Vítejte zpět veliteli, jste připraven na pořádnou RTSku? Recenze - Tempest Rising

Pamatujete na ty nekonečné bitvy, kdy jste s kamarády soupeřili v Command & Conquer Red Alert nebo Tiberian sun a užívali si každý výbuch na obrazovce? Pokud vás občas přepadne tato nostalgie po starých dobrých RTS klasikách, připravte se na novou posilu, která přijíždí na bojiště. Tempest Rising, čerstvá real-time strategie od studia Slipgate Ironworks, se totiž hrdě hlásí k odkazu legendárních Westwoodovských klenotů a slibuje moderní mix osvědčených principů s inovativními prvky. Zní to skvěle – ale opravdu se dokáže vyrovnat duchovním předchůdcům? A zvládne obstát jako hrdý pokračovatel tradice, která definovala žánr na celá desetiletí? Na to se podíváme v naší recenzi.

Píše se rok 1997, ovšem v alternativní realitě, kde se Kubánská krize nevyřešila pouhým mávnutím diplomacie, ale přerostla až ve zničující jaderný konflikt. Z trosek třetí světové války se postupně zvedá nový svět a s ním se objevuje i záhadná radioaktivní rostlina Tempest. Místo pochmurného postapo světa, však přináší nevídané množství energie. Stejně jako kdysi v klasických Command & Conquer titulech tu máme dvě frakce s nekompatibilními ideologiemi. Ty se střetávají na polích zdevastované planety ve snaze získat kontrolu nad novým, téměř zázračným zdrojem energie.

V roli „Západu“ vystupuje Global Defense Force, elitní koalice bývalých mocností USA, Kanady a západní Evropy. Jejich hlavní prioritou je obnovit základní infrastrukturu a zabránit dalším konfliktům, které by mohly dovést lidstvo na pokraj záhuby. GDF klade důraz na technologickou převahu, taktickou přesnost a diplomacii. Ráda se stylizuje do role takového globálního ochránce (jak název napovídá), který chce sjednotit lidstvo pod praporem stability. Přitom ale drží v rukávu pořádné eso: špičkový arzenál, jež dokáže zasáhnout kdykoliv a kdekoliv.

Oproti tomu „Východ“ zastupuje Tempest Dynasty – spolek zemí východní Evropy a Asie, které byly válkou téměř vyhlazeny. Co jim však zbylo, je bohatství v podobě obrovských nalezišť rostliny Tempest, jež roste přímo v místech nejhorších radiačních pouští. Pro Dynastii představuje Tempest nejen surovinu, ale i symbol znovuzrození a duchovní sílu, která jí pomůže vybudovat úplně nový svět. Její vůdci už ale nemají chuť poslouchat varování GDF. Přišly roky strádání a nyní je čas postavit se do čela a přetvořit svět k obrazu svému.

A pak je tu ještě třetí síla, tajemní Veti, starobylá civilizace, údajně dávno ztracená, se znovu připomíná jako hrozba, která přesahuje technologickou úroveň obou hlavních frakcí. Zatím nejsou hratelní, ale jejich příchod vývojáři už oznámili a stanou se plnohodnotnou frakcí v některé z budoucích aktualizací.

Každá z obou frakcí má k dispozici vlastní příběhovou kampaň o 11 misích, přičemž tvůrci původně avizovali dobu hraní kolem 12–15 hodin na jednu kampaň. V reálu je to spíš kolem 10 hodin, ale i tak se vyplatí je projít. Fungují totiž jako skvělý trénink pro osvojení jednotlivých frakcí, jejich jednotek a unikátních strategií. Zatímco GDF dává přednost tichým operacím, high-tech dronům a nejrůznějším futuristickým vychytávkám, Tempest Dynasty naopak spoléhá na hrubou sílu, plamenomety, výbušniny a temnou energii samotné rostliny Tempest.

Samotné mise nejsou žádnou revolucí, ale zároveň rozhodně neurazí. Většinou se jedná o klasické úkoly, které z takových strategií znáte. Zničte nepřátelskou základnu, ochraňte daný objekt, nastražte léčku a přepadněte nepřátelský konvoj nebo vysaďte elitní komando za nepřátelské linie a ukradněte důležité dokumenty. Oba příběhy i tak dokázaly udržet moji pozornost, ačkoliv bych uvítal, kdyby kampaně byly o něco delší.

