V České republice je to s japonskými hrami trochu složitější, protože zde nejsou tak profláknuté, jako v zahraničí. Pokud ale může jakýkoliv japonský titul u nás uspět, musí se jednat o anime. Naruto, My Hero Academia, One Punch Man, značek je hned několik, ovšem nyní jsme se konečně dočkali obrovského RPG z prostředí One Piece, jednoho z nejdéle trvajících a nejúspěšnějších anime a mang vůbec. Fanoušci ovšem nemusí zoufat, protože tvůrci se snažili co nejvíce inspirovat u západních titulů.

Pastva pro oči

Není lepšího pocitu, než zapnout hru na kterou se dlouho těšíte a být ohromeni nádherným světem. World Seeker se může pyšnit jednou z nejkrásnějších anime grafik, kterou jsem měl možnost vidět. Svět je bohatý pestrobarevného kvítí, sluneční paprsky prosvítají skrz větve stromů a postavy vypadají, jako kdyby přímo vypadli z anime, za což může práce největších jmen z Toei Animation. Do toho hra obsahuje nádherné efekty během soubojů. Vše by se mohlo zdát idylické, bohužel World Seeker je hodně daleko od povedené hry. To je asi největší problém titulu samotného. Vizuál, příběh a soundtrack vás ohromí, ale hratelnost vás nechá tak moc chladnými, že dokonce Mr. Freeze bude žárlit. Fanoušky potěší, že scénář dělal Eiichiro Oda, díky tomu je chování postav stejné jako v předloze. Všudypřítomný, místy až praštěný, humor dotváří celou atmosféru. Luffy se zbytkem Slamáků je umístěn na Jail Island, kde se seznámí s jeho správkyní Jeanne, jež bude sloužit jakožto průvodce. Spolu budete muset najít zbytek Slamáků, proklouznout kolem zlých mariňáků a odhalit tajemství ostrova. Ostrov samotný, na který vás kvůli vaší drzosti poslal Isaac, se skládá z močálů, džungle, vesniček, dolů, metropole a dalších částí, které na sebe krásně navazují. O příběhu bych zde mohl básnit do Hallelujah, raději ale nic neprozradím, protože se jedná o velmi dojemnou zápletku plnou překvapení. A samozřejmě i té japonské přehnanosti. Jak již bývá zvykem, hra na vás vyhodí hromadu textu, který bohužel není nadabován. Plně renderované ukázky najdeme čistě výjimečně.

Luffy patří mezi pár lidí, kteří snědli ďábelské ovoce, jenž dodává speciální schopnosti. Luffy snědl jeho gum-gum verzi, takže může měnit proporce svého těla, jak uzná za vhodné, což se hodí jak v souboji, tak při prozkoumávání světa.  Díky tomu se můžete přitahovat na okraje budov, nebo na větve. Bohužel není možnost se zachytit za okraje skal, takže místo kolikrát musíte složitě obcházet lokace, obzvláště nejrůznější jezera a rybníky, protože Luffy neumí plavat. Nejde o chybu hry, ale o vedlejší efekt ďábelského ovoce. Později si můžete dokonce odemknout možnost vystřelení jako z praku, což podstatně zrychlí cestování po lese. Na speciálních místech se dokonce můžete houpat jako Spider-Man na svých sítích, jen je škoda, že nemůžete častěji. Pohyb po mapě je dynamický, čemuž napomáhá i vrtule, kterou Luffy dokáže vytvořit ze svých nohou. Zmíněné schopnosti ovšem dělají z tak jednoduchých věcí jako je klasické skákání něco neskutečně složitého. Ovládání je natolik krkolomné, že budete kolikrát i minuty bojovat s tím, než vůbec vyskočíte na vámi vyhlídnuté místo.

Soubojový systém hloubkou nenadchne

Člověk by předpokládal, že v moment, kdy dokáže vaše postava dělat neuvěřitelné kusy, tak soubojový systém bude velmi dominantní prvek celé hry. Tady přichází největší zklamání. Všechny potyčky vyřešíte neustálým mačkáním jednoho tlačítka a výjimečně použijete úhyb. Vývojáři se snažili zpestřit potyčky dvěma druhy souboje. Můžete tak přepínat mezi slabšími, ale rychlejšími útoky a těmi silnějšími, které jsou logicky pomalejší. Udělali by ovšem mnohem lépe, kdyby oba druhy propojili a místo jednoho tlačítka byste mohli používat dvě. Krom klasických útoků si můžete odemknout až tři speciální.

Hra vás vybízí i k tichému přístupu. Máte speciální vizi podobnou detektivnímu režimu z Arkham série a můžete, na rozdíl od Left Alive, potichu sejmout nepřítele. Dokonce můžete tiché útoky řetězit, což značně vše urychlí. Místo klasického krčení se Luffy schová do sudu, což sice působí trochu originálně, na druhou stranu můžete stealth mechaniky používat velmi výjimečně, protože nepřátelé vás jinak velmi rychle odhalí. Kolikrát si v klidu cestujete napříč střechami Ocelového města, když vás tu najednou někdo sestřelí ze vzduchu a rovnou zalarmuje celý blok.