Koncept toys-to-life her, které využívají hraček pro interakci se hrou, je v posledních letech na ústupu - tedy, až na pár výjimek. Proto nás překvapilo, když se Ubisoft pokusil do tohoto odvětví vdechnout trochu života hrou Starlink: Battle For Atlas. Přináší však hračky do hry nějakou výhodu, nebo se jedná jen o snahu donutit hráče víc utrácet?

Z ovladače vesmírná loď

K dispozici máte různé typy plastových modelů - zaprvé: figurky pilotů, kterými si můžete vybírat postavu, za kterou budete hrát ve hře. Zadruhé: modely lodí a křídel, které můžete do jisté míry kombinovat díky připínacímu systému součástek. A zatřetí: modely zbraní, které budete vyměňovat zřejmě nejčastěji. Různé typy zbraní se totiž hodí do různých situací, ať už pro likvidaci určitých nepřátel, nebo pro řešení hádanek.

Tuto celou sestavu můžete zapojit do speciálního držáku na ovladače, který spolu s NFC čipy uvádí celou věc do chodu. Zpočátku působí takto modifikovaný ovladač trochu vtipně, ale po chvíli jsem zapomněl, že se mi nad prsty vznáší kosmická loď. Osobně jsem ve výsledku potřebu měnit různé součástky moc nezaznamenal, celou hru jste schopni odehrát i se základní sadou hraček obsahující pouze jednu loď a dvě zbraně. To je možná dobrá zpráva, co se týče menší nutnosti kupovat další hračky. Na druhou stranu vás tak nic nenutí využívat naplno potenciálu modulárního systému hraček. Pokud nemáte zájem o to vlastnit fyzické modely, nebo je využívat při hraní, můžete si vámi vlastněné prvky vybírat ve hře, či si rovnou koupit čistě digitální edici. Ta je cenově výhodnější, neboť dostanete daleko více součástek.

Nesmírné vesmírné dobrodružství

Ve Starlinku budete ve vaší vesmírné lodi prozkoumávat různé kouty planetárního systému Atlas, který je prezentovaný jako otevřený svět. V něm můžete plynule opustit planetu, vstoupit do vesmíru, přiletět k jiné planetě a vstoupením do její atmosféry zase plynule přistát. Na planetách můžete navazovat kontakt s celou škálou základen a získat si jejich přízeň plněním úkolů. Observatoře vám zvyšují rozhled na mapě, těžební stanice vám budou pravidelně posílat obnos herní měny, a zbrojnice zase pomáhat s bráněním planety. Sbíráním a prodejem surovin, soubojem s nepřáteli nebo plněním questů získáváte zkušenosti, modifikátory lodí a zbraní, měny nebo suroviny. Ty vám umožňují stavět další základny, či vylepšovat schopnosti vašeho pilota a vybavení.

Následování hlavní questové linie vám postupně představí celý vzorec, podle kterého se točí většina gameplaye. Připaveni na nalejvárnu faktů? Jdeme na to: Vaším cílem je bojovat proti Legii a zesílit vaši nadvládu nad všemi planetami. Na planetě najdete extraktory, jejichž zničením oslabíte bytost Prime, která extraktory po mapě rozmisťuje. Pokud v bitvě porazíte Prime, snížíte tím zase sílu lodí Dreadnought, které Primy na planety vysílají. Dreadnoughty můžete zlikvidovat prostřednictvím dlouhé bitvy končící infiltrací lodě a jejím zničením zevnitř. Budováním zbrojnic si můžete zajistit, aby se planeta bránila útokům Legie i pokud jste mimo ni. Velmi rychle se tak před vámi rozprostře hierarchie a struktura gameplaye, podle kterého pak budete postupovat, pokud chcete získat stoprocentní nadvládu nad Atlasem.

Pokud vám tohle začíná zavánět náznakem grindování a opakovaného plnění pár typů úkolů, máte tak trochu pravdu.

Pokud vám tohle začíná zavánět náznakem grindování a opakovaného plnění pár typů úkolů, máte tak trochu pravdu. Naštěstí je vždy k dispozici spoustu druhů aktivit, takže můžete skákat od obsazování základen přes hackování po řešení environmentálních hádanek, skenování živočichů, napadání nepřátelských hnízd či další řady aktivit. Starlink tak dokáže být rychle repetitivní, ale zároveň vám dává dost možností na výběr, takže záleží hlavně na tom, jak moc vám tento styl gameplaye vyhovuje. Některé vedlejší úkoly mě i mile překvapily, protože za sebou skrývaly plošinovkové výzvy s jednoduchými hádankami, které bych od hry založené na létání s vesmírnou lodí úplně nečekal. Vývojáři se navíc snažili hru vylepšovat prostřednictvím updatů, které přidaly nejen nové typy nepřátel a aktivit, ale i nový měsíc s bojovou arénou a vesmírnými závody, nebo foto mód. Většina těchto updatů byla zdarma, což rozhodně oceňujeme. Jo a ještě jedna věc - hru si můžete zahrát i v lokálním coop režimu, a to i digitálně, bez nutnosti pořizovat víc hraček.

Na Switchi i s lišákem

Barevné světy Starlinku se snaží působit líbivě. Hra jede plynule dokonce i Nintendo Switch. To je ale vykoupeno občasnými zubatými hranami či postupným  vykreslováním některých objektů. Části hlavního příběhu jsou vyprávěné pomocí předrenderovaných cutscén, jejichž stylizace a animace vypadá dle mého názoru velmi dobře - až na pár kompresních artefaktů. Bohužel i přes celkem hluboké lore a plnění vedlejších misí, které poodhalují více historie za různými postavami, mi příběh nepřišel natolik výrazný. Největší výhodu mají vlastníci verze pro Nintendo Switch. Ta přináší integraci postav ze světa Star Fox do univerza Starlink. Kromě toho, že celou kampaň můžete odehrát za Foxe McClouda (či nově i za další postavy při pořízení DLC), budete na plně dabované postavy narážet jak v hlavních příběhových cutscénách, tak i herních dialozích či exkluzivní Star Fox misi.

Starlink: Battle for Atlas nabízí velkou řadu aktivit, které dokážou být zábavné, ale i repetitivní. Jeho implementace toys-to-life konceptu má silný potenciál, ale díky možnosti ho opomíjet či se mu úplně vyhnout může působit zbytečně. Za všemi těmi hračkami se však skrývá pohodová vesmírná explorace, která působí jako zapadlá, ale decentní hra. A pokud netrpělivě doufáte v další pokračování série Star Fox, pak máte k tomu všemu ještě o důvod víc, proč se do soustavy Atlas vydat.