Co zaslouží pochvalu, jsou doprovodné cutscény a briefingy. Kromě toho, že vypadají opravdu skvěle a jsou kvalitně namluvené, nabízejí i možnost položit dodatečné otázky a tím se dozvědět víc o příběhovém pozadí a motivech jednotlivých postav. Celý brief tak působí přirozeněji, než kdyby vás hra jen suše poslala na další misi ve stylu „běž tam a udělej tohle“. Pokud tedy chcete pochopit, proč se na bojišti děje právě to, co se děje, kampaň vám dá všechny potřebné odpovědi. A ještě si u toho procvičíte strategické myšlení pro multiplayer či skirmish.

Základní herní smyčka je jednoduchá, ale vysoce návyková: postavte základnu, naverbujte jednotky a vrhněte se na nepřítele, abyste mu zruinovali infrastrukturu a s ní i šance na vítězství. Pokud jste v minulosti hráli Command & Conquer, budete tu jako doma – struktura budov a jejich funkce jsou totiž velmi podobné těm z Westwoodovské éry. Nechybí kasárny pro výcvik pěchoty, elektrárny pro napájení celého provozu, rafinerie pro zpracování Tempestu (hlavní suroviny, která slouží jako platidlo), továrny na vozidla, letecké základny či opravárenské stanice pro vaše bojová vozidla. Součástí obrany základny je také možnost vystavět defenzivní věže, obranné zdi a brány. Každá frakce má k dispozici přibližně 20 odlišných staveb, které můžete dále vylepšovat, čímž získáte přístup k novým technologiím a silnějším jednotkám.

A když už je řeč o jednotkách, základem jsou různé druhy pěchoty od běžných střelců přes vojáky určené k ničení vozidel až po strategické inženýry. Jednotky jsou u obou frakcí unikátní a každá má nějakou speciální schopnost. Na straně GDF jsou to například granátníci, kteří toho hodně vydrží a jsou skvělí proti pěchotě a budovám. Protistrana je vyvažuje zase plamenometčíky, kteří spalují na popel jakoukoliv pěchotu, která se jim dostane do efektivní vzdálenosti. Velkou evolucí však prošli inženýři neboť ti jsou v Tempest Rising obzvlášť užiteční: kromě klasického obsazování nepřátelských či neutrálních budov (které mohou poskytovat pasivní příjem, opravárenské funkce či další rekrutační budovu) totiž dokážou třeba opravovat vozidla, pokládat a odstraňovat miny nebo (pokud hrajete za GDF) mohou postavit malou obrannou věž, kam se mohou vojáci schovat. To je za mě sympatické rozšíření oproti původním C&C principům, byť škoda, že pěchota nemůže obsadit libovolné civilní budovy. Především v městském prostředí by to mohlo rozvinout další zajímavé taktiky.

Vedle základních jednotek a vozidel má každá frakce k dispozici pět unikátních specialistů, kteří dokážou svými schopnostmi výrazně obohatit herní strategii. GDF se například může opřít o snipera s extrémním dostřelem, Riot Medica, který umí udržet spolubojovníky naživu a ochromit nepřátele, zatímco Drone Assassin likviduje vozidla pomocí speciálních dronů, které detonuje přímo u cíle. Tempest Dynasty pak spoléhá na vlastní hvězdy jako Physicist, jenž ovládá ničivé plošné útoky využívající sílu Tempestu, nebo Commando, neviditelného zabijáka, který si dokáže poradit s budovami i jednotkami bez většího rozruchu. Tyto speciální postavy nabízejí oproti běžným jednotkám vždy něco navíc, ale také jsou vždy početně omezené. Ať už jde o ovládání cizí techniky, nasazování pokročilých gadgetů či snajperský odstřel prioritních cílů. Rozhodně se jedná o vítané doplnění vaší armády.

