Pokémoni v otevřeném světě byli ještě donedávna jen snem každého fanouška série. Teď tu ale najednou v rámci několika měsíců máme hned druhou hru, která se otevřenosti nebojí.

Poprvé to byl pouze takový pokus a krok do neznáma a jednalo se o spin-off díl zvaný Pokémon Legends: Arceus. Ten sklidil až nečekaný úspěch za všechny jeho netradiční kroky, kterými se lišil od jádra série. Studio Game Freak tedy dalo do kupy vše, co na něm bylo dobré, a zakomponoval to do nového hlavního dílu série. Vydáváte se na nový ostrov zvaný Paldea, ve kterém vás čeká 103 nových Pokémonů, přátelé i zlí padouchové a hlavně veliký svět k prozkoumání. Pokémon Scarlet a Violet jsou naprostým začátkem deváté generace her v této dlouholeté sérii.

Zatímco na první pohled by vám Scarlet mohl připadat jako zas a znovu to stejné za plnou cenu, stačí se prokousat úvodním tutoriálem, který vás uvede do nové oblasti, a první obrovská změna je tady. Vybrali jste si počátečního Pokémona jako obvykle a… běžte si, kam chcete. Poprvé v historii této série máte opravdovou volnost v tom, kam půjdete dříve. První, pátý nebo devátý gym trenér, je to jedno! Musíte na to samozřejmě stále být správně vybaveni, ale nikde nenarazíte na neviditelnou bariéru kvůli dosavadnímu postupu. To jde ruku v ruce s tím, že do teď byla i cesta mezi jednotlivými trenéry blokovaná nějakou nenalezenou dovedností nebo nehybným šutrem. Plně otevřený svět ale tyto bariéry mít nemůže, a tak vám hra přirozeně ani nezakazuje přijít ke komukoliv dříve. A rychleji cestovat máte nově také možnost již od začátku hry. Namísto obvyklého bicyklu máte k dispozici Pokémonního parťáka, který se pro vás změní na motorku a po pozdějším postupu v příběhu i letadlo, loď a podobně.

I samotné gym souboje byly po skoro 30 letech trochu zpestřeny. Abyste se dostali k trenérovi a začali s ním souboj o odznak, už nemusíte procházet absolutním bludišťním peklem, ve kterém vás nepřátelé tak akorát vyšťaví před samotným bossem. Tentokrát vás čekají takzvané gym testy. Jde o jednoduché ale zábavné výzvy, ve kterých si alespoň oddechnete od neustálého bojování. 

Hned po tutoriálu ale nejste pouze volně vpuštěni do světa za cílem porazit trenéry a chytit všechny Pokémony. Máte hned tři příběhové linie, které můžete průběžně střídat a dostávat se k novým poznatkům a střípkům příběhu. Mimo zmíněné šplhání po gym žebříčku je tu ještě záporácký tým à la Rakeťáci, kteří se zabydleli na tomto ostrově a nekují nic dobrého. Můžete tak postupně navštívit všechny jejich bunkry a porazit jejich velitele v každém z nich. Toto příběhové odvětví je ale hratelností dost suché. Pořád opakujete to samé, obtížnost se v podstatě nezvyšuje a máte to za sebou za pár chvilek. To už déle trvá se dostat na ta místa, než jejich dobytí.

Třetí odvětví vás zavede po stopách bájných titánových Pokémonů, kteří se skrývají na celém ostrově Paldea. Jde o silné Pokémony, na které si budete muset nejlépe vzít skupinu šesti pěkně vycvičených parťáků. Za poražení každého z titánů navíc dostane váš pojízdný Pokémon vylepšení třeba ve formě létání, plavání nebo zkrátka rychlejšího běhání.

Je tu vcelku co dělat a v jakémkoliv bodě si můžete říct, že máte vlastně chuť na něco jiného a odbočit si jinam. V tomto ohledu působí Scarlet vážně svěže a tento dobrý krok k otevřenosti světa šel poznat již z Pokémon Legends: Arceus. Navíc celou hru můžete projít společně s parťákem v lokální i online kooperaci. A když se připojí Scarlet a Violet hráči k sobě, budete mít ve světě všechny Pokémony exkluzivní k jednotlivým verzím.

