Thronebreakeru je navíc prakticky bez načítacích obrazovek, což sice není tak ohromující vzhledem ke grafice, i tak je to ale velké plus a právě díky absenci načítacích obrazovek vás Thronebreaker vtáhne mnohem rychleji do svého světa.

Pojďme si to tedy shrnout. Thronebreaker: The Witcher Tales je krásné karetní RPG plné zajímavých mechanik, jako jsou například hádanky. Polo-otevřený svět hry vám zároveň nabízí možnost se vracet do předchozích částí oblasti a pátrat po spoustě tajemství, které jen tak neodhalíte. Na druhou stranu však bohužel pokulhává vyprávění skvělého příběhu a karetní souboje jsou až přehnaně složité. Thronebreaker tím tak ztrácí svůj velký potenciál a proto mu za tým Indiana uděluji známku 7/10.