Co se týče vozidel, Tempest Rising nabízí opravdu bohatou paletu – od rychlých průzkumných džípů s kulomety či raketomety, přes různé typy tanků a transportérů, až po vyložené speciality. Tempest Dynasty kupříkladu disponuje Tempest Sphere, obrněnou koulí poháněnou energií Tempestu, která se v mžiku změní v demoliční válec a doslova rozdrtí všechno, co jí stojí v cestě. GDF zase spoléhá na těžký Trebuchet tank, který se umí rozložit do stacionárního módu a proměnit se v ničivou dělostřeleckou baterii s vysokým dosahem. Krátce ještě zmíním i přítomnost leteckých jednotek, kterých je ovšem méně do počtu a rozhodně nejsou tak mechanicky rozvinuté jako jejich pozemní protějšky, což je je trochu škoda.

Tempest Rising přináší i vítanou evoluci v podobě systému takzvaných doktrín, které představují dodatečnou vrstvu strategických možností nad rámec klasických základních budov a jednotek. Jde v podstatě o soubor specializovaných upgradů a herních stylů, jež si odemykáte v průběhu bitvy.

Za GDF hraje klíčovou roli jejich pokročilý SyComm (Synthesized Command Operations) systém. Ten dává vzniknout třem hlavním zaměřením. Prvním je Intel, který posiluje zpravodajské a průzkumné schopnosti a umožňuje lépe značkovat nepřátelské jednotky i budovy, takže GDF může ve vhodnou chvíli udeřit na nejslabší místa. Druhé zaměření, Comms, rozšiřuje vzájemnou propojenost všech složek armády, díky čemuž jednotky rychleji reagují na rozkazy a dokážou koordinovaně zaútočit či bránit danou pozici. Třetí varianta Networked pak vylepšuje zbraňové systémy samotných jednotek. Jakmile GDF získá dostatek dat o protivníkovi, umí při výstřelu zvolit ty nejzranitelnější body, což vede k ničivějším účinkům.

Oproti tomu Tempest Dynasty využívá doktríny související s agresivním vytěžováním a manipulací suroviny Tempest. První přístup, Distribution Mode, rozšiřuje a zintenzivňuje chod elektráren, takže dočasně navýší produkční či palebnou sílu okolních budov. Je to však vykoupeno větším rizikem přetížení a potřeby rychlejších oprav. Následují Building Upgrades, tedy postupné vylepšování stávajících staveb, díky němuž se například z obyčejné továrny může stát pokročilá výrobna experimentálních vozidel poháněných Tempestem. A konečně Plans, což je sada „bojových plánů“ (Martial, Security a Logistics), do nichž Dynastie investuje ve velkém – od čistě ofenzivních taktik vedených s cílem rychle zničit vše, co se hýbe, přes bezpečnostní opatření zajišťující opravy a strážení linií, až po logistické zaměření na efektivnější těžbu a zásobování.

Skirmish v Tempest Rising aktuálně nabízí pouze devět map, což je na samostatné vyřádění trochu skromná porce. Bylo by fajn, kdyby vývojáři časem přidali další, případně uvolnili map editor pro komunitní tvorbu. S tím souvisí i omezení na maximálně čtyři hráče, ačkoli mám dojem, že by hra klidně zvládla počet vyšší. Na druhou stranu můžete svá utkání ozvláštnit různými nastaveními, jako jsou podmínky pro vítězství či startovní množství surovin. Existuje také populační limit nastavený na 200 jednotek, který se sice může zdát omezující, ale v praxi nikdy nepocítíte nedostatek místa v armádě – zvlášť pokud se intenzivně bojuje a ztráty na obou stranách se průběžně doplňují. Hra nabízí tři obtížnosti AI (od lehké až po těžkou), přičemž ta těžká je poměrně agresivní a neváhá rychle zaútočit už v úvodních minutách. Jediný drobný nedostatek jsem postřehl u GDF, kdy její rozjezd vypadá trochu lenivěji, ale to může být čistě můj subjektivní pocit.

V multiplayeru jsem stihl vyzkoušet pouze dva zápasy, protože vývojáři spouštěli servery v omezených časových oknech, a čekání na soupeře tak bylo poněkud delší, než by se mi líbilo. Nicméně je nutno brát v úvahu, že v tu chvíli měli přístup k multiplayeru pouze novináři a testeři, takže k reálnému obrazu plných serverů po vydání se to moc přirovnat nedá. Hra obsahuje i hodnocený režim se systémem ranků, který vás porovnává s hráči podobné úrovně, takže lze očekávat férovější souboje, až se komunita rozroste. Co se týká samotné stability, nenarazil jsem na žádné zádrhely. Připojení bylo spolehlivé a lagy nebo výpadky jsem během utkání nezaznamenal. Plynulý průběh zápasů napovídá, že s technickou stránkou si autoři dali práci, a já se těším na moment, kdy se do arén pustí mnohem víc soupeřů najednou.