Pokud nejste připraveni na obtížnost oblasti nebo nepřítele, může vám tento díl pořádně zavařit. Obzvláště když teď není jasně dáno, pro jaký level je jaká zóna myšlena. Proto se ale Pokémon Scarlet snaží hráči ulehčit, co se dá. Například u útoků Pokémona jednoduše vidíte, zda jsou účinné vůči nepříteli. A sdílení zkušenostních bodů mezi všemi členy týmu už je také samozřejmost. K rychlému levelování Pokémonů už navíc nemusíte neustále začínat souboje. Máte možnost dát povel svému Pokémonovi z kapsy aby zaútočil a on si v podstatě hodí kostkou, jestli souboj vyhrál, nebo ne. Žádná cut-scéna nebo pauza. Zkrátka dostanete XP, nebo ne. Toto se mi hodilo v pozdější části hry, kdy jsem potřeboval trochu posílit tým, ale nechtělo se mi donekonečna bojovat „tradičně“.

Tak jak díly X a Y v roce 2012 představily mega evoluce, tedy možnost evolvovat Pokémony ještě dále než normálně, tak Pokémon Scarlet představil terastalizaci. Berte to jako všeobecnou ultimátní dovednost, kterou můžete zavolat na jakémkoliv z vašich Pokémonů a tím ho zkrystalizujete a dáte mu extra sílu. Tuto dovednost můžete použít pokaždé jen jednou, dokud si neskočíte do Pokécentra a nevyléčíte svůj tým.

Během mého pobytu na ostrově Paldea jsem bohužel neustále zakopával o různé chyby, ať už hratelnostní nebo vizuální. Když už přede mnou nemizel terén, tak jsem se v něm zvládnul několikrát zaseknout. Krajina velice ráda problikává ať už zblízka nebo z dálky. Hra si navíc již několikátý díl v kuse potrpí na přehnanou optimalizaci animací, pokud je něco v dálce. Ta hranice, kdy optimalizace začne působit, je ale neskutečně blízko. Vše mi tím pádem přišlo jako trhaný film. A to nejen kvůli této optimalizaci. Celkový framerate hry se pohybuje nejčastěji kolem deseti až dvaceti snímků za vteřinu, a to i když jsem se díval do země. V předchozím spin-off díle, Pokémon Legends: Arceus, byly problémy s optimalizací a výkonem taktéž, ale tam jsme byli lehce shovívavější, jelikož se jednalo o první adaptaci otevřeného světa. Tady se jedná o hlavní díl série a zvládá na tom být o rok později ještě hůře než Arceus.

Hlavní náplň hry i se třemi dějovými linkami mi zabrala zhruba 40 hodin, ale bohužel s tím, že první půlku hry jsem se ploužil neskutečně pomalu světem bez vylepšení transportu. Snímky za vteřinu na tom navíc taky nebyly úplně nejlépe. Vlastně abych pravdu řekl, byly na tom často opravdu otřesně, a spočítal bych je na prstech. Celkový výkon hry na Switchi je bídný a i přes nespočet patchů a bugfixů jsem narazil na nepřeberné množství chyb a zpomalení. Pokémon Scarlet se dozajista ubírá správným směrem svou otevřeností, ale i Pokémon Legends: Arceus na tom byl lépe a často dokázal vypadat pestřeji. A s tím, jaké jiné skvosty vychází na Switchi a s výkonem problém nemají, dochází trochu Game Freaku výmluvy. V naší recenzi na Pokémon Legends: Arceus jsme mnohé odpustili, protože se jednalo o spin-off experiment, ve kterém si Game Freak konečně dovolil udělat troufalé změny do jádra série. Tady už se oči přimhouřit více nedají a ačkoliv si studio vzalo mnoho dobrého z minulých her, celková prezentace je slabá a neomluvitelná. Jedná se o dobrou a relativně zábavnou hru, která ale mohla být o tolik více. Můžeme jen doufat, že se Game Freak do příštího dílu poučí a polepší. Je zde našlápnuto několika správnými směry, ale všechny jsou vcelku nedopečené. Za tým Indiana si hra odnáší 7 z 10.