Technický stav Tempest Rising je opravdu pozoruhodný. Za celou dobu hraní jsem neměl žádné výrazné problémy s výkonem. Hra běží plynule i při velkých bitvách plných explozí, laserů a komplexních efektů. I když se sem tam objevil nějaký drobný bug, například v path findingu nebo při přistávání leteckých jednotek na základně, jednalo se pouze o ojedinělé výjimky, které se nijak neopakovaly. Navíc jsem celou hru hrál v nativním rozlišení 1440p na nejvyšší nastavení, a to bez DLSS, což znamená, že všechny detaily byly plně vykresleny a technická stránka hry byla na vysoké úrovni. Hru pohání Unreal Engine 5, díky čemuž vypadá moderně a detailně. I když se nejedná o grafickou revoluci, musím ocenit její přehlednost, rozpoznatelné designy jednotek a budov a celkový vizuální dojem. Z velitelského křesla se vám na bojiště bude koukat opravdu hezky. 

Není tedy pochyb o tom, že autoři věnovali pozornost každému detailu – od optimalizace výkonu až po zpracování grafiky. Výsledkem je hra, která hladce zvládá i náročné bitvy a nabízí vizuální rozmanitost. Velmi příjemné bylo sledovat, jak se každý efekt a animace bez problémů integruje do herního světa, aniž by došlo k poklesu snímkové frekvence. Toto spojení technické preciznosti a moderní grafiky činí z Tempest Rising titul, který nejenže vypadá fantasticky, ale zároveň i hraje bez kompromisů, čímž umocňuje celkový herní zážitek.

Nelze opomenout ani skvělou zvukovou stránku, která hře dodává další rozměr. Hlášky jednotlivých jednotek jsou poutavé, a dabing v kampaních na vysoké úrovni dokonale vnáší do příběhu autenticitu a emoce. Efekty výbuchů, laserů a střelby na bojišti pak působí naprosto dostatečně realisticky a dynamicky. Nejvíce mne však oslovil soundtrack, jehož komponisté věnovali pozornost každému detailu. Hlavní téma od Michaela Markieho mě okamžitě přeneslo zpět do epochy klasických strategií, jako byly Red Alert a Tiberian Sun, kdy hudba dokázala vyvolat pocit nostalgie, který přetrvával po celou dobu hraní. Po malém pátrání jsem zjistil, že na tomto projektu pracoval také legendární Frank Klepacki, skladatel soundtracku původních C&C strategií. Jeho kombinace techna, funku a metalu dodává každému zápasu jedinečný šmrnc. Jeho hudba tak funguje jako dobře promazaný motor jedoucího tanku.

Tempest Rising je hrou, která nejenže slibovala návrat ke kořenům klasických RTS strategií, ale tento slib také s přehledem splnila. Ačkoli nejde o žádnou revoluci žánru, přináší dostatek inovací, aby nezapadla jen jako pouhá nostalgická jednohubka. Autoři ze studia Slipgate Ironworks trefili přesně ten správný mix klasické hratelnosti, nových herních mechanik a moderního vizuálního zpracování, díky čemuž se hra stává atraktivní nejen pro veterány, kteří vyrůstali na starých Command & Conquer hrách, ale i pro nováčky, kteří do žánru teprve pronikají. Skvělá optimalizace, poutavý soundtrack a propracované frakce zajišťují, že hra má potenciál udržet hráče na dlouhé hodiny. Přestože obsah ještě není úplně masivní (zejména v oblasti skirmishe a multiplayerových map), hra nabízí solidní základ, který mohou vývojáři časem ještě dále rozvíjet. Tempest Rising se tedy nemusí za své legendární předchůdce stydět – naopak hrdě přebírá jejich prapor a ukazuje, že RTS žánr ještě rozhodně není na odpis.